Informační přetížení

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Miroslava Töpferová


Klíčová slova: informace, stres, relevantnost, zdravotní problémy, informační exploze


Synonyma: informační zahlcení, nadbytek informací


Související pojmy: informational overload, informační znečištění, informační stres, data smog, datové přetížení, informační úzkost, informační únavový syndrom

nadřazenéinformační prostředí
podřazené -

Definice

Stav, kdy člověk už není schopen efektivně dále zpracovávat a využívat informace, v důsledku nadměrného vystavení informacím a kdy se informace, která má být přeměněna na poznatek stane více překážkou než užitečností. [1]

Příčiny vzniku

Informační přetížení vzniká v důsledku přemíry informací, kterými je člověk obklopen a které nedokáže dostatečně zpracovat. Na jedince jsou kladeny čím dál větší nároky - v soukromém i v profesním životě je často vyžadováno, aby byl kdykoliv k zastižení. Díky všudypřítomným médiím je neustále informován o aktuálním dění. Za posledních 1000 let se však nezměnila kapacita pozornosti, která může být v určitém čase investována pouze do jedné aktivity.

Jednou z hlavních příčin je současná exploze informačních a komunikačních technologií, které nás obklopují (mobilní telefony, internet, televize….). Informace jsou velmi snadno dostupné. Člověk je již od nejútlejšího věku denně zaplavován informacemi, před kterými téměř není úniku a které jeho mozek není schopen řádně zpracovat. Ne vždy však s nárůstem množství informací koreluje i jejich kvalita.

Historie informačního přetížení

V souvislosti s pojmem informační přetížení se často vyskytuje pojem informační exploze. Po první vlně této exploze informací, která je spojena s rozvojem písma a druhé vlně zmiňované v souvislosti s vynálezem knihtisku, byl pro třetí vlnu rozhodujícím milníkem podle McLuhana objev elektřiny v 18. století. To později přineslo nové možnosti přenosu informací pomocí telegrafu, telefonu, rozhlasu, filmu až po současnou dobu, kdy má lidstvo k dispozici počítače, počítačové sítě či mobilní telefony. Po druhé světové válce, kdy se uvolnila obrovská řada výzkumů, došlo náhle k informačnímu přetížení. Objevilo se velké množství informačních zdrojů, které bylo nutné zpracovat a zaevidovat. Bylo též nutné naučit se informace posuzovat z hlediska jejich relevantnosti. S nástupem nových informačních technologií se začal měnit i způsob práce s informacemi. Odborníci věřili, že dojde k pořádání informací, zmírní se jejich přemíra, to však nenastalo a právě počítače způsobily z velké části informační přetížení. Tyto prostředky sice šetří náš čas, ale současně působí i opačně.[1] Aby bylo možné zvládat takovýto nárůst informací, je potřeba stále účinněji využívat informační a komunikační technologie a zaměřit se na nové možnosti vyhledávání relevantních informací.

Pojem informační přetížení

Tento pojem byl poprvé použitý v roce 1962 v knize Richarda L Meiera A Communications Theory of Urban Growth.

Důsledky

Informační přetížení je jednou z největších překážek pro výkonnost komunikace.[2] Nadměrný příjem informací, které člověk není schopen racionálně zpracovat na poznatky, působí chaos v lidské mysli.[2] V elektronické poště jsou lidé denně zahrnováni množstvím zpráv a jsou nuceni rozhodovat, která zpráva je důležitá a která zpráva spadá do kategorie spamů. Tato činnost pohlcuje enormní množství času a vede k tomu, že na důležité sdělení a úkoly zbývá času méně. Pokud je člověk dlouhodoběji vystaven takovýmto podmínkám, kdy je mu poskytnuto příliš mnoho informací - rozptyluje se, hůře se rozhoduje, které zprávy jsou důležité a které ne a častěji dělá chyby při svém rozhodování. V důsledku informačního přetížení se mohou objevit závažné psychické i fyzické zdravotní problémy. Mezi tyto problémy patří zvýšený krevní tlak, bolesti hlavy, nedostatečný a přerušovaný spánek, únava, obezita. K duševním poruchám, které se mohou vyskytnout, patří deprese, úzkostné stavy, informační stres, informační únavový syndrom. Jedním z negativních důsledků, ke kterým vede nadměrné informační přetížení je ztráta pozornosti a citlivosti k etickým aspektům našeho jednání, kdy pak nedokážeme rozlišit co je eticky důležité. Ztrácíme schopnost empatie, trpělivosti, schopnost rozvažovat.

Poznámky

  1. 1,0 1,1 BACHÁNKOVÁ, Iveta. Negativní důsledky nadbytku a nedostatku informací pro člověka. [s.l.], 2003. 94 s. Filozofická fakulta. Masarykova univerzita v Brně. Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc., s. 34. Dostupné z: < https://is.muni.cz/auth/th/46232/ff_m/text.pdf?zpet=%2Fauth%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3DBachánková%26start%3D1/>.
  2. 2,0 2,1 DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008, 502 s. ISBN 978-80-247-2018-0., s. 36. Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „DEVITO“ použit vícekrát s různým obsahem

Použitá literatura

  • BACHÁNKOVÁ, Iveta. Negativní důsledky nadbytku a nedostatku informací pro člověka. [s.l.], 2003. 94 s. Filozofická fakulta. Masarykova univerzita v Brně. Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. Dostupné z: < https://is.muni.cz/auth/th/46232/ff_m/text.pdf?zpet=%2Fauth%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3DBachánková%26start%3D1/>
  • BENIGER, James R. The control revolution: technological and economic origins of the information society. Cambridge: Harvard University Press, c1986, x, 493 s. ISBN 0674169867.
  • CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x.
  • ČERNOHLÁVKOVÁ, Kateřina, Informační hygiena, Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav České literatury a knihovnictví, 2006, 66 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz.
  • DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008, 502 s. ISBN 978-80-247-2018-0.
  • TOFFLER, Alvin. Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce, 1992, 284 s. ISBN 802080160x.
  • UHRÍN, Tibor. Dopad informačního přetížení na informační chování člověka [online]. 2009 [cit. 2015-01-10]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal Lorenz. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/179593/ff_b/>