Informační chování: Porovnání verzí
Řádek 45: | Řádek 45: | ||
Skládá se z fyzické a duševní činnosti zapříčiněné začleňováním nalezených informací do osobního vědomostního fondu. Může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají porovnání nových informací se stávajícími znalostmi.<ref>WILSON, T.D. (1999) "Models in information behaviour research" Journal of Documentation, 55(3) s.249-270 Dostupné z: http://informationr.net/tdw/publ/papers/1999JDoc.html]</ref> | Skládá se z fyzické a duševní činnosti zapříčiněné začleňováním nalezených informací do osobního vědomostního fondu. Může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají porovnání nových informací se stávajícími znalostmi.<ref>WILSON, T.D. (1999) "Models in information behaviour research" Journal of Documentation, 55(3) s.249-270 Dostupné z: http://informationr.net/tdw/publ/papers/1999JDoc.html]</ref> | ||
+ | |||
'''David Ellis''' | '''David Ellis''' |
Verze z 25. 12. 2014, 21:46
Autor: Barbora Červenková
Klíčová slova: informace, chování, uživatel, vyhledávání
Synonyma: informační projev, informační vyjadřování, informační vyhledávání
Související pojmy:
Nadřazené: informace, proces
Podřazené: lidský projev, interakce
Charakteristika
V širším smyslu slova je informační chování charakterizováno jako chování člověka, systému či organismu ve vztahu k informacím. V užším slova smyslu hovoříme o informačním chování člověka při vyhledávání informací.
Jde tedy vlastně o vzájemnou interakci člověka s informačními zdroji a systémy v určité situaci. Na informační chování má vliv několik faktorů – fyzické konání, vnitřní psychické procesy , sociální prostředí a situace, ve které vznikla informační potřeba.[1]
Historie
Zkoumání informačního chování spadá již do dob okolo roku 1948. Informační chování, tak jak ho známe dnes je výsledkem dlouhodobé a systematické práce. Nejznámější modely informačního chování pocházejí od T. D. Wilsona, který je považován za průkopníka zkoumání informačního chování. Spolupracoval například s Walshem a při svém bádání vycházeli z toho, že člověk při vyhledávání, zpracovávání a využívání informací se musím vyrovnat se stresem.[2]
Momentálním trendem ve výzkumu informační vědy je výzkum informačního chování v elektronickém prostředí, kterému se věnují významné jména, jako například M. Batesová, Jansen nebo Jela Steinerová.
Současné výzkumy informačního chování jsou samozřejmě ovlivněny postupem ve vývoji technologií i informační adaptací lidí. Změny probíhají především ve způsobu vyhledávání, zpracovávání a vyžívání informací.
Modely informačního chování
T.D.Wilson
Profesor na Sheffieldské univerzitě a hlavní představitel problematiky informačního chování. Vymezil čtyři základní pojmy informačního chování:
Information Behavior
Informační chování je souhrn lidského chování ve vztahu ke zdrojům a informačním kanálům, zahrnuje aktivní i pasivní informační hledání a informační využívání. Zahrnuje komunikaci tváří v tvář, s jinými lidmi, zahrnuje i pasivní příjem informací, jako například sledování TV bez dalších záměrů získávat informace
Information Seeking Behavior
Je záměrné vyhledávání informací v důsledku uspokojení nějakého cíle. V průběhu vyhledávání může dojít k interakci s manuálními informačními systémy (např. s noKurzívavinami nebo knihovnou) nebo s počítačově-orientovanými systémy (web).
Information Searching Behavior
Je mikroúroveň informačního chování využívaná uživatelem v interakci s informačními systémy všeho druhu. Skládá se ze všech interakcí se systémem, ať už na úrovni interakce mezi člověkem a počítačem (například použití myši a kliknutí na odkaz) nebo intelektuální úrovni (přijetí Booleovské strategie vyhledávání), které budou zahrnovat i duševní akty, jako je posuzování významu dat a informací při získávání informací.
Information Use Behavior
Skládá se z fyzické a duševní činnosti zapříčiněné začleňováním nalezených informací do osobního vědomostního fondu. Může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají porovnání nových informací se stávajícími znalostmi.[3]
David Ellis
Rozpracoval různé typy chování zapojených do vyhledávání informací, nejsou stanoveny jako schematický model. Spíše než fáze, používá pojem rysy. Tyto rysy jsou definovány takto:
Spuštění: uživatelem použité prostředky k zahájení hledání informací , například dotaz na nějakého zkušeného kolegu
Řetězení: poznámky pod čarou a citace ve známém materiálu nebo "dopředu" zřetězení se známými položkami prostřednictvím citačních indexů
Rozlišení: pomocí známých rozdílů v informačních zdrojích, jako způsob filtrování množství získaných informací
Monitoring: udržet up-to-date nebo aktuální informovaností vyhledávání
Extrakce: selektivní identifikace relevantního materiálu v informačním zdroji
Ověření: kontrola správnosti informací
Ukončení: což může být vykládáno jako "zavazování volných konců" prostřednictvím konečného vyhledávání[4]
Další osobnosti věnující se výzkumu informačního chování
Nicholas Belkin
Robert S. Taylor
Brenda Dervin
Carol Kuhlthau
Závěr
Informační chování se stalo výzkumným zájmem vědců a profesionálů. Postupem času výzkum umožnil lépe pochopit nejen uživatele informací, ale podstatu samotného člověka
Poznámky
- ↑ STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie: pohl'ady informačnej vedy. 1. vyd. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2005, s. 10-11. ISBN 8085165902.
- ↑ Informacne spravanie [online]. [cit. 2014-12-20] Dostupné z: http://www.inflow.cz/informacne-spravanie-zakladne-pojmy-prehlad-pristupov-k-skumaniu-tohto-spolocenskeho-fenomenu
- ↑ WILSON, T.D. (1999) "Models in information behaviour research" Journal of Documentation, 55(3) s.249-270 Dostupné z: http://informationr.net/tdw/publ/papers/1999JDoc.html]
- ↑ WILSON, T.D., Human Information Behavior Vol. 3, No 2, 2000. s. 52 Dostupné z:http://inform.nu/Articles/Vol3/v3n2p49-56.pdf
Zdroje
STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie: pohl'ady informačnej vedy. 1. vyd. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2005, 189s. ISBN 8085165902.
WILSON,T.D., Human Information Behavior Vol. 3, No 2, 2000, 55s. Dostupné z:http://inform.nu/Articles/Vol3/v3n2p49-56.pdf
WILSON, T.D. (1999) "Models in information behaviour research" Journal of Documentation, 55(3) s.249-270 Dostupné z: http://informationr.net/tdw/publ/papers/1999JDoc.html
Informacne spravanie [online]. [cit. 2014-12-20] Dostupné z: http://www.inflow.cz/informacne-spravanie-zakladne-pojmy-prehlad-pristupov-k-skumaniu-tohto-spolocenskeho-fenomenu