Herbert Menzel: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
(1. zběžná korektura)
(přidání externích zdrojů (finální) + dopsání významu pro infovědu + drobné opravy)
Řádek 8: Řádek 8:
 
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Herbert Menzel se zabýval způsoby, kterými se vědci dostávají k&nbsp;potřebným informacím a jakými způsoby je získávají. V 50.&nbsp;a 60.&nbsp;letech publikoval do časopisů&nbsp;The Midwest Sociologist&nbsp;a&nbsp;American Sociological Review.</span></span>&nbsp;<ref>http://www.jstor.org/action/doBasicSearch?Query=Herbert+Menzel&filter=</ref><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">&nbsp;([https://www.jstor.org/journal/midwsoc https://www.jstor.org/journal/midwsoc] a&nbsp;&nbsp;[http://journals.sagepub.com/home/asr http://journals.sagepub.com/home/asr])&nbsp;</span></span>
 
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Herbert Menzel se zabýval způsoby, kterými se vědci dostávají k&nbsp;potřebným informacím a jakými způsoby je získávají. V 50.&nbsp;a 60.&nbsp;letech publikoval do časopisů&nbsp;The Midwest Sociologist&nbsp;a&nbsp;American Sociological Review.</span></span>&nbsp;<ref>http://www.jstor.org/action/doBasicSearch?Query=Herbert+Menzel&filter=</ref><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">&nbsp;([https://www.jstor.org/journal/midwsoc https://www.jstor.org/journal/midwsoc] a&nbsp;&nbsp;[http://journals.sagepub.com/home/asr http://journals.sagepub.com/home/asr])&nbsp;</span></span>
  
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Roku 1958 se Menzel zúčastnil Mezinárodní konference vědeckých informací se svým příspěvkem ''Planned and Unplanned Scientific Communication'', který&nbsp;vycházel&nbsp;z&nbsp;výzkumu, jakými způsoby se vědci dostávají k&nbsp;potřebným informacím.</span></span> <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Začátkem 70.&nbsp;let zkoumal „kvazi-masovou komunikaci“, která nespadá do masové či osobní komunikace a která ahrnuje sociálně důležité komunikační aktivity.</span></span>
+
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Roku 1958 se Menzel zúčastnil Mezinárodní konference vědeckých informací se svým příspěvkem ''Planned and Unplanned Scientific Communication'', který&nbsp;vycházel&nbsp;z&nbsp;výzkumu, jakými způsoby se vědci dostávají k&nbsp;potřebným informacím.</span></span> <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Začátkem 70.&nbsp;let zkoumal „kvazi-masovou komunikaci“, která nespadá do masové či osobní komunikace a která zahrnuje sociálně důležité komunikační aktivity.</span></span>
  
 
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Během 60. let&nbsp;byly náplní jeho práce&nbsp;způsoby, kterými&nbsp;se vědci dostávají k&nbsp;potřebným informacím a jak přijímají inovace. Z&nbsp;velké části se jednalo o lékařskou komunitu, ale také o komunitu chemiků, biochemiků, zoologů či o laickou&nbsp;veřejnost, která přichází do kontaktu s&nbsp;odborníky (rodiče&nbsp;postižených dětí). Sám nebo s&nbsp;kolegy na tak rozsáhlé téma vypracovat mnoho rozličných studií.</span></span>
 
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Během 60. let&nbsp;byly náplní jeho práce&nbsp;způsoby, kterými&nbsp;se vědci dostávají k&nbsp;potřebným informacím a jak přijímají inovace. Z&nbsp;velké části se jednalo o lékařskou komunitu, ale také o komunitu chemiků, biochemiků, zoologů či o laickou&nbsp;veřejnost, která přichází do kontaktu s&nbsp;odborníky (rodiče&nbsp;postižených dětí). Sám nebo s&nbsp;kolegy na tak rozsáhlé téma vypracovat mnoho rozličných studií.</span></span>
Řádek 18: Řádek 18:
 
== <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Účinnosti televizních vysílání pro lékaře</span></span> ==
 
== <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Účinnosti televizních vysílání pro lékaře</span></span> ==
  
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Roku 1963 se Herbert Menzel zapojuje spolu s&nbsp;Raymondem Mauricem z&nbsp;Úřadu aplikovaného sociálního výzkumu Columbia University a s&nbsp;Aims C. McGuinnes z The New York Academy of Medicine do projektu The Effectiveness of the televised clinical science seminars of the New York Academy of Medicine. Po dva roky (do prosince 1965) zkoumali účinnost veřejného vysílání vědeckých seminářů v&nbsp;hlavní vysílací čas (úterý, 21 hodin). Experiment zahrnoval jak hodnocení lékařů, tak i&nbsp;široké veřejnosti, na níž&nbsp;vysílání nemělo téměř&nbsp;žádný vliv.( [https://europepmc.org/backend/ptpmcrender.fcgi?accid=PMC1806491&blobtype=pdf https://europepmc.org/backend/ptpmcrender.fcgi?accid=PMC1806491&blobtype=pdf])</span></span>
+
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Roku 1963 se Herbert Menzel zapojuje spolu s&nbsp;Raymondem Mauricem z&nbsp;Úřadu aplikovaného sociálního výzkumu Columbia University a s&nbsp;Aims C. McGuinnes z The New York Academy of Medicine do projektu ''The Effectiveness of the televised clinical science seminars of the New York Academy of Medicine.'' Po dva roky (do prosince 1965) zkoumali účinnost veřejného vysílání vědeckých seminářů v&nbsp;hlavní vysílací čas (úterý, 21 hodin). Experiment zahrnoval jak hodnocení lékařů, tak i&nbsp;široké veřejnosti, na níž&nbsp;vysílání nemělo téměř&nbsp;žádný vliv.( [https://europepmc.org/backend/ptpmcrender.fcgi?accid=PMC1806491&blobtype=pdf https://europepmc.org/backend/ptpmcrender.fcgi?accid=PMC1806491&blobtype=pdf])</span></span>
  
 
== <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">5 sociologických témat vědecké komunikace</span></span> ==
 
== <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">5 sociologických témat vědecké komunikace</span></span> ==
Řádek 42: Řádek 42:
 
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Strukturální vlastnosti –'''&nbsp;jsou získávany prováděním operace s daty o vztazích jednotlivce ke členům analyzované skupiny. Strukturální vlastnosti jsou používány v síťové analýze.</span></span>
 
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Strukturální vlastnosti –'''&nbsp;jsou získávany prováděním operace s daty o vztazích jednotlivce ke členům analyzované skupiny. Strukturální vlastnosti jsou používány v síťové analýze.</span></span>
  
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Globální vlastnosti kolektivu –&nbsp;'''nejsou používány informace o vlastnostech jednotlivců. Vždy se posuzuje globální vlastnost, např. demokratická forma vlády je globálním majetkem kolektivu. Jsou založeny na souhrných datech-.</span></span>
+
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Globální vlastnosti kolektivu –&nbsp;'''nejsou používány informace o vlastnostech jednotlivců. Vždy se posuzuje globální vlastnost, např. demokratická forma vlády je globálním majetkem kolektivu. Jsou založeny na souhrných datech.</span></span>
  
 
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Absolutní vlastnosti –&nbsp;'''bez použití charakteristických dat o zkoumaném kolektivu. Jedná se např. o pohlaví, úroveň vzdělání, příjmy</span></span>
 
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Absolutní vlastnosti –&nbsp;'''bez použití charakteristických dat o zkoumaném kolektivu. Jedná se např. o pohlaví, úroveň vzdělání, příjmy</span></span>
Řádek 58: Řádek 58:
 
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''1939 –&nbsp;'''emigroval s rodinou do Spojených států amerických</span></span>
 
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''1939 –&nbsp;'''emigroval s rodinou do Spojených států amerických</span></span>
  
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''1947 –'''&nbsp;vystudoval na Wisconsinskou univerzitu</span></span>
+
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''1947 –'''&nbsp;vystudoval&nbsp;Wisconsinskou univerzitu</span></span>
  
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''1952 '''–&nbsp;výzkum s&nbsp;512 respondenty koho a jak které firmy obdarovávají na Vánoce pomocí dotazníků, korespondence. ([https://findingaids.library.columbia.edu/ead/nnc-rb/ldpd_5012632/dsc/3 https://findingaids.library.columbia.edu/ead/nnc-rb/ldpd_5012632/dsc/3])</span></span>
+
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''1952 '''–&nbsp;výzkum s&nbsp;512 respondenty pomocí&nbsp;pomocí dotazníků a korespondence o tom, koho a jak které firmy obdarovávají na Vánoce&nbsp;([https://findingaids.library.columbia.edu/ead/nnc-rb/ldpd_5012632/dsc/3 https://findingaids.library.columbia.edu/ead/nnc-rb/ldpd_5012632/dsc/3])</span></span>
  
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''1953 –''' Menzel napsal článek o novém koeficientu pro analýzu scalogramu ([https://en.wikipedia.org/wiki/Scaleogram https://en.wikipedia.org/wiki/Scaleogram]) ve kterém upozorňuje na dosavadní chybu, při které u měření docházelo a nabízí opravení chyby a přesnější výsledek měření. Předchozí verze článku byla přednesena zasedání Midwest sociological Society (Středozápadní sociologické společnosti) v&nbsp;Iowě roku 1952.<br/> [https://academic.oup.com/poq/article-abstract/17/2/268/1922843?redirectedFrom=PDF https://academic.oup.com/poq/article-abstract/17/2/268/1922843?redirectedFrom=PDF]</span></span>
+
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''1953 –''' Menzel napsal článek o novém koeficientu pro analýzu [https://en.wikipedia.org/wiki/Scaleogram scalogramu],&nbsp;ve kterém upozorňuje na dosavadní chybu, při které u měření docházelo a nabízí opravení chyby a přesnější výsledek měření. Předchozí verze článku byla přednesena zasedání Midwest sociological Society (Středozápadní sociologické společnosti) v&nbsp;Iowě roku 1952.<br/> [https://academic.oup.com/poq/article-abstract/17/2/268/1922843?redirectedFrom=PDF https://academic.oup.com/poq/article-abstract/17/2/268/1922843?redirectedFrom=PDF]</span></span>
  
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''1958 –'''&nbsp;Na Mezinárodní konferenci vědeckých informací &nbsp;ve Washingtonu vystoupil Herbert Menzel se svým příspěvkem "Plánované a neplánové informace" ve kterém shrnuje svůj výzkum o vědecké komunikaci, komunikačních kanálech a získávání informací. Zdůrazňuje, že způsobu získání informací pro vědce je mnoho a nevztahuje se pouze na klasický vztah vědce a informační zdroj.</span></span>
+
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''1958 –'''&nbsp;Na Mezinárodní konferenci vědeckých informací &nbsp;ve Washingtonu vystoupil Herbert Menzel se svým příspěvkem ''Planned and Unplanned Scientific Communication,''&nbsp;v němž&nbsp;shrnuje svůj výzkum o vědecké komunikaci, komunikačních kanálech a získávání informací. Zdůrazňuje, že způsobu získání informací pro vědce je mnoho a nevztahuje se pouze na klasický vztah vědce a informační zdroj.</span></span>
  
 
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''1959 –'''&nbsp;získal doktorát na Wisconsinské univerzitě</span></span>
 
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''1959 –'''&nbsp;získal doktorát na Wisconsinské univerzitě</span></span>
Řádek 72: Řádek 72:
 
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''1961 –''' proveden výzkum se 174 respondenty, rodiči postižených dětí o tom, jakým způsobem se dostávají k&nbsp;informacím o postižení svých potomků (od lékařů, odborné literatura atp.)&nbsp; ([https://findingaids.library.columbia.edu/ead/nnc-rb/ldpd_5012632/dsc/3 https://findingaids.library.columbia.edu/ead/nnc-rb/ldpd_5012632/dsc/3]) [http://catalog.lib.auburn.edu/vufind/Record/1979115 http://catalog.lib.auburn.edu/vufind/Record/1979115]</span></span>
 
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''1961 –''' proveden výzkum se 174 respondenty, rodiči postižených dětí o tom, jakým způsobem se dostávají k&nbsp;informacím o postižení svých potomků (od lékařů, odborné literatura atp.)&nbsp; ([https://findingaids.library.columbia.edu/ead/nnc-rb/ldpd_5012632/dsc/3 https://findingaids.library.columbia.edu/ead/nnc-rb/ldpd_5012632/dsc/3]) [http://catalog.lib.auburn.edu/vufind/Record/1979115 http://catalog.lib.auburn.edu/vufind/Record/1979115]</span></span>
  
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''1963 –'''&nbsp;Menzel se zapojil do dvouletého projektu THE Effectiveness of the televised clinical science seminars of the New York Academy of Medicine&nbsp; ([https://europepmc.org/backend/ptpmcrender.fcgi?accid=PMC1806491&blobtype=pdf https://europepmc.org/backend/ptpmcrender.fcgi?accid=PMC1806491&blobtype=pdf])</span></span>
+
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''1963 –'''&nbsp;Menzel se zapojil do dvouletého projektu The&nbsp;Effectiveness of the televised clinical science seminars of the New York Academy of Medicine&nbsp; ([https://europepmc.org/backend/ptpmcrender.fcgi?accid=PMC1806491&blobtype=pdf https://europepmc.org/backend/ptpmcrender.fcgi?accid=PMC1806491&blobtype=pdf])</span></span>
  
 
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''1964 –'''&nbsp;Herbert Menzel se zabýval, jakým způsobem se ptáme na informace a jaké máme informační potřeby. Zkoumal typy uživatelských studií a následně definoval informace hledající typy uživatelských studií.&nbsp;Vychází zpráva o informačních potřebách současného vědeckého výzkumu.</span></span>
 
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''1964 –'''&nbsp;Herbert Menzel se zabýval, jakým způsobem se ptáme na informace a jaké máme informační potřeby. Zkoumal typy uživatelských studií a následně definoval informace hledající typy uživatelských studií.&nbsp;Vychází zpráva o informačních potřebách současného vědeckého výzkumu.</span></span>
Řádek 82: Řádek 82:
 
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''1970 –'''&nbsp;Herbert Menzel spolu s&nbsp;Markem Oramerem zkoumají formální a neformální informační kanály vědecké komunikace mezi polymerními chemiky ve vladních, akademických a průmyslových zařízeních&nbsp;([https://findingaids.library.columbia.edu/ead/nnc-rb/ldpd_5012632/dsc/3 https://findingaids.library.columbia.edu/ead/nnc-rb/ldpd_5012632/dsc/3])</span></span>
 
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''1970 –'''&nbsp;Herbert Menzel spolu s&nbsp;Markem Oramerem zkoumají formální a neformální informační kanály vědecké komunikace mezi polymerními chemiky ve vladních, akademických a průmyslových zařízeních&nbsp;([https://findingaids.library.columbia.edu/ead/nnc-rb/ldpd_5012632/dsc/3 https://findingaids.library.columbia.edu/ead/nnc-rb/ldpd_5012632/dsc/3])</span></span>
  
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''1971 –'''&nbsp;zkoumání Quasi-masové komunikace</span></span>
+
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''1971 –'''&nbsp;zkoumání kvazi-masové komunikace</span></span>
  
 
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''1972 –'''&nbsp;oženil se s antropoložkou June Nash</span></span>
 
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''1972 –'''&nbsp;oženil se s antropoložkou June Nash</span></span>
Řádek 92: Řádek 92:
 
= <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Význam pro informační vědu</span></span> =
 
= <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Význam pro informační vědu</span></span> =
  
&nbsp;<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Menzel se zabýval tzv. informačními potřebami, zajímalo jej tedy to, jakým způsobem se na informace ptáme. Při svém výzkumu se zaměřil zejména na informační potřeby vědců a jejich vědeckou komunikaci, a to tak, že analyzoval jejich žádosti a dotazy na informace při vlastní vědecké činnosti v podobě záznámů. Výsledkém tohoto výzkumu definoval&nbsp;informační&nbsp;chování při vyhledávání informací ze tří úhlů pohledu:</span></span>
+
&nbsp;<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Menzel se zabýval tzv. '''informačními potřebami''', zajímalo jej tedy to, jakým způsobem se na informace ptáme. Při svém výzkumu se zaměřil zejména na informační potřeby vědců a jejich vědeckou komunikaci, a to tak, že analyzoval jejich žádosti a dotazy na informace při vlastní vědecké činnosti díky uchovaným bibliografickým&nbsp;záznámům&nbsp;nebo dotazům adresovaných informačnímu středisku. Jako výsledek&nbsp;tohoto výzkumu definoval&nbsp;informační&nbsp;chování při vyhledávání informací ze tří úhlů pohledu:</span></span>
  
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">1.&nbsp;studium komunikační chování vědců</span></span>
+
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">1. přístup z vědeckého hlediska&nbsp;studium komunikační chování vědců</span></span>
  
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">2. jakékoliv komunikační médium</span></span>
+
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">2. přístup jakékoliv komunikačního média&nbsp;→ studium způsobů jejich využití</span></span>
  
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">3. vědecký komunikační systém</span></span>
+
<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">3. přístup vědeckého&nbsp;komunikačního systému → studium předávání informací mezi vědci a technologiemi<ref>https://www.asist.org/pioneers/herbert-menzel/</ref></span></span>
  
 
= <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Úspěchy&nbsp;</span></span> =
 
= <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Úspěchy&nbsp;</span></span> =
Řádek 107: Řádek 107:
  
 
=== <span style="font-size:large;"><span style="font-family:georgia,serif;">Social Relations and Innovation in the Medical Profession</span></span> ===
 
=== <span style="font-size:large;"><span style="font-family:georgia,serif;">Social Relations and Innovation in the Medical Profession</span></span> ===
<p style="text-align: justify;"><span style="font-size:medium;"><span style="font-family:georgia,serif;">Tato studie se pomocí sociometrických metod zabývá procesem&nbsp;přijímáním léků na doporučení lékařů do lékáren a průběhem&nbsp;takových&nbsp;rozhodování. Výzkum probíhal na několika vybraných lékárnách s přesnými záznamy o rozhodnutí a přijetí&nbsp;–&nbsp;výsledky studie potvrdily, že na tato rozhodnutí měly&nbsp;vliv&nbsp;osobní&nbsp;kontakty&nbsp;či jiná zainteresovanost. Studii napsal Menzel spolu s Elihu Katzem v době, kdy pracoval jako výzkumný pracovník Úřadu aplikovaného sociálního výzkumu na Columbijské univerzitě.<ref>https://www.researchgate.net/publication/31402351_Social_Relations_and_Innovation_in_the_Medical_Profession_The_Epidemiology_of_a_New_Drug?ev=auth_pub</ref></span></span></p>  
+
<p style="text-align: justify;"><span style="font-size:medium;"><span style="font-family:georgia,serif;">Tato studie se pomocí sociometrických metod zabývá procesem&nbsp;přijímáním léků na doporučení lékařů do lékáren a průběhem&nbsp;takových&nbsp;rozhodování. Výzkum probíhal na několika vybraných lékárnách s přesnými záznamy o rozhodnutí a přijetí&nbsp;–&nbsp;výsledky studie potvrdily, že na tato rozhodnutí měly&nbsp;vliv&nbsp;osobní&nbsp;kontakty&nbsp;či jiná zainteresovanost. Studii napsal Menzel spolu s Elihu Katzem v době, kdy pracoval jako výzkumný pracovník Úřadu aplikovaného sociálního výzkumu na Columbia University.<ref>https://www.researchgate.net/publication/31402351_Social_Relations_and_Innovation_in_the_Medical_Profession_The_Epidemiology_of_a_New_Drug?ev=auth_pub</ref></span></span></p>  
 
=== <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Planned and Unplanned Scientific Communication</span></span> ===
 
=== <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Planned and Unplanned Scientific Communication</span></span> ===
<p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Příspěvek vyšel ve sborníku z Mezinárodní konference vědeckých informací (1958).<ref>https://www.nap.edu/catalog/10866/proceedings-of-the-international-conference-on-scientific-information-two-volumes</ref>&nbsp;<br/> Herbert Menzel pod záštitou Úřadu pro aplikovaného sociálního výzkumu Columbia university provedl a shrnul výzkum, který se týkal zjišťováním způsobu,&nbsp;jakým může komunikační výzkum metodami průzkumu rozhovoru přispět k pochopení potřeb a prostředků vědecké výměny informací. Menzel zdůrazňuje, že vědecká komunikace neprobíhá pouze mezi samotným vědcem a informačním zdrojem, že způsobů získávání informací pro vědecké účely je více. Funkce vědecké komunikace je pro pokrok vědy neomezená. Pomocí rozhovorů se sedmdesáti sedmi vědci je ukázáno, jakými různými způsoby se dostali k vědeckým informacím.<ref>https://www.nap.edu/read/10866/chapter/13</ref></span></span></p>  
+
<p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Příspěvek vyšel ve sborníku z Mezinárodní konference vědeckých informací (1958).<ref>https://www.nap.edu/catalog/10866/proceedings-of-the-international-conference-on-scientific-information-two-volumes</ref>&nbsp;<br/> Herbert Menzel pod záštitou Úřadu pro aplikovaného sociálního výzkumu Columbia University provedl a shrnul výzkum, který se týkal zjišťováním způsobu,&nbsp;jakým může komunikační výzkum metodami průzkumu rozhovoru přispět k pochopení potřeb a prostředků vědecké výměny informací. Menzel zdůrazňuje, že vědecká komunikace neprobíhá pouze mezi samotným vědcem a informačním zdrojem, že způsobů získávání informací pro vědecké účely je více. Funkce vědecké komunikace je pro pokrok vědy neomezená. Pomocí rozhovorů se 77&nbsp;vědci je ukázáno, jakými různými způsoby se dostali k vědeckým informacím.<ref>https://www.nap.edu/read/10866/chapter/13</ref></span></span></p>  
 
&nbsp;
 
&nbsp;
  
Řádek 143: Řádek 143:
  
 
&nbsp;[http://digital-archives.ccny.cuny.edu/exhibits/fiftyexhibit/june_nash.html Medailonek o vědecké činnosti významné americké antropoložky a Menzelovy&nbsp;manželky&nbsp;June Nash]
 
&nbsp;[http://digital-archives.ccny.cuny.edu/exhibits/fiftyexhibit/june_nash.html Medailonek o vědecké činnosti významné americké antropoložky a Menzelovy&nbsp;manželky&nbsp;June Nash]
 +
 +
[http://chronicle.uchicago.edu/950330/coleman.shtml Nekrolog Menzelova spolupracovníka Jamese Colemana&nbsp;]
 +
 +
[https://www.asc.upenn.edu/people/faculty/elihu-katz-phd Informace o vědecké činnosti dalšího&nbsp;spolupracovníka&nbsp;Elihu Katze]
 +
 +
[https://findingaids.library.columbia.edu/ead/nnc-rb/ldpd_5012632/dsc/3 Archiv Úřadu aplikovaného sociálního výzkumu na Columbia University, kde Herbert Menzel působil]
  
 
= &nbsp;Citace &nbsp;&nbsp; =
 
= &nbsp;Citace &nbsp;&nbsp; =
  
 
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]
 
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Verze z 16. 5. 2018, 18:08

Herbert Menzel, Ph.D. 
 
Karlovy Vary
Datum a
místo úmrtí
21. ledna 1987 
New York
  infarkt 
  manželka June Nash, dvě dcery
  New York, USA 
  československé, americké 
Vzdělání University of Wisconsin-Madison
Pracoviště Carleton College, Columbia College, New York University 
 
Známý pro výzkum informačních potřeb
Herbert Menzel (19. ledna 1921, Karlovy Vary–21. ledna 1987, New York) byl americký sociolog a průkopník studií o informačních potřebách pocházející z Československa
 

Život 

Herbert Menzel se narodil roku 1921 v Karlových Varech v tehdejším Československu. Menzelova rodina však byla židovského původu, proto jako osmnáctiletý mladík kvůli stále vzrůstající antisemitské hrozbě roku 1939 s matkou Alexandrou a starší sestrou Johannou odešel do Spojených států amerických, kde bydlel spolu s několika dalšími uprchlivšími příbuznými z matčiny strany v domě na West End Avenue v New Yorku.[1][2] Jeho otec Max Menzel zemřel roku 1942 v polském vyhlazovacím táboře Treblinka.[3] Herbert Menzel roku 1947 vystudoval Wisconsinskou univerzitu a o dvanáct let později zde získal i doktorský titul. Poté vyučoval na Carleton College a Columbia College, roku 1965 však začal působit jako profesor sociologie na New York University. Zemřel roku 1987 ve věku 66 let na infarkt ve svém domě na Manhattanu. Menzel měl z prvního manželství dvě dcery, Lylu a Miriam. Jeho druhá manželka June Nash je profesorkou antropologie na City University of New York,[4]toto manželství trvalo od roku 1972 až do Menzelovy smrti.[5] 

Dílo

Herbert Menzel se zabýval způsoby, kterými se vědci dostávají k potřebným informacím a jakými způsoby je získávají. V 50. a 60. letech publikoval do časopisů The Midwest Sociologist a American Sociological Review. [6] (https://www.jstor.org/journal/midwsoc a  http://journals.sagepub.com/home/asr

Roku 1958 se Menzel zúčastnil Mezinárodní konference vědeckých informací se svým příspěvkem Planned and Unplanned Scientific Communication, který vycházel z výzkumu, jakými způsoby se vědci dostávají k potřebným informacím. Začátkem 70. let zkoumal „kvazi-masovou komunikaci“, která nespadá do masové či osobní komunikace a která zahrnuje sociálně důležité komunikační aktivity.

Během 60. let byly náplní jeho práce způsoby, kterými se vědci dostávají k potřebným informacím a jak přijímají inovace. Z velké části se jednalo o lékařskou komunitu, ale také o komunitu chemiků, biochemiků, zoologů či o laickou veřejnost, která přichází do kontaktu s odborníky (rodiče postižených dětí). Sám nebo s kolegy na tak rozsáhlé téma vypracovat mnoho rozličných studií.

Difúze inovace 

 Difúze inovace j horizontální výměna informací mezi členy úzké skupiny. Ve výsledku difúze osoby, jako součást systému přijmou myšlenku, chování, produkt jako nový a inovativní.[7] V roce 1955 spolu s americko-izraelským mediálním teoretikem a sociologem Elihu Katzem vytvořili studii Social Relations and Innovation in the Medical Profession (Sociální vztahy a inovace v medicínské profesi) o procesu přijímání léků s doporučením lékařů do lékáren a jak takový proces probíhá. Další výzkum na difúzi inovace v lékařství provedl o čtyři roky později (1959) Herbert Menzel s Elihem Katzem a Jamesem Colemanem na rozšíření léku zvaný Gammanym. [8]   

Účinnosti televizních vysílání pro lékaře

Roku 1963 se Herbert Menzel zapojuje spolu s Raymondem Mauricem z Úřadu aplikovaného sociálního výzkumu Columbia University a s Aims C. McGuinnes z The New York Academy of Medicine do projektu The Effectiveness of the televised clinical science seminars of the New York Academy of Medicine. Po dva roky (do prosince 1965) zkoumali účinnost veřejného vysílání vědeckých seminářů v hlavní vysílací čas (úterý, 21 hodin). Experiment zahrnoval jak hodnocení lékařů, tak i široké veřejnosti, na níž vysílání nemělo téměř žádný vliv.( https://europepmc.org/backend/ptpmcrender.fcgi?accid=PMC1806491&blobtype=pdf)

5 sociologických témat vědecké komunikace

Herbert Menzel v článku pro časopis American Psychologist vymezil pět sociologických témat, ze kterých by měla vycházet vědecká komunikace: (https://www.researchgate.net/publication/17263890_Scientific_Communication_Five_Themes_from_Social_Science_Research)

1.  Vhodnost zobrazování systému komunikace v každé vědecké disciplíně.

2.  Několik informačních kanálů najednou může synergicky (společně působit) a efektivně přenášet sdělení.

3. Neformální a neplánovaná komunikace hraje klíčovou roli v informačních systémech vědy.

4.  Vědci tvoří veřejnost.

5. Informační vědecké systémy využívají mnoho funkcí. Tyto funkce mohou nést důsledky pro politiky informační vědy, ale překládání důsledků těchto konkrétních kroků vyžaduje specifikovat funkce v základním rozsahu empirického výzkumu.

Typologie proměnných při popisu kolektivů a jedinců

 V roce 1969 spolu s rakousko-americkým sociologem Paulem Felixem Lazarsfeldem navrhli typologii vlastních typů proměnných, které jsou důležité při převádění z jedné úrovně analýzy na druhou. Zaměřili se na popis kolektivů a jedinců mezi strukturálními, globálními a analytickými vlastnostmi.[9]

Analytické vlastnosti – získávají se matematickými operacemi na vybrané vlastnosti každého jednotlivce. Vlastnosti se označují jako souhrnné proměnné.

Strukturální vlastnosti – jsou získávany prováděním operace s daty o vztazích jednotlivce ke členům analyzované skupiny. Strukturální vlastnosti jsou používány v síťové analýze.

Globální vlastnosti kolektivu – nejsou používány informace o vlastnostech jednotlivců. Vždy se posuzuje globální vlastnost, např. demokratická forma vlády je globálním majetkem kolektivu. Jsou založeny na souhrných datech.

Absolutní vlastnosti – bez použití charakteristických dat o zkoumaném kolektivu. Jedná se např. o pohlaví, úroveň vzdělání, příjmy

Relační vlastnosti – vypočítávány z informací o podstatných vztazích mezi členy analyzované skupiny. Například počet přátel, které jednotlivec má, počet členů rodiny, které jednotlivec má atd.

Srovnávací vlastnosti – charakterizují člena srovnání jeho hodnoty s absolutními nebo relačními vlastnostmi a rozdělením této vygenerované vlastnosti na celou skupinu, kam jednotlivec patří. 

Kontextové vlastnosti – charakteristiky kolektivů jsou aplikovány na jednotlivé členy.

      

Aktivity 

1939 – emigroval s rodinou do Spojených států amerických

1947 – vystudoval Wisconsinskou univerzitu

1952 – výzkum s 512 respondenty pomocí pomocí dotazníků a korespondence o tom, koho a jak které firmy obdarovávají na Vánoce (https://findingaids.library.columbia.edu/ead/nnc-rb/ldpd_5012632/dsc/3)

1953 – Menzel napsal článek o novém koeficientu pro analýzu scalogramu, ve kterém upozorňuje na dosavadní chybu, při které u měření docházelo a nabízí opravení chyby a přesnější výsledek měření. Předchozí verze článku byla přednesena zasedání Midwest sociological Society (Středozápadní sociologické společnosti) v Iowě roku 1952.
https://academic.oup.com/poq/article-abstract/17/2/268/1922843?redirectedFrom=PDF

1958 – Na Mezinárodní konferenci vědeckých informací  ve Washingtonu vystoupil Herbert Menzel se svým příspěvkem Planned and Unplanned Scientific Communication, v němž shrnuje svůj výzkum o vědecké komunikaci, komunikačních kanálech a získávání informací. Zdůrazňuje, že způsobu získání informací pro vědce je mnoho a nevztahuje se pouze na klasický vztah vědce a informační zdroj.

1959 – získal doktorát na Wisconsinské univerzitě

1960 – Menzel se pomocí výzkumu snaží vyvrátit zažitou představu o rozšiřování inovací. Jsou představeny mechanismy intervence, které předchází přijetí inovace. Faktory jsou přijetí (v tomto případě nových léků ve společnosti lékařů) jako kulturní antropologie nebo skupinová dynamika.  (http://www.jstor.org/stable/2090143?seq=1#page_scan_tab_contents)

1961 – proveden výzkum se 174 respondenty, rodiči postižených dětí o tom, jakým způsobem se dostávají k informacím o postižení svých potomků (od lékařů, odborné literatura atp.)  (https://findingaids.library.columbia.edu/ead/nnc-rb/ldpd_5012632/dsc/3) http://catalog.lib.auburn.edu/vufind/Record/1979115

1963 – Menzel se zapojil do dvouletého projektu The Effectiveness of the televised clinical science seminars of the New York Academy of Medicine  (https://europepmc.org/backend/ptpmcrender.fcgi?accid=PMC1806491&blobtype=pdf)

1964 – Herbert Menzel se zabýval, jakým způsobem se ptáme na informace a jaké máme informační potřeby. Zkoumal typy uživatelských studií a následně definoval informace hledající typy uživatelských studií. Vychází zpráva o informačních potřebách současného vědeckého výzkumu.

1965 – do roku 1965 vyučoval na Carleton College a Columbia College, poté vyučoval sociologii na New York University

1966 – definoval pět sociologických témat o vědecké komunikaci.(https://www.researchgate.net/publication/17263890_Scientific_Communication_Five_Themes_from_Social_Science_Research)

1970 – Herbert Menzel spolu s Markem Oramerem zkoumají formální a neformální informační kanály vědecké komunikace mezi polymerními chemiky ve vladních, akademických a průmyslových zařízeních (https://findingaids.library.columbia.edu/ead/nnc-rb/ldpd_5012632/dsc/3)

1971 – zkoumání kvazi-masové komunikace

1972 – oženil se s antropoložkou June Nash

1987 – umírá na infarkt

  

Sociolog Paul Felix Lazarsfeld, jenž se r. 1969 spolupodílel na Menzelově výzkumu


Profesor Elihu Katz, Menzelův blízký spolupracovník

Význam pro informační vědu

 Menzel se zabýval tzv. informačními potřebami, zajímalo jej tedy to, jakým způsobem se na informace ptáme. Při svém výzkumu se zaměřil zejména na informační potřeby vědců a jejich vědeckou komunikaci, a to tak, že analyzoval jejich žádosti a dotazy na informace při vlastní vědecké činnosti díky uchovaným bibliografickým záznámům nebo dotazům adresovaných informačnímu středisku. Jako výsledek tohoto výzkumu definoval informační chování při vyhledávání informací ze tří úhlů pohledu:

1. přístup z vědeckého hlediska → studium komunikační chování vědců

2. přístup jakékoliv komunikačního média → studium způsobů jejich využití

3. přístup vědeckého komunikačního systému → studium předávání informací mezi vědci a technologiemi[10]

Úspěchy 

Publikace  

Obsahová charakteristika vybraných článků 

Social Relations and Innovation in the Medical Profession

Tato studie se pomocí sociometrických metod zabývá procesem přijímáním léků na doporučení lékařů do lékáren a průběhem takových rozhodování. Výzkum probíhal na několika vybraných lékárnách s přesnými záznamy o rozhodnutí a přijetí – výsledky studie potvrdily, že na tato rozhodnutí měly vliv osobní kontakty či jiná zainteresovanost. Studii napsal Menzel spolu s Elihu Katzem v době, kdy pracoval jako výzkumný pracovník Úřadu aplikovaného sociálního výzkumu na Columbia University.[11]

Planned and Unplanned Scientific Communication

Příspěvek vyšel ve sborníku z Mezinárodní konference vědeckých informací (1958).[12] 
Herbert Menzel pod záštitou Úřadu pro aplikovaného sociálního výzkumu Columbia University provedl a shrnul výzkum, který se týkal zjišťováním způsobu, jakým může komunikační výzkum metodami průzkumu rozhovoru přispět k pochopení potřeb a prostředků vědecké výměny informací. Menzel zdůrazňuje, že vědecká komunikace neprobíhá pouze mezi samotným vědcem a informačním zdrojem, že způsobů získávání informací pro vědecké účely je více. Funkce vědecké komunikace je pro pokrok vědy neomezená. Pomocí rozhovorů se 77 vědci je ukázáno, jakými různými způsoby se dostali k vědeckým informacím.[13]

 

Quasi-mass communication: a neglected area 

"Kvazi-masová" komunikace je výraz pro typ komunikace, která zahrnuje množství sociálně životně důležitých komunikačních aktivit, které využívají sociální uspořádání, ale nelze je považovat za masovou komunikaci ani za osobní komunikaci. V článku je uvedena charakteristika kvazi-masové komunikace s přístupy k získávání informací o kvazi-masových komunikačních  činnostech a o úlohách, které mají ve společnosti.[14]

Bibliografie knih a základních článků 

  • Menzel, H - Information Needs and Uses in Science and Technology. In Quadra, C (ed.) Annual Review of Information Science and Technology (ARIST), Vol. 1. Wiley. New York 1966, pp. 41-68.
  • Menzel, H; Katz, E - Social Relations and Innovation in the Medical Profession. In Public Opinion Quarterly, 1955, 19, pp. 337-352
  • MENZEL, H. (1959). Social determinants of physicians' reactions to innovations in medical practice.
  • Menzel, Herbert. (1964). The Information Needs of Current Scientific Research. Library Quarterly - LIBR QUART. 34. 4-19. 10.1086/619185
  • Menzel, Herbert (1968). Informal communication in science: Its advantages and its formal analogues. In Edward B. Montgomery (ed.), _The Foundations of Access to Knowledge_. [Syracuse, N.Y.]Division of Summer Sessions, Syracuse University. pp. 153--163.
  • MENZEL, H., & MAURICE, R. I. (1969). Physicians' local advisory systems; final report. [New York], [Columbia University, Bureau of Applied Social Research].
  • MENZEL, H. (1961). Dissemination of information among parents of handicapped children. [New York], Columbia University, Bureau of Applied Social Research
  • COLUMBIA UNIVERSITY, & MENZEL, H. (1966). Formal and informal satisfaction of the information requirements of chemists Interim Report, August, 1966. New York, Columbia University.
  • MENZEL, H. (1952). Business Christmas gifts: a study of the character of Christmas gift giving among American business executives. [New York], Bureau of Applied Social Research, Columbia University.
  • MENZEL, H., SOMERS, R., & GLASER, W. A. (1958). The flow of information among scientists: problems, opportunities, and research questions. [New York], Columbia University, Bureau of Applied Social Research.
  • MENZEL, H., & MAURICE, R. (1965). Medical television: a study of the effectiveness of open-circuit television broadcasts for medical practitioners. [New York], Columbia University, Bureau of Applied Social Research.
  • Menzel, Herbert. "White Collar Crime and the Ecological Area Argument." The Midwest Sociologist 13, no. 2 (1951): 10. http://www.jstor.org/stable/25514818.
  • Menzel, Herbert. "A New Coefficient for Scalogram Analysis." The Public Opinion Quarterly 17, no. 2 (1953): 268-80. http://www.jstor.org/stable/2746281.
  • Menzel, Herbert. "Innovation, Integration, and Marginality: A Survey of Physicians." American Sociological Review 25, no. 5 (1960): 704-13. http://www.jstor.org/stable/2090143.
  • MENZEL, H. (1961). Dissemination of information among parents of handicapped children. [New York], Columbia University, Bureau of Applied Social Research.
  • ROGERS, C. L., & MENZEL, H. (1963). The physician audience of the New York Academy of Medicine's televised Clinical Science Seminars, Spring 1963. [New York], Columbia University, Bureau of Applied Social Research].
  • MENZEL, H., & MAURICE, R. I. (1969). Physicians' local advisory systems: final report. [New York], Columbia University, Bureau of Applied Social Research].
  • Menzel, Herbert. Information needs and uses. In Carlos A. Cuadra, Ed. Annual Review of Information Science and Technology. New York: Interscience Publishers for ADI. 1966. Vol 1: P41-69
  • Menzel, Herbert. Sociological perspectives on the information gathering practices of the scientific investigator and the medical practitioner. In D Mc Cord, Ed. Bibliotheca Medica: Physician for Tomorrow, Dedication of the Countway Library of Medicine. 1966. Harvard Medical School, Boston
  • Menzel, Herbert. Scientific communication: five sociological themes. American Psychologist. 21(11); November 1966; 999-1004
  • HERBERT MENZEL; QUASI-MASS COMMUNICATION: A NEGLECTED AREA, Public Opinion Quarterly, Volume 35, Issue 3, 1 January 1971, Pages 406–409, https://doi.org/10.1086/267926

 

Externí zdroje

 Medailonek o vědecké činnosti významné americké antropoložky a Menzelovy manželky June Nash

Nekrolog Menzelova spolupracovníka Jamese Colemana 

Informace o vědecké činnosti dalšího spolupracovníka Elihu Katze

Archiv Úřadu aplikovaného sociálního výzkumu na Columbia University, kde Herbert Menzel působil

 Citace