Hope A. Olson

Hope A. Olson (*1942,Watertown, Jižní Dakota) americká specialistka zabývající se informační vědou, emeritní profesorka informačních studií na Universitě Wisconsin–Milwaukee.

Olson, Hope A.
	Watertown, Jižní Dakota
Datum a místo úmrtí	žijící -
	-
	-
	Milwaukee, Wisconsin, Spojené státy americké
	americké
Vzdělání	University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies
Pracoviště	University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies
Známý pro

Vzdělání

Bakalářský titul získala na Gustav Adolf College v Minnesotě v roce 1972, o dva roky později titul Master of Library Science (MLS) na Fakultě informací Univerzity v Torontu. V roce 1996 obdržela titul PhD. na Fakultě knihovnických a informačních studií Univerzity ve Wisconsinu. Její dizertační práce nesla název Oprávnění jména: marginalizace a vyloučení zastoupení předmětu v knihovních katalozích.

Praxe

Mezi lety 1974-1978 pracovala Hope A. Olson jako katalogizátorka v knižním velkoobchodě v kanadském Torontu. V následujícím roce se stala asistentkou vedoucího katalogizace v současném Národním knižním centru v Torontu. Později působila jako odborný knihovník u Alberta Solicitor General. V letech 1982-1991 byla zaměstnána v knihovně Albertské univerzity v Edmontnu. Pracovala zde jako katalogizátorka pokračujících zdrojů, koordinátorka katalogizace HSS (Humanities and Social Sciences) a akviziční katalogizace. Od roku 1991 přednášela informační studia na Albertské univerzitě. O šest let později přijala nabídku přednášet nejprve jako hostující a poté stálá profesorka na Fakultě knihovních a informačních studií Univerzity ve Wiskonsinu. Přednášení se věnovala také na Královské škole knihovnictví a informační vědy v dánském Copenhagenu. Kromě přednášení na Albertské univerzitě a na Univerzitě ve Wiskonsinu, kde se stala později proděkankou, spolupracovala s Center for Women‘s Studies. V rámci následného vzdělávání knihovníků pořádala odborné kurzy a semináře. I po svém odchodu do důchodu aktivně spolupracuje s doktorandy na výzkumu v oblasti klasifikačních struktur. Nadále se zabývá poststrukturálními, postkoloniálními a feministickými perspektivami se zřetelem na zdravotně postižené.

Výzkum

V nedávném výzkumu se profesorka Olson zabývala zkreslením na základě pohlaví v Aristotelově logice, která představuje tradiční klasifikaci a umělou strukturu. Spolupracovala také na výzkumném řešení souladu zadávání indexovaných výrazů.

Současný výzkum

Project Description:

A large body of research and recorded experience has documented biases of gender, sexuality, race, age, ability, ethnicity, language and religion as limits to the expression of diversity in naming information for retrieval. This literature has resulted in changes, especially addressing acute manifestations of bias. However, the diffuse nature of this literature makes it difficult to diagnose the problems, particularly when addressing systemic biases in subject access standards. Our experience in searching for this literature has been an exercise in frustration brightened mainly by serendipity and the kindness of friends. The very problems that this literature discusses make it difficult to find.

The goal of our project is to identify existing research and reported experience relating to subject access for marginalized groups and topics with a view to providing the basis for addressing biases in established subject access standards. Organization of information has, historically, been based on standards that offer consistency. Consistency in representing information fulfils Cutter's gathering function. Standards used across libraries have also afforded efficiency in avoiding duplication of work. These standards, tending to represent the mainstream well and the margins poorly, are now being increasingly challenged. Earlier work, analysed in this project, addresses specific symptoms of subject access problems. Now researchers and professionals are beginning to ask more sweeping questions. For example, a panel at the American Library Association's 1998 annual conference discussed "one-size-fits-all" subject access in the Library of Congress Subject Headings (LCSH), the Dewey Decimal Classification (DDC), and Yahoo!. This choice of systems is indicative of the transfer from traditional to recently-developed standards. Systemic problems are being replicated over and over again even though evidence exists that could be used to help avoid them. Unfortunately, that evidence is scattered and difficult to locate. This study is part of an ongoing effort to locate and synthesize this body of literature.

Our research is a meta-analysis intended to serve both theory and practice and to this end we have made the analysis available in the form of a database on the World Wide Web. It is intended that its immediate use will be to help practising library and information professionals understand the problems of the systems they use. Heuristics in searching, contextualized guides to collections and other measures can be developed by professionals as stop-gap measures. In the longer term, researchers and the professionals who develop standards for subject representation may use this evidence to better avoid harmful biases.

For fuller discussion of findings see: Olson, Hope A., and Rose Schlegl. (in press). Critiques of subject access bias: A meta-analysis. Cataloging & Classification Quarterly 32(2) and Olson, Hope A., and Rose Schlegl. (1999). Bias in subject access standards: A content analysis of the critical literature. In James Turner, ed., Information Science Where Has it Been, Where Is it Going? Proceedings of the 27th Annual Conference of the Canadian Association for Information Science, Université de Sherbrooke, June 9-11, 1999 / Les sciences de l’information: D’où viennent-elles et où s’en vont-elles? Actes du 27e Congrès annuel de l’Association canadienne pour les sciences de l’information, (pp. 236-247). [Montréal]: CAIS/ACSI.

These web pages were constructed by Rose Schlegl and updated by Shona Dippie.

Kritická analýza předmětové klasifikace

Profesorka Olson vychází z dekonstruktivní teorie zpochybňující funkčnost a oprávněnost tradiční organizace znalostí.

Uplatnila teorii Drucilla Cornella o adaptaci dekonstrukce ("filozofii limitů"). Profesorka Olson zkoumá opomíjení uložených informací a strukturálních limitů knihovních katalogů. Ve svém výzkumu se zabývá etickými důsledky nedostatečného zastoupení uložených informací a zdůrazňuje, že je žádoucí použití organizace znalostí jako prostředků pro obohacení uživatelů.

Feministické přístupy k organizaci znalostí

Základním principem jejího psaní je nepřiměřený vliv patriarchálního pohledu na svět organizačních systémů v západním světě. V článku z roku 2001 “Sameness and Difference: a Cultural Foundation of Classification” (Shoda a rozdíl: kulturní základ klasifikace) profesorka Olson popisuje, jak dichotomické principy západního filozofického dědictví ovlivňují klasifikační systémy, které jsou výsadou hlavního proudu, kdy převládá většinový názor. Argumentuje ve prospěch méně hierarchického uspořádání. Raději vychází ze souvislostí a propojení struktur znalostí. Srovnává přístupy k propojování znalostí, kterými se zabývali Belenky, Clinchy, Goldberger a Tarule.

Pravomoc jména

Nejznámější knihou profesorky Olson je The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries Pravomoc jména : hledání mezí předmětového zobrazení v knihovnách. Přibližuje historický kontext moderní knihovní klasifikace. Posuzuje styl zápisů v knihovnách od průkopníků předmětové klasifikace jako je Melvil Dewey a Charles Cutter. Zdůrazňuje přísné univerzální vyhledávání pro dosažení shody a možné kontroly. Profesorka Olson uvádí, že Deweyho a Cutterovo naléhání na univerzálnost jazyka je "škodlivého charakteru v tom smyslu, že přehlíží a vylučuje jiné koncepty mimo bílé, mužské, eurocentrické, Christocentrické, heterosexuální, zdatné, buržoazní proudy" [ 8 ] Profesorka Olson dále ilustruje nedostatky používaných předmětových hesel na základě analýzy vybraných ukazatelů Deweyho desetinného třídění a Library of Congress Subject Headings (LCSH), které zahrnují pojmy jako pohlaví, rasa, etnický původ atd. Uzavírá výzvou k "výstřednímu" přístupu a snaze o zpřístupnění předmětů, včetně technik "porušení limitů" knihovních klasifikačních systémů tím, že se stanou více otevřenými a dynamickými. [9]

Publikační činnost

Articles and papers published or accepted for publication in academic and professional print and electronic journals (method of selection * indicates refereed).

• Olson, H. A. (ed.) Information resources in women’s studies and feminism. München: K.G. Saur, 2002. - Profesorka Olson v knize nastiňuje problémy přístupu ke studiu ženských a feministických studií, které se týkají struktury a použití katalogu Library of Congress Subject Headings. Podporuje rozvoj specializovaných norem a systémů přizpůsobených uživatelským potřebám.

• Olson, H. A. The Power to Name: Locating the limits of subject, representation in libraries. Dordrecht: Kluwer Academic, 2002. - Publikace se zabývá věcným popisem a předmětovým tříděním od 19. století po mezinárodní standardy používané v současnosti.

• Olson, Hope A. and Boll, John J. Subject analysis in online catalogs. Englewood: Libraries Unlimited, 2001. – Kniha přibližuje katalogizaci, indexování a třídění dokumentů v databázích. Teoreticky i prakticky popisuje ukládání a vyhledávání informací ve veřejně přístupných katalozích.

• Olson, Hope A., and Dietmar Wolfram. (2008). Syntagmatic relationships and indexing consistency on a larger scale. Journal of Documentation 64(4): 602-615.

• Olson, Hope A. (2007). How We Construct Subjects: A Feminist Analysis. Special issue on: Gender Issues in Information Needs and Services, eds. Cindy Ingold and Susan E. Searing. Library Trends 56(2): 509-541.

• Olson, Hope A, and Susan Gold Smith. (2006). Transgressive Tools: the Liberating Power of Classification and Its Potential in Activist Visual

Representation. Women and Environment International Magazine, 72/73 (fall/winter): 38-40.

• Olson, Hope A. (2006). Codes, Costs, and Critiques: The Organization of Information in Library Quarterly, 1931-2004. Library Quarterly.76(1): 19-35

• Lee, Hur-Li, and Hope A. Olson. (2005). Hierarchical Navigation: An Exploration of Yahoo! Directories. Knowledge Organization 32(1): 10-24.

• Olson, Hope A. (2004). The ubiquitous hierarchy: An army to overcome the threat of a mob. Library Trends, 52(3): 604-616.

• Kublik, Angela, Virginia Clevette, Dennis B. Ward, and Hope A. Olson. (2003). Adapting dominant classifications to particular contexts. Cataloging & Classification Quarterly 37(1/2): 13-31.

• Olson, Hope A., and Lisa M. Given. (2003). Indexing and the ‗organized‘ researcher. The Indexer 23(3) 129-133.

• Given, Lisa M., and Hope A. Olson. (2003). Knowledge organization in research: A conceptual model for organizing data. Library & Information

Science Research 25: 157-176.

• Olson, Hope A. (2002). Classification and universality: Application and... je toho asi na deset stran .. udělat výběr

Použitá literatura a zdroje

Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. dne 2014-05-17]. Dostupné z: https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf

Linkendin, Hope Olson [online]. Milwauke: California, U.S.: LinkedIn Corporation 2014 [cit. dne 2014-05-17]. Dostupné z: http://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18

Pirmann, Carrie. Currency and Prejudices in LCSH: An Annotated Bibliography [online]. 31. 3. 2008 [cit. dne 2014-05-17]. Dostupné z: http://courseweb.lis.illinois.edu/~pirmann2/portfolio/Bibliography_with_Annotations.pdf

School of Information Studies, Hope A. Olson, Ph.D. [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. dne 2014-05-17]. Dostupné z: http://www4.uwm.edu/sois/people/profiles/holson.cfm

Jump up ^ Olson, Hope A. (1997). "The Feminist and the Emperor's New Clothes: Feminist Deconstruction as a Critical Methodology for Library and Information Studies". Library & Information Science Research 19 (2): 181–198. doi:10.1016/S0740-8188(97)90042-6.

Jump up ^ Drabinski, Emily (2008). "Teaching the Radical Catalog". In Roberto, K.R. Radical Cataloging: Essays at the Front. Jefferson, North Carolina: McFarland & Company, Inc. pp. 198–205. ISBN 978-0-7864-3543-2.

Jump up ^ Olson, Hope A. (2002). The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries. Dordrecht, The Netherlands: Kluwer Academic Publishers. p. 226. ISBN 1-4020-0776-0.

Jump up ^ Olson, Hope A. (2000). "Difference, Culture and Change: The Untapped Potential of LCSH". Cataloging & Classification Quarterly 29 (1-2): 53–71. doi:10.1300/J104v29n01_04.

Jump up ^ Olson, Hope A. (2001). "Sameness and Difference: A Cultural Foundation of Classification". Library Resources & Technical Services 45 (3): 115–122. doi:10.5860/lrts.45n3.115.

Jump up ^ Deodato, Joseph (2010). "Deconstructing the Library With Jacques Derrida: Creating Space for the “Other” in Bibliographic Description and Classification". In Leckie, Gloria J.; Given, Lisa M.; Buschman, John E. Critical Theory for Library and Information Science: Exploring the Social from Across the Disciplines. Santa Barbara, California: Libraries Unlimited. pp. 75–88. ISBN 978-1-59158-938-9.

Jump up ^ Olson, Hope A. (2007). "How We Construct Subjects: A Feminist Analysis". Library Trends 56 (2): 509–541. hdl:2142/4586.

Jump up ^ Olson, Hope A. (2002). The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries. Dordrecht, The Netherlands: Kluwer Academic Publishers. p. 142. ISBN 1-4020-0776-0.

Jump up ^ Miksa, Francis L. (2007). "The Power to Name: a Review Essay". Libraries & the Cultural Record 42 (1): 75–79. doi:10.1353/lac.2007.0013. JSTOR 25549382.

Jump up ^ Olson, Hope A. (2007). "How We Construct Subjects: A Feminist Analysis". Library Trends 56 (2): 509–541. hdl:2142/4586.

Jump up ^ Olson, Hope A.; Dietmar Wolfram (2008). "Syntagmatic relationships and indexing consistency on a larger scale". Journal of Documentation 64 (4): 602–615. doi:10.1108/00220410810884093.