Gabriel Naudé: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 4: Řádek 4:
  
 
{{Infobox Vědec  
 
{{Infobox Vědec  
−
|jmeno            = Gabriel Naudé <ref> MANSKE, Magnus. Wikipedia [online]. [cit. 15.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Gabriel_Naude.jpg/247px-Gabriel_Naude.jpg </ref>
+
|jmeno            = Gabriel Naudé  
−
[[Soubor:Gabriel Naudé.jpg]]
+
[[Soubor:Gabriel Naudé.jpg]]<ref> MANSKE, Magnus. Wikipedia [online]. [cit. 15.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Gabriel_Naude.jpg/247px-Gabriel_Naude.jpg </ref>
−
|datum_narozeni    = 1600
+
|portrét Gabriela Naudé<ref> MANSKE, Magnus. Wikipedia [online]. [cit. 15.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Gabriel_Naude.jpg/247px-Gabriel_Naude.jpg </ref>
 +
|portrét Gabriela Naudé
 +
|datum_narozeni    = 2. února 1600
 
|misto_narozeni    = Paříž
 
|misto_narozeni    = Paříž
−
|datum_umrti      = 1653
+
|datum_umrti      = 10. července 1653
−
|misto_umrti      = Při cestě zpět do Francie
+
|misto_umrti      = Abbeville
 
|duvod_umrti      =
 
|duvod_umrti      =
 
|pobyt            =  
 
|pobyt            =  
 
|rodina            =  
 
|rodina            =  
−
|obcanstvi        = Francouzké
+
|obcanstvi        = francouzské
−
|skola            = Pařížská univerzita - humanitní vědy, filozofii a medicínu
+
|skola            = univerzity v Paříži a Padově
 
|pracoviste        =  
 
|pracoviste        =  
 
|znamy_diky        =  
 
|znamy_diky        =  
Řádek 25: Řádek 27:
 
== Život ==
 
== Život ==
  
−
Gabriel Naudé se narodil dne 3. února roku 1600 v Paříži v nepříliš bohaté, ač společensky uznávané rodině. Nejprve studoval na církevní škole, později byl přijat na univerzitu v Paříži<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27. </ref>.  Na pařížské univerzitě studoval humanitní vědy, filozofii a medicínu <ref> KRISTELLER PAUL OSKAR, Between the italian  renaissance and the french enlightenment: Gabriel Naudé as an editor. In:  Studies in Renaissance thought and letters, Vol. 3, Rome: Edizioni di storia e letteratura, 1956, s. 615.  </ref>.  Během studií vstoupil Naudé do služeb Henryho de Mesme, majitele jedné z největších knihoven té doby, kde vykonával práci knihovníka <ref> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 137. </ref>. Po studiích v Paříži strávil šestadvacetiletý Naudé téměř dva roky v italské Padově, kde pokračoval v sebevzdělávání se <ref> KRISTELLER PAUL OSKAR, Between the italian  renaissance and the french enlightenment: Gabriel Naudé as an editor. In:  Studies in Renaissance thought and letters, Vol. 3, Rome: Edizioni di storia e letteratura, 1956, s. 615. </ref>.  Ze zvolených oborů Naudého nejvíce zaujala medicína, které se však v praxi nikdy nevěnoval. A to i přesto, že jej král Ludvík XIII. jmenoval v roce 1632 královským lékařem <ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27. </ref>. Namísto lékařské profese se Naudé rozhodl navázat na předchozí knihovnickou praxi, kterou získal během vysokoškolských studií u Mesmeho. Nejprve spolupracoval s kardinálem Bagnim, později, po jeho smrti v roce 1641, se jeho kolegou stal synovec papeže Urbana VIII., kardinál Barberini. Krátce nato působil Naudé jako knihovník ve službách kardinála Richelieua. Spolupráce však neměla příliš dlouhého trvání, neboť Richelieu zemřel již v roce 1642. Jeho nástupce, kardinál Mazarin, nabídl Naudému post knihovníka v první veřejné knihovně ve Francii, jejíž fondy čítaly přes 40.000 svazků. Naudého knihovnická profese ve službách Mazarina trvala takřka 10 let, kdy byla přerušena kvůli povstání francouzských šlechticů (fronda). Mazarin byl odsunut z Paříže a jeho knihovna byla z části rozprodána, z části rozebrána. I tak se Naudému podařilo zachránit na 3.000 svazků. Po této zkušenosti nastoupil Naudé do služeb švédské královny, kde mu byla opět svěřena práce knihovníka. Ve Švédsku však Naudé dlouho nepobyl. V roce 1653 se ve Francii opět dostal do moci kardinál Mazanin, který povolal Naudého zpět. Při cestě do rodné země Naudé ve věku 53 let umírá <ref> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 137-138. </ref>.
+
Gabriel Naudé se narodil dne 2. února roku 1600 v Paříži v nepříliš bohaté, ač společensky uznávané rodině. Nejprve studoval na církevní škole, později byl přijat na univerzitu v Paříži.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27. </ref>.  Na pařížské univerzitě studoval humanitní vědy, filozofii a medicínu.<ref> KRISTELLER PAUL OSKAR, Between the italian  renaissance and the french enlightenment: Gabriel Naudé as an editor. In:  Studies in Renaissance thought and letters, Vol. 3, Rome: Edizioni di storia e letteratura, 1956, s. 615.  </ref> Během studií vstoupil Naudé do služeb Henryho de Mesme, majitele jedné z největších knihoven té doby, kde vykonával práci knihovníka.<ref> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 137. </ref>  Po studiích v Paříži strávil šestadvacetiletý Naudé téměř dva roky v italské Padově a na tamní univerzitě získal doktorát z medicíny.  Medicíně se však v praxi nikdy nevěnoval, a to i přesto, že jej král Ludvík XIII. jmenoval v roce 1632 královským lékařem.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27. </ref>  Namísto lékařské profese se Naudé rozhodl navázat na předchozí knihovnickou praxi, kterou získal během vysokoškolských studií u Mesmeho. Nejprve spolupracoval s kardinálem Bagnim, později, po jeho smrti v roce 1641, se jeho kolegou stal synovec papeže Urbana VIII., kardinál Barberini. Krátce nato působil Naudé jako knihovník ve službách kardinála Richelieua. Spolupráce však neměla příliš dlouhého trvání, neboť Richelieu zemřel již v roce 1642. Jeho nástupce, kardinál Mazarin, nabídl Naudému post knihovníka v první veřejné knihovně ve Francii, jejíž fondy čítaly přes 40.000 svazků. Naudého knihovnická profese ve službách Mazarina trvala takřka 10 let, kdy byla přerušena kvůli povstání francouzských šlechticů (fronda). Mazarin byl odsunut z Paříže a jeho knihovna byla z části rozprodána, z části rozebrána. I tak se Naudému podařilo zachránit na 3.000 svazků. Po této zkušenosti nastoupil Naudé do služeb švédské královny, kde mu byla opět svěřena práce knihovníka. Ve Švédsku však Naudé dlouho nepobyl. V roce 1653 se ve Francii opět dostal do moci kardinál Mazanin, který povolal Naudého zpět. Při cestě do rodné země Naudé ve věku 53 let umírá.<ref> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 137-138. </ref>
  
 
=== Dílo ===
 
=== Dílo ===
Řádek 31: Řádek 33:
 
----
 
----
  
−
Gabriel Naudé byl výrazně v oblasti knihovnictví výrazně literárně činný. Prvopočátky jeho písemné tvorby lze zaznamenat již v dobách vysokoškolských studií. První dílo publikoval již v roce 1620, tedy krátce předtím, než vstoupil do služeb Henryho de Mesme. Jednalo se o knihu Le Marfore ou Discours Contre les Lisbelles. O sedm let později Naudé publikoval své druhé dílo, knihu s názvem Advis pour dresser une bibliotheque. V angličtině se kniha jmenovala Advice on Establishing a Library <ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 31. </ref> . Přínos knihy lze shledávat především v jejím metodologickém zaměření. Naudé se zaměřil na všechny praktické stránky fungování knihovny – od sestavení základních pravidel pro knihovnickou práci, po systém uspořádání sbírek v knihovně <ref> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 139.  </ref> .  V roce 1633 publikoval své dílo Bibliographia politica. Tato kniha je významná především proto, že zde bylo vůbec poprvé použito termínu „bibliografie“, neboli česky „soupis knih“ <ref> KATUŠČÁK DUŠAN, Chrestomatia k základom bibliografie. [online], publikováno r. 2006, s. 4 [cit. 2013-5-1]. Dostupné z: http://www.pulib.sk/kis/katuscak/BGCela.pdf. </ref>.  Naudé byl velkým příznivcem zřízení veřejné knihovny, která by sloužila širšímu spektru zájemců o literaturu. Také tato myšlenka se stala základním stavebním kamenem jeho tvorby. Během praktikování u Mesmeho se Naudé svého nadřízeného dokonce pokoušel přesvědčit o tom, jak je důležité zřídit velkou knihovnu, která by byla přístupná veřejnosti. To se však povedlo až 30. ledna roku 1644 za úřadu kardinála Mazarina. Takzvaná Mazarinova knihovna byla pro svou otevřenost veřejnosti označena pařížským deníkem Paris Gazzete označena za „žijící a živou knihovnu“ <ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 40. </ref>.  
+
Gabriel Naudé byl výrazně v oblasti knihovnictví výrazně literárně činný. Prvopočátky jeho písemné tvorby lze zaznamenat již v dobách vysokoškolských studií. První dílo publikoval již v roce 1620, tedy krátce předtím, než vstoupil do služeb Henryho de Mesme. Jednalo se o knihu Le Marfore ou Discours Contre les Lisbelles. O sedm let později Naudé publikoval své druhé dílo, knihu s názvem Advis pour dresser une bibliotheque. V angličtině se kniha jmenovala Advice on Establishing a Library.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 31. </ref>  Přínos knihy lze shledávat především v jejím metodologickém zaměření. Naudé se zaměřil na všechny praktické stránky fungování knihovny – od sestavení základních pravidel pro knihovnickou práci, po systém uspořádání sbírek v knihovně.<ref> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 139.  </ref> V roce 1633 publikoval své dílo Bibliographia politica. Tato kniha je významná především proto, že zde bylo vůbec poprvé použito termínu '''bibliografie''', neboli česky „soupis knih“.<ref> KATUŠČÁK DUŠAN, Chrestomatia k základom bibliografie. [online], publikováno r. 2006, s. 4 [cit. 2013-5-1]. Dostupné z: http://www.pulib.sk/kis/katuscak/BGCela.pdf. </ref> Naudé byl velkým příznivcem zřízení veřejné knihovny, která by sloužila širšímu spektru zájemců o literaturu. Také tato myšlenka se stala základním stavebním kamenem jeho tvorby. Během praktikování u Mesmeho se Naudé svého nadřízeného dokonce pokoušel přesvědčit o tom, jak je důležité zřídit velkou knihovnu, která by byla přístupná veřejnosti. To se však povedlo až 30. ledna roku 1644 za úřadu kardinála Mazarina. Takzvaná Mazarinova knihovna byla pro svou otevřenost veřejnosti označena pařížským deníkem Paris Gazzete označena za „žijící a živou knihovnu“.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 40. </ref>   
  
 
=== Aktivity ===
 
=== Aktivity ===
Řádek 37: Řádek 39:
 
----
 
----
  
−
Vedle publikační činnosti zasahoval Naudé také do politického života tehdejší francouzské společnosti. Mezi svými přáteli měl postavení skeptického moralisty, který dovede využívat jak své odvahy, tak přiměřeného taktu. Mimo politiku se zabýval také typografií, často psal dopisy svým zahraničním současníkům z různých vědních oborů – například holandskému právníkovi Hugovi Grotiovi či astronomům Galileo Galileovi a Johannu Keplerovi. Jako člen působil v akademiích učenců v Římě a Florencii. Ústředím Naudého zájmu však bylo především knihovnictví a knihovny <ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27-31.  </ref>..  
+
Vedle publikační činnosti zasahoval Naudé také do politického života tehdejší francouzské společnosti. Mezi svými přáteli měl postavení skeptického moralisty, který dovede využívat jak své odvahy, tak přiměřeného taktu. Mimo politiku se zabýval také typografií, často psal dopisy svým zahraničním současníkům z různých vědních oborů – například holandskému právníkovi Hugovi Grotiovi či astronomům Galileo Galileovi a Johannu Keplerovi. Jako člen působil v akademiích učenců v Římě a Florencii. Ústředím Naudého zájmu však bylo především knihovnictví a knihovny.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27-31.  </ref>   
  
 
=== Význam pro informační vědu a knihovnictví ===
 
=== Význam pro informační vědu a knihovnictví ===

Verze z 15. 5. 2013, 13:16



Gabriel Naudé

Gabriel Naudé.jpg[1]

 
Paříž
Datum a
místo úmrtí 		10. července 1653
Abbeville
 
 
 
  francouzské
Vzdělání univerzity v Paříži a Padově
Pracoviště
 
Známý pro

Gabriel Naudé byl francouzský knihovník a učenec. Osoba, která prosazovala myšlenku zřízení veřejných knihoven s širokou nabídkou svazků.

Život

Gabriel Naudé se narodil dne 2. února roku 1600 v Paříži v nepříliš bohaté, ač společensky uznávané rodině. Nejprve studoval na církevní škole, později byl přijat na univerzitu v Paříži.[2]. Na pařížské univerzitě studoval humanitní vědy, filozofii a medicínu.[3] Během studií vstoupil Naudé do služeb Henryho de Mesme, majitele jedné z největších knihoven té doby, kde vykonával práci knihovníka.[4] Po studiích v Paříži strávil šestadvacetiletý Naudé téměř dva roky v italské Padově a na tamní univerzitě získal doktorát z medicíny. Medicíně se však v praxi nikdy nevěnoval, a to i přesto, že jej král Ludvík XIII. jmenoval v roce 1632 královským lékařem.[5] Namísto lékařské profese se Naudé rozhodl navázat na předchozí knihovnickou praxi, kterou získal během vysokoškolských studií u Mesmeho. Nejprve spolupracoval s kardinálem Bagnim, později, po jeho smrti v roce 1641, se jeho kolegou stal synovec papeže Urbana VIII., kardinál Barberini. Krátce nato působil Naudé jako knihovník ve službách kardinála Richelieua. Spolupráce však neměla příliš dlouhého trvání, neboť Richelieu zemřel již v roce 1642. Jeho nástupce, kardinál Mazarin, nabídl Naudému post knihovníka v první veřejné knihovně ve Francii, jejíž fondy čítaly přes 40.000 svazků. Naudého knihovnická profese ve službách Mazarina trvala takřka 10 let, kdy byla přerušena kvůli povstání francouzských šlechticů (fronda). Mazarin byl odsunut z Paříže a jeho knihovna byla z části rozprodána, z části rozebrána. I tak se Naudému podařilo zachránit na 3.000 svazků. Po této zkušenosti nastoupil Naudé do služeb švédské královny, kde mu byla opět svěřena práce knihovníka. Ve Švédsku však Naudé dlouho nepobyl. V roce 1653 se ve Francii opět dostal do moci kardinál Mazanin, který povolal Naudého zpět. Při cestě do rodné země Naudé ve věku 53 let umírá.[6]

Dílo

Gabriel Naudé byl výrazně v oblasti knihovnictví výrazně literárně činný. Prvopočátky jeho písemné tvorby lze zaznamenat již v dobách vysokoškolských studií. První dílo publikoval již v roce 1620, tedy krátce předtím, než vstoupil do služeb Henryho de Mesme. Jednalo se o knihu Le Marfore ou Discours Contre les Lisbelles. O sedm let později Naudé publikoval své druhé dílo, knihu s názvem Advis pour dresser une bibliotheque. V angličtině se kniha jmenovala Advice on Establishing a Library.[7] Přínos knihy lze shledávat především v jejím metodologickém zaměření. Naudé se zaměřil na všechny praktické stránky fungování knihovny – od sestavení základních pravidel pro knihovnickou práci, po systém uspořádání sbírek v knihovně.[8] V roce 1633 publikoval své dílo Bibliographia politica. Tato kniha je významná především proto, že zde bylo vůbec poprvé použito termínu bibliografie, neboli česky „soupis knih“.[9] Naudé byl velkým příznivcem zřízení veřejné knihovny, která by sloužila širšímu spektru zájemců o literaturu. Také tato myšlenka se stala základním stavebním kamenem jeho tvorby. Během praktikování u Mesmeho se Naudé svého nadřízeného dokonce pokoušel přesvědčit o tom, jak je důležité zřídit velkou knihovnu, která by byla přístupná veřejnosti. To se však povedlo až 30. ledna roku 1644 za úřadu kardinála Mazarina. Takzvaná Mazarinova knihovna byla pro svou otevřenost veřejnosti označena pařížským deníkem Paris Gazzete označena za „žijící a živou knihovnu“.[10]

Aktivity

Vedle publikační činnosti zasahoval Naudé také do politického života tehdejší francouzské společnosti. Mezi svými přáteli měl postavení skeptického moralisty, který dovede využívat jak své odvahy, tak přiměřeného taktu. Mimo politiku se zabýval také typografií, často psal dopisy svým zahraničním současníkům z různých vědních oborů – například holandskému právníkovi Hugovi Grotiovi či astronomům Galileo Galileovi a Johannu Keplerovi. Jako člen působil v akademiích učenců v Římě a Florencii. Ústředím Naudého zájmu však bylo především knihovnictví a knihovny.[11]

Význam pro informační vědu a knihovnictví

Z hlediska informační vědy a knihovnictví lze Naudého význam shledávat především v jeho zápalu pro zřízení veřejných knihoven a v literární tvorbě zaměřené na teoretickou i praktickou stránku fungování knihoven. Naudé přistupoval ke knihovnické profesi opravdu zodpovědně. Uvědomoval si nejen význam přehledného uspořádání knižních fondů, ale také skutečnost, že stávající sbírky musí být pro zvýšení čtenářské gramotnosti a informovanosti neustále rozšiřovány. Vedle toho lze z hlediska knihovnictví ocenit především Naudého zavedení termínu „bibliografie“ ve významu jako soupis či seznam knih.

Úspěchy


Publikace

  • Le Marfore ou Discours Contre les Lisbelles (publikováno r. 1620)
  • Apologie pour tous les grands personages faussement soupçonnez de magie (publikováno r. 1625)
  • Advis pour dresser une bibliotheque (publikováno r. 1627)
  • De studio liberali syntagma (publikováno r. 1632)
  • Bibliographia politica (publikováno r. 1633)
  • Remise de la bibliotheque de Mon,seigneur le Cardinal Mazarin par le Sieur de Naude entre les mains de Monsieur Tubeuf (publikováno r. 1652)

Externí zdroje


  1. ↑ MANSKE, Magnus. Wikipedia [online]. [cit. 15.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Gabriel_Naude.jpg/247px-Gabriel_Naude.jpg
  2. ↑ LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27.
  3. ↑ KRISTELLER PAUL OSKAR, Between the italian renaissance and the french enlightenment: Gabriel Naudé as an editor. In: Studies in Renaissance thought and letters, Vol. 3, Rome: Edizioni di storia e letteratura, 1956, s. 615.
  4. ↑ NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 137.
  5. ↑ LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27.
  6. ↑ NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 137-138.
  7. ↑ LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 31.
  8. ↑ NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 139.
  9. ↑ KATUŠČÁK DUŠAN, Chrestomatia k základom bibliografie. [online], publikováno r. 2006, s. 4 [cit. 2013-5-1]. Dostupné z: http://www.pulib.sk/kis/katuscak/BGCela.pdf.
  10. ↑ LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 40.
  11. ↑ LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27-31.
Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Gabriel_Naudé&oldid=32376“