Henriette D. Avram

Henriette Davidson Avramová (7. října 1919, New York – 22. dubna 2006, Miami) byla americká programátorka a systémová analytička. Ačkoli nikdy nevystudovala knihovnictví, patří mezi nejvýznamnější osobnosti tohoto oboru a sehrála klíčovou roli v jeho přeměně v informační vědu. Je známá pro své působení v Kongresové knihovně a vytvoření formátu MARC (Machine-Readable Cataloging).

MARC je komunikační formát pro bibliografická data, který umožnil převod bibliografických záznamů do strojově čitelné podoby a vytvoření elektronické formy knihovních katalogů. To mělo za následek automatizaci řady knihovnických procesů a také položení základu pro meziknihovní výpůjční služby.

Je autorkou díla MARC: Its History and Implications.

Mládí

Henriette Regina Davidsonová se narodila 7. října 1919 na Manhattanu v New Yorku. Její matka pracovala jako reportérka pro Philadelphia Ledger, otec byl distributorem součástek k hodinkám. Nejprve se chtěla stát lékařkou, ve 30. letech tento obor dva roky studovala na Hunter College. Jejím snem bylo nalezení léku na rakovinu, na niž řada jejích příbuzných zemřela. Z finančních důvodů však školu nedokončila. Později vystudovala matematiku na Univerzitě George Washingtona.
V roce 1941 se ve svých 21 letech provdala za Herberta Mois Avrama, člena námořnictva Spojených států. Avramovi měli tři děti: Marcie, Lloyda a Jaye. Celá rodina žila do roku 1951 v New Yorku. Když Herbert Avram získal zaměstnání v Národní bezpečnostní agentuře (National Security Agency - NSA), přestěhovali se nejprve do Arlingtonu ve Virginii, později do Silver Springs.

Začátky kariéry

V roce 1952 začala v NSA pracovat také Henriette, a to navzdory faktu, že předchozích 11 let strávila v domácnosti péčí o rodinu a že v té době neměla pro tuto profesi odpovídající vyšší vzdělání. Naučila se zde programátorskému řemeslu a byla členkou malé skupiny programátorů píšících programy pro IBM 701. Setrvala v tomto zaměstnání až do roku 1959.
Roku 1960 přešla do soukromého sektoru, nejprve jako systémová analytička a programátorka do Americké výzkumné kanceláře (American Research Bureau). V roce 1962 pak přijala zaměstnání ve firmě Datatrol Corporation, jedné z prvních softwarových firem. I zde pracovala jako programátorka a systémová analytička. Kromě toho tu byla také pověřena vybudováním knihovny počítačové vědy. Při plnění tohoto úkolu se poprvé setkala s knihovnickou profesí a Kongresovou knihovnou.

Kariéra v Kongresové knihovně

1965 - nastoupila do Kongresové knihovny jako systémová analytička do Kanceláře informačních systémů (Office of the Information Systems Specialist); navrhla MARC - formát pro standardizovaný strojem čitelný katalog

1966 - oficiální začátek pilotního projektu MARC, první distribuce pásky

1967 - jmenována na pozici asistentky koordinátora informačních systémů (Assistant Coordinator of Information Systems)- zde měla na starosti řízení pilotního projektu MARC, distribučních služeb pro MARC a pilotního projektu RECON

1968 - pilotní projekt, do kterého bylo zapojeno 16 institucí napříč Spojenými státy, končí

1969 - zúčastnila se Mezinárodního setkání katalogizačních expertů pořádaného Mezinárodní federací knihovnických asociací (International Federation of Library Associations – IFLA) - cílem tohoto setkání bylo vytvoření standardu pro bibliografický popis monografií; výsledkem byl Mezinárodní standard pro bibliografický popis (International Standard Bibliographic Description - ISBD), který stanovuje pořadí popisných elementů a užívání předepsané interpunkce; byl představen roku 1971

1970 - jmenována vedoucí Kanceláře pro vývoj MARCu (MARC Development Office); vydány formáty MARCu pro filmy, mapy a periodika

1971 - MARC struktura se stává standardem ANSI (Z39.2-971)

1972 - pilotní projekt RECON

1973 - MARC formát pro rukopisy, MARC struktura se stává standardem ISO (ISO 2709-1973 (E))

1975 - MARC formát pro rozpracované materiály

1976 - jmenována ředitelkou Kanceláře pro rozvoj sítě (Network Development Office) - jejím úkolem bylo zajišťovat spolupráci s různými národními i mezinárodními organizacemi, které se zabývaly sdílením bibliografických údajů a standardizací; vydán MARC formát pro hudbu

1980 - jmenována ředitelkou Oddělení pro sítě a automatické plánování (Director for Processing Systems, Networks and Automation Planning), které bylo součástí Oddělení zpracovatelských služeb (Processing Services Department), stala se odpovědnou za udržování kvality a včasnosti v oblasti výroby a distribuce bibliografických produktů a služeb

1983 - jmenována Asistentkou knihovníka pro zpracovatelské služby (Assistant Librarian for Processing Services) - v této funkci řídila personál čítající více jak 1000 lidí, který měl na starosti např. akvizice, katalogizaci, zahraniční operace, rozvoj sítí nebo automatické plánování

1989 - jmenována Přidruženou knihovnicí pro služby spojené s fondy (Associate Librarian for Collections Services) - počet zaměstnanců pracujících pod jejím vedením se zvýšil na více než 1700, v této pozici Avramová setrvala až do svého odchodu do důchodu v roce 1992

Avramová byla také předsedkyní Pracovní skupiny IFLA pro popis obsahu (IFLA Working Group on Content Designators). V této funkci se podílela na vytvoření formátu UNIMARC – mezinárodní verze MARCu. UNIMARC odstranil neshody mezi jednotlivými národními verzemi MARCu v přiřazování indikátorů obsahu informacím ve strojově čitelném záznamu. Formát UNIMARC byl představen v roce 1977.
Rovněž byla zapojena do vytváření Národního programu koordinované katalogizace (National Coordinated Cataloging Program - NCCP) a projektu Linked Systems, který umožnil propojení databází na různých počítačových systémech.

MARC

Slovo MARC je akronymem pro spojení Machine-Readable Cataloging, což v překladu znamená strojově čitelná katalogizace. Jedná se o komunikační formát pro bibliografická data. Umožnil např. sdílenou katalogizaci, elektronickou výměnu bibliografických záznamů a elektronický přístup k nim (je základem pro OPAC – Online Public Access Catalog = veřejně dostupný online katalog určený uživatelům knihovny), jednodušší spolupráci knihoven a sdílení jejich metadat.

Kongresová knihovna začala uvažovat o použití automatizovaných technik pro své interní operace v pozdních 50. letech. Požádala proto Radu pro zdroje knihovny (Council on Library Resources – CLR) o grant na výzkum proveditelnosti zavedení těchto automatizovaných technik. Výsledná zpráva doporučovala, aby byla sestavena pracovní skupina, jejímž úkolem by bylo navrhnout a realizovat postupy nezbytné pro automatizaci katalogizace, indexování a vyhledávání dokumentů. V čele této skupiny stanula právě Henriette Avramová. Bylo také zkoumáno, jaké metody konverze katalogizačních záznamů do strojově čitelné formy budou nejlepší pro účel tisku bibliografických záznamů z počítače.
Strojově čitelné záznamy měly obsahovat všechny údaje zapisované na papírové katalogizační lístky plus další informace, které by umožnily vytvoření víceúčelového záznamu. Bylo žádoucí, aby bylo dosaženo co nejširší shody o tom, jaké prvky by měly být do záznamu zahrnuty. Vytvoření návrhu strojově čitelného bibliografického záznamu ze strany Kongresové knihovny bylo jedním z nejlepších způsobů, jak dosáhnout standardizace. Plánování pilotního projektu začalo v lednu 1966. Cílem pilotního projektu bylo především otestovat užitečnost centrální konverze katalogizačních záznamů do strojem čitelné podoby a jejich distribuce mezi knihovnami.

Pilotní projekt MARC byl oficiálně zahájen v únoru 1966. Zúčastnilo se ho 16 federálních, státních a univerzitních knihoven. Kongresová knihovna si stanovila úkol do osmi měsíců dokončit návrhy postupů a počítačových programů potřebných pro uvedení formátu MARC I do provozu. První magnetická páska se strojově čitelnými záznamy byla participantům zaslána v říjnu 1966. Ukončení pilotního projektu bylo původně plánováno na červen 1967, toto datum se ovšem ukázalo jako nereálné, proto byl projekt prodloužen do června 1968. Do této doby Kongresová knihovna rozeslala přibližně 50 000 strojově čitelných záznamů pro knihy napsané v angličtině.
Pilotní projekt MARC přinesl několik důležitých výsledků, které ovlivnily design revidované verze formátu MARC. Na základě zkušeností byl formát MARC I upraven, jeho nová verze dostala název MARC II, nebo také USMARC. Tento formát se skládá ze tří složek:

1. struktura - vychází z mezinárodních komunikačních standardů (ANSI Z39.2, ISO 2709);
2. popis obsahu – používá se k identifikaci či dodatečné charakterizaci datových prvků (tagy, indikátory, kódy podpolí);
3. samotný obsah (jméno autora, titul apod.).

Dalšími výsledky pilotního projektu bylo rozšíření znakové sady a spuštění Distribuční služby pro MARC (MARC Distribution Service).

Kongresová knihovna začala MARC používat v roce 1970. Formát strojově čitelného záznamu byl navržen nejdříve pro bibliografické údaje monografií. V roce 1970 byl uveden MARC formát pro časopisy a mapy, 1971 pro filmy a 1973 pro rukopisy. Roku 1975 pak následoval MARC formát pro rozpracované materiály a 1976 pro hudbu. Distribuční služba pro MARC byla spuštěna v roce 1969, a to pro knihy psané v angličtině. Distribuční cyklus byl týdenní a každá páska obsahovala přibližně 1000 záznamů. Distribuce záznamů pro filmy začala v roce 1972, pro časopisy, mapy a knihy ve francouzštině v roce 1973.
V současnosti se používá především verze MARC 21. Jedná se o revizi původního formátu pro potřeby 21. století a kombinaci formátů MARC používaných v USA a v Kanadě (USMARC a CAN/MARC). Je lépe mezinárodně přístupný a umožňuje uživatelům s rozdílným softwarovým vybavením komunikovat a vyměňovat si data.

MARC a standardizace

Knihovny si uvědomovaly důležitost standardizace dlouho před tím, než na scénu vstoupil formát MARC. Tento systém ale ukázal, že automatizace a strojové zpracování dat k efektivnímu fungování vyžaduje ještě vyšší míru standardizace a důslednější dodržování standardů, než na jaké byly dosud knihovny zvyklé.
Sama Avramová už od počátku projektu chtěla, aby se formát MARC stal standardem. Za tímto účelem spolupracovala s několika významnými institucemi, např. s Asociací amerických knihoven (American Library Association – ALA), Mezinárodní federací knihovnických asociací IFLA, Americkým normalizačním institutem (American National Standards Institute - ANSI) či Mezinárodní organizací pro normalizaci (International Organization for Standardization - ISO). V průběhu pilotního projektu MARC vyjádřila Britská národní bibliografie (British National Bibliography – BNB) zájem o spuštění britské verze pilotního projektu. To byl jeden z prvních impulsů pro snahu učinit z formátu MARC mezinárodní standard pro výměnu bibliografických dat.
Zaměstnanci BNB spolupracovali s Henriette Avramovou a jejími kolegy na vývoji formátu MARC II tak, aby vyhovoval oběma institucím. Obě organizace rozpoznaly význam dohody o tom, co má být považováno za standard. Navrhovaný formát MARC II předložila Kongresová knihovna spolu s Britskou národní bibliografií v roce 1969 Americkému normalizačnímu institutu a jeho ekvivalent, formát Britského normalizačního institutu (British Standards Institute - BSI) Mezinárodní organizaci pro normalizaci. Struktura formátu se stala ANSI standardem (standard pro USA) v roce 1971 a v roce 1973 pak mezinárodní ISO normou (ISO 2709).

Projekt RECON

Po spuštění Distribuční služby pro MARC začaly knihovny ve Spojených státech uvažovat o zpětné konverzi svých stávajících katalogů do strojově čitelné podoby. Takto nekoordinovaná konverze katalogizačních záznamů by ovšem měla za následek časté duplicity, různou kvalitu záznamů či nekompatibilitu databází, což by ve výsledku bylo velmi nákladné a při slučování databází by to znamenalo nutnost rozsáhlých oprav. Protože i Kongresová knihovna měla zájem o retrospektivní konverzi svých katalogů, rozhodla se prozkoumat proveditelnost centralizované konverze katalogizačních záznamů a jejich následné distribuce ostatním knihovnám. To bylo cílem pilotního projektu RECON (REtrospective CONversion) vedeného Henriette Avramovou.
Ještě před započetím samotného RECON pilotního projektu byly ve Studii proveditelnosti zkoumány např. náklady na realizaci projektu, stanovení priorit pro proces konverze nebo jaký hardware a software bude potřeba pro konverzi v tak velkém měřítku. Dospělo se mimo jiné k těmto závěrům:

• zpětná přeměna národní bibliografické databáze do strojově čitelné podoby vyžaduje použití stejných standardů, jaké existují pro přeměnu aktuálních záznamů;
• nejvyšší priorita by v tomto procesu měla být přidělena takovým záznamům, které jsou užitečné pro co největší počet knihoven;
• kvůli šetření nákladů by měla tento projekt řídit Kongresová knihovna.
  

Pilotní projekt RECON byl zahájen v srpnu 1969 a pokračoval až do srpna roku 1971. Přibližně 58 000 záznamů bylo během něj zpětně převedeno do strojově čitelné podoby. Byly také testovány techniky stanovené ve Studii proveditelnosti a analyzovány problémy spojené s konverzí záznamů pořízených podle jiných katalogizačních standardů nebo vedených v jiném než anglickém jazyce. Především ale byly během tohoto pilotního projektu vyvíjeny postupy a programy umožňující automatické rozpoznávání formátu, které by počítači dovolilo automaticky identifikovat a přiřazovat tagy, indikátory a kódy podpolí strojově čitelným záznamům.
Pilotní projekt znovu ukázal důležitost koordinace činností v procesu retrospektivní konverze. Bohužel také prokázal, že přeměna katalogizačních záznamů v tak velkém měřítku vyžaduje mnohem více finančních i lidských zdrojů, než kolik může Kongresová knihovna zajistit. Projekt RECON tedy nikdy nebyl uskutečněn a retrospektivní konverze dat neprobíhala jako celostátní koordinované úsilí. Tento fakt považovala sama Avramová za největší neúspěch ve své kariéře a největší promarněnou příležitost v oblasti knihovnictví.

Význam pro informační vědu a knihovnictví

Způsobila revoluci v systému knihovnického katalogu, který převedla z tradiční lístkové podoby do automatického, strojem čitelného formátu. To pomohlo rozšířit meziknihovní výpůjční programy v celé zemi. Lidé mohli sedět doma u počítače a jediným kliknutím se dostat do automatického katalogu knihovny kdekoli na světě.
Její způsob kódování a uspořádání dat pro přenos na velké vzdálenosti pomohl připravit půdu pro rozvoj Internetu.

Odchod do důchodu

Po odchodu do důchodu v roce 1992 se Avramová spolu s manželem odstěhovala do Marylandu v Kalifornii. Zde působila na St. Mary’s College, kde pomáhala s organizováním přednášek pracovníků Kongresové knihovny. Manžel Herbert Avram, za něhož byla provdána 64 let, zemřel 15. ledna 2006. Po jeho smrti se Henriette přestěhovala na Floridu. Zde 22. dubna 2006 zemřela na rakovinu – pouze tři měsíce po svém manželovi. Bylo jí 86 let.

Získaná ocenění

• 1971 - The Margaret Mann Citation za vynikající úspěch v profesionální katalogizaci a klasifikaci
  
• 1974 - získala Federal Women´s Award
  
• 1977 - přijímá čestný titul doktora věd od Southern Illinois University v Edwardsville
  
• 1979 - Academic/Research Librarian of the Year - uděleno Association of College and Research Libraries
  
• 1980 - Achievement in Library and Information Technology Award od Library and Information Technology Association
  
• 1981 - Melvil Dewey Award - každoročně je udělována za významné činy v oblastech Deweyho zájmů: katalogizaci, klasifikaci apod.
  
• 1986 - Appreciation Award od National Central Library of Taipei, Taiwan
  
• 1987 - zvolena čestným členem IFLA
  
• 1988 - Joseph W. Lippincott Award za významný přínos v oblasti knihovnictví
  
• 1989 - Distinguished Executive Service Award od Senior Executives Association Professional Development League
  
• 1989 - členství v Národní organizaci pro informační standardy (National Information Standards Organization)
  
• 1990 - John Humphry/Forest Press Award
  
• 1990 - Professional Award od Special Libraries Association
  
• 1991 - čestný doktorát z Rochester Institute of Technology
  
• 1992 - ocenění za význačné služby udělené Kongresovou knihovnou
  
• 1992 - Meritorious Service Award od ANSI
  
• 1993 - čestný doktorát z přírodních věd z University of Illinois v Urbana-Champaign
  
• 1997 - doživotní čestné členství v ALA
  

Zajímavosti

• Avramová byla drobná žena plná energie. Úspěchů dosáhla i díky své houževnatosti, nikdy se nevzdávala. Její asistentka Beacher Wiggins na ni vzpomínala jako na “dynamo”.
  
• Byla pověstná svým newyorským přízvukem, kterého se nikdy nezbavila a kterému cizinci špatně rozuměli.
  
• Nejvíce si vážila spolupráce s NSA a Kongresovou knihovnou.
  
• Její manžel pracoval také pro CIA.
  
• Za svůj největší přínos považovala pilotní projekt MARCu a jeho distribuční službu.
  
• Sama sebe začala považovat za knihovnici po obdržení Margaret Mann Citation.
  
• James H. Billington z Kongresové knihovny ji nazval průkopnicí informačního věku v této instituci.
  
• Kladla důraz na počítačovou gramotnost knihovníků a na to, aby pochopili význam technologií v jejich profesi.
  
• Její syn Lloyd akronym MARCu vyložil jako Mother Avram’s Remarkable Contribution.
  
• Byla přezdívána Henry Fordem v oblasti automatizace v knihovnách a Melvilem Deweyem 20. století.
  

Doporučená četba

H. Avram - MARC: Its History and Implications
V tomto díle je podrobně popsána historie systému MARC. Autorka začíná krátkým popisem situace před započetím Pilotního projektu MARCu, kdy byla možnost a užitečnost implementace strojově čitelné katalogizace teprve zvažována a posuzována. Dále líčí průběh Pilotního projektu MARCu a zavádění jeho distribuční služby. Autorka zde také popisuje projekt RECON, který se nakonec z finančních důvodů nikdy neuskutečnil, pouze jeho pilotní část. Poté následuje diskuse o vlivu MARCu na standardizaci formátů pro bibliografickou výměnu, bibliografického popisu či popisu obsahu. Na závěr Avramová ukazuje, jakým způsobem byl formát MARC v polovině 70. let používán Kongresovou knihovnou i ostatními uživateli.

Použitá literatura a zdroje

1. AVRAM, Henriette D. MARC: Its History and Implications. Washington, D.C. : Library of Congress, 1975. 52 s. ISBN 0-8444-0176-5.
2. BLUMENSTEIN, Lynn. Avram, MARC Pioneer, Dies at 86. Library Journal [online]. 2006-06-01, 131, 10, [cit. 2011-05-17]. s. 18-19. Převzato z kolekce Library, Information Science & Technology Abstracts. Dostupný z WWW: <http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&an=21072505>. ISSN 03630277.
3. EHRLICHOVÁ, Klára. Henriette D. Avramová: její osobní život a kariéra. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 4 [cit. 05.05.2011]. Dostupný na World Wide Web: [<http://www.ikaros.cz/node/4041>]. URN-NBN:cz-ik4041. ISSN 1212-5075.
4. FOX, Margalit. Henriette Avram : revolutionized library catalogs. San Francisco chronicle [online]. May 4, 2006 [cit. 2011-05-05]. Dostupný z WWW: [<http://www.sfgate.com/cgi-bin/article.cgi?f=/c/a/2006/05/04/BAG5HIKG5B1.DTL&hw=marc&sn=001&sc=1000>].
5. Henriette D. Avram [online]. 2008, poslední revize 24.11.2008 [cit. 2011-05-17]. Dostupné z WWW: <http://liswiki.org/wiki/Henriette_D._Avram>.
6. Henriette D. Avram Honored. ALCTS Newsletter Online [online]. 2006-06-01, 17, 3, [cit. 2011-05-05]. s. 1-1. Převzato z kolekce Library, Information Science & Technology Abstracts. Dostupný z WWW: [<http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&an=22329840>]. ISSN 1523018X.
7. INTNER, Sheila S. The Passing of an Era. Technicalities [online]. 2007-03-01, 27, 2, [cit. 2011-05-17]. s. 1-3. Převzato z kolekce Library, Information Science & Technology Abstracts. Dostupný z WWW: <http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&an=25221616>. ISSN 02720884.
8. NEWS IN BRIEF. American Libraries [online]. 1991-07-01, 22, 7, [cit. 2011-05-05]. s. 616-617. Převzato z kolekce Library, Information Science & Technology Abstracts. Dostupný z WWW: [<http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&an=12695948>]. ISSN 00029769.
9. PATTIE, Ling-yuh W. Henriette Davidson Avram, the great legacy. Cataloging & classification quarterly. 1998, vol. 25, no. 2/3, [cit. 2011-05-17], s. 67-81. ISSN 1544-4554.
10. RATHER, Lucia J.; WIGGINS, Beacher. Henriette D. Avram : Close-up on the career of a towering figure in library automation and bibliographic control. American Libraries [online]. 1989-10-01, 20, 9, [cit. 2011-05-05]. s. 855-858. Převzato z kolekce Library, Information Science & Technology Abstracts. Dostupný z WWW: [<http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&an=8911270188>]. ISSN 00029769.
11. RATHER, Lucia J., WIGGINS, Beacher. MARC her words; an interview with Henriette Avram. American Libraries [online]. 1989b, 20, 9, [cit. 2011-05-17]. s. 860-861. Převzato z kolekce Library, Information Science & Technology Abstracts. Dostupný z WWW: <http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&an=15011173>. ISSN 00029769.
12. SCHUDEL, Matt. Henriette Avram : "Mother of MARC". Library of Congress information bulletin [online]. Květen 2006, 5, [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: [<http://www.loc.gov/loc/lcib/0605/avram.html>].
13. SCHUDEL, Matt. Henriette D. Avram; Transformed Libraries. Washington Post [online]. 2006-04-28, [cit. 2011-05-17]. Dostupné z WWW: <http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2006/04/27/AR2006042702105.html>.