Frank Bradway Rogers

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání


Frank Bradway Rogers
Datum a
místo narození
31. 12. 1914
Norwood, Ohio, USA
Datum a
místo úmrtí
27. 7. 1987
Denver, Colorado, USA
Příčina úmrtí {{{duvod_umrti}}}
Rodinný stav {{{rodina}}}
Bydliště Denver, Colorado, USA
Občanství Spojené státy americké
Vzdělání Yale University, Ohio State University College of Medicine, Columbia University
Pracoviště {{{pracoviste}}}
Ocenění Melvil Dewey Medal
Cyril Barnard Memorial Prize
Čestný předseda Americké asociace pro lékařskou historii
Čestný doktorát Medical College of Ohio
Známý pro MEDLARS


Frank Bradway Rogers (31. 12. 1914 - 27. 7. 1987) byl americký lékař a knihovník, který se nejvíce proslavil svým podílem na systému MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System) a prací v Army Medical Library a National Medical Library.

Mládí

Frank B. Rogers se narodil na Silvestra roku 1915 Franku Shaneovi a Nettie Bradway Rogersovým ve městě Norwood na severu Ohia. Dětství a mládí prožil v prosté rodině poštovního doručovatele a matky v domácnosti. Do školy chodil v Cincinnati, po maturitě uspěl v žádosti o stipendium na bakalářské lékařské studium na univerzitě v Yale, kde hrál divadlo a angažoval se ve studentské politice[1]. Po absolvování tzv. pre-med programu v roce 1963 strávil dva roky vykonáváním nejrůznějších prací, mimo jiné jako čišník a vyhazovač v restauracích v Chicagu, dokud si nemohl dovolit studium na lékařské fakultě státní univerzity státu Ohio, kterou dokončil v roce 1942. Během války narukoval jako zdravotník a pracoval jako vojenský chirurg v Japonsku a na Filipínách, ze kterých se do Spojených států vrátil roku 1947.

Kariéra

Po návratu z války Rogers nastoupil jako chirurg ve Walter Reed Army Hospital ve Washingtonu. V roce 1948 objevil inzerát, nabízející práci na místě ředitele Army Medical Library (Armádní lékařské knihovny, AML). V konkurzu uspěl jako jediný z asi tuctu uchazečů[2]. Tehdejší ředitel AML, plukovník Joseph McNinch navrhnul Rogersovi, aby si doplnil lékařský titul o knihovnický, což učinil a v září roku 1949 získal magisterský diplom na University of Columbia v oboru knihovních věd, a až poté vystřídal McNinche v čele knihovny.
ROgers již od počátku nebyl v nejsnadnější pozici. Již během války shledala inspekce z Americké asociace knihoven takřka všechny aspekty knihovny, od organizačních záležitostí po stav budovy, nedostatečnými. Rogers ovšem projevil takový organizační talent, že do roku 1954 se mu podařilo naplnit většinu doporučení asociace. Díky cílevědomé a neúnavné práci se mu během let podařilo rekatalogizovat obrovský objem záznamů ze zastaralých fondů do nového katalogu s názvem Current List of Medical Literature and a new Army Medical Library Catalog, který za pomoci odborníků z Výboru konzultantů pro studium indexů lékařské literatury (Committee of Consultants for the Study of the Indexes to Medical Literature), založeného v roce 1948 upravil do formy spravovatelné mechanicky. Rogers si velmi rychle uvědomil nepraktičnost tehdy rozšířených systémů děrných kartoték a věnoval velké úsilí studiu počítačů, které tehdy byly zcela novým fenoménem. [1]Spolu se svým kolegou z AML Seymourem I. Tainem začal v roce 1959 vyvíjet systém, který by zvládal jak indexovat, tak i vyhledávat v rodící se databázi. Náročná práce si vyžádala asi třicet člověkoroků práce, na jejímž konci spatřil světlo světa MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System), bibliografický vyhledávací systém, který umožnil odborníkům mnohonásobně snazší a především rychlejší vyhledávání ve snadno spravovatelné databázi lékařské literatury. Na začátku roku 1964 začal systém běžet na počítači Minneapolis-Honeywell 800, vybaveném vysokorychlostní tiskárnou GRACE (GRaphic Arts Composing Equipment), schopné tisknout rychlostí 3600 slov za minutu[3]. Spojení takto rozsáhlé databáze s počítačem se později ukázalo být velkým milníkem v dějinách knihoven vůbec.
Mezitím, velkým dílem díky důležitosti výzkumu prováděného na AML bylo americkým Kongresem schváleno usnesení o sloučení AML a několika dalších subjektů do nové Národní lékařské knihovny (NML), kterou vedl až do uvedení systému MEDLARS v roce 1963. Po splnění své mise v NML odešel pracovat na pozici knihovníka do University of Colorado Medical Center v Denveru, kde setrval až do odchodu do důchodu v roce 1974. Po odchodu do penze se věnoval svému koníčku, restauraci vzácných knih.[4]

Význam pro informační vědu a knihovnictví

Význam Franka Bradway Rogerse pro informační vědu a knihovnictví spočívá především v jeho přínosu k vývoji revolučního systému MEDLARS. Tento systém se později stal vzorem pro podobná zařízení po celých Spojených státech a potažmo po celém světě. Novátorsky propojil knihovnictví a nejnovější počítačové technologie, přičemž navíc přinesl uplatnění mnoha dalším tehdy novým vynálezům a technologiím (tiskárna GRACE, počítač Minneapolis-Honeywell 800).

Pocty a ocenění

Melvil Dewey Medal (1963)
Cyril Barnard Memorial Prize (1964)
Čestný předseda Americké asociace pro lékařskou historii (American Association for the History of Medicine) 1966-1968
Čestný doktorát Medical College of Ohio (1975)

V roce 1983 byla po Rogersovi pojmenována výroční cena americké Asociace lékařských knihoven (MLA), která je udílena jako uznání za mimořádný přínos aplikaci technologií v šíření medicinských poznatků, informační vědě či usnadnění přístupu k vědeckým poznatkům na poli lékařství. Sám Rogers se v roce založení stal prvním recipientem této ceny.[5]

Pozdější držitelé ceny Franka Bradwaye Rogerse:
2011: Lei Wang
2010: neudělena
2009: (DelMIRA), Robert T. Mackes
2008: Digital Divide, Rural American Indian Communities, NM
2007: Legacy Tobacco Documents Library
2006: New York Online Access to Health (NOAH)
2005: Arizona Health Information Network (AZHIN)
2004: MedlinePlus: Joyce Backus, Paula Kitendaugh, Lori Klein, Eve-Marie Lacroix, Wei Ma, Jennifer. Marill a Naomi Miller
2003: Electronic Fund Transfer System: Ralph Arcari, Ph.D., Edward R. Donnald
2002: neudělena
2001: Kathryn E. Kerdolff
2000: Prospero Electronic Delivery System: Eric N. Hamrick, Ruey L. Rodman, Eric H. Schnell, Judy T. Willis
1999: BioSites, Beryl Glitz, Anne Swedenberg Prussing, Brian Warling, Melissa Just, Mary Buttner, Greg Williamson
1998: HealthWeb, Julia Kelly, Elaine Russo Martin, Ellen Nagle, Patricia Redman, James Shedlock
1997: Roger Guard
1996: Julie McGowan
1995: Rosalind F. Dudden
1994: Nancy E. Start
1993: Jay Daly
1992: Jocelyn A. Rankin, Ph.D., and Jean Williams Sayre
1991: Jack G. Goellner, Charles Goldstein, Richard E. Lucier, and Victor A. McKusick, M.D.
1990: John E. Anderson, Davis B. McCarn, Rose Marie Woodsmall
1989: Howard L. Bleich, M.D.
1988: Charles M. Goldstein
1987: Irwin H. Pizer
1986: Naomi C. Broering
1985: Estelle Brodman, Ph.D., Claire Gadzikowski, Barbara Halbrook, Simon Igielnik, Millard F. Johnson a Richard B. Pride
1984: Louise Darling
1983: Frank Bradway Rogers, M.D.

Bibliografie

National Library of Medicine (WASHINGTON, D.C.), ADAMS, S., & Rogers, F. B. (1958). Guide to Russian Medical Literature. Editors: Scott Adams [and] Frank B. Rogers. Washington.

Rogers, F. B. (1962). Stresses in current medical bibliography. Boston.

Rogers, F. B., & Army Medical Library (U.S.). (1950). The Army Medical Library - problems, plans, and possibilities. Baltimore.

Schullian, D. M., & Roger, F. B. (1958). The National Library of Medicine. s.l: s.n..

Rogers, F. B. (1980). The Fowlds papers: Calendar of letters relating to politics 1895--1933. Index of correspondents & subjects, 1878-1934. Auckland.

Rogers, F. B. (1957). Management improvement in the library. Chicago.

Rogers, F. B. (1960). Storing and retrieving information. Chicago.

Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines.

Rogers, F. B. (January 01, 1980). "Index medicus" in the twentieth century. Centenary of Index Medicus, 1879-1979.

Rogers, F. B. (1950). The index-catalogue: 1880-1950: (Preliminary draft). Washington.

Rogers, F. B. (1963). The relation of library catalogs to abstracting and indexing services. Bethesda, Md: National Library of Medicine?.

Rogers, F. B. (1963). John Shaw Billings, 1839-1913.

Rogers, F. B. (1955). The Armed Forces Medical Library and medical education. Chicago.

Rogers, F. B. (1984). A directory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga, and Western Samoa. Auckland, N.Z: Archives Press.

Rogers, F. B. (1960). Facilities and services of the National Library of Medicine. Buffalo: Millard Fillmore Hospital.

National Library of Medicine (U.S.), Adams, S., & Rogers, F. B. (1958). Guide to Russian medical literature. Washington, D.C: U.S. Dept. of Health, Education, and Welfare, Public Health Service.

Rogers, F. B., Audio-Stats., & Medical Library Association Meeting. (1984). Opening session and keynote address: Linkages to the future - stages and strategies. Los Angeles, Calif: Audio-Stats.

Rogers, F. B. (1960). Nicholas Romayne, 1756-1817, stormy petrel of American medical education.

Rogers, F. B. (1949). The Army Medical Library classification: A critique.

Rogers, F. B. (1992). Archives New Zealand: 4$hDirectory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga and Western Samoa. Plimmerton, N.Z: Archives Press.

Rogers, F. B. (1953). The Armed Forces Medical Library. Washington.

Schullian, D. M., & Rogers, F. B. (1958). The National Library of Medicine. S.l: National Library of Medicine?.

Rogers, F. B. (1958). Interlibrary loan: National Library of Medicine. New York.

Rogers, F. B. (1961). Report of a survey of Lagos area libraries of the Federal Government of Nigeria 16 February - 9 March 1961, for the Ford Foundation.

Rogers, F. B., Fowlds, G., & Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calendar of letters relating to politics, 1895-1933. Auckland: Archives Press.

Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines: Dr Frank Bradway Rogers. Nashville: Tenn.

Rogers, F. B. (1992). Directory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga, and Western Samoa. Plimmerton, N.Z: Archives Press.

Rogers, F. B., Fowlds, G., & Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calendar of material relating to Auckland University College, 1907-1940. Auckland: Archives Press.

Rogers, F. B. (1952). The single tax movement in New Zealand. Auckland?.

Schullian, D. M., & Rogers, F. B. (1958). The National Library of Medicine: [by] Dorothy M. Schullian and Frank B. Rogers. Washington?: Public Health Service?.

Rogers, F. B. (1954). Survey of Korean medical libraries: March/April 1954. Washington, D.C: s.n.

Rogers, F. B., Fowlds, G., & Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calender of letters relating to education, 1899-1933. Auckland: Archives Press.

Rogers, F. B., & Adams, S. (1950). The Army medical library's publication program. Galveston.

Rogers, F. B., & Clendening Medical Library. (1957). An address at the dedication of the Clendening Medical Library building. Kansas City, Kan: University of Kansas, School of Medicine.

Rogers, F. B. (1963). The Medlars story at the National Library of Medicine. Washington.

Rogers, F. B. (1962). The National Library of Medicine's role in improving medical communication: A statement to the Subcommittee on Depts. of Labor and Health, Education, and Welfare of the Appropriation Committee, U.S. House of Representatives. Washington, D.C.

Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines. Nashville: George Peabody College for Teachers.

Rogers, F. B. (1963). John Shaw Billings: 1838-1913. New York.

Rogers, F. B. (1951). Army medical library classification: Medicine. Washington, D.C.

Billings, J. S., & In Rogers, F. B. (1965). Selected papers. Chicago: Medical Library Association.

Rogers, F. B., & Charen, T. (1962). Abbreviations for medical journal titles: By Frank B. Rogers [and] Thelma Charen. Baltimore.

Rogers, F. B. (1969). The rise and decline of the altitude therapy of tuberculosis. S.l: s.n.

Poznámky

  1. 1,0 1,1 GARFIELD, Eugene. Bringing the National Library of Medicine into the Computer Age: A Tribute to Frank Bradway Rogers. Essays of an Information Scientist 1984, vol. 7. Dostupné z <http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p005y1984.pdf>
  2. BLAKE, John B. Frank Bradway Rogers. Bulletin of the Medical Library Association January 1988, vol. 76, no. 1. s. 95-97. Dostupné z <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC227250/?page=1>
  3. MILES, Wyndham D. A history of the National Library of Medicine: the nation's treasury of medical knowledge. 1st print. Bethesda, Md:U.S. Dept. of Health and Human Services, Public Health Service, National Institutes of Health, National Library of Medicine, 1982. 511p, Chapter 20: Evolution Of Computerized Bibliographies p372-373
  4. T.M.H. Frank Bradway Rogers (1915-1987). Health Information and Libraries Journal March 1998, vol. 5, no. 1. str 38-39. Dostupné z <http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1365-2532.1988.5100363.x/pdf>
  5. Medical Library Association|MLA Awards and Honors[online]c1999-2012, poslední revize 20. září 2012 [cit. 14.5.2013] Dostupné online na <http://www.mlanet.org/awards/honors/rogers.html>

Upozornění: Implicitní klíč řazení (DEFAULTSORTKEY) „Rogers, Frank B.“ přepisuje dříve nastavenou hodnotu „Rogers, Frank Bradway“.