Geolokace

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Eliška Hrabalová

Klíčová slova: IP adresa, zjišťování polohy

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené: ---
podřazené: ---


Definice geolokace

Geolokace představuje způsob, pomocí něhož je možné určit polohu zařízení s připojením k internetové síti. Mezi tato zařízení patří mimo jiné osobní počítač, notebook, PDA, případně mobilní telefon s GPS navigací.[1]

Metody zjišťování polohy

Pasivní metody - "jsou založeny na principu získávání lokalizačních informací na základě dostupných informací o síťovém zařízení. Informace o pozicích síťových zařízení se získávají na základě záznamů veřejných nebo soukromých databází."[2]

Geolokace podle IP adresy

- patří k jednodušším metodám geolokace

- výhodou je, že je téměř vždy dostupná

- nevýhodou je její vysoká míra nepřesnosti pohybující se v řádech desítek kilometrů

- pokud chceme využít geolokaci, porovnáváme IP adresy se zaregistrovanými IP adresami z organizace IANA

- existuje také řada soukromých a veřejných databází, mezi nejznámější veřejné databáze patří Whois a GeoIp

Geolokace na základě DNS záznamů

- reverzní záznam DNS je překlad IP adresy do srozumitelnější podoby

- struktura systému má své jednotlivé hierarchické úrovně, proto je možné určit z ní některé geografické údaje (např. zemi, v níž se stanice vyskytuje)

Geolokace s využitím Wifi

-pozici stanice lze zjistit pomocí dalších přístupových bodů v okolí a síly signálu

- internetový prohlížeč načte informace o všech přístupových bodech a odešle je k porovnání do databáze GoogleMaps

- polohu prostřednictvím Wifi sítě je možné zjistit s přesností 100 až 200 metrů

Aktivní metody - "jsou založeny na odhadu polohy stanice na základě informací získaných měřením datového přenosu stanice v internetové síti. Nejčastěji se měří zpoždění a zjišťuje se cesta dat přes síťové uzly od zdroje dat k cíli."[3]

Metoda GeoPing

- poloha stanice je zjišťována využíváním zpoždění v síti a geografické vzdálenosti

- určená poloha se odvíjí od určení tzv. vektoru zpoždění, který určuje, jak daleko je cílová stanice od referenčních bodů

- poloha stanice je následně odhadnuta pomocí Euclidovské vzdálenosti

Metoda ShortestPing

- metoda založená na měření zpoždění

- poloha cíle je určena jako poloha bodu, který má nejmenší zpoždění

- nevýhodou této metody je vysoká nepřesnost

Metoda Constraint-Based Geolocation (CBG)

- "měří zpoždění mezi všemi referenčními body a cílovou stanicí toto zpoždění se následně přepočítá na vzdálenosti a kolem každého referenčního bodu vznikne oblast, kde se hledaná stanice pravděpodobně nachází místo, kde vznikne průnik oblastí, je považováno za výslednou pozici cílové stanice"[4]

Metoda lokace založená na topologii sítě (TBG)

- rozšíření techniky CBG

Jaká data se využívají

Primární zdroje dat – regionální internetové registry, které přidělují IP ve svých regionech. Každá kontinentální oblast má své hlavní centrum pro správu IP.

• American Register for Internet Numbers (ARIN)
• Evropské síťové koordinační centrum (RIPE NCC)
• Asijsko-Pacifické síťové informační centrum (APNIC)
• Latinsko Americké a Karibické Internetové adresy registrů (LACNIC)
• Africké síťové informační centrum (AfriNIC)

Sekundární zdroje dat

• zadání bližších dat nebo zadání dvojice dat
• data od poskytovatelů informačních služeb
• data od dodavatelů

K čemu se geolokace využívá

Geolokace má určitě velkou budoucnost, nutno dodat, že na velké projekty teprve čekáme. Zde jsou příklady nynějšího využívání geolokace:

• získání informací o nejbližších veřejných místech (kavárny, restaurace, kina, bankomaty, pamětihodnosti, stanice MHD aj.)
• cílená reklama na internetu (původ na webech s pornografií)
• aktuální informace o dopravní situaci
• upgradovaná navigace (příklad: Chci se dostat z ulice Lidická na ulici Arne Nováka, navigace nám řekne, na kterou tramvaj nastoupit, kdy vystoupit atd.)
• zjištění polohy lidí
• hraní her v reálném prostředí (např. obměna hry Monopoly na Foursquare)


Poznámky

  1. Symbio [online]. 1999-2011 [cit. 2011-12-19]. Slovník internetových výrazů. Dostupné z WWW: <http://www.symbio.cz/slovnik/geolokace.html>.
  2. VERNER, Lukáš; KOMOSNÝ, Dan. Geolokace síťových zařízení v internetových sítích. Elektrorevue [online]. 17.6.2011, 33, [cit. 2011-12-20]. Dostupný z WWW: <http://www.elektrorevue.cz/cz/clanky/komunikacni-technologie/0/geolokace-sitovych-zarizeni-v-internetovych-sitich/>. ISSN 1213-1539.
  3. VERNER, Lukáš; KOMOSNÝ, Dan. Geolokace síťových zařízení v internetových sítích. Elektrorevue [online]. 17.6.2011, 33, [cit. 2011-12-20]. Dostupný z WWW: <http://www.elektrorevue.cz/cz/clanky/komunikacni-technologie/0/geolokace-sitovych-zarizeni-v-internetovych-sitich/>. ISSN 1213-1539.
  4. VERNER, Lukáš; KOMOSNÝ, Dan. Geolokace síťových zařízení v internetových sítích. Elektrorevue [online]. 17.6.2011, 33, [cit. 2011-12-20]. Dostupný z WWW: <http://www.elektrorevue.cz/cz/clanky/komunikacni-technologie/0/geolokace-sitovych-zarizeni-v-internetovych-sitich/>. ISSN 1213-1539.

Použitá literatura

  1. Symbio [online]. 1999-2011 [cit. 2011-12-19]. Slovník internetových výrazů. Dostupné z WWW: <http://www.symbio.cz/slovnik/geolokace.html>.
  2. VERNER, Lukáš; KOMOSNÝ, Dan. Geolokace síťových zařízení v internetových sítích. Elektrorevue [online]. 17.6.2011, 33, [cit. 2011-12-20]. Dostupný z WWW: <http://www.elektrorevue.cz/cz/clanky/komunikacni-technologie/0/geolokace-sitovych-zarizeni-v-internetovych-sitich/>. ISSN 1213-1539.
  3. DOČEKAL, Daniel . Lupa.cz [online]. 27.1.2010 [cit. 2011-12-20]. Fousquare je prý "příští Twitter". Dostupné z WWW: <http://www.lupa.cz/clanky/foursquare-je-pry-quotpristi-twitterquot/>.
  4. HASSMAN, Martin. Vimeo [online]. 2011 [cit. 2011-12-20]. Geolokace bez legrace. Dostupné z WWW: <http://vimeo.com/32591297>.