Hope A. Olson: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
m (úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení)
 
(Není zobrazeno 19 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Hope A. Olson (*1942,Watertown, Jižní Dakota) americká specialistka zabývající se informační vědou, emeritní profesorka informačních studií na Universitě Wisconsin–Milwaukee.
 
  
 +
Hope A. Olson (*1942, Watertown, Jižní Dakota) americká specialistka zabývající se informační vědou, emeritní profesorka informačních studií na Universitě Wisconsin–Milwaukee.
  
−
{{Infobox Vědec |jmeno = Olson, Hope A.
+
<br/> {{Infobox Vědec |jmeno =Olson, Hope A.[[Soubor:olson.png]]|datum_narozeni = 1942- |misto_narozeni = Watertown, Jižní Dakota|datum_umrti = |misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Milwaukee, Wisconsin, Spojené státy americké|obcanstvi = americké|rodina = -|skola = [https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin%E2%80%93Milwaukee_School_of_Information_Studies University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies]|pracoviste = [https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin%E2%80%93Milwaukee_School_of_Information_Studies University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies] |oceneni =|znamy_diky = Kritickou analýzu předmětové klasifikace, hledání mezí předmětového zobrazení v katalozích a feministický přístup k organizaci znalostí}}
−
[[Soubor:olson.png]]|datum_narozeni = 1942- |misto_narozeni = Watertown, Jižní Dakota|datum_umrti = žijící|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Milwaukee, Wisconsin, Spojené státy americké|obcanstvi = americké|rodina = -|skola = [https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin%E2%80%93Milwaukee_School_of_Information_Studies University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies]|pracoviste = [https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin%E2%80%93Milwaukee_School_of_Information_Studies University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies] |oceneni =|znamy_diky = }}
 
−
 
 
  
 +
&nbsp;
  
 
== Vzdělání ==
 
== Vzdělání ==
  
−
Bakalářský titul získala na Gustav Adolf College v Minnesotě v roce 1972, o dva roky později titul Master of Library Science (MLS) na Fakultě informací Univerzity v Torontu. V roce 1996 obdržela titul PhD. na Fakultě knihovnických a informačních studií Univerzity ve Wisconsinu. Její dizertační práce nesla název Oprávnění jména: marginalizace a vyloučení zastoupení předmětu v knihovních katalozích.
+
Bakalářský titul získala na Gustav Adolf College v Minnesotě v roce 1972, o dva roky později titul Master of Library Science (MLS) na Fakultě informací Univerzity v Torontu. V roce 1996 obdržela titul PhD. na Fakultě knihovnických a informačních studií Univerzity ve Wisconsinu. Její dizertační práce nesla název Síla jména: marginalizace a vyloučení zastoupení předmětu v knihovních katalozích.
  
 
== Praxe ==
 
== Praxe ==
  
−
Mezi lety 1974-1978 pracovala Hope A. Olson jako katalogizátorka v knižním velkoobchodě v kanadském Torontu. V následujícím roce se stala asistentkou vedoucího katalogizace v současném Národním knižním centru v Torontu. Později působila jako odborný knihovník u Alberta Solicitor General. V letech 1982-1991 byla zaměstnána v knihovně Albertské univerzity v Edmontnu. Pracovala zde jako katalogizátorka pokračujících zdrojů, koordinátorka katalogizace HSS (Humanities and Social Sciences) a akviziční katalogizace. Od roku 1991 přednášela informační studia na Albertské univerzitě. O šest let později přijala nabídku přednášet nejprve jako hostující a poté stálá profesorka na Fakultě knihovních a informačních studií Univerzity ve Wiskonsinu. Přednášení se věnovala také na Královské škole knihovnictví a informační vědy v dánském Copenhagenu. Kromě přednášení na Albertské univerzitě a na Univerzitě ve Wiskonsinu, kde se stala později proděkankou, spolupracovala s Center for Women‘s Studies. V rámci následného vzdělávání knihovníků pořádala odborné kurzy a semináře. I po svém odchodu do důchodu aktivně spolupracuje s doktorandy na výzkumu v oblasti klasifikačních struktur. Nadále se zabývá poststrukturálními, postkoloniálními a feministickými perspektivami se zřetelem na zdravotně postižené.
+
Mezi lety 1974-1978 pracovala Hope A. Olson jako katalogizátorka v knižním velkoobchodě v kanadském Torontu. V následujícím roce se stala asistentkou vedoucího katalogizace v současném Národním knižním centru v Torontu. Později působila jako odborný knihovník u Alberta Solicitor General. V letech 1982-1991 byla zaměstnána v knihovně Albertské univerzity v Edmontnu. Pracovala zde jako katalogizátorka pokračujících zdrojů, koordinátorka katalogizace HSS (Humanities and Social Sciences) a akviziční katalogizace. Od roku 1991 přednášela informační studia na Albertské univerzitě. O šest let později přijala nabídku přednášet nejprve jako hostující a poté stálá profesorka na Fakultě knihovních a informačních studií Univerzity ve Wisconsinu. Přednášení se věnovala také na Královské škole knihovnictví a informační vědy v Kodani. Kromě přednášení na Albertské univerzitě a na Univerzitě ve Wisconsinu, kde se stala později proděkankou, spolupracovala s Center for Women‘s Studies. V rámci následného vzdělávání knihovníků pořádala odborné kurzy a semináře. I po svém odchodu do důchodu aktivně spolupracuje s doktorandy na výzkumu v oblasti klasifikačních struktur. Nadále se zabývá poststrukturálními, postkoloniálními a feministickými perspektivami se zřetelem na zdravotně postižené.
  
 
== Výzkum ==
 
== Výzkum ==
  
−
V nedávném výzkumu se profesorka Olson zabývala zkreslením na základě pohlaví v Aristotelově logice, která představuje tradiční klasifikaci a umělou strukturu. <ref>Olson, Hope A. (2007). "How We Construct Subjects: A Feminist Analysis". Library Trends 56 (2): 509–541. hdl:2142/4586</ref> Spolupracovala také na výzkumném řešení souladu zadávání indexovaných výrazů. <ref>Olson, Hope A.; Dietmar Wolfram (2008). "Syntagmatic relationships and indexing consistency on a larger scale". Journal of Documentation 64 (4): 602–615. doi:10.1108/00220410810884093</ref>  
+
V nedávném výzkumu se profesorka Olson zabývala zkreslením na základě pohlaví v Aristotelově logice, která představuje tradiční klasifikaci a umělou strukturu. <ref>Olson, Hope A. (2007). </ref> Spolupracovala také na výzkumném řešení souladu zadávání indexovaných výrazů. <ref>Olson, Hope A.; Dietmar Wolfram (2008). </ref>
−
 
 
−
=== Současný výzkum ===
 
−
 
 
−
Project Description:
 
−
 
 
−
A large body of research and recorded experience has documented biases of gender, sexuality, race, age, ability, ethnicity, language and religion as limits to the expression of diversity in naming information for retrieval. This literature has resulted in changes, especially addressing acute manifestations of bias. However, the diffuse nature of this literature makes it difficult to diagnose the problems, particularly when addressing systemic biases in subject access standards. Our experience in searching for this literature has been an exercise in frustration brightened mainly by serendipity and the kindness of friends. The very problems that this literature discusses make it difficult to find.
 
−
 
 
−
The goal of our project is to identify existing research and reported experience relating to subject access for marginalized groups and topics with a view to providing the basis for addressing biases in established subject access standards. Organization of information has, historically, been based on standards that offer consistency. Consistency in representing information fulfils Cutter's gathering function. Standards used across libraries have also afforded efficiency in avoiding duplication of work. These standards, tending to represent the mainstream well and the margins poorly, are now being increasingly challenged. Earlier work, analysed in this project, addresses specific symptoms of subject access problems. Now researchers and professionals are beginning to ask more sweeping questions. For example, a panel at the American Library Association's 1998 annual conference discussed "one-size-fits-all" subject access in the Library of Congress Subject Headings (LCSH), the Dewey Decimal Classification (DDC), and Yahoo!. This choice of systems is indicative of the transfer from traditional to recently-developed standards. Systemic problems are being replicated over and over again even though evidence exists that could be used to help avoid them. Unfortunately, that evidence is scattered and difficult to locate. This study is part of an ongoing effort to locate and synthesize this body of literature.
 
−
 
 
−
Our research is a meta-analysis intended to serve both theory and practice and to this end we have made the analysis available in the form of a database on the World Wide Web. It is intended that its immediate use will be to help practising library and information professionals understand the problems of the systems they use. Heuristics in searching, contextualized guides to collections and other measures can be developed by professionals as stop-gap measures. In the longer term, researchers and the professionals who develop standards for subject representation may use this evidence to better avoid harmful biases.
 
−
 
 
−
For fuller discussion of findings see: Olson, Hope A., and Rose Schlegl. (in press). Critiques of subject access bias: A meta-analysis. Cataloging & Classification Quarterly 32(2) and Olson, Hope A., and Rose Schlegl. (1999). Bias in subject access standards: A content analysis of the critical literature. In James Turner, ed., Information Science Where Has it Been, Where Is it Going? Proceedings of the 27th Annual Conference of the Canadian Association for Information Science, Université de Sherbrooke, June 9-11, 1999 / Les sciences de l’information: D’où viennent-elles et où s’en vont-elles? Actes du 27e Congrès annuel de l’Association canadienne pour les sciences de l’information, (pp. 236-247). [Montréal]: CAIS/ACSI.
 
−
 
 
−
These web pages were constructed by Rose Schlegl and updated by Shona Dippie.
 
  
 
=== Kritická analýza předmětové klasifikace ===
 
=== Kritická analýza předmětové klasifikace ===
  
−
Profesorka Olson vychází z dekonstruktivní teorie zpochybňující funkčnost a oprávněnost tradiční organizace znalostí. <ref>Olson, Hope A. (1997). "The Feminist and the Emperor's New Clothes: Feminist Deconstruction as a Critical Methodology for Library and Information Studies". Library & Information Science Research 19 (2): 181–198. doi:10.1016/S0740-8188(97)90042-6.</ref>  
+
Profesorka Olson vychází z dekonstruktivní teorie zpochybňující funkčnost a oprávněnost tradiční organizace znalostí. <ref>Olson, Hope A. (1997). </ref> Uplatnila teorii Drucilla Cornella o adaptaci dekonstrukce ("filozofii limitů"). Profesorka Olson zkoumá opomíjení uložených informací a strukturálních limitů knihovních katalogů. <ref>Drabinski, Emily (2008). </ref> <ref>Olson, Hope A. (2002). The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries. Dordrecht, The Netherlands: Kluwer Academic Publishers. p. 226. ISBN 1-4020-0776-0.</ref> Ve svém výzkumu se zabývá etickými důsledky nedostatečného zastoupení uložených informací a zdůrazňuje, že je žádoucí použití organizace znalostí jako prostředků pro obohacení uživatelů. <ref>Olson, Hope A. (2000). </ref>
−
 
 
−
Uplatnila teorii Drucilla Cornella o adaptaci dekonstrukce ("filozofii limitů"). Profesorka Olson zkoumá opomíjení uložených informací a strukturálních limitů knihovních katalogů. <ref>Drabinski, Emily (2008). "Teaching the Radical Catalog". In Roberto, K.R. Radical Cataloging: Essays at the Front. Jefferson, North Carolina: McFarland & Company, Inc. pp. 198–205. ISBN 978-0-7864-3543-2</ref> <ref>Olson, Hope A. (2002). The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries. Dordrecht, The Netherlands: Kluwer Academic Publishers. p. 226. ISBN 1-4020-0776-0</ref>   Ve svém výzkumu se zabývá etickými důsledky nedostatečného zastoupení uložených informací a zdůrazňuje, že je žádoucí použití organizace znalostí jako prostředků pro obohacení uživatelů. <ref>aaa</ref>  
 
  
 
=== Feministické přístupy k organizaci znalostí ===
 
=== Feministické přístupy k organizaci znalostí ===
  
−
Základním principem jejího psaní je nepřiměřený vliv patriarchálního pohledu na svět organizačních systémů v západním světě. V článku z roku 2001 “Sameness and Difference: a Cultural Foundation of Classification” (Shoda a rozdíl: kulturní základ klasifikace) profesorka Olson popisuje, jak dichotomické principy západního filozofického dědictví ovlivňují klasifikační systémy, které jsou výsadou hlavního proudu, kdy převládá většinový názor. <ref>Olson, Hope A. (2001). "Sameness and Difference: A Cultural Foundation of Classification". Library Resources & Technical Services 45 (3): 115–122. doi:10.5860/lrts.45n3.115</ref> <ref>Deodato, Joseph (2010). "Deconstructing the Library With Jacques Derrida: Creating Space for the “Other” in Bibliographic Description and Classification". In Leckie, Gloria J.; Given, Lisa M.; Buschman, John E. Critical Theory for Library and Information Science: Exploring the Social from Across the Disciplines. Santa Barbara, California: Libraries Unlimited. pp. 75–88. ISBN 978-1-59158-938-9</ref> Argumentuje ve prospěch méně hierarchického uspořádání. Raději vychází ze souvislostí a propojení struktur znalostí. Srovnává přístupy k propojování znalostí, kterými se zabývali Belenky, Clinchy, Goldberger a Tarule. <ref>Olson, Hope A. (2007). "How We Construct Subjects: A Feminist Analysis". Library Trends 56 (2): 509–541. hdl:2142/4586</ref>
+
Základním principem jejího psaní je nepřiměřený vliv patriarchálního pohledu na svět organizačních systémů v západním světě. V článku z roku 2001 “Sameness and Difference: a Cultural Foundation of Classification” (Shoda a rozdíl: kulturní základ klasifikace) profesorka Olson popisuje, jak dichotomické principy západního filozofického dědictví ovlivňují klasifikační systémy, které jsou výsadou hlavního proudu, kdy převládá většinový názor. <ref>Olson, Hope A. (2001). </ref> <ref>Deodato, Joseph (2010). </ref> Argumentuje ve prospěch méně hierarchického uspořádání. Raději vychází ze souvislostí a propojení struktur znalostí. Srovnává přístupy k propojování znalostí, kterými se zabývali Belenky, Clinchy, Goldberger a Tarule. <ref>Olson, Hope A. (2007). </ref>
−
 
 
−
 
 
  
−
=== Pravomoc jména ===
+
=== Síla jména ===
  
−
Nejznámější knihou profesorky Olson je The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries Pravomoc jména&nbsp;: hledání mezí předmětového zobrazení v knihovnách. Přibližuje historický kontext moderní knihovní klasifikace. Posuzuje styl zápisů v knihovnách od průkopníků předmětové klasifikace jako je Melvil Dewey a Charles Cutter. Zdůrazňuje přísné univerzální vyhledávání pro dosažení shody a možné kontroly. Profesorka Olson uvádí, že Deweyho a Cutterovo naléhání na univerzálnost jazyka je "škodlivého charakteru v tom smyslu, že přehlíží a vylučuje jiné koncepty mimo bílé, mužské, eurocentrické, Christocentrické, heterosexuální, zdatné, buržoazní proudy" [ 8 ] Profesorka Olson dále ilustruje nedostatky používaných předmětových hesel na základě analýzy vybraných ukazatelů Deweyho desetinného třídění a Library of Congress Subject Headings (LCSH), které zahrnují pojmy jako pohlaví, rasa, etnický původ atd. Uzavírá výzvou k "výstřednímu" přístupu a snaze o zpřístupnění předmětů, včetně technik "porušení limitů" knihovních klasifikačních systémů tím, že se stanou více otevřenými a dynamickými. [9]
+
Nejznámější knihou profesorky Olson je The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries (Síla jména: hledání mezí předmětového zobrazení v knihovnách). Přibližuje historický kontext moderní knihovní klasifikace. Posuzuje styl zápisů v knihovnách od průkopníků předmětové klasifikace jako je Melvil Dewey a Charles Cutter. Zdůrazňuje přísné univerzální vyhledávání pro dosažení shody a možné kontroly. Profesorka Olson uvádí, že Deweyho a Cutterovo naléhání na univerzálnost jazyka je "škodlivého" charakteru v tom smyslu, že přehlíží a vylučuje jiné koncepty mimo bílé, mužské, eurocentrické, Christocentrické, heterosexuální, zdatné, buržoazní proudy"<ref>Olson, Hope A. (2002). The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries. Dordrecht, The Netherlands: Kluwer Academic Publishers. p. 142. ISBN 1-4020-0776-0.</ref> Profesorka Olson dále ilustruje nedostatky používaných předmětových hesel na základě analýzy vybraných ukazatelů Deweyho desetinného třídění a Library of Congress Subject Headings (LCSH), které zahrnují pojmy jako pohlaví, rasa, etnický původ atd. Uzavírá výzvou k "výstřednímu" přístupu a snaze o zpřístupnění předmětů, včetně technik "porušení limitů" knihovních klasifikačních systémů tím, že se stanou více otevřenými a dynamickými.<ref>Miksa, Francis L. (2007). </ref>
  
 
== Publikační činnost ==
 
== Publikační činnost ==
  
−
'''Articles and papers published or accepted for publication in academic and professional print and electronic journals (method of selection * indicates refereed).'''
+
=== Monografie ===
−
 
 
−
*Olson, H. A. (ed.) Information resources in women’s studies and feminism. München: K.G. Saur, 2002. - Profesorka Olson v knize nastiňuje problémy přístupu ke studiu ženských a feministických studií, které se týkají struktury a použití katalogu Library of Congress Subject Headings. Podporuje rozvoj specializovaných norem a systémů přizpůsobených uživatelským potřebám.
 
  
−
*Olson, H. A. The Power to Name: Locating the limits of subject, representation in libraries. Dordrecht: Kluwer Academic, 2002. - Publikace se zabývá věcným popisem a předmětovým tříděním od 19. století po mezinárodní standardy používané v současnosti.
+
*Olson, H. A. (ed.) Information resources in women’s studies and feminism. München: K.G. Saur, 2002. - Profesorka Olson v knize nastiňuje problémy přístupu ke studiu ženských a feministických studií, které se týkají struktury a použití katalogu Library of Congress Subject Headings. Podporuje rozvoj specializovaných norem a systémů přizpůsobených uživatelským potřebám.  
  
−
*Olson, Hope A. and Boll, John J. Subject analysis in online catalogs. Englewood: Libraries Unlimited, 2001. – Kniha přibližuje katalogizaci, indexování a třídění dokumentů v databázích. Teoreticky i prakticky popisuje ukládání a vyhledávání informací ve veřejně přístupných katalozích.
+
*Olson, H. A. The Power to Name: Locating the limits of subject, representation in libraries. Dordrecht: Kluwer Academic, 2002. - Publikace se zabývá věcným popisem a předmětovým tříděním od 19. století po mezinárodní standardy používané v současnosti.  
  
−
*Olson, Hope A., and Dietmar Wolfram. (2008). Syntagmatic relationships and indexing consistency on a larger scale. Journal of Documentation 64(4): 602-615.
+
*Olson, Hope A. and Boll, John J. Subject analysis in online catalogs. Englewood: Libraries Unlimited, 2001. – Kniha přibližuje katalogizaci, indexování a třídění dokumentů v databázích. Teoreticky i prakticky popisuje ukládání a vyhledávání informací ve veřejně přístupných katalozích.  
  
−
*Olson, Hope A. (2007). How We Construct Subjects: A Feminist Analysis. Special issue on: Gender Issues in Information Needs and Services, eds. Cindy Ingold and Susan E. Searing. Library Trends 56(2): 509-541.
+
=== Články ===
  
−
*Olson, Hope A, and Susan Gold Smith. (2006). Transgressive Tools: the Liberating Power of Classification and Its Potential in Activist Visual
+
*Olson, Hope A., and Dietmar Wolfram. (2008). Syntagmatic relationships and indexing consistency on a larger scale. Journal of Documentation 64(4): 602-615.
  
−
Representation. Women and Environment International Magazine, 72/73 (fall/winter): 38-40.
+
*Olson, Hope A. (2007). How We Construct Subjects: A Feminist Analysis. Special issue on: Gender Issues in Information Needs and Services, eds. Cindy Ingold and Susan E. Searing. Library Trends 56(2): 509-541.  
  
−
*Olson, Hope A. (2006). Codes, Costs, and Critiques: The Organization of Information in Library Quarterly, 1931-2004. Library Quarterly.76(1): 19-35
+
*Olson, Hope A, and Susan Gold Smith. (2006). Transgressive Tools: the Liberating Power of Classification and Its Potential in Activist Visual Representation. Women and Environment International Magazine, 72/73 (fall/winter): 38-40.
  
−
*Lee, Hur-Li, and Hope A. Olson. (2005). Hierarchical Navigation: An Exploration of Yahoo! Directories. Knowledge Organization 32(1): 10-24.
+
*Olson, Hope A. (2006). Codes, Costs, and Critiques: The Organization of Information in Library Quarterly, 1931-2004. Library Quarterly.76(1): 19-35.  
  
−
*Olson, Hope A. (2004). The ubiquitous hierarchy: An army to overcome the threat of a mob. Library Trends, 52(3): 604-616.
+
*Lee, Hur-Li, and Hope A. Olson. (2005). Hierarchical Navigation: An Exploration of Yahoo! Directories. Knowledge Organization 32(1): 10-24.  
  
−
*Kublik, Angela, Virginia Clevette, Dennis B. Ward, and Hope A. Olson. (2003). Adapting dominant classifications to particular contexts. Cataloging & Classification Quarterly 37(1/2): 13-31.
+
*Olson, Hope A. (2004). The ubiquitous hierarchy: An army to overcome the threat of a mob. Library Trends, 52(3): 604-616.  
  
−
*Olson, Hope A., and Lisa M. Given. (2003). Indexing and the ‗organized‘ researcher. The Indexer 23(3) 129-133.
+
*Kublik, Angela, Virginia Clevette, Dennis B. Ward, and Hope A. Olson. (2003). Adapting dominant classifications to particular contexts. Cataloging & Classification Quarterly 37(1/2): 13-31.  
  
−
*Given, Lisa M., and Hope A. Olson. (2003). Knowledge organization in research: A conceptual model for organizing data. Library & Information
+
*Olson, Hope A., and Lisa M. Given. (2003). Indexing and the ‗organized‘ researcher. The Indexer 23(3) 129-133.  
  
−
Science Research 25: 157-176.
+
*Given, Lisa M., and Hope A. Olson. (2003). Knowledge organization in research: A conceptual model for organizing data. Library & Information Science Research 25: 157-176.  
  
−
*Olson, Hope A. (2002). Classification and universality: Application and... je toho asi na deset stran .. udělat výběr
+
*Olson, Hope A. (2002). Classification and universality: Application and construction. Review article. Semiotica 139 (1/4) 377-391.  
  
 +
*Olson, Hope A. (2001). Patriarchal structures of subject access and subversive techniques for change. Canadian Journal for Information and Library Science 26(2/3) 1-29.
  
 +
*Olson, Hope A., and Rose Schlegl. (2001). Standardization, objectivity, and user focus: A meta–analysis. Cataloging & Classification Quarterly 32(2) 61-80.
  
−
== Citace a poznámky ==
+
*Olson, Hope A. (2001). Sameness and difference: A cultural foundation of classification. Library Resources & Technical Services 45(3) 115-122.
  
−
<references/>
+
*Olson, Hope A. (2001). The power to name: Representation in library catalogues. Signs: Journal of Women in Culture and Society 26(3): spring, pp.639–668.
  
−
== Použitá literatura a zdroje ==
+
*Olson, Hope A. (2000). Globalisation, diversity and information. Education for Library and Information Services: Australia (ELIS:A) 17(1-3): May-December, pp.19-22.
  
−
Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. dne 2014-05-17]. Dostupné z: [https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf]
+
*Olson, Hope A. (2000). Difference, culture, and change: The untapped potential of LCSH. Cataloging & Classification Quarterly 29(1/2); special issue The LCSH Century: One Hundred Years with the Library of Congress Subject Headings.  
  
−
Linkendin, Hope Olson [online]. Milwauke: California, U.S.: LinkedIn Corporation 2014 [cit. dne 2014-05-17]. Dostupné z: [http://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18 http://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18]
+
*Olson, Hope A. (1999). Exclusivity, teleology and hierarchy: Our Aristotelean legacy. Knowledge Organization 26(2): 65–73.  
  
−
Pirmann, Carrie. Currency and Prejudices in LCSH: An Annotated Bibliography [online]. 31. 3. 2008 [cit. dne 2014-05-17]. Dostupné z: [http://courseweb.lis.illinois.edu/~pirmann2/portfolio/Bibliography_with_Annotations.pdf http://courseweb.lis.illinois.edu/~pirmann2/portfolio/Bibliography_with_Annotations.pdf]
+
*Olson, Hope A. (1998). Mapping beyond Dewey's boundaries: Constructing classificatory space for marginalized knowledge domains. In Geoffrey C. Bowker and Susan Leigh Star, eds., How Classifications Work: Problems and Challenges in an Electronic Age, a special issue of Library Trends 47(2): 233-254.  
  
−
School of Information Studies, Hope A. Olson, Ph.D. [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. dne 2014-05-17]. Dostupné z: [http://www4.uwm.edu/sois/people/profiles/holson.cfm http://www4.uwm.edu/sois/people/profiles/holson.cfm]
+
*Olson, Hope A. (1998). Education for cataloguing is/as women's studies. Serials Librarian 35(1/2): 153–166.  
  
−
Jump up ^ Olson, Hope A. (1997). "The Feminist and the Emperor's New Clothes: Feminist Deconstruction as a Critical Methodology for Library and Information Studies". Library & Information Science Research 19 (2): 181–198. doi:10.1016/S0740-8188(97)90042-6.
+
*Olson, Hope A. (1998). Feminism and librarianship—in practice! Women‘s Studies Section Newsletter 13(1): 3.  
  
−
Jump up ^ Drabinski, Emily (2008). "Teaching the Radical Catalog". In Roberto, K.R. Radical Cataloging: Essays at the Front. Jefferson, North Carolina: McFarland & Company, Inc. pp. 198–205. ISBN 978-0-7864-3543-2.
+
*Olson, Hope A. (1997). Thinking professionals: Teaching critical cataloguing. Technical Services Quarterly 15(1/2).  
  
−
Jump up ^ Olson, Hope A. (2002). The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries. Dordrecht, The Netherlands: Kluwer Academic Publishers. p. 226. ISBN 1-4020-0776-0.
+
*Olson, Hope A. (1997). The feminist and the emperor's new clothes: Feminist deconstruction as a critical methodology for library and information studies. Library & Information Science Research 19(2): 181–198.  
  
−
Jump up ^ Olson, Hope A. (2000). "Difference, Culture and Change: The Untapped Potential of LCSH". Cataloging & Classification Quarterly 29 (1-2): 53–71. doi:10.1300/J104v29n01_04.
+
*Bertram, Sheila, and Hope Olson. (October 15, 1996). Culture clash. Library Journal 121(17): 36–37.  
  
−
Jump up ^ Olson, Hope A. (2001). "Sameness and Difference: A Cultural Foundation of Classification". Library Resources & Technical Services 45 (3): 115–122. doi:10.5860/lrts.45n3.115.
+
*Olson, Hope, and Toni Samek. (1996). Library and information studies faculty in Canada: A sex ratio study. Journal of Education for Library and Information Science 36(2): (spring): 155–169.  
  
−
Jump up ^ Deodato, Joseph (2010). "Deconstructing the Library With Jacques Derrida: Creating Space for the “Other” in Bibliographic Description and Classification". In Leckie, Gloria J.; Given, Lisa M.; Buschman, John E. Critical Theory for Library and Information Science: Exploring the Social from Across the Disciplines. Santa Barbara, California: Libraries Unlimited. pp. 75–88. ISBN 978-1-59158-938-9.
+
*Carter, Kathy, Hope Olson and Sam Aquila. (1991). Bulk loading of records for microform sets into the online catalogue. Cataloging and Classification Quarterly 13(3/4): 201–209.  
  
−
Jump up ^ Olson, Hope A. (2007). "How We Construct Subjects: A Feminist Analysis". Library Trends 56 (2): 509–541. hdl:2142/4586.
+
== Citace a poznámky ==
  
−
Jump up ^ Olson, Hope A. (2002). The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries. Dordrecht, The Netherlands: Kluwer Academic Publishers. p. 142. ISBN 1-4020-0776-0.
+
<references />
  
−
Jump up ^ Miksa, Francis L. (2007). "The Power to Name: a Review Essay". Libraries & the Cultural Record 42 (1): 75–79. doi:10.1353/lac.2007.0013. JSTOR 25549382.
+
== Použitá literatura a zdroje ==
  
−
Jump up ^ Olson, Hope A. (2007). "How We Construct Subjects: A Feminist Analysis". Library Trends 56 (2): 509–541. hdl:2142/4586.
+
1. Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. dne 2014-05-17]. Dostupné z: [https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf].
  
−
Jump up ^ Olson, Hope A.; Dietmar Wolfram (2008). "Syntagmatic relationships and indexing consistency on a larger scale". Journal of Documentation 64 (4): 602–615. doi:10.1108/00220410810884093.
+
2. Linkedin, Hope Olson [online]. Milwauke: California, U.S.: LinkedIn Corporation, 2014 [cit. dne 2014-05-17]. Dostupné z: [http://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18 http://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18].
  
 +
3. Pirmann, Carrie. Currency and Prejudices in LCSH: An Annotated Bibliography [online]. 31. 3. 2008 [cit. dne 2014-05-17]. Dostupné z: [http://courseweb.lis.illinois.edu/~pirmann2/portfolio/Bibliography_with_Annotations.pdf http://courseweb.lis.illinois.edu/~pirmann2/portfolio/Bibliography_with_Annotations.pdf].
  
−
{{DEFAULTSORT:Olson, Hope A.}}
+
4. School of Information Studies, Hope A. Olson, Ph.D. [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. dne 2014-05-17]. Dostupné z: [http://www4.uwm.edu/sois/people/profiles/holson.cfm http://www4.uwm.edu/sois/people/profiles/holson.cfm].
 +
<br/> <br/> &nbsp;
  
−
<br/>[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/><br/>
+
{{DEFAULTSORT: Olson, Hope A.}}
 +
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Aktuální verze z 28. 5. 2019, 08:51

Hope A. Olson (*1942, Watertown, Jižní Dakota) americká specialistka zabývající se informační vědou, emeritní profesorka informačních studií na Universitě Wisconsin–Milwaukee.


Olson, Hope A.Olson.png
 
Watertown, Jižní Dakota
Datum a
místo úmrtí
-
  -
  -
  Milwaukee, Wisconsin, Spojené státy americké
  americké
Vzdělání University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies
Pracoviště University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies
 
Známý pro Kritickou analýzu předmětové klasifikace, hledání mezí předmětového zobrazení v katalozích a feministický přístup k organizaci znalostí

 

Vzdělání

Bakalářský titul získala na Gustav Adolf College v Minnesotě v roce 1972, o dva roky později titul Master of Library Science (MLS) na Fakultě informací Univerzity v Torontu. V roce 1996 obdržela titul PhD. na Fakultě knihovnických a informačních studií Univerzity ve Wisconsinu. Její dizertační práce nesla název Síla jména: marginalizace a vyloučení zastoupení předmětu v knihovních katalozích.

Praxe

Mezi lety 1974-1978 pracovala Hope A. Olson jako katalogizátorka v knižním velkoobchodě v kanadském Torontu. V následujícím roce se stala asistentkou vedoucího katalogizace v současném Národním knižním centru v Torontu. Později působila jako odborný knihovník u Alberta Solicitor General. V letech 1982-1991 byla zaměstnána v knihovně Albertské univerzity v Edmontnu. Pracovala zde jako katalogizátorka pokračujících zdrojů, koordinátorka katalogizace HSS (Humanities and Social Sciences) a akviziční katalogizace. Od roku 1991 přednášela informační studia na Albertské univerzitě. O šest let později přijala nabídku přednášet nejprve jako hostující a poté stálá profesorka na Fakultě knihovních a informačních studií Univerzity ve Wisconsinu. Přednášení se věnovala také na Královské škole knihovnictví a informační vědy v Kodani. Kromě přednášení na Albertské univerzitě a na Univerzitě ve Wisconsinu, kde se stala později proděkankou, spolupracovala s Center for Women‘s Studies. V rámci následného vzdělávání knihovníků pořádala odborné kurzy a semináře. I po svém odchodu do důchodu aktivně spolupracuje s doktorandy na výzkumu v oblasti klasifikačních struktur. Nadále se zabývá poststrukturálními, postkoloniálními a feministickými perspektivami se zřetelem na zdravotně postižené.

Výzkum

V nedávném výzkumu se profesorka Olson zabývala zkreslením na základě pohlaví v Aristotelově logice, která představuje tradiční klasifikaci a umělou strukturu. [1] Spolupracovala také na výzkumném řešení souladu zadávání indexovaných výrazů. [2]

Kritická analýza předmětové klasifikace

Profesorka Olson vychází z dekonstruktivní teorie zpochybňující funkčnost a oprávněnost tradiční organizace znalostí. [3] Uplatnila teorii Drucilla Cornella o adaptaci dekonstrukce ("filozofii limitů"). Profesorka Olson zkoumá opomíjení uložených informací a strukturálních limitů knihovních katalogů. [4] [5] Ve svém výzkumu se zabývá etickými důsledky nedostatečného zastoupení uložených informací a zdůrazňuje, že je žádoucí použití organizace znalostí jako prostředků pro obohacení uživatelů. [6]

Feministické přístupy k organizaci znalostí

Základním principem jejího psaní je nepřiměřený vliv patriarchálního pohledu na svět organizačních systémů v západním světě. V článku z roku 2001 “Sameness and Difference: a Cultural Foundation of Classification” (Shoda a rozdíl: kulturní základ klasifikace) profesorka Olson popisuje, jak dichotomické principy západního filozofického dědictví ovlivňují klasifikační systémy, které jsou výsadou hlavního proudu, kdy převládá většinový názor. [7] [8] Argumentuje ve prospěch méně hierarchického uspořádání. Raději vychází ze souvislostí a propojení struktur znalostí. Srovnává přístupy k propojování znalostí, kterými se zabývali Belenky, Clinchy, Goldberger a Tarule. [9]

Síla jména

Nejznámější knihou profesorky Olson je The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries (Síla jména: hledání mezí předmětového zobrazení v knihovnách). Přibližuje historický kontext moderní knihovní klasifikace. Posuzuje styl zápisů v knihovnách od průkopníků předmětové klasifikace jako je Melvil Dewey a Charles Cutter. Zdůrazňuje přísné univerzální vyhledávání pro dosažení shody a možné kontroly. Profesorka Olson uvádí, že Deweyho a Cutterovo naléhání na univerzálnost jazyka je "škodlivého" charakteru v tom smyslu, že přehlíží a vylučuje jiné koncepty mimo bílé, mužské, eurocentrické, Christocentrické, heterosexuální, zdatné, buržoazní proudy"[10] Profesorka Olson dále ilustruje nedostatky používaných předmětových hesel na základě analýzy vybraných ukazatelů Deweyho desetinného třídění a Library of Congress Subject Headings (LCSH), které zahrnují pojmy jako pohlaví, rasa, etnický původ atd. Uzavírá výzvou k "výstřednímu" přístupu a snaze o zpřístupnění předmětů, včetně technik "porušení limitů" knihovních klasifikačních systémů tím, že se stanou více otevřenými a dynamickými.[11]

Publikační činnost

Monografie

  • Olson, H. A. (ed.) Information resources in women’s studies and feminism. München: K.G. Saur, 2002. - Profesorka Olson v knize nastiňuje problémy přístupu ke studiu ženských a feministických studií, které se týkají struktury a použití katalogu Library of Congress Subject Headings. Podporuje rozvoj specializovaných norem a systémů přizpůsobených uživatelským potřebám.
  • Olson, H. A. The Power to Name: Locating the limits of subject, representation in libraries. Dordrecht: Kluwer Academic, 2002. - Publikace se zabývá věcným popisem a předmětovým tříděním od 19. století po mezinárodní standardy používané v současnosti.
  • Olson, Hope A. and Boll, John J. Subject analysis in online catalogs. Englewood: Libraries Unlimited, 2001. – Kniha přibližuje katalogizaci, indexování a třídění dokumentů v databázích. Teoreticky i prakticky popisuje ukládání a vyhledávání informací ve veřejně přístupných katalozích.

Články

  • Olson, Hope A., and Dietmar Wolfram. (2008). Syntagmatic relationships and indexing consistency on a larger scale. Journal of Documentation 64(4): 602-615.
  • Olson, Hope A. (2007). How We Construct Subjects: A Feminist Analysis. Special issue on: Gender Issues in Information Needs and Services, eds. Cindy Ingold and Susan E. Searing. Library Trends 56(2): 509-541.
  • Olson, Hope A, and Susan Gold Smith. (2006). Transgressive Tools: the Liberating Power of Classification and Its Potential in Activist Visual Representation. Women and Environment International Magazine, 72/73 (fall/winter): 38-40.
  • Olson, Hope A. (2006). Codes, Costs, and Critiques: The Organization of Information in Library Quarterly, 1931-2004. Library Quarterly.76(1): 19-35.
  • Lee, Hur-Li, and Hope A. Olson. (2005). Hierarchical Navigation: An Exploration of Yahoo! Directories. Knowledge Organization 32(1): 10-24.
  • Olson, Hope A. (2004). The ubiquitous hierarchy: An army to overcome the threat of a mob. Library Trends, 52(3): 604-616.
  • Kublik, Angela, Virginia Clevette, Dennis B. Ward, and Hope A. Olson. (2003). Adapting dominant classifications to particular contexts. Cataloging & Classification Quarterly 37(1/2): 13-31.
  • Olson, Hope A., and Lisa M. Given. (2003). Indexing and the ‗organized‘ researcher. The Indexer 23(3) 129-133.
  • Given, Lisa M., and Hope A. Olson. (2003). Knowledge organization in research: A conceptual model for organizing data. Library & Information Science Research 25: 157-176.
  • Olson, Hope A. (2002). Classification and universality: Application and construction. Review article. Semiotica 139 (1/4) 377-391.
  • Olson, Hope A. (2001). Patriarchal structures of subject access and subversive techniques for change. Canadian Journal for Information and Library Science 26(2/3) 1-29.
  • Olson, Hope A., and Rose Schlegl. (2001). Standardization, objectivity, and user focus: A meta–analysis. Cataloging & Classification Quarterly 32(2) 61-80.
  • Olson, Hope A. (2001). Sameness and difference: A cultural foundation of classification. Library Resources & Technical Services 45(3) 115-122.
  • Olson, Hope A. (2001). The power to name: Representation in library catalogues. Signs: Journal of Women in Culture and Society 26(3): spring, pp.639–668.
  • Olson, Hope A. (2000). Globalisation, diversity and information. Education for Library and Information Services: Australia (ELIS:A) 17(1-3): May-December, pp.19-22.
  • Olson, Hope A. (2000). Difference, culture, and change: The untapped potential of LCSH. Cataloging & Classification Quarterly 29(1/2); special issue The LCSH Century: One Hundred Years with the Library of Congress Subject Headings.
  • Olson, Hope A. (1999). Exclusivity, teleology and hierarchy: Our Aristotelean legacy. Knowledge Organization 26(2): 65–73.
  • Olson, Hope A. (1998). Mapping beyond Dewey's boundaries: Constructing classificatory space for marginalized knowledge domains. In Geoffrey C. Bowker and Susan Leigh Star, eds., How Classifications Work: Problems and Challenges in an Electronic Age, a special issue of Library Trends 47(2): 233-254.
  • Olson, Hope A. (1998). Education for cataloguing is/as women's studies. Serials Librarian 35(1/2): 153–166.
  • Olson, Hope A. (1998). Feminism and librarianship—in practice! Women‘s Studies Section Newsletter 13(1): 3.
  • Olson, Hope A. (1997). Thinking professionals: Teaching critical cataloguing. Technical Services Quarterly 15(1/2).
  • Olson, Hope A. (1997). The feminist and the emperor's new clothes: Feminist deconstruction as a critical methodology for library and information studies. Library & Information Science Research 19(2): 181–198.
  • Bertram, Sheila, and Hope Olson. (October 15, 1996). Culture clash. Library Journal 121(17): 36–37.
  • Olson, Hope, and Toni Samek. (1996). Library and information studies faculty in Canada: A sex ratio study. Journal of Education for Library and Information Science 36(2): (spring): 155–169.
  • Carter, Kathy, Hope Olson and Sam Aquila. (1991). Bulk loading of records for microform sets into the online catalogue. Cataloging and Classification Quarterly 13(3/4): 201–209.

Citace a poznámky

  1. ↑ Olson, Hope A. (2007).
  2. ↑ Olson, Hope A.; Dietmar Wolfram (2008).
  3. ↑ Olson, Hope A. (1997).
  4. ↑ Drabinski, Emily (2008).
  5. ↑ Olson, Hope A. (2002). The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries. Dordrecht, The Netherlands: Kluwer Academic Publishers. p. 226. ISBN 1-4020-0776-0.
  6. ↑ Olson, Hope A. (2000).
  7. ↑ Olson, Hope A. (2001).
  8. ↑ Deodato, Joseph (2010).
  9. ↑ Olson, Hope A. (2007).
  10. ↑ Olson, Hope A. (2002). The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries. Dordrecht, The Netherlands: Kluwer Academic Publishers. p. 142. ISBN 1-4020-0776-0.
  11. ↑ Miksa, Francis L. (2007).

Použitá literatura a zdroje

1. Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. dne 2014-05-17]. Dostupné z: https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf.

2. Linkedin, Hope Olson [online]. Milwauke: California, U.S.: LinkedIn Corporation, 2014 [cit. dne 2014-05-17]. Dostupné z: http://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18.

3. Pirmann, Carrie. Currency and Prejudices in LCSH: An Annotated Bibliography [online]. 31. 3. 2008 [cit. dne 2014-05-17]. Dostupné z: http://courseweb.lis.illinois.edu/~pirmann2/portfolio/Bibliography_with_Annotations.pdf.

4. School of Information Studies, Hope A. Olson, Ph.D. [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. dne 2014-05-17]. Dostupné z: http://www4.uwm.edu/sois/people/profiles/holson.cfm.

 

Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hope_A._Olson&oldid=58878“