Hodnotově-senzitivní design

Obecný popis teorie       

     Hodnotově-senzitivní design (HSD) byl vytvořen Batyou Friedman a Peterem Kahnem na Univerzitě Washington koncem 80. let. Snaží se poskytnout teorie a metody, které prosazují lidské hodnoty v procesu designování. Bere v úvahu hodnoty jako například: soukromí, morálka, respekt, důvěra atd. Pro HSD jsou důležité analýzy všech zúčastněných (či ovlivněných), analýzy jednotlivců či skupin, analýza hodnot designéra, závazek k pokroku aj. Návrhy jsou vyvíjeny pomocí tripartitního zkoumání, skládající se ze tří fází: koncepční, empirické a technologické. Tato vyšetření mají být iterativní, což vede k neustálé modifikaci designu.

Jednou z oblastí, kde mají lidské hodnoty značný dopad je oblast informačního chování lidí. Můžeme si to ilustrovat na následujícím příkladu: Mějme mladého muže muslimského vyznání, který má zájem prozkoumat kořeny džihádu pro účel napsání seminární práce. Ale knihovna, která tyto materiály půjčuje, zároveň uchovává záznam o čtenářích, jež si tyto materiály zapůjčili. Tyto záznamy potom může zpřístupnit státním úřadům. Za těchto podmínek si tento muž raději zajistí přístup k materiálům jiným způsobem. K tomu je motivován tím, že se snaží vyrovnat hodnotu přístupu k informacím s jinými protichůdnými hodnotami, jako jsou soukromí, osobní bezpečnost a náboženská svoboda.

Definice

     Je třeba mít na zřeteli, že definice HSD není definitivně ustálená. V průběhu doby dochází k jejímu upřesňování. Nicméně její myšlenka a podstata zůstává zachována. Původní pracovní definice zní: „Hodnotově citlivý design je přístup, který usiluje o technologický design, který zahrnuje lidské hodnoty principiálním a komplexním způsobem do celého průběhu procesu designu technologie.“

     Současnější definice je upravena tak, aby lépe odpovídala podstatě HSD. Tato aktuální verze definice zní: „Hodnotově sezitivní design je interaktivní teorie a metoda, jež zahrnuje lidské hodnoty principiálním a strukturovaným způsobem do celého průběhu procesu designu technologie.“

Výzkum č. 1 - Homeless Young People on Social Network Sites

   Teorie HSD byla využita například ve výzkumu provedeném v roce 2012 Woelferem, Oalzkillem a Hendrym. Zkoumal využití a vliv sociálních sítí (MySpace a Facebook) mladými americkými „bezdomovci“ ve věku od 18 do 30let. Výzkum rozvádí dva předešlé, nezávisle na sobě zpracované výzkumy velice sociálně slabých (bez věkového omezení), kde jeden tvrdí, že sociální sítě jsou přínosem (pomáhají „bezdomovcům) udržovat sociální vazby s rodinou či přáteli, a druhý prezentuje přesný opak (soc. síť umožňuje uživateli komunikovat s potenciálním kupcem drog či sexuálních služeb, nebo umožňovat násilníkovi např. kyberšikanu).

Samotný výzkum pak probíhal ve třech fázích:
   Napřed výzkum analyzoval zázemí „bezdomovců“ a následně sociální sítě samotné. Uvádí, že důležitým faktorem je, jakým způsobem a „jak hluboko“ člověk propadl životu na ulici. V závislosti na tom uvádí vliv SNS dle výše zmíněných možností.
   Poté bylo účastníku zadáno vyplnit dotazník, jež zjišťoval například přístup k Internetu, využití sociálních sítí, jak se stali bezdomovci, jak se chtějí tento stav překonat atd.
   Následně bylo vybráno 24 subjektů (12 pro každé pohlaví) z okolí Seattlu, kteří se zúčastnili rozhovoru (za účast jim byl udělen dárkový poukaz v hodnotě 15 dolarů) ve skupinách. Účastníci skupin byli stejného pohlaví, vždy ve skupině po 4, kterým se věnoval moderátor, taktéž stejného pohlaví.
Rozhovory byly velice živé a účastníci se hojně dělili o příběhy a vzájemně si naslouchali. Diskuze byly strukturované a obsahovaly asi 12 tematických otázek a specifické podotázky. Časová dotace byla mezi 53 až 84 minutami. Charakteristika účastníků zobrazující některá zjištění:

Charakteristika participantů

Z výsledků sezení byly sestaveny „karty“ či portréty účastníku, které popisovaly jejich využití, vztah a vliv k SNS.

Závěrem je, že vzhledem k těžkým životním podmínkám (zabezpečení jídla, přístřeší atd.), jsou „bezdomovci“ více náchylní a více poškoditelní zlými stránkami sociálních síti, jsou tedy více náchylní například ztrapnění.

Výzkum č. 2 - Izba s vyhliadkou: použitie plazmy v interiéri kancelárie

    Jedná sa o výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z okna, vráti sa a zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a prírodu je v kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v reálnom čase.

     Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:

    

     Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z psychologickej literatúry, z ktorej vyplývalo, že interakcia aj s minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť. 

 

     Ďalej sa vo výskume určovali priami a nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí.  

 

     Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.

Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s podielnikom, v ktorom vyjadril svoje skúsenosti.

     Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s rovnakou frekvenciou, s akou sledovali okno.

 

     Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a interview.

     Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.

 

     Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o hodnoty fyzického zdravia a duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a bezpečnosti

 

     Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s prírodou v mysli a v pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.  Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu.  

     Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.

Výzkum č. 3 - UrbanSim – Simulácia integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia

Na celom svete sa potýkame s narastajúcimi problémami so znečistením, dopravnými zápchami, spotrebou zdrojov, strata otvoreného priestoru, strata súdržnej komunity a nekontrolovateľné rozliehanie. Volení úradníci sa potýkajú s týmito ťažkými problémami a snažia sa ich riešiť čo najprijateľnejšou cestou, ktorá by nemala za následok napríklad zvyšovanie daní a riešila by tieto problémy. Analytické nástroje využívane v praxi však na tieto problémy nestačili. Ako reakciu na tento problém Waddell, Borning a ich kolegovia vyvíjajú UrbanSim, veľký simulačný balíček, ktorý na dobu 20 rokov dopredu vyhodnocuje vzorce urbanistického rozvoja podľa rôznych scenárov. UrbanSim prechádza významnou prestavbou a rozšírením vnútornej architektúry, rozhrania a sociálnych cieľov. Pod vedením Borninga, Friedmana a Kahna hrá Hodnotovo Sensitivný Design ústrednú rolu v tomto úsilí.

Výskumný tým sa musel vysporiadať s problémom s rôznymi typmi podielníkov pre tento projekt. Pre realnejšie výsledky vedci rozlišili hodnoty na (a) priamo podporované hodnoty – spravodlivost – simulácia nesmie nespravodlivo diskriminovať rôzne skupiny podielníkov a (b) hodnoty podielníkov – otázka životného prostredia, ochrana vlastníckych práv, minimálny zásah vlády...

Ďalším problémom bolo ako zoradiť jednotlivé hodnoty. Výskumný tým využil webove rozhranie na kategorizovanie hodnôt do ekonomického, enviromentálneho a sociálneho výstupu a z nich vychádzali ďalšie výstupy pre konkretnejšie výsledky. Toto webové rozhranie využívalo všetky tri druhy skúmania: koncepčný, empirický a technický. Borning a spol. používaju Hodnotovo senzitivný design aby zistili aký vplyv má technológia počitačovej simulácie integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia na ľudské hodnoty na oboch organizačných a individuálnych úrovniach. Hodnotovo senzitívny design v tomto projekte dokázal že je využiteľný aj na takto veľké projekty.

Použitá literatúra

FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf

FRIEDMAN, Batya a David HENDRY. Value sensitive design. Value sensitive design [online]. 2009, 2013 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.vsdesign.org/index.shtml

FRIEDMAN, Batya a Peter KAHN. Human values, ethics and design. JULIA A., Jacko a Andrew SEARS.The human-computer interaction handbook: fundamentals, evolving technologies, and emerging applications.New York [u.a.]: Erlbaum, 2008. ISBN 0805858709. S. 1250.; FREIER, Nathan G. A Value Sensitive Design

FRIEDMAN, Batya. Cultivating a moral and technical imagination. In: MIT Media Lab [online]. (2011) [cit.2013-10-23]. Dostupné z: http://www.media.mit.edu/events/movies/video.php?id=friedman-2008-05-05.

WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf"

CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu : základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Praha : Grada, 2007. 265 s. ISBN 978-80-24713-69-4. Dotazník-online [online]. 2007 [cit. 2011-01-07]. Základy tvorby dotazníku. Dostupné z WWW: http://www.dotaznik-online.cz/zaklady-dotazniku.htm. HRABALOVÁ, Eliška. Dotazník [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Dotazn%C3%ADk