Galileo

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Filip Šelong

Klíčová slova: GNSS, navigace, navigační systém, polohový systém, družicový systém, určení polohy, souřadnice, EU

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené – GNSS (Global Navigation Satellite System), globální poziční systémy, družicové systémy

podřazené – satelity, navigační zařízení

Charakteristika

Galileo je plánovaný autonomní evropský Global Navigation Satellite System (GNSS), který by měl být obdobou americkému systému Navstar GPS a ruskému systému GLONASS. Jeho výstavbu zajišťuje Evropská unie (EU) reprezentovaná Evropskou komisí (EC) a evropská kosmická agentura (ESA). Spuštění GNSS Galileo mělo být původně provozuschopné od roku 2010, podle nových plánů je nejbližší rok spuštění 2015. [1]

Jeho účelem je poskytnout alternativu vojenským polohovacím systémům GPS a GLONASS. které neposkytují žádnou záruku trvalé dostupnosti a mohou být odpojeny ze strategických důvodů například při vypuknutí války. Na rozdíl od nich má být Galileo v civilní správě. Také má poskytnout lepší pokrytí v oblastech severní Evropy, kde je nyní využití GPS omezené.

Administračním sídlem projektu bude Praha.

Projekt byl pojmenován podle toskánského vědce Galilea Galileiho, který se mimo jiné zajímal i o problémy námořní navigace. [2]

Historie

Původní plány na GNSS Galileo sahají do roku 1999, kdy byl plánován jako veřejný projekt financovaný soukromými investory PPP s odhadovaným rozpočtem 1,8 miliardy EUR a spuštěním v roce 2008. Od tohoto finančního modelu však investoři pro příliš velká rizika odstoupili. Proto Evropská komise přišla s plánem, hradit projekt z rozpočtu EU v odhadované výši 3,4 miliardy EUR a posunula spuštění na rok 2012. V roce 2004 bylo založeno administrativní centrum Galileo Supervising Authority (GSA) v Bruselu, technologické centrum Galileo Control Centre (GCC) v Oberpfaffenhofenu u německého Mnichova. Pro vývoj technologií bylo využito centra European Space Research and Technology Centre (ESTEC) ESA v holandském Noordwijk.[1]

Dne 28. prosince 2005 byla do vesmíru vyslána první technologická navigační družice pro testování komponent tohoto systému, pojmenovaná Giove-A. Vynesla ji z kazašského kosmodromu Bajkonur ruská raketa Sojuz-FG/Fregat. Druhá družice, pojmenovaná Giove-B, byla z Bajkonuru vynesena na oběžnou dráhu raketou Soyuz/Fregat 27. dubna 2008.[2]

V současnosti se spuštění systému plánuje na rok 2014, kdy by měly být na oběžné dráze všechny družice, další služby by měly být spuštěny v roce 2015.

Služby

- Základní služba (Open Service - OS) – základní signál poskytovaný zdarma;

- Služba "kritická" z hlediska bezpečnosti (Safety of Life Service - SoL) – rozšířený signál zahrnující integrovanou funkci, která během několika vteřin varuje uživatele v případě chybné funkce. Tato služba bude určena pro bezpečnostně-kritické dopravní komunity např. letectví. Bude certifikována z hlediska mezinárodních standardů Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a pravidel Otevřeného nebe (Open Skies regulations);

- Komerční služba (Commercial Service - CS) – narozdíl od služby základní, využívá ještě další dva signály. Tyto signály jsou chráněny díky komerčnímu kódování, které bude řízeno poskytovateli služeb a budoucím Galileo Operátorem. Přístup je kontrolován na úrovni přijímače, kde se využívá přístupového klíče;

- Veřejně regulovaná služba (Public Regulated Service - PRS) – využívá dva šifrované signály se zvýšenou robustností a odolností proti úmyslnému a neúmyslnému rušení. Služba je určena výhradně pro vládou definované uživatele.

- Vyhledávací a záchranná služba (Search And Rescue Service - SAR) – služba nouzové lokalizace v rámci celosvětové družicové záchranné služby COSPAS/SARSAT s možností oboustranné komunikace. [1]

Běžným uživatelům by tedy měl systém poskytovat podobné služby, jako současný nejrozšířenější systém GPS, se kterým by měl být i částečně kompatibilní, což umožní výrobu přístrojů, přijímajících signály obou systémů. Navíc by měl poskytovat možnost přivolání nouzové pomoci.

Struktura

Kosmický segment Plný systém se bude sestávat z 30 satelitů (27 operačních + 3 záložní) obíhajících ve třech rovinách po kruhových drahách na středním orbitu (Medium Earth Orbit – MEO) ve výšce 23 222 km. Každá z rovin dráhy bude svírat s rovinou rovníku úhel 56°, což umožní využívat navigační systém bez potíží až do míst ležících na 75° zeměpisné šířky. Velký počet družic, z nichž tři budou záložní, zajistí spolehlivou funkci systému i když některá družice přestane správně pracovat. Galileo umožní každému držiteli přijímače signálu určit jeho aktuální polohu s přesností lepší než jeden metr. [1]

Pozemní segment Pozemní segment GALILEO bude ovládat satelity, udržovat s nimi komunikaci a zpracovávat jimi získané informace. Aby mohl vykonávat tyto funkce, bude složený z Galileo Control System (GCS), Galileo Mission System (GMS) a Galileo Control Center (GCC). [3] ; s.20

Další poziční systémy

Navstar GPS (USA)

GLONASS (Rusko)

Compass (Čína)

Zdroje

1. Odbor kosmických technologií a družicových systémů ministerstva dopravy [online]. 2009 [cit. 2011-01-03]. GALILEO a GNSS - Globální družicový polohový systém. Dostupné z WWW: <http://www.spacedepartment.cz/wiki/GALILEO>.

2. Wikipedie : Otevřená encyklopedie [online]. 2005, 1. 1. 2011 [cit. 2011-01-03]. Navigační systém Galileo. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Naviga%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m_Galileo>.

3. Global Navigation Satellite Systems : The GALILEO Constellation [online]. Santa Maria (Brasil) : LATINO Consortium, 2007 [cit. 2011-01-03]. Dostupné z WWW: <http://www.galileoic.org/la/files/GIC_CLASS_BOOK_ENGLISH.pdf>.

4. SHABU, Martin. Dřeváky, nebo satelity?. Euro [online]. 25.1.2010, [cit. 2011-01-03]. Dostupný z WWW: <http://www.vlada.cz/cz/evropske-zalezitosti/v-mediich/archiv-chmiel/drevaky--nebo-satelity--67185/>.

5. Česko vyhrálo : Sídlo navigačního systému Galileo bude v Praze. IHNed.cz : Online zprávy Hospodářských novin [online]. 8. 12. 2010, [cit. 2011-01-03]. Dostupný z WWW: <http://domaci.ihned.cz/c1-48517140-cesko-vyhralo-sidlo-navigacniho-systemu-galileo-bude-v-praze>.