Hackathon

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Josef Ludvíček

Klíčová slova: programování, open-source, vývoj aplikací

Synonyma: codefest

Související pojmy:

nadřazené - vývoj aplikací, hack
podřazené - ---


Hackathon (občas také označován jako codefest, či sprint) je označení pro druh programátorského workshopu, u něhož jde jen minimálně o předávání znalostí, a primárně o řešení programovacích problémů a vývoj softwaru a počítačových systémů. Může se ho účastnit až několik desítek expertů a programátorů, jeho doba trvání je přizpůsobena závažnosti problému -- typicky se pohybuje mezi jedním dnem až týdnem. Každý hackathon má jasně daný cíl, čeho dosáhnout, ale nemá jasně daná pravidla, rozvrh nebo autoritu, která ho vede, a nekonají se na něm přednášky. Každý z účastníků pracuje na tom, co považuje za důležité a na čem chce pracovat, způsobem, který jemu vyhovuje.[1][2]


Vznik

Myšlenka hackathonu vznikla v roce 1999 v USA v rámci projektu OpenBSD (komunitně vyvíjený, volně dostupný, Unixu podobný operační systém) z důvodu vývoje IPSEC (Internet Protocol Security - systém internetových protokolů zajišťujících bezpečnost komunikace na základě šifrování paketů). USA má velice přísnou politiku ohledně šifrovacích systémů a jejich exportu, díky tomu, aby bylo možné možné implementovat IPSEC do operačního systému OpenBSD, bylo nutné přesunout jeho vznik mimo hranice USA. První hackathon se tak odehrál 4.-6. června v Calgary, v Kanadě.

OpenBSD komunita pořádá hackathon každý rok s místy konání rozesetých po celém světě.[1]


Význam slova

Hackathon vzniklo spojením dvou slov -- hack a marathon. Marathon jako synonymu pro jakoukoliv dlouhodobější činnost s jasným cílem, kterého dosáhnout, slovo hack pak zastupuje důraz na tvůrčí charakter činnosti. Nemá nic společného s dnešním negativním významem spojeným s nezákonným chováním v oblasti počítačových systémů.

Hack se do počítačové slangu dostalo již koncem šedesátých let se zrodem moderních počítačů a programovacích postupů. Počítače té doby neoplývaly velkou výpočetní kapacitou, a tak byli programátoři nuceni je využívat co nejefektivněji, programovací kód tlačit do co nejméně řádků a přitom zajistit, aby program byl plně funkční. Pro takovéto kreativní řešení, které vzniklo geniálním a jedinečným postupem, se vžil pojem hack.[3]


Současnost

V dnešní době je již myšlenka hackathonu dost rozšířená. Největší zastoupení má samozřejmě stále v komunitě kolem open-source programů, odkud se dostává do interdisciplinárních oblastí informatiky (jako metoda vývoje specificky zaměřených programů, např. bioinformatika[4]), do firem (jako nástroj znalostního managementu) i na akademickou půdu.[5]

Asi největší současný trend je využití hackathonu pro spolupráci s dalšími obory lidské činnosti.[6] Výhodou takovéhoto využití je přímá spolupráce oborových odborníků s programátory, přitom každá ze stran potřebuje jen minimální znalosti problematiky té druhé. Příkladem takovéto spolupráce je i projekt prvního knihovnického hackathonu na KISKu.


Průběh hackathonu

Každý hackathon má ve svém centru jasně stanovený problém nebo skupinu problémů svázaných společným tématem. Prvním krokem každého hackathonu je tedy definování problémů, které by na konci měly být vyřešeny. Následuje organizační zajištění akce -- sehnání peněz, místa, občerstvení, atd.

Samotný průběh se odvíjí od práce pracovních skupiny, do kterých se účastníci rozmisťují podle svých znalostí a zaměření. V současnosti je velký trend právě práce v několika skupinách, které většinou pracují paralelně na několika projektech řešících danou problematiku. Současné podoba hackathonů se přibližuje k soutěži týmových projektů a konečným výsledkem je projekt, který problém řeší nejlépe.[7]

Konečná fáze se pak odvíjí od prezentace různých projektů a vyhlášení výsledků.


První knihovnický hackathon

Proběhl 15. listopadu 2011 v rámci konference Infokon. Za cíl si postavil vývoj webové, či mobilní knihovnické aplikace nebo aplikace na podporu čtenářství. Účastnili se ho počítačoví programátoři spolu s knihovníky a za podpory brněnské Google User Group. Z jejich spolupráce vyšlo sedm aplikací umožňující především vyhledávání knih a sdílení informací o přečtených knihách. Jako vítězná aplikace byla zvolena aplikace Knihoid.[8][9]


Zdroje

  1. 1,0 1,1 Hackathons. OpenBSD. [online]. 2011-11-14, [2011-12-29]. <http://www.openbsd.org/hackathons.html>
  2. HyperCrunch, Inc. About Hackathons. hackathon: Unleash your inner hackmaster. [online]. (c)2010, [2011-12-29]. <http://hackathon.in/About.aspx>
  3. TAYLOR, Paul A. Hackers: Crime and the Digital Sublime. London: Routledge, 1999. s. 14-19. ISBN 978-0415180726
  4. Lapp, H. et al. The 2006 NESCent Phyloinformatics Hackathon: A Field Report. In: Evolutionary Bioinformatics 3. 2007-12-14. s. 287-296. ISSN 1176-9343
  5. HASSMAN, Martin. Jakub Nešetřil: Hackathon doporučuji nejen programátorům, ale i firmám a univerzitám. ROOT.CZ: blogy. [online]. 2010-11-09, [2011-12-29]. <http://met.blog.root.cz/2010/11/09/jakub-nesetril-hackathon-firmam-a-univerzitam/>
  6. FELD, Brad. The Awesomeness of a Hackathon. FeldThoughts. [online]. 2010-03-11, [2011-12-29]. <http://www.feld.com/wp/archives/2010/03/the-awesomeness-of-a-hackathon.html>
  7. TechCrunch. Hackathon. TechCrunch Disrupt. [online]. (c)2010, [2011-12-29]. <http://disrupt.techcrunch.com/SF2011/hackathon/>
  8. SUCHÁ, Ladislava. Střípky z Infokonu 2011. InFlow: information journal. [online]. 2011-12-19, [2011-12-29]. <http://www.inflow.cz/stripky-z-infokonu-2011>
  9. MIŠKECHOVÁ, Tereza. Report z prvního knihovnického hackathonu. gug.cz: Google User Group. [online]. fotky pořídila: Iveta Levová, střih videí: Zdeněk Nešpor. 2011-12-04, [2011-12-29]. <http://brno.gug.cz/2011/12/report-z-prvniho-knihovnickeho.html>