JavaScript

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Jan Karlík

Klíčová slova: tvorba webu, skriptovací jazyky, skripty

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené - tvorba webu, skriptovací jazyky,
podřazené - ---

Charakteristika

„JavaScript je skriptovací jazyk, který byl vyvinut firmou Netscape Corporation.“[1] Byl navržen jako doplněk jiných aplikací a je využitelný při tvorbě interaktivních webových stránek. Umožňuje obohatit design stránek formou dynamických prvků (např. rozbalovací menu, měnící se obrázky apod.). Javascript je klientský skript, takže je funkční teprve po stažení spolu s webovou stránkou do PC v prohlížeči. Neumožňuje tedy generování samotného obsahu stránek jako serverové skripty (PHP). Javascript je často zaměňován s Javou, ale to je jiný samostatný jazyk, i když z něho vychází a má podobnou syntaxi. „Společně s jazykem HTML (informační kostrou stránky) a CSS (formátováním vzhledu stránky) je JavaScript součástí DHTML, souboru technik a postupů zaměřených na zlepšení uživatelského rozhraní a zvýšení prožitku z používání stránek.“[2] V internetovém prohlížečí je možné spouštění JavaScriptu zakázat, ale u mnohých stránek se tím omezí funkčnost, protože pak nemusí fungovat např. tlačítka, textová pole u formulářů a jiné interaktivní prvky. JavaSript se může do zdrojového kódu stránky vkládat třemi způsoby (podobně jako CSS): jako externí soubor, vložením přímo zdrojového kódu a přiřazením jednotlivým elementům jazyka HTML.

Historie

„JavaScript byl vyvinut Bernardem Eichem ze společnosti Netscape pod jménem Mocha, později přejmenovaný na LiveScript a následně na JavaScript“[3]Tato společnost ho v roce 1995 použila (verze 1.0) pro svůj prohlížeč Netscape Navigator. Dále pak Microsoft pro Internet Eplorer. V roce 1997 byla společností ECMA (Evropská asociace výrobců počítačů) stanovena platná oficiální norma jazyka. Důvodem byla dosažení kompatibility s různorodým spektrem prohlížečů. Dnes (2012) Javascript podporují všechny známé prohlížeče.

Využití

Javascript je možné využít několika způsoby. Klasickým využitím jsou např. textová pole ve formulářích, kde jsou výhodou právě jeho klientské vlastnosti (není potřeba čekat na odezvu serveru). Dalším využitím může být automatické generování obsahu, což může ušetřit spoustu úmorné dřiny při tvorbě a údržbě webu.

Samostatnou možností je práce s JavaScriptem jako s nástrojem webdesignu - dokáže podpořit dynamičnost a interaktivitu webu. Někteří tvůrci vychvalují jeho schopnost zlepšit prožitek při používání stránek. Někteří naopak odsuzují jeho údajnou zbytečnost a zahlcenost webu různými animacemi apod. Hodně záleží asi na vkusu tvůrců a uživatelů. Příkladem takových "efektů" jsou například: jednoduché animace, skrývané a odkrývané prvky, události myši apod. Pokud se to hodí, může JavaScript někdy nahradit CSS nebo imitovat PHP.

Syntaxe

JavaScript se skládá ze sledu příkazů oddělených středníkem, které jsou zpracovávány tak, jak jdou za sebou.

Gramatickými prvky Javascriptu jsou:

  • proměnná - např. číslo nebo řetězec
  • operátor - operuje např. s proměnnými
  • výraz - třeba konstanta nebo výpočet
  • příkaz - např. klíčové slovo nebo volání funkce
  • řídící struktura - např. podmínka, cyklus
  • funkce - blok kódu spouštěný příkazem
  • objekt - např. okno prohlížeče nebo aktuální dokument

Hlavními zásadami při práci s JavaScriptem jsou:

  • Příkazy se oddělují středníkem nebo koncem řádku
  • Záleží na velikosti písmen
  • Řetězce se uzavírají do uvozovek

Začlenění skriptu do stránky:

  • externí soubor
  <script src="externi_skript.js"></script>
  • ve zdrojovém kódu
  <script>
    alert('JavaScript jako webdesignový prvek?');
  </script>
  • jednotlivým elementům
  <a href="http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=JavaScript" onmouseover="alert('JavaScript jako webdesignový prvek?')">JS</a>
  

Citace

  1. Tvorba internetových stránek. Kralice na Hané: Computer Media s.r.o., 2005. ISBN 80-86686-39-6.
  2. JavaScript. Adaptic [online]. © 2005–2012 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.adaptic.cz/znalosti/slovnicek/javascript/
  3. Vývojové prostředí pro JavaScript. Brno, 2009. Diplomová práce. Masarykova univerzita.


Ostatní zdroje