ISSP

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Veronika Víšková

Klíčová slova: ISSP, International Social Survey Programme, výzkum

Synonyma: International Social Survey Programme, Mezinárodní program sociálního výzkumu

Související pojmy:

nadřazené - sociálněvědní výzkum, komparativní výzkum, kvantitativní výzkum
podřazené - postoje, hodnoty, dotazníkové šetření, datový archiv


International Social Survey Programme (ISSP, česky Mezinárodní program sociálního výzkumu) je v současné době nejrozsáhlejší kontinuální výzkumný program, který je zaměřen na zkoumání postojů a hodnot.[1]

Základní charakteristika

Výzkumy v rámci ISSP mají komparativní (srovnávací) povahu, přičemž umožňují provádění srovnávacích analýz hned ve dvou rovinách – v mezinárodní a časové perspektivě. Uskutečňují se formou výběrových dotazovacích šetření. Výzkumná šetření probíhají každoročně, pro každý rok je vždy zvoleno určité téma, na které se šetření zaměřuje. Témata se po určité době opakují.[1] Získaná data jsou volně přístupná odborné veřejnosti i studentům.

Historie

Oficiální vznik ISSP se datuje do roku 1984. Zakládajícími členy ISSP byly 4 instituce: ZUMA (Zentrum für Umfragen, Methoden und Analysen) z Německa, NORC (National Opinion Research Center) z USA, SCPR (Social and Community Planning Research) z Velké Británie a ANU (Australian National University) z Austrálie.[2] Už v roce 1982 však proběhla první spolupráce mezi organizacemi ZUMA a NORC, které měly na starosti výzkumná šetření ALLBUS (Allgemeinen Bevolkerungsumfragen der Socialwissenschaften) a GSS (General Social Survey). Ve zmíněném roce byla do obou těchto výzkumů zahrnuta sada otázek týkajících se např. pracovních hodnot, názorů na potraty či feminismus. V roce 1983 se ke spolupráci připojila organizace SCPR se sídlem v Londýně.[3] O dva roky později pak proběhlo první výzkumné šetření v rámci programu.

Metodika

Pro každý ročník výzkumného šetření je zvoleno jedno hlavní téma, na které se zaměřuje pozornost a pro které je sestaven modul otázek. Kromě modulových otázek šetření vždy obsahuje také standardizovanou sadu sociodemografických otázek (např. na věk, pohlaví, vzdělání, národnost, socioekonomický status či politickou příslušnost), které jsou u každého modulu totožné. Osm modulů se opakuje, při opakování jsou ze 75 % replikovány.[2] Zároveň jsou připravovány i moduly nové. Opakující se témata jsou následující: role vlády, sociální sítě a podpůrné systémy, sociální nerovnost, rodina a měnící se genderové role, pracovní orientace, náboženství, životní prostředí, národní identita.[4]

Příprava modulu začíná návrhem a schválením tématu na každoroční konferenci ISSP. Téma je schvalováno čtyři roky před plánovaným uskutečněním samotného výzkumu. Po schválení tématu je volena tzv. Drafting Group, skupina odborníků, která má vypracování modulu na starosti.[5] Dotazníky jsou sestavovány v britské angličtině, teprve jejich finální podoba je překládána.[4] Otázky musí být pro zapojené země relevantní a použité termíny musí být přeložitelné do všech národních jazyků. Na to dohlíží tzv. Translation Group. Samotný překlad modulu je pak úkolem výzkumných týmů jednotlivých zemí. Finální podoba dotazníku je také schvalována na konferenci ISSP.

Zkoumané moduly:[6]

  • 1985 Role vlády I
  • 1986 Sociální sítě
  • 1987 Sociální nerovnosti I
  • 1988 Rodina I
  • 1989 Pracovní orientace I
  • 1990 Role vlády II
  • 1991 Náboženství I
  • 1992 Sociální nerovnosti II
  • 1993 Životní prostředí I
  • 1994 Rodina II
  • 1995 Národní identita I
  • 1996 Role vlády III
  • 1997 Pracovní orientace II
  • 1998 Náboženství II
  • 1999 Sociální nerovnosti III
  • 2000 Životní prostředí II
  • 2001 Sociální vztahy a podpůrné systémy
  • 2002 Rodina III
  • 2003 Národní identita II
  • 2004 Občanství
  • 2005 Pracovní orientace III
  • 2006 Role vlády IV
  • 2007 Volný čas a sport
  • 2008 Náboženství III
  • 2009 Sociální nerovnosti IV
  • 2010 Životní prostředí III
  • 2011 Zdraví
  • 2012 Rodina IV
  • Plánované: 2013 Národní identita III, 2014 Občanství II.

Sběr dat

Výzkumné vzorky jsou sestavovány jako pravděpodobnostní výběry z celé dospělé populace (18 a více let) dané země. Sběr dat je realizován skrze standardizovaný rozhovor tazatele s respondentem.[5]
Výzkumné šetření ISSP je většinou doplňkem nějakého běžného národního výzkumu, samostatným výzkumem nebývá často.

Dostupnost dat

Spojování národních dat do mezinárodního datového souboru, kontrola dat, archivace, dokumentace a distribuce výsledného mezinárodního datasetu je prováděna v Centrálním archivu pro sociální výzkum (Zentralarchiv für Empirische Sozialforschung) Univerzity v Kölnu v Německu. Pomoc při zpracování dat archivu poskytuje španělský partner ASEP (Analisis Sociologicos, Economicos y Politicos).[2] Na národní úrovni poskytují zájemcům data z výzkumů ISSP národní archivy.
Data z provedených výzkumů jsou volně přístupná, a to dva roky od provedení šetření.

Členství

Členy ISSP jsou vědecké instituce z různých zemí světa. Jednu zemi může v ISSP zastupovat i více organizací (případ Španělska či Francie[7]). Výzkumné instituty zajišťují přípravu i samotnou realizaci šetření, jsou odpovědné za sběr dat a také za dokumentaci výzkumů. Protože u ISSP neexistuje žádný centrální finanční fond na pokrytí nákladů šetření, je financování výzkumů rovněž záležitostí participujících institucí.
V současnosti je do ISSP zapojeno celkem 48 zemí z celého světa. Jedná se o tyto státy: Argentina, Austrálie, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Čína, Dánsko, Dominikánská republika, Estonsko, Filipíny, Finsko, Francie, Chile, Chorvatsko, Indie, Irsko, Island, Itálie, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Kanada, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Mexiko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Nový Zéland, Palestina, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rusko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Ukrajina, Uruguay, USA, Velká Británie, Venezuela.[8]

ISSP a Česká republika

Za Českou republiku je členem ISSP od roku 1991 Sociologický ústav AV ČR. Archivaci národních i mezinárodních dat má na starosti Sociologický datový archiv.[2] První šetření v rámci programu ISSP se v celé federaci uskutečnilo v roce 1992.[5]

Zdroje

  1. 1,0 1,1 KREJČÍ, Jindřich. Mezinárodní sociálněvědní komparativní výzkum a Česká republika: Přehled výzkumů a dostupných dat. Sociologický časopis/Czech Sociological Review. 2006, roč. 42, č. 1, s. 149-173.
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 PLECITÁ, Klára. Výzkumný program ISSP: International Social Survey Programme. SDA Info. 1999, roč. 1, 1-2, s. 2-3.
  3. History of the ISSP. ISSP International Social Survey Programme [online]. 2010 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.issp.org/page.php?pageId=216
  4. 4,0 4,1 LAUER, Sean R. a Carrie L. YODANIS. The International Sosial Survey Programme a Tool for Teaching with an International Perspective. Teaching Sociology. 2004, č. 32, s. 304-313.
  5. 5,0 5,1 5,2 KREJČÍ, Jindřich. Mezinárodní program sociálního výzkumu ISSP. SDA Info. 2005, roč. 7, č. 1, s. 1-4.
  6. Archive and data. ISSP International Social Survey Programme [online]. 2010 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.issp.org/page.php?pageId=216
  7. Applying for membership. ISSP International Social Survey Programme [online]. 2010 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.issp.org/page.php?pageId=216
  8. Members and addresses. ISSP International Social Survey Programme [online]. 2010 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.issp.org/page.php?pageId=216