Informační stres

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Miroslava Töpferová


Klíčová slova: informace, stres, relevantnost, informační exploze, úzkost, informační smog, mozek, neurofyziologie, neuropatologie, internet


Synonyma: mentální stres, informační úzkost


Související pojmy: informační znečištění, kognitivní zátěž, data smog, datové přetížení, informační únavový syndrom, nadbytek informací

nadřazené – zdravotní problémy
podřazené -

Příčiny vzniku

Informační stres vzniká v důsledku informačního přetížení, kdy je člověk vystaven nadbytečnému množství informací. Prudký rozvoj šíření informací může mít negativní dopad i na naše duševní a fyzické zdraví. Kapacita lidského mozku se od paleolitického období až do dnešní doby podle mínění neurofyziologů v podstatě nezměnila. [1] Na náš mozek dopadá každou vteřinou obrovské množství snadno dostupných informací. Dle lékařů, kteří se specializují na neurofyziologii a neuropatologii, je náš mozek chráněn před informacemi z vnějšího světa vnitřním filtrem. Tato selekce informací se však neděje zcela libovolně, ale je určována naším osobnostním fondem – endoceptem.

Důsledky

Pokud je mozek zahlcován nadbytkem informací,"může to vést k destrukcím myšlení a života vůbec". [2] Přemíra informací často vede k podrážděnosti, problémům s komunikací až k celkovému vyčerpání. Jak uvádí český psychiatr Cyril Höschl: "Je-li informací příliš mnoho, receptorů pojednou ubývá, stávají se necitlivými".[1]Zvýšený příjem nových informací klade velkou zátěž na naši pozornost. Příval informací dopadající na naše smysly, narušuje schopnost racionálně myslet a jednat. U člověka se může objevit snížený práh vnímavosti, který se projevuje netečností k přicházejícím zprávám. Nadbytek informací může vést u člověka k řadě psychosomatických onemocnění. Mohou se objevit poruchy spánku, potíže s vysokým krevním tlakem i celkové oslabení imunitního systému. V souvislosti s přehlcením informacemi se jako důsledek vyskytuje například špatná koncentrace, stres a pocity ohrožení, které mohou vést až k závažným psychickým poruchám.

Rizikové skupiny

Informačním stresem je v současné době ohrožena převážná část populace, zvláště ve vyspělých zemích, napříč profesemi. Kromě dospělých bývají postiženy také děti, u kterých mohou být rizika související s informačním přetížením ještě závažnější.

Prevence

Jak uvádí primář oddělení léčby závislostí Psychiatrické léčebny v Praze – Bohnicích MUDr. Karel Nešpor, k prevenci informačního stresu patří především vyloučení informačního obsahu, který pochází z nevěrohodného zdroje a který ke svému životu nepotřebujeme. Svůj čas bychom měli věnovat pouze relevantním informacím a to ještě na omezenou dobu. Důležité je vyhýbat se tzv. informačnímu smogu a soustředit se vždy pouze na jednu věc. Při vyhledávání informací na internetu používat metadata a využívat internetové vyhledávače, které umí zúžit naše dotazy pomocí vyhledávacích nástrojů. U elektronické pošty je potřeba rozlišit, které informace jsou pro nás důležité a ve vyhrazeném čase je efektivně vyřídit, zároveň je třeba vyloučit z naší elektronické pošty tzv. spamy. [3]

Poznámky

  1. 1,0 1,1 CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x., s. 98.
  2. CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x.,s. 20.
  3. NEŠPOR, Karel. Přetížení informacemi není jen problém zdravotníků. In: První krok: Internetové informační centrum pro klienty se zdravotním omezením [online]. 13. 3. 2012 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://www.prvnikrok.cz/www_old/detail-clanek.php?clanek=1987

Použitá literatura

  • BACHÁNKOVÁ, Iveta. Negativní důsledky nadbytku a nedostatku informací pro člověka. [s.l.], 2003. 94 s. Filozofická fakulta. Masarykova univerzita v Brně. Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. Dostupné z: < https://is.muni.cz/auth/th/46232/ff_m/text.pdf?zpet=%2Fauth%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3DBachánková%26start%3D1/>
  • CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x.
  • ČERNOHLÁVKOVÁ, Kateřina, Informační hygiena, Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav České literatury a knihovnictví, 2006, 66 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz.
  • HOWARD, Pierce J. Příručka pro uživatele mozku: praktické informace a návody pro každodenní život. Vyd. 4. Praha: Portál, 2005c1998, 396 s. ISBN 80-7367-052-6.
  • NEŠPOR, Karel. Přetížení informacemi není jen problém zdravotníků. In: První krok: Internetové informační centrum pro klienty se zdravotním omezením [online]. 13. 3. 2012 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://www.prvnikrok.cz/www_old/detail-clanek.php?clanek=1987
  • TOFFLER, Alvin. Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce, 1992, 284 s. ISBN 802080160x.