Informační šum

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Jana Otevřelová

Klíčová slova: informační šum, komunikace, druhy šumu, komunikační šum

Synonyma: komunikační šum, informační bariéra

Související pojmy:

nadřazené - komunikace, sociální komunikace, informační systém
podřazené - fyzický šum, fyziologický šum, sémantický šum, psychologický šum, technický šum, gnozeologický šum, pragmatický šum, selekční šum


Úvod

Pokud hovoříme o šumu, lze tento pojem vyložit dvěma způsoby:
1) šum při sociální komunikaci (lze označit spíše jako šum komunikační)
2) šum v systémech (informační šum)
Lze říci, že mezi pojmy komunikační šum a šum informační existuje určitá podobnost (u obou pojmů jde o určitou formu bariéry).

Informační šum v komunikaci (komunikační šum)

Člověk, jakožto tvor společenský, ke své existenci potřebuje komunikovat. Je to tedy jeden z předpokladů jeho existence. K tomu, aby se s ostatními dorozuměl, využívá prostředků přímé sociální komunikace řečové a mimořečové. Celý tento soubor prostředků mu umožňuje předávat informace svému okolí.[1] Pokud je sdělení, pocházející od odesílatele, zakódováno, je třeba zvolit nejvíce vhodný komunikační kanál. Mezi nejběžnější komunikační kanály patří komunikace tváří v tvář, komunikace pomocí emailu, telefonu, projevy, diskuze a i neverbální (mimořečové) prostředky. Přičemž je velmi důležité při výběru komunikačního kanálu zvážit množství faktorů jako:[2]
1) rychlost, kterou chci informaci předat
2) náklady, které při komunikaci vzniknou (např. poslání dopisu)
3) přesnost, které chci docílit (rozdíl při komunikaci z očí do očí oproti komunikaci ústní)
4) rozsah sdělení (např. pokud chci informaci předat více lidem, bude výhodnější buď ji předat hromadně ústně či emailem)
5) zpětná vazba, kterou chci získat (je výhodnější komunikace z očí do očí, neboť zpětnou vazbu získáváme ihned) [3]
Bohužel při této výměně informací dochází k celé řadě šumů, které jsou způsobeny jak vnějším prostředním, tak i osobností příjemce a odesílatele informace. Z čehož lze usoudit, že šum nevzniká pouze vinou komunikátora, ale i vinou může být i samotná osobnost toho, kdo sdělení přijímá. [4] Obecně informační šum vzniká v komunikačním procesu a samotný proces narušuje, zkresluje či doprovází. Šum tedy ovlivňuje nejenom přenášené sdělení, ale i podobu sdělení. Což způsobuje, že k příjemci se dostává informace pozměněná (chápe ji úplně jinak), získává jiný smysl. Tzn. že příjemce dostává informaci, kterou odesílatel nevyslal.[5]

Druhy komunikačního šumu

Informační šumy lze rozdělit do 4 základních skupin:
1) fyzické - vznikají ve vnějším prostředí a nejčastěji jde o různé druhy hluku, poruchy sítě při telefonování nebo např. sluneční brýle, které brání v rozpoznání některých mimořečových prostředků
2) fyziologické - různé vady na straně příjemce nebo odesílatele mezi které nejčastěji patří vady zraku a sluchu nebo špatná artikulace a paměť (lze zařadit i takové pocity jako žízeň, hlad)
3) psychologické - vznikají kvůli emocím jako láska, smutek, hněv nebo se jedná o předsudky ze strany odesílatele či příjemce
4) sémantické - každý může pochopit sdělení jiným způsobem, což může vzniknout použitím slangu, odborných výrazů nebo např. cizího jazyku [6]

Informační šum v systémech

Informační šum ve spojitosti se systémy je definován jako "chyba informačního systému spočívající v nevyhledání relevantních dokumentů (šum prvního druhu) nebo ve vyhledání nerelevantních dokumentů, které věcně neodpovídají zadání rešeršního dotazu (šum druhého druhu).[7]" Tento pojem tedy souvisí s informační potřebou uživatelů a lze ho tedy chápat jako nahodilou překážku v informačním systému, která předávanou informaci nějakým způsobem pozměňuje, čímž nemusí být informační potřeba naplněna. [8]

Druhy šumu v systémech

Hovoříme o pěti základních šumech:
1) Pragmatický šum vzniká, pokud je k uspokojení informační potřeby použit prostředník, např. informační specialista a uživatel není schopen svůj požadavek přesně formulovat, popř. specialista pochopí požadavek jiným způsobem
2) K sémantickému šumu dochází při použití nevhodných slov, nebo jsou slova nesprávně kódována
3) U technického šumu je na vině technika a může se jednat třeba o poruchu počítače
4) Selekční šum vzniká v rámci vyhledávacího procesu a nejsou vyhledány relevantní dokumenty (chyba systému)
5) Gnozeologický šum je způsobem nedostatečnými poznatky uživatele. [9]

Poznámky

  1. CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. S. 69.
  2. VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33.
  3. VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. Parafráze celého výčtu faktorů
  4. VYSEKALOVÁ, Jitka a kol. Psychologie reklamy: nové trendy a poznatky. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. Expert. ISBN 978-80-247-2196-5. S. 31.
  5. VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33.
  6. VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 34. Parafráze pro všechny skupiny
  7. JONÁK, Zdeněk. informační šum. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000470&local_base=KTD.
  8. KUČEROVÁ, Karolína. Uživatelské potřeby a jejich výzkum se zaměřením na medicínskou biochemii. [online]. 2004 [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://kajinka.info/UISK/SRZ.pdf. S. 13.
  9. KUČEROVÁ, Karolína. Uživatelské potřeby a jejich výzkum se zaměřením na medicínskou biochemii. [online]. 2004 [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://kajinka.info/UISK/SRZ.pdf. S. 13 a 14. Parafráze všech druhů

Použitá literatura

  • CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X
  • JONÁK, Zdeněk. informační šum. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000470&local_base=KTD.
  • KOČÍ, Jana. Cesty informací k seniorům [online]. 2012 [cit. 2013-05-10]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Renata Živorová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/381770/lf_m/.
  • KUČEROVÁ, Karolína. Uživatelské potřeby a jejich výzkum se zaměřením na medicínskou biochemii. 30 s. [online]. 2004 [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://kajinka.info/UISK/SRZ.pdf.
  • VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 322 s. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4.
  • VYSEKALOVÁ, Jitka a kol. Psychologie reklamy: nové trendy a poznatky. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. 294 s. Expert. ISBN 978-80-247-2196-5.