Gentrifikace

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Jana Slaná

Klíčová slova: stěhování obyvatel, aglomerace, urbanizace

Synonyma: trendifikace

Související pojmy:

nadřazené – geografie obyvatelstva, revitalizace
podřazené – změna prostředí, přesun obyvatel


Charakteristika

Gentrifikace je proces, který se objevuje hlavně v prostředí velkých měst ve vyspělých státech. Jde o přesun obyvatelstva do nově opravených obytných míst v bývalých dělnických čtvrtích v centru města. Přesunují se specifické skupiny obyvatel – mladí, vzdělaní, profesionálové s vysokým příjmem, kteří často žijí individuálně nebo v malých domácnostech. Tento proces bývá často doprovázen ekonomickým vytlačením původního, sociálně slabšího obyvatelstva. Opačným procesem gentrifikace je suburbanizace. [1]

„V procesu gentrifikace dochází ke zlepšování fyzického a sociálního prostředí.“ [2]

Pojem gentrifikace

Pojem gentrifikace poprvé použila Ruth Glass v roce 1964, díky němu popisovala proměny londýnských čtvrtí na začátku šedesátých let. Toto pojmenování je odvozeno od slova „gentry“, které označuje aristokratickou skupinu vlastníků půdy na anglickém venkově. Termín gentrifikace by tedy měl vyjadřovat „pohyb lidí vyšších společenských vrstev z venkova do center měst“. [2]

Teorie vzniku gentrifikace

Teorie gentrifikace se rozděluje na dvě základní skupiny podle toho, zda se na ni pohlíží ze strany nabídky nebo poptávky.

Teorie ze strany nabídky

Rostou ceny novostaveb a zvětšuje se vzdálenost od centra. Renovují se spíše domy, které jsou dál od centra, protože je to ekonomicky výhodnější. Po renovaci se zvýší hodnota pozemku a samozřejmě také nájem. Po nějaké době jsou potřeba opravy, ale pokud pronajímatelé nemají dostatek potřebných prostředků a nájem jim je nedokáže vrátit, domy se vylidní. Tím pádem je znehodnocena i daná lokalita a čtvrť upadá. Poté se nemovitosti levně prodají a začíná gentrifikace.

Teorie ze strany poptávky

Tato teorie se nezabývá financemi, ale důvody, které lidi ovlivňují k nastěhování nebo odstěhování do nebo z dané lokality. [3]

Průběh gentrifikace

Ve vnitřních městech dochází k úbytku průmyslových aktivit, obchod a služby jsou přesouvány mimo městské centrum, naopak finančnictví, poradenství, masmédia, reklama, speciální služby apod. jsou koncentrovány do centra města. A právě tyto aktivity přinášejí do center velkoměst nové investice, ekonomické oživení a nové pracovní příležitosti. Za možností nové práce se do města stěhují mladí úředníci, odborníci a podnikatelé. Díky ekonomickému oživení města dochází ke zlepšení poměrů v oblasti bydlení. Postupně se opravují silně chátrající čtvrti v blízkosti centra a tím se zlepšuje sociální úroveň i fyzický vzhled obytného prostředí ve městech. Mladí lidé se středními a vyššími příjmy se začínají stěhovat do vnitřního města a v některých částech vytlačují a nahrazují původní chudší obyvatelstvo, jehož součástí jsou převážně starší lidé. [2]

Vhodné oblasti

Ke gentrifikaci dochází nejčastěji v oblastech se znehodnoceným domovním fondem, někdy je však historicky či architektonicky atraktivní. Vhodné oblasti pro tento proces se nejčastěji nacházejí v centru města a často na speciálních místech jako jsou vyvýšeniny a polohy blízko vodních či parkovacích ploch. [2]

Finanční stránka gentrifikace

Původní obyvatelé v daných lokalitách byli většinou v nájmu nebo podnájmu. Důsledkem gentrifikace je také změna tohoto statusu – noví obyvatelé si obytné prostory nepronajímají, ale přímo kupují. Také se zvyšují ceny bytů, domů i nájmů. [2]

Další formy revitalizace

Nejen v současnosti dochází k tzv. revitalizaci (oživení) centrálních částí velkých měst. Gentrifikace je právě jedním z dílčích procesů tohoto oživení.

Další formou revitalizace je „incumbent upgrading“ – obytné prostory se opravují, ale nedochází k výměně obyvatelstva. Zde obvykle žijí obyvatelé středních příjmových kategorií a dům mají ve svém vlastnictví. Stabilita úrovně společenského statusu je zajištěna generační výměnou.

Formou revitalizace obytného prostředí je také přestavba. Staví se nové komplexy na pozemcích, kde byly zbourány staré budovy. V tomto procesu dochází k celkové výměně obyvatelstva a naprosté změně vzhledu přestavěné oblasti. Přestavba se provádí za účelem zlepšení životních podmínek v centru města. [2]

Poznámky

  1. TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-807-3801-144, s.100-103, 125.
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 SÝKORA, Luděk. Gentrifikace: měnící se tvář vnitřních měst. In: Teoretické přístupy a vybrané problémy v současné geografii. Praha: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, 1993, s. 101
  3. JINDROVÁ, Klára. Gentrifikace v pražských čtvrtích. Brno, 2014. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra sociologie. Vedoucí práce Mgr. Slavomíra Ferenčuhová, Ph.D. str. 11-13

Použitá literatura

  • JINDROVÁ, Klára. Gentrifikace v pražských čtvrtích. Brno, 2014. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra sociologie. Vedoucí práce Mgr. Slavomíra Ferenčuhová, Ph.D.
  • Teoretické přístupy a vybrané problémy v současné geografii. Editor Luděk Sýkora. Praha: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, 1993, 201 s.
  • TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 411 s. ISBN 978-807-3801-144.