Globální firma

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Lukáš Závodný

Klíčová slova: globální firma, outsorcing, svět, trh, výroba, propojení, kolaborace

Související pojmy:

Nadřazené: globalizace, ekonomika, firma

Podřazené: marketing, management


Charakteristika

Globální firma je firmou, která jak napovídá název, má svoji působnost po celém světě v rámci globalizace. Dalo by se říct, že vidí svět, jako jeden velký trh[3]. Není omezená pouze na stát, nebo okolní státy, ve kterých zahájila svoji působnost. Ovšem nejedná se o nadnárodní společnosti v pravém slova smyslu. Globální společnosti se snaží outsorcovat svoji výrobu a propojovat se s mnoha dalšími firmami a dodavateli, aby všichni ušetřili náklady na výrobu, dosáhli lepší konkurenceschopnosti a větších zisků. Mezi známé globální firmy patří BMW, Liflen, General Motors a další.

Počátek Globálních firem

Jako počátek globálních firem můžeme považovat přesouvání výroby amerických firem do Evropy, aby pomohli Evropu obnovit po druhé světové válce. Kroky k jejich vzniku byly zpočátku velmi opatrné. Všude po světě byl zažitý názor, že firmy si musí držet svá tajemství a že ostatní firmy jsou nepřátelé. Proto firmy, které například začaly zveřejňovat zdrojové kódy svých vyvíjených aplikací veřejnosti, byly považovány za blázny. Příkladem může být firma GoldCorp a její soutěž na objevení zlata, při které obrátili na veřejnost, aby jim pomohla s hledáním. Každopádně, opravdový rozvoj globálních firem začal asi v 70. letech 20. století.[2]. Firmy si začaly uvědomovat, že konkurenční výhody získají, když začnou využívat znalostí a dovedností lidí zvnějška jejich firmy. Zároveň dalším krokem k vzniku Globálních firem, bylo i to, že firmy začaly být otevřenější. Otevřenější v tom smyslu, že firma například vyhlásí soutěž o nějaký nápad, nebo řešení problému široké veřejnosti. Dalším krokem ke Globální firmě je i rovnocennost mezi jednotlivými společníky firmy a dodavateli. [1].

Co lze považovat za globální firmu?

Za globální firmy můžeme považovat takové firmy, které úspěšně začaly podnikat v celosvětovém měřítku. Povedlo se jim vstoupit na světový trh a úspěšně se spojit s dalšími firmami a dodavateli v různých zemích. Jako příklad Globální firmy, můžeme uvést firmu vyrábějící automobily, BMW. BMW ve své podstatě už auta nevyrábí. Jejich auta jsou vyráběny jinými firmami a dodavateli na různých místech. Tito dodavatelé, vyrábí komponenty pro výrobu autaa také samotný vůz sestavují. BMW jako takové se dnes zaměřuje především na marketing a vztahy se zákazníky. Stále si udržuje inženýrské znalosti o svých autech a jak je vyrábět, ale jejich výroba v továrnách není to na co se zaměřují, od toho se propojili s dalšími firmami.[1]. Něco takového je možné díky outsorcování své výroby mezi různé dodavatele, kteří vynikají ve svých oborech a zároveň je tento postup výhodnější pro samotnou firmu. Výhodnější z toho důvodu, že se může soustředit pouze na to, v čem vyniká a přidávat svým výrobkům přidanou hodnotu. Zároveň jsou pro firmu náklady na výrobu mnohem nižší.

Výhody a nevýhody plynoucí z globálních firem

Napíši zde jen několik příkladů, jelikož je jich velké množství a postačující bude jen nastínění toho, jaké následky má působení globálních firem na svět. Mezi výhody můžeme zahrnout vytvoření nových pracovních míst, aplikaci nových moderních technologií a výrobních postupů, zvýšení příjmů do státních rozpočtů. Také i fakt že díky globálním firmám se na trh dostane velké množství výrobků, které by se jen prostřednictvím místních firem na náš trh nedostaly. Další výhodou, může být i příležitost, menším firmám spolupráce s globální firmou, například jako dodavatel některých komponent. Za nevýhody můžeme považovat to, že většinu výdělků, která firma utrží, nezanechá v místě prodeje, ale přemístí do sídla firmy, odkud je přerozdělí. To znamená, že jakkoliv je velké úsilí vynaloží místní výrobní linky, nebo prodejny, vždy jsou hodnoceny stejně, jako ostatní. Nevýhoda pro státy například je, přesun peněz mimo jejich kontrolu [2].

Použité zdroje

  1. TAPSCOTT, Don a Anthony WILLIAMS. Wikinomie. Praha 10: Fragment s.r.o., 2010. ISBN 978-80253-0863-9.
  2. ČERBA, Otakar. Globalizace. In: Databázové systémy GIS [online]. 2003 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/ch09.html
  3. KOTLER, Philip, Veronika WONG, et al. Moderní marketing. Praha: Grada publishing a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1545-2.
  4. FROLÍK, Zbyněk. Česká globální firma. In: Flozofie úspěchu [online]. 2011 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://www.filosofie-uspechu.cz/prednaska-ing-zbynek-frolik-ceska-globalni-firma/