ISBD: Porovnání verzí
m |
m |
||
Řádek 26: | Řádek 26: | ||
== Druhy ISBD == | == Druhy ISBD == | ||
− | Celý soubor ISBD byl v Národní knihovně přeložen do češtiny.<ref>Národní knihovna České republiky'' [online]. c2006, 14.4.2010 [cit. 2010-05-02]. České překlady mezinárodních standardů, které vydala NK ČR. Dostupné z WWW: [http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=fond_publ.htm http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=fond_publ.htm] <ref> | + | Celý soubor ISBD byl v Národní knihovně přeložen do češtiny. <ref>Národní knihovna České republiky'' [online]. c2006, 14.4.2010 [cit. 2010-05-02]. České překlady mezinárodních standardů, které vydala NK ČR. Dostupné z WWW: [http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=fond_publ.htm http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=fond_publ.htm]</ref> |
'''ISBD(G)''' - všeobecný mezinárodní standardní bibliografický popis (překlad vydán 1993) | '''ISBD(G)''' - všeobecný mezinárodní standardní bibliografický popis (překlad vydán 1993) |
Verze z 1. 12. 2014, 23:06
Autor: Gabriela Obstová, Karel Starý
Klíčová slova: bibliografický popis - bibliografické záznamy - jmenná katalogizace - mezinárodní standardy - ISBD - IFLA - FRBR
Synonyma: International Standard Bibliographic Description - Mezinárodní standardní bibliografický popis
Související pojmy:
nadřazené: katalogizace - standardy
podřazené: ISBD(G)
Charakteristika
Mezinárodní standardní bibliografický popis (International Standard Bibliographic Description, zkráceně ISBD) je sada katalogizačních pravidel vytvořená Mezinárodní federací knihovnických sdružení a institucí (International Federation of Library Associations and Institutions zkráceně IFLA). ISBD pro jednotlivé druhy dokumentů určují oblasti popisných (identifikačních) údajů v bibliografickém záznamu. Stanoví, jaké údaje budou jednotlivé oblasti obsahovat a jakou budou mít interpunkci.Znalost dané struktury popisných údajů, jejich interpunkce, umožňuje porozumět jakémukoliv bibliografickému záznamu z jakékoliv knihovny ve světě. Z ISBD vycházejí další standardy jako UNIMARC (mezinárodní výměnný formát) a AACR2 (anglo-americká katalogizační pravidla).
ISBD má svůj terminologický systém, který se částečně lišil od užívané knihovnické terminologie, ale nyní již existuje nová česká terminologie, která vznikla začleněním termínů při překladech ISBD.[1] Standard ISBD umožňuje tvorbu vzájemně směnitelných záznamů (sdílení a výměna) z různých zdrojů, pomáhá překonat jazykovou bariéru (orientace v bibliografickém záznamu na základě znalosti dané interpunkce) a také umožňuje konverzi tištěných nebo rukopisných bibliografických záznamů do strojem čitelné podoby.[2]
Historie ISBD
Kořeny ISBD můžeme datovat od roku 1969, kdy se uskutečnilo mezinárodní setkání katalogizačních expertů (International Meeting of Cataloguing Experts), jež, krom jiného, také vyústilo v koncept Mezinárodního standardu bibliografického popisu. V roce 1971 byl jako první z pravidel zaveden Mezinárodní standard bibliografického popisu pro Monografie ISBD(M). Počínaje rokem 1973 pak tato pravidla přijaly mnohé národní komise pro katalogizaci. V roce 1974 vyšly pravidla pro periodika ISBD(S), v roce 1977 byl přidán standard ISBD(G), který rozšiřoval použití tohoto standardu na všechny typy dokumentů. V návaznosti na tento vývoj byl pak v roce 1978 upraven i původní standard pro monografie. Postupně pak byly přidány ISBD(CM) pro kartografické materiály, ISBD(NBM) pro materiály neknižní, ISBD(A) pro staré monografie a ISBD(PM) pro tištěné hudebniny.
V roce 1981 byla zformována komise pro revizi ISBD. Pravidla byla postupně zrevidována a zaváděna nová. ISBD(M), ISBD(CM) a ISBD(NBM) byla upravena v roce 1987. ISBD(S) byla upravena v roce 1988. V roce 1990 byla zavedena ISBD(CF) pravidla pro počítačové dokumenty (for computer files). ISBD(A) a ISBD(PM) byla revidována v roce 1991 a ISBD(G) v roce 1992. V roce 1997 pak byla zavedena ISBD(ER) pravidla pro elektronické dokumenty (for electronic resources ) místo původních ISBD(CF).
Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí (IFLA) vytvořila v roce 1992 skupinu pro Funkční požadavky na bibliografické záznamy (Functional Requirements for Bibliographic Records - FRBR). V roce 1998 pak byl publikován "Final Report," ve kterém bylo navrženo znovuupravení ISBD pravidel.V letech 2000 až 2006 probíhalo druhé kolo úprav. ISBD(S) bylo transformováno na ISBD(CR) (pro seriálové dokumenty a jiné pokračující zdroje) a pod. V roce 2007 pak došlo k vydání sloučeného ISBD které nahradilo dřívější oddělené ISBD.[5]
Jedním z původních účelů ISBD bylo poskytnout standardní formu bibliografického popisu, která bude moci být použita k mezinárodní výměně záznamů.
Druhy ISBD
Celý soubor ISBD byl v Národní knihovně přeložen do češtiny. [2]
ISBD(G) - všeobecný mezinárodní standardní bibliografický popis (překlad vydán 1993)
ISBD(M) - mezinárodní standardní bibliografický popis pro monografie (překlad vydán 1993)
ISBD(S) - mezinárodní standardní bibliografický popis pro seriálové dokumenty (překlad vydán 1994)
ISBD(PM) - mezinárodní standardní popis pro tištěné hudebniny (překlad vydán 1995)
ISBD(CF) - mezinárodní standardní bibliografický popis pro počítačové soubory (překlad vydán 1995)
ISBD(NBM) - mezinárodní standardní bibliografický popis pro neknižní dokumenty
ISBD(CM) - mezinárodní standardní bibliografický popis pro kartografické dokumenty (překlad vydán 1997)
ISBD(A) - mezinárodní standardní bibliografický popis pro staré tisky a prvotisky (překlad vydán 1997)
Doporučení ISBD pro popis částí dokumentu (překlad vydán 1997)
ISBD(ER) - mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje (překlad vydán 1999)
Struktura záznamu:
ISBD stanovuje devět oblastí popisu:Každá z oblastí, kromě oblasti 7, se skládá z více prvků se strukturovanou klasifikací. Prvky a oblasti, které se nevztahují na určitý zdroj, jsou z popisu vynechány. K oddělení prvků a oblastí je použita standardizovaná interpunkce (dvojtečky, středníky, lomítka, pomlčky, čárky a tečky).
- Forma obsahu a typ média
- Název a údaj o odpovědnosti obsahujíc
- 1 Řádný název
- 2 typ dokumentu
- 3 souběžný název
- 4 ostatní informace o názvu
- 5 údaj o odpovědnosti
- Edice
- Oblast specifická pro konkrétní materiál nebo typ zdroje (například měřítko mapy nebo číslo periodika)
- Vydání, výroba, distribuce atd.
- Fyzický popis (například počet stran)
- Série
- Poznámky
- Identifikátor zdroje (např. ISBN, ISSN) a podmínky dostupnosti
Všeobecný mezinárodní standardní bibliografický popis stanoví údaje, které jsou nutné k popisu (identifikaci) všech druhů dokumentů = popisné údaje. Tento všeobecný standard tvoří základ pro další specializovaná ISBD dle druhu dokumentů.[3]
Použité zdroje
- ↑ ISBD(G) všeobecný mezinárodní standardní bibliografický popis anotovaný text. Připravila Pracovní skupina Revizního výboru ISBD vytvořená Katalogizačním výborem IFLA z angl. orig. přel. a čes. příklady opatř. Hana Vodičková. 1. čes. vyd. Praha Národní knihovna, 1993. 36 s. ISBN 80-7050-159-6.
- ↑ Národní knihovna České republiky [online]. c2006, 14.4.2010 [cit. 2010-05-02]. České překlady mezinárodních standardů, které vydala NK ČR. Dostupné z WWW: http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=fond_publ.htm
- ↑ ISBD(CR)Mezinárodní doporučení pro bibliografický popis pokračující zdroje [online]. Doporučeno Pracovní skupinou ISBD(S) schváleno komisemi IFLA Sekce pro katalogizaci a Sekce seriálových publikací do češtiny přeložila Edita Lichtenbergová. 1. čes. vydání. PrahaNárodní knihovna ČR, 2008 [cit. 2010-05-02]. Dostupné z WWW: <[http://www.nkp.cz/pages/files/fond_ISBD_CR2008.pdf http://www.nkp.cz/pages/files/fond_ISBD_CR2008.pdf