Hippokratova přísaha: Porovnání verzí
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
==Charakteristika Hippokratovy přísahy == | ==Charakteristika Hippokratovy přísahy == | ||
| − | Takzvaná Hippokratova přísaha je nejznámější součástí proslulé sbírky Corpus Hippocraticum a tvoří dodnes základ lékařské etiky. Vznikla ještě za života Hippokratova, tedy mezi r. 460-380/370 př. Kristem. Hippokratova přísaha klade velký důraz na osobnost lékaře.<ref name="kronika_mediciny">SCHOTT, Heinz. ''Kronika medicíny''. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.</ref>V zásadě tato norma proklamuje, koho si má lékař vážit s důrazem na vděčnost a závazek vůči učiteli a jeho rodině. Lékaři je také uloženo, aby zasvětil svůj život prospěchu nemocných s tou výhradou, že míra tohoto zasvěcení je ponechána na lékaři samotném.<ref name="prisaha">Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ''ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí'' [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm</ref>Z etického hlediska je v ní nejdůležitější | + | Takzvaná Hippokratova přísaha je nejznámější součástí proslulé sbírky Corpus Hippocraticum a tvoří dodnes základ lékařské etiky. Vznikla ještě za života Hippokratova, tedy mezi r. 460-380/370 př. Kristem. Hippokratova přísaha klade velký důraz na osobnost lékaře.<ref name="kronika_mediciny">SCHOTT, Heinz. ''Kronika medicíny''. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.</ref>V zásadě tato norma proklamuje, koho si má lékař vážit s důrazem na vděčnost a závazek vůči učiteli a jeho rodině. Lékaři je také uloženo, aby zasvětil svůj život prospěchu nemocných s tou výhradou, že míra tohoto zasvěcení je ponechána na lékaři samotném.<ref name="prisaha">Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ''ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí'' [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm</ref>Z etického hlediska je v ní nejdůležitější roli zdůraznění principů svědomí a povinnosti dbát za všech okolností zdraví a blaha nemocného, neškodit, ale vždy pomáhat.<ref name="kronika_mediciny">SCHOTT, Heinz. ''Kronika medicíny''. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.</ref>Přísahu ještě vylepšují a zkrášlují Precepts (Doporučení), jež varují lékaře před vystavováním přehnaně vysokých účtů, před nadměrnou fintivostí, před užíváním parfémů, nabádajíce zároveň k úhledné úpravě vlasů, pravidelnému stříhání nehtů a k příjemnému chování u lůžka nemocného.<ref>GORDON, Richard. ''Podivuhodné dějiny lékařství''. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1995. ISBN 8070232080.</ref> |
==Původ Hippokratovy přísahy == | ==Původ Hippokratovy přísahy == | ||
Verze z 5. 2. 2013, 20:52
Hippokratova přísaha
Autor: Petr Hejtmánek
Klíčová slova: lékař, lékařství, historie, pravidlo, starověk, etický kodex
Synonyma: -
Související pojmy:
nadřazené - lékařství, etika, historie, starověk
podřazené - slib, lékař, pacient, nemoc, zdraví
Charakteristika Hippokratovy přísahy
Takzvaná Hippokratova přísaha je nejznámější součástí proslulé sbírky Corpus Hippocraticum a tvoří dodnes základ lékařské etiky. Vznikla ještě za života Hippokratova, tedy mezi r. 460-380/370 př. Kristem. Hippokratova přísaha klade velký důraz na osobnost lékaře.[1]V zásadě tato norma proklamuje, koho si má lékař vážit s důrazem na vděčnost a závazek vůči učiteli a jeho rodině. Lékaři je také uloženo, aby zasvětil svůj život prospěchu nemocných s tou výhradou, že míra tohoto zasvěcení je ponechána na lékaři samotném.[2]Z etického hlediska je v ní nejdůležitější roli zdůraznění principů svědomí a povinnosti dbát za všech okolností zdraví a blaha nemocného, neškodit, ale vždy pomáhat.[1]Přísahu ještě vylepšují a zkrášlují Precepts (Doporučení), jež varují lékaře před vystavováním přehnaně vysokých účtů, před nadměrnou fintivostí, před užíváním parfémů, nabádajíce zároveň k úhledné úpravě vlasů, pravidelnému stříhání nehtů a k příjemnému chování u lůžka nemocného.[3]
Původ Hippokratovy přísahy
Hippokratovu přísahu s nejvyšší pravděpodobností neformuloval sám Hippokrates, ale Asklépios, člen kultu následníků Apollóna. Ve skutečnosti to byla chrámová přísaha. Chrámy, nacházející se povětšinou na úbočích hor a kopců poblíž minerálních pramenů, však byly orientovány na zisk a pacienti se tak rekrutovali ze sfér mocných a bohatých. Chudí lidé, a zejména pak otroci, měli zajištěnu určitou zdravotní péči díky lékařům otroků, kterými však „opravdoví“ chrámoví lékaři opovrhovali. Je tedy téměř jisté, že k nim Hippokratova přísaha nepronikla. [4] Dle jiných zdrojů je Hippokratova přísaha, napsaná v 5.století před naším letopočtem, dílem několika autorů. To je pravděpodobně i důvodem, proč existuje více variant tohoto textu.[2]
Znění Hippokratovy přísahy (jedna z verzí)
„Přísahám při lékaři Apollonu, při Hygiei a Panacei, volám za svědky všechny bohy a bohyně, že ze všech sil a s plným vědomím budu plnit tento slib:
Budu si vážiti svého mistra v tomto umění jako svých vlastních rodičů, budu se s ním dělit o svůj příjem, budu mu dávati to, čeho bude míti nedostatek; budu pokládati jeho děti za své bratry pokrevné a ze své strany vyučím je v tomto umění bez odměny a bez závazků.
Umožním účast na vědění a naukách tohoto oboru především svým synům, dále synům svého mistra a potom těm, kdo zápisem a přísahou se prohlásí za mé žáky, ale nikomu jinému.
Aby nemocní opět nabyli zdraví, nařídím opatření podle svého nejlepšího vědění a posouzení a budu od nich vzdalovati všecko zlé a škodlivé. Nehodlám se pohnouti od nikoho, ať je to kdokoli, abych mu podal jedu nebo abych mu dal za podobným účelem radu. Nedám žádné ženě vložku do pochvy s tím úmyslem, abych zabránil oplodnění nebo přerušil vývoj plodu.
Svůj život i své umění budu ceniti jako posvátné; nebudu dělati operace kamene, a vstoupím-li do domu, vejdu tam pro blaho nemocných, zdržím se všeho počínání nešlechetného, neposkvrním se chlípným dotekem se ženami, muži, se svobodnými ani s otroky. O všem, co uvidím a uslyším při léčení samém, nebo v souvislosti s ním, zachovám mlčení a podržím to jako tajemství, nebude-li mi dáno svolení k tomu, abych to řekl.
Udržím-li pevně a dokonale věrnost této přísaze, buď mi za to dán šťastný život a budoucí zdar ve výkonu povolání, aby má pověst došla chvály pro všechny časy; kdybych se však proti této přísaze prohřešil, ať mě stihne pravý opak.“ [5]
Jiná verze například zmiňuje i starověkého Asklépia. [2]
Význam Hippokratovy přísahy v současnosti
Ve dvacátém století dochází k výrazné obsahové změně v nazírání na povinnosti lékařů a dalších zdravotníků, a proto jsou formulovány etické kodexy, které jen volně navazují na klasickou Hippokratovu přísahu a respektují jen její obecný důraz na mravnost.[5] Někteří autoři hovoří v souvislosti se “zbožňováním” staré přísahy moderní západní společností o kulturní spozdilosti a dokonce společnském selhání.[4]
Poznámky
- ↑ 1,0 1,1 SCHOTT, Heinz. Kronika medicíny. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „prisaha“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „prisaha“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ GORDON, Richard. Podivuhodné dějiny lékařství. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1995. ISBN 8070232080.
- ↑ 4,0 4,1 ROBIN, Eugene D. a Robert F. MCCAULEY. Cultural lag and the Hippocratic Oath. Lancet [online]. 1995, č. 345, 3.6.1995 [cit. 2013-02-04]. ISSN 00995355. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=9507114495&lang=cs&site=ehost-live
- ↑ 5,0 5,1 -jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf
Použité zdroje
- SCHOTT, Heinz. Kronika medicíny. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.
- ROBIN, Eugene D. a Robert F. MCCAULEY. Cultural lag and the Hippocratic Oath. Lancet [online]. 1995, č. 345, 3.6.1995 [cit. 2013-02-04]. ISSN 00995355. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=9507114495&lang=cs&site=ehost-live
- GORDON, Richard. Podivuhodné dějiny lékařství. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1995. ISBN 8070232080.
- -jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf
- Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm
