Informační gramotnost

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Hana Holoubková

Klíčová slova: informační gramotnost, standardy informační gramotnosti

Synonyma: user education, information skills, library orientation, user training

Související pojmy: počítačová gramotnost, klíčové kompetence, funkční gramotnost

nadřazené - informační vzdělávání
podřazené - ---



Charakteristika

Informační gramotnost (dále jen IG) je často nazývána gramotností 21. století. Někdy je zaměňována s pojmem počítačová gramotnost, který se týká schopnosti práce s komunikačními a informačními technologiemi, jedná se tedy o znalosti a schopnosti z jiné oblasti, ale je třeba poznamenat, že je pro získání IG nezbytná. IG se týká schopnosti efektivní práce s informacemi. Jedná se o souhrn kompetencí nezbytných pro budoucí uplatnění a přizpůsobení se rychle se měnící společnosti. Tyto kompetence by jedinec měl získat během systematického informačního vzdělávání, které by mělo probíhat na všech vzdělávacích stupních. Kompetencemi rozumíme znalosti, schopnosti a dovednosti jedince určit a definovat informační potřebu, využívat informace efektivně, kriticky hodnotit informace a zdroje a informace samostatně využívat. Ohled musí být brán také na stránku etiky a práva spojeného s užíváním informací.[1]


Historie

Pojem IG se objevuje až v 70. letech 20. st. Než došlo k ustálení pojmu a přijetí všeobecně uznávané definice (1989 Komise pro informační gramotnost, ALA), prošel význam tohoto pojmu značným vývojem. Z tohoto důvodu zde uvedu jen některé z mnoha vytvořených definic. Poprvé bylo tohoto pojmu použito Paulem Zurkowskim r. 1974, který definoval informačně gramotné jako jedince „připravené používat informační zdroje při práci, kteří se při řešení problému naučili využívat širokou škálu technik a informačních nástrojů stejně jako primární zdroje.“[4] S nabývajícím významem informací pro společnost se měnily i definice pojmu. V pol. 80. let se objevuje definice, která ovlivnila definice následující. Jedná se o definici IG Martina Tessmera (1986), na kterou o rok později navázal William Demo. „Informační gramotnost je schopnost efektivně vyhledávat a hodnotit informace vztahující se k určité potřebě.“[4] Následuje definice autorů Jana Olsena a Billa Coonse, kteří vnímají pojem IG mimo jiné jako rozšíření gramotnosti obecné. Přelomovým se stal rok 1989, kdy byla publikována zpráva ALA Presidential Committee on Information Literacy, která se do hloubky zabývala problematikou IG a dala vzniknout do dnes uznávané definici IG. Tento dokument říká, že informačně gramotným člověkem rozumíme jedince, který je schopen „rozpoznat informační potřebu a má schopnost potřebné informace vyhledat, hodnotit a efektivně pro svoji potřebu využít. (...) Informačně gramotní lidé jsou ti, kteří se naučili, jak se učit. (...) Jsou to lidé připravení na celoživotní vzdělávání, protože vždy jsou schopni najít potřebné informace k řešení jakéhokoliv úkolu či rozhodnutí.“[2] Tato definice je pro potřeby práce s pojmem IG využívána do dnes.[5]


Standardy IG

Znalosti, schopnosti a dovednosti informačně gramotného jedince pro různé oblasti jsou vymezovány standardy. Z těch nejvýznamnějších to jsou:

- Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta (IVIG)[3]

- Information Literacy Competency Standards for Higher Education (Association of College and Research Libraries - ALA)[1]

- Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning (IFLA)[6]


Použitá literatura

  1. American Library Association. Information Literacy Competency : Standards for Higher Education. Chicago: ALA, 2000. 20 s.
  2. American Library Association. Presidential Committee on Information Literacy : Final Report. Chicago : American Library Association, 1989. Dostupné z WWW: <http://www.ala.org/ala/acrl/acrlpubs/whitepapers/ presidential.htm>.
  3. Asociace knihoven vysokých škol České republiky. Koncepce informačního vzdělávání na vysokých školách v České republice : doporučující materiál Asociace knihoven vysokých škol ČR. Praha : Odborná komise IVIG AKVŠ ČR, 2008.
  4. BEHRENS, S. J. (1994). A conceptual analysis and historical of information literacy. College & Research Libraries. 1994, vol. 35, no. 4, s. 309-322.
  5. DOMBROVSKÁ, Michaela; LANDOVÁ, Hana; TICHÁ, Ludmila. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna : knihovnická revue. 2004, 15, 1, s. 7-18. Dostupný také z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/pdf/0401/0401007.pdf>. ISSN 1214-0678.
  6. LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning : Final Draft. The Hague : IFLA, 2006. 60 s. Dostupné z WWW: <http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.96.6235&rep=rep1&type=pdf>.