Feminismus: Porovnání verzí
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
Hnutí feminismu se dá rozdělit na období 3 vln. | Hnutí feminismu se dá rozdělit na období 3 vln. | ||
| + | |||
'''První vlna:''' | '''První vlna:''' | ||
Za první vlnu hnutí se považuje období mezi 18. století do 50. - 60. let 20. století. Mezi hlavní body, kterých feministky chtěly nejprve dosáhnout, patřila základní lidská práva a také občanská a politická práva, která by byla ukotvena v zákonech. V 60. letech feministky navazují na vznik hnutí občanských práv, které vede Martin Luther King. Poté se však cíle feministek trochu mění. Feministky se soustředí spíše na genderalizaci a mužské násilí. Muž je chápán jako zdroj útlaku a zdroj vykořisťování žen. První významné ženské jméno tohoto období je jméno Mary Wollstonecraft, která napsala roku 1792 dílo Vindication of the Rights of Woman (Obrana práv žen, čes. r. 1904). Tato žena kladla důraz na osamostatnění žen, snažila se, aby ženy i muži měli stejné postavení. Stala se zakladatelkou liberálního feminismu. | Za první vlnu hnutí se považuje období mezi 18. století do 50. - 60. let 20. století. Mezi hlavní body, kterých feministky chtěly nejprve dosáhnout, patřila základní lidská práva a také občanská a politická práva, která by byla ukotvena v zákonech. V 60. letech feministky navazují na vznik hnutí občanských práv, které vede Martin Luther King. Poté se však cíle feministek trochu mění. Feministky se soustředí spíše na genderalizaci a mužské násilí. Muž je chápán jako zdroj útlaku a zdroj vykořisťování žen. První významné ženské jméno tohoto období je jméno Mary Wollstonecraft, která napsala roku 1792 dílo Vindication of the Rights of Woman (Obrana práv žen, čes. r. 1904). Tato žena kladla důraz na osamostatnění žen, snažila se, aby ženy i muži měli stejné postavení. Stala se zakladatelkou liberálního feminismu. | ||
| Řádek 24: | Řádek 25: | ||
'''Druhá vlna:''' | '''Druhá vlna:''' | ||
| + | |||
Druhá vlna feminismu byla po druhé světové válce. V té době se jednalo hlavně o studentská hnutí. „Ženy začaly pociťovat, že sice mohou vystudovat téměř jakoukoli školu, ale poté se již nemohou kvalifikovaně uplatnit. Začaly proto zakládat své vlastní nezávislé organizace, které se zabývaly převážně feministickými otázkami“ [[#Literatura|[2]]] Právě jedním ze symbolů USA v 50. a 60. letech se staly obrázky šťastných manželek v domácnosti. Tehdejší funkcí žen bylo být ozdobou celé domácnosti. | Druhá vlna feminismu byla po druhé světové válce. V té době se jednalo hlavně o studentská hnutí. „Ženy začaly pociťovat, že sice mohou vystudovat téměř jakoukoli školu, ale poté se již nemohou kvalifikovaně uplatnit. Začaly proto zakládat své vlastní nezávislé organizace, které se zabývaly převážně feministickými otázkami“ [[#Literatura|[2]]] Právě jedním ze symbolů USA v 50. a 60. letech se staly obrázky šťastných manželek v domácnosti. Tehdejší funkcí žen bylo být ozdobou celé domácnosti. | ||
V 80.letech se začaly ženy chápat ne jako slabina mužů, ale jako rovny mužům. | V 80.letech se začaly ženy chápat ne jako slabina mužů, ale jako rovny mužům. | ||
Verze z 11. 12. 2010, 14:49
Autor: Lucie Kořistková
Klíčová slova: hnutí žen, hnutí za ženská práva, feministky, ideologie
Synonyma: ---
Související pojmy: lidská práva, hnutí za lidská práva,
nadřazené: ideologie
podřazené: práva
Charakteristika
"Feminismus je název pro komplex ideologií, sociálních teorií a politických hnutí, jejichž cílem je výzkum a potírání jevů, které lze považovat za projevy a součást utlačování žen, jako sociální skupiny."[1] Slovo feminismus pochází z latiny; femina=žena. Feminismus se rozvíjel až od 18.století, do té doby byl znám spíše pod ženským hnutím. Cílem feminismu bylo zlepšit životní podmínky pro ženy a také zavést ženská práva pod kategorii lidských práv. Jednalo se tedy především o volební právo, právo na vzdělání, majetek a právo na ochranu před násilím. Dříve byl feminismus chápán i jako boj žen za emancipaci, a to formou přednášek, letáků či jiných prostředků, kterými se ženy snažily zapůsobit na veřejnost. Postupně se feminismus rozdělil do několika směrů.
Historie
Hnutí feminismu se dá rozdělit na období 3 vln.
První vlna: Za první vlnu hnutí se považuje období mezi 18. století do 50. - 60. let 20. století. Mezi hlavní body, kterých feministky chtěly nejprve dosáhnout, patřila základní lidská práva a také občanská a politická práva, která by byla ukotvena v zákonech. V 60. letech feministky navazují na vznik hnutí občanských práv, které vede Martin Luther King. Poté se však cíle feministek trochu mění. Feministky se soustředí spíše na genderalizaci a mužské násilí. Muž je chápán jako zdroj útlaku a zdroj vykořisťování žen. První významné ženské jméno tohoto období je jméno Mary Wollstonecraft, která napsala roku 1792 dílo Vindication of the Rights of Woman (Obrana práv žen, čes. r. 1904). Tato žena kladla důraz na osamostatnění žen, snažila se, aby ženy i muži měli stejné postavení. Stala se zakladatelkou liberálního feminismu. Na našem území se feminismus rozvíjel díky Elišce Krásnohorské, která založila první dívčí gymnázium v Evropě. V USA se feminismus dostal do podvědomí už koncem 19. století, kdy se jednalo o otázku otrokářství a také volebního práva.
Druhá vlna:
Druhá vlna feminismu byla po druhé světové válce. V té době se jednalo hlavně o studentská hnutí. „Ženy začaly pociťovat, že sice mohou vystudovat téměř jakoukoli školu, ale poté se již nemohou kvalifikovaně uplatnit. Začaly proto zakládat své vlastní nezávislé organizace, které se zabývaly převážně feministickými otázkami“ [2] Právě jedním ze symbolů USA v 50. a 60. letech se staly obrázky šťastných manželek v domácnosti. Tehdejší funkcí žen bylo být ozdobou celé domácnosti. V 80.letech se začaly ženy chápat ne jako slabina mužů, ale jako rovny mužům.
