Hardback

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Monika Langerová

Klíčová slova: hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

Synonyma: pevná vazba, tuhá vazba, hardcover, hardbound book

Související pojmy: 

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 


Hardback

Hardback,  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. [1]  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě (paperback) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu.  

V neposlední řadě je důležité zmínit estetickou hodnotu hardbackových knih. Knižní desky v sobě, na rozdíl od měkkých obálek, nesou určitou eleganci a vyvolávají dojem větší kvality. U některých speciálních edic se navíc můžeme setkat s uměleckořemeslným zpracováním, týká se to například knih z kůže, dřeva nebo zdobených drahými kovy.  


Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou

  • tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
  • tuhé vazby mají desky, měkké vazby mají obálku,
  • tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají,
  • tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby
  • tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává,
  • tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před estetikou.


Ukázka ceny Hardback vs. Paperback:

Knihy Dobrovský nabízí [ 2014-12-08] na svých internetových stránkách http://eshop.knihydobrovsky.cz/  knihu Šifra mistra Leonarda od Dana Browna za:

Hardback - 306 Kč / Paperback - 218 Kč    Jedná se přibližně o stokorunový rozdíl.

  Srovnání cen hardback a paperback v internetovém obchodě eshop.knihydobrovsky.cz



.

Dělení tuhých vazeb

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  [2]

 

V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem. Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem.

Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

   V8a - tuhá vazba s polaminovaným potahem

   V8b - tuhá vazba s papírovým potahem

   V8c - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.[3] 

Historie tuhé knižní vazby

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. Pergamen byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako papyrus. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové složky  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex).[4] 


O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba.[5] 


Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  [6]

Užitečné odkazy

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf

vazba knih -digitální knihovna MZK:  http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18

 Poznámky

 
  1. TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180
  2. KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332
  3. KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333
  4. TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 16-17
  5. PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. str. 9-10
  6. DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2. vyd. str.9 - 10


Literatura:

  1. DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2., přeprac. vyd. Praha: SNTL, 1976, 127 s.
  2. KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2009, 391 s. ISBN 978-80-254-4230-2.
  3. PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. Praha: Jan Štenc, 1939, 41, [3] s., 50 vzorů.
  4. TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. Praha: Orbis, 1949, 243 s., 180 s. obr. příl.