Gernot Wersig: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání
Řádek 25: Řádek 25:
 
Po absolvování střední školy Tannenberg School v roce 1961 v Berlíně-Lichterfelde Gernot pokračoval na FU Berlín, kde studoval žurnalistiku, politologii, německou filologii a sociologii. V roce 1965 byl zaměstnán jako studentský asistent s vydáním public relations referate service. V roce 1967 získal akademický titul Mg. v žurnalistice a sociologii. A pak v roce 1971 získal PhDr. (Doktor filozofie). Jeho disertační práce se zabývala tématem "Informační a dokumentační věda", se kterou v roce 1972 habilitoval.&nbsp;<ref>Gernot Wersig. Munzinger: Wissen, das zählt [online]. 2019 [cit. 2019-05-16]. Dostupné z: http://www.munzinger.de/document/00000014686</ref>
 
Po absolvování střední školy Tannenberg School v roce 1961 v Berlíně-Lichterfelde Gernot pokračoval na FU Berlín, kde studoval žurnalistiku, politologii, německou filologii a sociologii. V roce 1965 byl zaměstnán jako studentský asistent s vydáním public relations referate service. V roce 1967 získal akademický titul Mg. v žurnalistice a sociologii. A pak v roce 1971 získal PhDr. (Doktor filozofie). Jeho disertační práce se zabývala tématem "Informační a dokumentační věda", se kterou v roce 1972 habilitoval.&nbsp;<ref>Gernot Wersig. Munzinger: Wissen, das zählt [online]. 2019 [cit. 2019-05-16]. Dostupné z: http://www.munzinger.de/document/00000014686</ref>
  
Gernot Wersig byl ženatý s Petrou Schuck-Wersigovou od roku 1983.
+
Gernot Wersig byl ženatý s Petrou Schuck-Wersigovou od roku 1983.&nbsp;<ref>Gernot Wersig. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2019-05-16]. Dostupné z: https://de.wikipedia.org/wiki/Gernot_Wersig</ref>
  
 
&nbsp;
 
&nbsp;
Řádek 41: Řádek 41:
 
== Aktivity ==
 
== Aktivity ==
  
Další osmdesátá léta byla charakterizována řadou neúspěchů a přetrvávajícím nedostatkem kapacit ve výuce: Strukturální plán FU Berlín zajišťoval vybavení předmětu dvěma vysokoškolskými učiteli a několika vědeckými pracovníky; tento závazek však nebyl realizován. Dokonce i se studenty Wersigovy nápady našli jen omezené schválení; V zimním semestru 1986/87 se Wersig snažil začlenit aspekt informační kultury do učebních osnov berlínské informační vědy, ale na žádost studentů ji opět vzdal. Dokonce s jeho liberálním ekonomickým přesvědčením - Wersig byl člen FDP - on byl vždy znovu; Například během debaty o informační dálnici poukázal na to, že zatímco infrastruktura by mohla být po určitou dobu veřejně propagována, cílem musí být obchodovatelnost.
+
Konec osmdesátých&nbsp;let&nbsp;byl&nbsp;charakterizován&nbsp;řadou neúspěchů a přetrvávajícím nedostatkem kapacit ve výuce: Strukturální plán FU Berlín zajišťoval vybavení předmětu dvěma vysokoškolskými učiteli a několika vědeckými pracovníky; tento závazek však nebyl realizován. Dokonce i se studenty Wersigovy nápady našli jen omezené schválení; V zimním semestru 1986/87 se Wersig snažil začlenit aspekt informační kultury do učebních osnov berlínské informační vědy, ale na žádost studentů ji opět vzdal. Dokonce s jeho liberálním ekonomickým přesvědčením - Wersig byl člen FDP - on byl vždy znovu; Například během debaty o informační dálnici poukázal na to, že zatímco infrastruktura by mohla být po určitou dobu veřejně propagována, cílem musí být obchodovatelnost.&nbsp;
  
 
Během této doby se Wersigův zájem o muzea a vizuální komunikaci projevil v řadě projektů, jako je Efektivita public relations pro muzea a kulturní výstavy (1985-1987), Museum Marketing ve Spojených státech (1988), Museum Marketing v Evropě (1990). 1991), Digitální snímky v muzeích (1995-1996).
 
Během této doby se Wersigův zájem o muzea a vizuální komunikaci projevil v řadě projektů, jako je Efektivita public relations pro muzea a kulturní výstavy (1985-1987), Museum Marketing ve Spojených státech (1988), Museum Marketing v Evropě (1990). 1991), Digitální snímky v muzeích (1995-1996).
  
V letech 1991 až 1995 působil jako děkan Fakulty komunikačních věd FU Berlín a od roku 1995 do roku 1997 jako výkonný ředitel Institutu mediálních a komunikačních studií na téže univerzitě. Od roku 1995 působil jako profesor na Katedře informačních věd Ústavu žurnalistiky a komunikačních věd Svobodné univerzity v Berlíně. Poslední léta 20. století byla charakterizována přerušením informační vědy na Svobodné univerzitě v Berlíně; Pro zimní semestr byli naposledy přijati studenti z roku 1995/1996, v roce 1997 ukončil základní studijní program. Wersig však pokračoval ve své publikační činnosti a přinesl témata, jako je systematika informačních a komunikačních technologií v žurnalistice, ale považovala německou informační vědu za neúspěšnou.
+
V letech 1991 až 1995 působil jako děkan Fakulty komunikačních věd FU Berlín a od roku 1995 do roku 1997 jako výkonný ředitel Institutu mediálních a komunikačních studií na téže univerzitě. Od roku 1995 působil jako profesor na Katedře informačních věd Ústavu žurnalistiky a komunikačních věd Svobodné univerzity v Berlíně. Poslední léta 20. století byla charakterizována přerušením informační vědy na Svobodné univerzitě v Berlíně; Pro zimní semestr byli naposledy přijati studenti z roku 1995/1996, v roce 1997 ukončil základní studijní program. Wersig však pokračoval ve své publikační činnosti a přinesl témata, jako je systematika informačních a komunikačních technologií v žurnalistice, ale považovala německou informační vědu za neúspěšnou.&nbsp;<ref>Gernot Wersig. In: Http://www.uni-protokolle.de: Die Adresse für Ausbildung, Studium und Beruf [online]. [cit. 2019-05-16]. Dostupné z: http://www.uni-protokolle.de/Lexikon/Gernot_Wersig.html
 +
</ref>
  
 
&nbsp;
 
&nbsp;
Řádek 87: Řádek 88:
 
&nbsp;
 
&nbsp;
  
&nbsp;
+
== Použité zdroje ==
  
== Použíté zdroje ==
+
''[https://de.wikipedia.org/wiki/Gernot_Wersig https://de.wikipedia.org/wiki/Gernot_Wersig]&nbsp;- shrnutí života&nbsp;''
  
[https://de.wikipedia.org/wiki/Gernot_Wersig https://de.wikipedia.org/wiki/Gernot_Wersig]&nbsp;- shrnutí života&nbsp;
+
''[http://www.uni-protokolle.de/Lexikon/Gernot_Wersig.html http://www.uni-protokolle.de/Lexikon/Gernot_Wersig.html]&nbsp;- kratká&nbsp;biografie''
  
[http://www.uni-protokolle.de/Lexikon/Gernot_Wersig.html http://www.uni-protokolle.de/Lexikon/Gernot_Wersig.html]&nbsp;- kratká&nbsp;biografie
+
''[https://www.munzinger.de/search/portrait/Gernot+Wersig/0/14686.html https://www.munzinger.de/search/portrait/Gernot+Wersig/0/14686.html]&nbsp;- úvodní&nbsp;stránka zdarma''
 
 
[https://www.munzinger.de/search/portrait/Gernot+Wersig/0/14686.html https://www.munzinger.de/search/portrait/Gernot+Wersig/0/14686.html]&nbsp;- úvodní&nbsp;stránka zdarma
 
  
 
[https://portal.dnb.de/opac.htm?method=simpleSearch&query=124965539 https://portal.dnb.de/opac.htm?method=simpleSearch&query=124965539]&nbsp;- publikace&nbsp;Gernota Wersiga
 
[https://portal.dnb.de/opac.htm?method=simpleSearch&query=124965539 https://portal.dnb.de/opac.htm?method=simpleSearch&query=124965539]&nbsp;- publikace&nbsp;Gernota Wersiga
Řádek 101: Řádek 100:
 
[https://www.mendeley.com/authors/6602841113/ https://www.mendeley.com/authors/6602841113/]&nbsp;-&nbsp;publikace&nbsp;v&nbsp;Freie Universität Berlin
 
[https://www.mendeley.com/authors/6602841113/ https://www.mendeley.com/authors/6602841113/]&nbsp;-&nbsp;publikace&nbsp;v&nbsp;Freie Universität Berlin
  
&nbsp;
+
== Další&nbsp;zdroje ==
 +
 
 +
[https://www.mendeley.com/authors/6602841113/ https://www.mendeley.com/authors/6602841113/]&nbsp;- publikace Wersiga v&nbsp;Freie Universität Berlin
 +
 
 +
[https://portal.dnb.de/opac.htm?method=simpleSearch&query=124965539 https://portal.dnb.de/opac.htm?method=simpleSearch&query=124965539]&nbsp;- publikace s autorstvím Wersiga v Německé národní knihovně
  
 
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]
 
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Verze z 16. 5. 2019, 23:47

Gernot Wersig (20. prosince 1942 - 4. července 2006 v Berlíně) byl jedním ze zakladatelů informační vědy v Německu.

 


Gernot Wersig
 
Berlin, Německo
Datum a
místo úmrtí
4. července 2006
Berlin, Německo
  -
  Manželka Petra Schuck-Wersig
  Berlin
  německé
Vzdělání Tannenberg School; Freie Universität Berlin
Pracoviště Bundesministerium für Bildung und Forschung (BMFT)
  -
Známý pro integrovaný koncept školení pro knihovnu
profesor informatiky
projekty pro muzeum
děkan Fakulty komunikačních věd
Informační a dokumentační věda
FIABID

Život

Po absolvování střední školy Tannenberg School v roce 1961 v Berlíně-Lichterfelde Gernot pokračoval na FU Berlín, kde studoval žurnalistiku, politologii, německou filologii a sociologii. V roce 1965 byl zaměstnán jako studentský asistent s vydáním public relations referate service. V roce 1967 získal akademický titul Mg. v žurnalistice a sociologii. A pak v roce 1971 získal PhDr. (Doktor filozofie). Jeho disertační práce se zabývala tématem "Informační a dokumentační věda", se kterou v roce 1972 habilitoval. [1]

Gernot Wersig byl ženatý s Petrou Schuck-Wersigovou od roku 1983. [2]

 

Dílo

V roce 1976 byl pod vedením Gernota Wersiga zahájen projekt třetí strany FIABID financovaný BMFT (integrovaný koncept školení pro knihovnu, informační a dokumentační oblast). V roce 1977, Wersig se stal profesorem informatiky na svobodné univerzitě v Berlíně; tato disciplína existovala v Berlíně pod názvem Information and Documentation Science od roku 1969.

V roce 1982 se práce soustředila na realizaci projektu INSTRAT financovaného třetí stranou (Informační systémy jako informační a politický projektový potenciál a strategie sociálního rozvoje - informace - vědecké základy organizovaných informací a komunikace jako součásti řešení individuálních a společenských problémů), ve kterých se Berlínská informační věda naučila několik trvalých změn v obsahu. Wersig kritizoval BMFT jako "správce konkurzních podstat", naříkal nad svým jednostranným zaměřením na informační technologie a doložil "nedostatek kompetencí, představivosti a odvahy ministerstva".

V roce 1990 Wersig několik let vyučoval na vídeňské technické univerzitě a pracoval v Institutu Ludwiga Boltzmanna pro výzkum informačních systémů ve Vídni.

 

Aktivity

Konec osmdesátých let byl charakterizován řadou neúspěchů a přetrvávajícím nedostatkem kapacit ve výuce: Strukturální plán FU Berlín zajišťoval vybavení předmětu dvěma vysokoškolskými učiteli a několika vědeckými pracovníky; tento závazek však nebyl realizován. Dokonce i se studenty Wersigovy nápady našli jen omezené schválení; V zimním semestru 1986/87 se Wersig snažil začlenit aspekt informační kultury do učebních osnov berlínské informační vědy, ale na žádost studentů ji opět vzdal. Dokonce s jeho liberálním ekonomickým přesvědčením - Wersig byl člen FDP - on byl vždy znovu; Například během debaty o informační dálnici poukázal na to, že zatímco infrastruktura by mohla být po určitou dobu veřejně propagována, cílem musí být obchodovatelnost. 

Během této doby se Wersigův zájem o muzea a vizuální komunikaci projevil v řadě projektů, jako je Efektivita public relations pro muzea a kulturní výstavy (1985-1987), Museum Marketing ve Spojených státech (1988), Museum Marketing v Evropě (1990). 1991), Digitální snímky v muzeích (1995-1996).

V letech 1991 až 1995 působil jako děkan Fakulty komunikačních věd FU Berlín a od roku 1995 do roku 1997 jako výkonný ředitel Institutu mediálních a komunikačních studií na téže univerzitě. Od roku 1995 působil jako profesor na Katedře informačních věd Ústavu žurnalistiky a komunikačních věd Svobodné univerzity v Berlíně. Poslední léta 20. století byla charakterizována přerušením informační vědy na Svobodné univerzitě v Berlíně; Pro zimní semestr byli naposledy přijati studenti z roku 1995/1996, v roce 1997 ukončil základní studijní program. Wersig však pokračoval ve své publikační činnosti a přinesl témata, jako je systematika informačních a komunikačních technologií v žurnalistice, ale považovala německou informační vědu za neúspěšnou. [3]

 

Význam pro informační vědu

Gernot Wersig díky své aktivní účasti přinesl rozvoj informačních znalostí v Německu. Jeho výzkum a zájmy se zaměřily na oblasti informační společnosti a postmodernismu, teorie informací, výzkumu trendů, výzkumu volného času, kulturního výzkumu, znalostního výzkumu a organizace znalostí, designu softwarových produktů a softwarového marketingu, teorie vizuální komunikace, aplikací multimédií a internetu, muzejního výzkumu a výzkumu obrazu.

 

Publikace

  • 1973: Informationssoziologie. Hinweise zu einem informationswissenschaftlichen Teilbereich, Frankfurt am Main: Athenäum, ISBN 3-7610-5890-X
  • 1983: Informatisierung und Gesellschaft. Wie bewältigen wir die neuen Informations- und Kommunikationstechnologien (Hrsg.; m. Beiträgen von Marianne Buder, Ralf-Dirk Hennings, Dietmar Strauch, Gerhard Vowe u. a.), München: K. G. Saur, ISBN 3-598-10503-7
  • 1983: Informations- und Kommunikationsstrukturen der Zukunft. Workshop mit Stanislaw Lem (Hrsg. mit Ralf-Dirk Hennings, Wolfgang Müller M.A., Gerhard Vowe und Beiträgen von Stanislaw Lem, Dietrich Dörner, Herbert W. Franke, Wolfgang Giloi, Winfried Göpfert, Helmut Krauch, Thomas von Randow, Franz Rottensteiner, Thomas Trautner u. a.), München, Wilhelm Fink Verlag, ISBN 3-7705-2199-4
  • 1985: Akzeptanz neuer Kommunikationsformen. Forschung als Begleitung, Programm oder Folgenschätzung? (Hrsg. mit Petra Schuck-Wersig; m. Beiträgen von Ralf-Dirk Hennings, Barbara Mettler-Meibom, Jan Tonnemacher, Gunter Windel u. a.), München: K. G. Saur, ISBN 3-598-10599-1
  • 1989: Organisations-Kommunikation. Die Kunst ein Chaos zu ordnen
  • 1993: Fokus Mensch. Bezugspunkte postmoderner Wissenschaft: Wissen, Kommunikation, Kultur, Frankfurt am Main: Verlag Peter Lang, ISBN 3-631-45719-7
  • 1993: Information science: the study of postmodern knowledge usage. Information Processing & Management; March/April 1993, Vol. 29, p229-239, 11p. ISSN 03064573
  • 1996: Die Komplexität der Informationsgesellschaft (Schriften zur Informationswissenschaft; Bd. 26), Konstanz: UVK, ISBN 3-87940-573-5
  • 2000: Informations- und Kommunikationstechnologien. Eine Einführung in Geschichte, Grundlagen und Zusammenhänge. Konstanz: Universitätsverlag
  • 2000: Versuch einer Bilanz. In: Petra Schuck-Wersig: Informationswissenschaft an der Freien Universität Berlin. Ein Fazit über 30 Jahre. Berlin
  • 2002: Medien- und Wertewandel. Das Spannungsverhältnis von Medialisierung und Kultivierung. in: Dokumentation Berliner Sommer-Uni 2001: Wertorientierung und Wertewandel – Übergang in eine ungewisse Zukunft? Berlin: Berliner Akademie für weiterbildende Studien
  • 2005: "Wiederverzauberung" und "Medienkompetenz" in der Informationsgesellschaft. Information science: the study of postmodern knowledge usage. Information Processing & Management; March/April 1993, Vol. 29, p229-239, 11p. ISSN 03064573
  • 2009: Einführung in die Publizistik- und Kommunikationswissenschaft, erweitert und aktualisiert von Jan Krone und Tobias Müller-Prothmann, Baden-Baden: Nomos, ISBN 978-3-8329-4225-0.

Information science: the study of postmodern knowledge usage

Vybraný článek z období 90. let popisuje budoucnost informační vědy, která je ovlivňována informatizací. Pokud má být informační věda označována vědou, musí se naučit, že taková věda by mohla být založena na prototypu nové nebo postmoderní vědy. Postmoderní věda, jak vysvětluje autor, na rozdíl od klasických věd autor nemá za úkol hledat kompletní pochopení toho, jak svět funguje, ale potřebou je rozvíjet strategie k řešení zejména těch problémů, které byly způsobeny klasickými vědami a technologiemi. Článek je rozdělený na pěti částí.

První část se věnuje základním strukturám a přístupům v informační vědě.

V druhé části je popsaná měnící se role znalostí. Autor zde například popisuje depersonalizaci znalostí. V minulosti byly veškeré informace šířeny převážně ústně, později po vynálezu knihtisku a komunikačních technologií mohou být informace předávané bez toho, aby za nimi při předávání hrála roli nějaká konkrétní osoba.

Třetí část zmiňuje jednu z definic pojmu informace, která byla využívána v Německu – „Informace jsou znalosti v akci“. Která znamená, že racionální chování ve všech smyslech vyžaduje znalosti. Tyto znalosti musí být transformovány do něčeho co podporuje konkrétní akci v rámci specifické situace.

Čtvrtá část popisuje informační vědu jako novou/postmoderní vědu.

Poslední část navrhuje konkrétní změny v teoriích informační vědy. Zmiňuje například základní modely redefinování širokých vědeckých konceptů. V případě informační vědy se může jednat o pojem „systém“, který je využívaný i v dalších disciplínách. Může se jednat o něco konkrétního, reálného, ale spíše se jedná velmi abstraktní pojem (jako příklad autor uvádí soustavu rovnic v rámci teorie chaosu). V mnoha případech je ale systémový přístup velmi důležitý a je nutné tento koncept převést do reality. [4]

 

Použité zdroje

https://de.wikipedia.org/wiki/Gernot_Wersig - shrnutí života 

http://www.uni-protokolle.de/Lexikon/Gernot_Wersig.html - kratká biografie

https://www.munzinger.de/search/portrait/Gernot+Wersig/0/14686.html - úvodní stránka zdarma

https://portal.dnb.de/opac.htm?method=simpleSearch&query=124965539 - publikace Gernota Wersiga

https://www.mendeley.com/authors/6602841113/ - publikace v Freie Universität Berlin

Další zdroje

https://www.mendeley.com/authors/6602841113/ - publikace Wersiga v Freie Universität Berlin

https://portal.dnb.de/opac.htm?method=simpleSearch&query=124965539 - publikace s autorstvím Wersiga v Německé národní knihovně
  1. Gernot Wersig. Munzinger: Wissen, das zählt [online]. 2019 [cit. 2019-05-16]. Dostupné z: http://www.munzinger.de/document/00000014686
  2. Gernot Wersig. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2019-05-16]. Dostupné z: https://de.wikipedia.org/wiki/Gernot_Wersig
  3. Gernot Wersig. In: Http://www.uni-protokolle.de: Die Adresse für Ausbildung, Studium und Beruf [online]. [cit. 2019-05-16]. Dostupné z: http://www.uni-protokolle.de/Lexikon/Gernot_Wersig.html
  4. WERSIG, Gernot. Information science: the study of postmodern knowledge usage. Information Processing [online]. 1993, 29(2), 229-239 [cit. 2019-05-16]. ISSN 03064573. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/0306-4573(93)90006-Y