IFLA

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Šimon Vích

Klíčová slova: knihovny, informační instituce

Synonyma: International Federation of Library Associations and Institutions

Související pojmy: UNESCO

nadřazené - ---
podřazené - ALP, CLM, FAIFE, PAC, KRAMERIUS, ICADS, UCA, NK ČR, SKIP, Parlamentní knihovna ČR


Výklad termínu

IFLA (International Federation of Library Associations and Institutions) je mezinárodní federace knihovnických institucí a organizací. Tato přední nevládní a nekomerční organizace, která zastupuje zájmy knihovnických a informačních subjektů, je partnerská organizace s Organizací spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO). V současné době má IFLA téměř 1600 členů ve 150 zemích ze všech světadílů. [6]

Historie

IFLA byla založena v roce 1927 na mezinárodní konferenci ve skotském Edinburghu. Zakládajícími členy bylo 6 evropských států a Spojené státy americké. [1] Prvním presidentem IFLA byl ředitel švédské Národní knihovny Isak Collijn. V roce 1929 byla během Světového kongresu knihovnictví a bibliografie v Římě schválena první ústava, kterou se IFLA od této doby začala řídit. Ve 30. letech minulého století se k asociaci přidaly také další světové mocnosti – Indie, Čína, Japonsko, Filipíny a Mexiko. V 70. letech minulého století přesídlil hlavní sekretariát do holandského Haagu, kde sídlí dodnes. V roce 1976 byla rozšířena kritéria pro členství v IFLA také na školy, bibliografické ústavy a další instituce. Z této doby pochází také současný název organizace (dříve bylo International Federation of Library Associations). [5]

Poslání

Jejím cílem je podporovat spolupráci knihoven a rozvoj samotného knihovnictví na všech úrovních. IFLA se snaží prosazovat knihovnické zájmy především na úrovni mezinárodní. Za samozřejmost se pokládá informování svých členů o vývoji, potřebách a výsledcích knihovnické činnosti a řešení jejich odborných problémů. Organizace podporuje myšlenku dalšího vzdělávání všech pracovníků knihoven. IFLA spolupracuje taktéž s mezinárodními informačními centry a zapojuje se aktivně do dotačních programů Evropské unie. [7]

Vnitřní členění

IFLA je organizačně rozdělena do 8 odborných skupin. [7]

  1. všeobecné vědecké knihovny (General Research Libraries)
  2. odborné knihovny (Special Libraries)
  3. knihovny pro širokou veřejnost (Libraries Serving the General Public)
  4. bibliografická kontrola (Bibliographic Control)
  5. fondy a služby (Collection and Services)
  6. řízení a technologie (Management and Technology)
  7. vzdělávání a výzkum (Education and Research)
  8. regionální aktivity (Regional Activities)

Programy

Hlavní jádro činnosti IFLA je rozděleno do následujících programů.

  • ALP (Action for Development through Libraries Programme) – Tento program se zabývá prognózami budoucího vývoje knihovnictví. Program preferuje projekty, které se zaměřují na vybudování udržitelnosti v menších knihovnách po celém světě.
  • CLM (Committee on Copyright and other Legal Matters) – Program byl vytvořen s cílem poskytovat poradenství IFLA v oblasti práv duševního vlastnictví a práv autorských.
  • FAIFE (Committee on Free Access to Information and Freedom of Expression) – Tento výbor týkající se volného přístupu k informacím a svobodě projevu patří mezi klíčové aktivity IFLA. Výbor sleduje stav intelektuální svobody ve světě a spolupracuje s dalšími mezinárodními organizacemi pro lidská práva.
  • PAC (Core Activity on Preservation and Conservation) – Cílem tohoto programu je řešení problematiky ochrany a konzervace dokumentů. V českém prostředí vznikl v rámci tohoto programu projekt KRAMERIUS, který zaštiťuje Národní knihovna České republiky.
  • UCA (UNIMARC Core Activity) – Program je zodpovědný za rozvoj a údržbu univerzálního formátu MARC (=UNIMARC), který byl původně vytvořený IFLA s cílem usnadnit mezinárodní výměnu bibliografických údajů.

Publikační aktivita

IFLA vydává nejrůznější odborné knihovnické publikace, sborníky, brožury, referáty a příspěvky z každoročních generálních konferencí. Organizace zaštiťuje také vydávání časopisu IFLA Journal, informačních bulletinů a dalších dokumentů. [4]

IFLA a ČR

Národní knihovna ČR je stálým členem IFLA již od jejího vzniku. Mezi léty 1991 a 2003 působilo při odboru knihovnictví NK ČR Informační a dokumentační středisko IFLA. Jeho náplní bylo především pravidelné sledování, zajišťování a archivování materiálů IFLA a jejich zprostředkování odborné veřejnosti. Toto středisko se podílelo také na pravidelném informování o činnosti IFLA prostřednictvím odborného tisku, vytváření speciální kartotéky konferenčních materiálů a analytickém zpracování vybraných článků a konferenčních příspěvků IFLA. Dalšími členy IFLA z ČR jsou také SKIP a Parlamentní knihovna ČR. [7]

Použitá literatura

  1. BURGETOVÁ, Jarmila. IFLA a české knihovnictví. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2002, č. 4, s. 288-294 [cit. 2010-06-28] Dostupné z: <http://knihovna.nkp.cz/nkkr0204/0204288.html>.
  2. CARROLL, F. L. The structure of IFLA, based on an interview with the secretary general. International Library Review, 1984, vol. 16, no. 4, s. 345-356.
  3. GILL, Philip. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA/ UNESCO pro rozvoj. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2002. 127 s. ISBN 80-85851-14-8.
  4. IFLA. IFLA Journal [online]. c2010 [cit. 2010-06-06]. Dostupné z: <http://ifl.sagepub.com/>.
  5. IFLA. 75 years of IFLA [online]. c2009, poslední revize 28.6.2002 [cit. 2010-06-28]. Dostupné z: <http://archive.ifla.org/III/75ifla/75index.htm>.
  6. IFLA. IFLA Website [online]. c2009, poslední revize 18.3.2010 [cit. 2010-06-28]. Dostupné z: <http://www.ifla.org/en/about/more>.
  7. Knihovnický institut NK ČR [online]. 2004 [cit. 2010-06-05]. Dostupné z: <http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/ifla.htm>.
  8. PILAŘ, Jindřich. Doporučení pro veřejné knihovny: zpracováno pro Sekci veřejných knihoven IFLA. Praha: Národní knihovna České republiky, 1995. 97 s. ISBN 80-70502-25-8.