Fundraising

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Iva Michálková

Klíčová slova: Fundraising, dárcovství, neziskové organizace

Synonyma: pěstování fondů

Související pojmy:

nadřazené - financování, získávání zdrojů

podřazené - dar, benefice, aukce, příspěvek, dotace, grant

Definice

Pojem Fundraising vznikl spojením dvou slov fund = zásoba, rezerva, kapitál a raise = pozvednout, zřídit, opatřit. Do češtiny se obvykle nepřekládá, ale přeložit se dá jako „pěstování fondů“ a má na starosti zajištění financí a dalších prostředků nutných pro chod společnosti a velmi často bývá spojován s neziskovým sektorem. Příjemcem tedy obvykle je nezisková organizace, rozpočtová nebo příspěvková organizace jako například škola, nemocnice, zařízení sociální péče, ale může se jednat také o obec, region, kraj, nebo i podnikatelskou právnickou osobu.[1] Zahrnuje „soubor činností zaměřených na zdrojové zajištění neziskové organizace založené za účelem konkrétního poslání.“[2] prostřednictvím projektů, které zahrnují finančně-ekonomickou strategii organizace pro zajištění dostatečných prostředků pro její chod a činnosti. Může se jednat o hmotné i nehmotné zdroje.

Hloušek však ve své knize[3] tvrdí, že „Fundraising není jen získávání peněžních prostředků potřebných k přežití…jde o získávání důvěry a s tím související stabilitu a udržitelnost organizace. Důležitou roli hraje schopnost oslovit a přivést k organizaci nové členy, příznivce a přátele.“

Šedivý[4] nahlíží na tento pojem zase trochu z jiného úhlu. Pro něj je fundraising „..proces, který se společně s PR, marketingem a lobbingem podílí na kvalitě interních a externích vztahů. Přímo ovlivňuje značku, dobré jméno a image organizace.“

Fundraising tedy nesouvisí pouze s finanční stránkou podpory projektu, ale poskytuje dárci i pocit začlenění, participace a měl by mu přinášet především dobrý pocit, který souvisí se samotným historickým základem fundraisingu. Ten úzce souvisí s filantropií, která je sama souborem činností, které vedou podpoře dalších osob za účelem dosažení vyšší kvality života jedince i společnosti. Je a i v minulosti bylo otázkou prestiže, když majetní lidé uplatňovali filantropii například poskytováním almužen, nebo přispíváním na různé organizace jako sirotčince nebo vzdělávací instituce. V Čechách má tedy filantropie velmi zakořeněnou tradici a fundraising se dá považovat za jejího následovníka v dnešní době.[5]

Lidé ve fundraisingu

  • Předseda správní rady nebo představenstva – obvykle má na starosti jednání s hlavními dárci a účast na jednání rady
  • Výkonný ředitel – osoba, která může být tak zvanou tváří projektu a která se nejlépe vyzná v chodu organizace. Obvykle je však časově velmi vytížen, a tak se obvykle volí jiná alternativa.
  • Profesionální fundraiser – slouží jako hlavní koordinátor činnosti, ale jeho prací je také pomáhat ostatním v organizaci pochopit svůj podíl odpovědnosti za fundraisingové aktivity.
  • Dobrovolník-fundraiser – tato varianta se volí, pokud jsou finanční možnosti organizace omezené a je nutné zvolit si na tuto funkci člověka z organizace. Ten musí být pro tuto činnost dostatečně kompetentní a mít motivaci. Do jeho povinností může spadat organizace benefičního večera, aktualizace databáze kontaktů nebo distribuce propagačních materiálů.
  • Účetní – podílí se pouze částečně a to jednak na přípravě podkladů, sestavováním rozpočtů, ale i možným poradenstvím v oblasti finančních záležitostí projektu.[6]

Možnosti získání zdrojů

Organizace může pro svou činnost získat zdroje v hmotné i nehmotné podobě, kde nehmotná podoba zahrnuje obvykle finanční částku. V případě hmotných zdrojů může jít na příklad o poskytnutí stavebního materiálu na opravu budovy, nábytek, nebo i počítačové vybavení objektu. V tomto případě je jasně dáno, jaká pomoc je organizaci poskytnuta a nemůže tak dojít ke zneužití jako v případě finančního příspěvku a proto je tento druh podpory u dárců vítanější. Další možností je využití tzv. barterů, které jsou formou obchodní činnosti, kde dochází ke směně zboží, nebo služby mezi dvěma subjekty. Firma v tomto případě může poskytnout organizaci finanční podporu a organizace jim pak věnuje nějaký svůj produkt.

Pyramida dárců

Pyramida dárců

Šipky vně pyramidy zobrazují směry, kterými dárci vstupují do procesu dárcovství v pyramidě. Vnitřní šipky znázorňují směry, kudy se následně dárci posouvají. Jejich posun je závislý na systému péče, kterou jim nezisková organizace poskytuje a jaké metody nabízí, protože dárce je potřeba neustále motivovat ke své činnosti.[7]

Členění forem fundraisingu

Zdroj Forma
Jednotlivec, rodina dar (peněžitý nebo věcný), veřejná sbírka vč. DMS, dobrovolnictví (individuální), loterie, dobročinná aukce, odkaz v závěti, členský (klubový) poplatek
Nadace, nadační fondy, orgány veřejné správy, fondy EU nadační příspěvek/grant, dotace (obvykle z veřejných rozpočtů)
Firma, obchodní společnost dar, sponzoring (reklama, propagace), firemní dobrovolnictví, zapůjčení prostor či techniky, zapůjčení pracovníka, slevy při nákupu zboží a služeb, payroll giving, matching, interní dobročinná aukce mezi pracovníky, sdílený marketing
Samotná nezisková organizace prodej výrobků, prodej služeb, výnosy z majetku

Zdroj: [8]

Poznámky

  1. ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Fundraising. Vyd. 2. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2010. Studijní texty, s. 5. ISBN 978-80-7368-750-2.
  2. BOUKAL, Petr. Fundraising: pro neziskové organizace. Praha: Grada, 2013, s. 15. Expert. ISBN 978-80-247-4487-2.
  3. HLOUŠEK, Jan a Zuzana HLOUŠKOVÁ. Získávání zdrojů na aktivity NNO působící v sociální oblasti. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011, s. 14-23. ISBN 9788074351211.
  4. ŠEDIVÝ, Marek a Olga MEDLÍKOVÁ. Public relations, fundraising a lobbing: pro neziskové organizace. Praha: Grada, 2012, s. 46. Management. ISBN 978-80-247-4040-9.
  5. HLOUŠEK, Jan a Zuzana HLOUŠKOVÁ. Získávání zdrojů na aktivity NNO působící v sociální oblasti. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011, s. 14-23. ISBN 9788074351211.
  6. HLOUŠEK, Jan a Zuzana HLOUŠKOVÁ. Získávání zdrojů na aktivity NNO působící v sociální oblasti. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011, s. 14-23. ISBN 9788074351211.
  7. MACHÁLEK, Petr a Jitka NESRSTOVÁ. Základy fundraisingu a projektového managementu. Brno: Masarykova univerzita, 2011, s. 78-81. ISBN 978-80-210-5518-6.
  8. HLOUŠEK, Jan a Zuzana HLOUŠKOVÁ. Získávání zdrojů na aktivity NNO působící v sociální oblasti. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011, s. 14-23. ISBN 9788074351211.

Použitá literatura

  • BOUKAL, Petr. Fundraising: pro neziskové organizace. Praha: Grada, 2013, s. 15. Expert. ISBN 978-80-247-4487-2.
  • HLOUŠEK, Jan a Zuzana HLOUŠKOVÁ. Získávání zdrojů na aktivity NNO působící v sociální oblasti. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011, s. 14-23. ISBN 9788074351211.
  • MACHÁLEK, Petr a Jitka NESRSTOVÁ. Základy fundraisingu a projektového managementu. Brno: Masarykova univerzita, 2011, s. 78-81. ISBN 978-80-210-5518-6.
  • ŠEDIVÝ, Marek a Olga MEDLÍKOVÁ. Public relations, fundraising a lobbing: pro neziskové organizace. Praha: Grada, 2012, s. 46. Management. ISBN 978-80-247-4040-9.
  • ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Fundraising. Vyd. 2. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2010. Studijní texty, s. 5. ISBN 978-80-7368-750-2.