JIT systém

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Michaela Sedláková

Klíčová slova: Just-in-time, JIT systém, JIT metoda

Související pojmy:

nadřazené - logistika
podřazené - ---

Charakteristika

Just in Time (JIT) je logistický systém. Do češtiny se většinou nepřekládá, ale pokud ano, tak jako „právě včas“. Tento systém je zaměřen na výrobu určitého množství výrobků v daném čase. Jádrem této metody je, že je potřeba eliminovat jakékoliv ztráty. Naproti tomu tradiční systém „just in case“ propaguje myšlenku udržování velkých zásob na skladě. Princip Just In Time je přizpůsoben každému podniku podle jeho potřeb. Hlavním faktorem v tomto sytému je čas. Výrobky jsou dodávány přesně ve chvíli, kdy jsou potřeba ve výrobním procesu. Historie

Tento logistický systém zaznamenal největší rozvoj v 80. letech hlavně v Japonsku a Spojených státech. Poprvé byl použit ve firmě Toyota Motor Company. Někdy bývá tedy nazýván Toyota Production System (TPS). V 50. letech japonští inženýři přišli s myšlenkou minimalizovat zásoby, protože neměli k dispozici tolik skladových prostor. Postupem vyvinuli tento systém.

Just in Time

Snahou tohoto systému je vyrábět jen to, co je potřebné. Zároveň také omezit plýtvání časem a prostředků. Kvalita výrobků by podle JIT systému měla být stoprocentní. „Logistická technologie Just-in-time je manažerská filosofie, která má za úkol zamezit jakémukoliv plýtvání prostředků, času, kapacit a vede k minimalizaci nákladů v průběhu celého výrobního procesu.“ [2, s.16] Při použití systému Just in time jsou redukovány zásoby na minimum, tím se sníží náklady, které by bylo potřeba k uskladnění zásob. Proces výroby je monitorován a řízen prostými signály. Ty jsou předávány dále. Podle informací o nedostupnosti zboží, je možno ho doplnit na výrobní linku. Pokud se metoda Just in Time správně zavede, dá se pomocí ní ušetřit a navíc zkvalitnit efektivitu výroby. Tato metoda se ovšem nehodí pro všechny podniky a je třeba její použití důkladně zvážit.

Tato metoda funguje tak, že nové zboží je objednán právě v tom momentě, kdy klesne zásoba pod určené množství. V tuto chvíli je odeslána informace o tom, že je potřeba doplnit zásoby. Tím je šetřen prostor a také peníze.

Aby mohl být tento systém úspěšně zavede, je potřeba vytvořit vzájemnou důvěru mezi dodavatelem a odběratelem. Systém Just in Time vyžaduje jednoho dodavatele kvalitního zboží, i za cenu toho, že jeho zboží je dražší, ale kvalitní a vždy dodané co nejrychleji.

„Informační spojení jednotlivých článků dodavatelského řetězce je zastřešeno počítačovými systémy, fyzické propojení zastupuje dopravní síť mezi podniky a provozy, případně manipulační systém uvnitř dílen. Informační systém může poskytovat informace nutné ke správnému zvolení přepravy, balení či distribuce. I jeho prostřednictvím může být dosaženo optimalizace. Vytváří se databanka, která uchovává data a zodpovědná osoba může v kterémkoli okamžiku zjistit komplexní informace potřebné k zajištění odpovídajícího pohybu zboží.“ [2, s.20]


Výhody

„JIT poskytuje podniku přínosy ve čtyřech základních oblastech:

  • zlepšení obratu zásob
  • lepší zákaznický servis
  • zmenšení skladového prostoru
  • zlepšení doby odezvy.[2, s.22]


Nevýhody

Nevýhodou je, že proces objednávání se řídí historickou poptávkou a tedy nelze dobře odhadnout do budoucnosti. Může proto docházet k rychlému vyčerpání zásob nebo naopak v jejich delší držení. Dále se také kvůli systému JIT pohybuje po silnicích více nákladních vozidel, což znamená i negativní vliv na přírodu. Také je zvýšená nehodovost na silnicích. V případě dopravy ve větších městech je také potřeba počítat s časovým zdržením, tudíž nemusí být přesně splněn termín dodávky zboží.

Zdroje

  1. MILTENBURG, John. Level Schedules for Mixed-Model Assembly Lines in Just-in-Time Production Systems. Management Science [online]. 1989, 35, 2, [cit. 2010-06-17]. Dostupný z WWW: <http://www.jstor.org/stable/2631911>. ISSN 00251909.
  2. VAŇKOVÁ, Jaroslava. Analýza procesu zavádění Just-in Time zásobování [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2005. 54 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné z WWW: <http://is.muni.cz/th/90728/esf_b/Vankova_-_Bakalarska_prace.pdf>.
  3. INMAN, R. Anthony Lean, Manufacturing and Just-in-Time Production. In Encyclopedia of Management [online]. Detroit : Gale, 2006 [cit. 2010-06-17]. Dostupné z WWW: <http://go.galegroup.com/ps/i.do?&id=GALE%7CCX3446300156&v=2.1&u=masaryk&it=r&p=GVRL&sw=w>.
  4. WHITE, Richard E.; PRYBUTOK, Victor. The relationship between JIT practices and type of production system. Omega [online]. 2001, 49, 2, [cit. 2010-06-17]. s. 113-124. Dostupný z WWW: <http://www.sciencedirect.com/science/article/B6VC4-41P16MP-1/2/5a757fa7480ac97564e8dd4b8199f599>.
  5. Copperwiki [online]. 2008, 2 July 2009 [cit. 2010-06-10]. Just-in-time system. Dostupné z WWW: <http://www.copperwiki.org/index.php?title=Just-in-time_system>.
  6. Just in time. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 2007, last modified on 2010-05-16 [cit. 2010-06-10]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Just_in_time>.