Etnikum

Z WikiKnihovna

Autor: Petr Hejtmánek

Klíčová slova: rasa, původ, jazyk, kultura, menšina

Synonyma: - etnická menšina

Související pojmy:

nadřazené - rasa, stát

podřazené -

Charakteristiky

Velký sociologický slovní charakterizuje pojem etnikum takto: „V západoevrop. tradici kult. definované a diferencované skupiny lidí. Ve stejném významu se používa pojem etnická skupina (zejm. v anglosaské oblasti) nebo fr. výraz ethnie, někdy i pojem etnos (je preferován např. rus. etnografy).“ [1, s.277] Mnoho lidí však nechápe rozdíl mezi pojmy "etnikum" a "národ" a zaměňuje je. Existuje dlouhodobý spor o termíny "národ" a "etnikum" a také o to, kdo či co do které kategorie spadá. Často k tomu zavdá i příliš stručná definice, viz. např. jak o etniku hovoří slovník cizích slov. Význam slova etnikum je popisován jako „skupina lidí, kterou spojuje společný původ, zvláštní kulturní znaky (především jazyk), tradice a mentalita“[2], což se jeví z hlediska sporu etnikum/národ nedostatečné.

Výstižnou definici nabízí Jandourkův sociologický slovník: Hovoří o etniku jako o skupině jedinců, kteří se od jiných skupin odlišují svou etnicitou neboli souhrnem faktorů kulturních, rasových, teritoriálních a jazykových, dále pak svou historií, sebepojetím, vědomím společného původu a také tím, že jsou jako etnicky odlišní vnímáni druhými.[3, s.76] Jandourek se také vyjadřuje k problému národ/etnikum: „Někdy se pojem etnikum používá též ve významu národní menšiny, jejichž kultura se liší od kultury většinové, ale etnikum není nutně totožné s národem. Na rozdíl od rasy příslušníci etnika nemají takové fyzické znaky, kterými by se výrazně lišili od příslušníků většiny. Důležitější je spíše odlišnost hodnot, norem, chování a jazyka. Znaky, které příslušníci etnika považují pro sebe za charakteristické, se někdy nazývají etnické vědomí.“[3, s.76]

Jako příklad nejednoznačnosti a přesahovosti termínů jako jsou "rasa", "národ", "etnikum" bývají uváděni Romové a jejich vnímání majoritní společností. Například Průcha uvádí, že část odborníků považuje Romy za etnikum, resp. za národnost. Jiní odborníci považují Romy za rasovou skupinu: hovoří o rasové diskriminaci Romů, o rasovém násilí vůči Romům apod. [4, s. 60-61] Švingalová se staví na stranu etnika, když proklamuje: „Přikláníme se k názoru, že Romy lze považovat za etnikum (etnickou menšinu), resp. národnost (národnostní menšinu)“. [5]

Rizika

Vzhledem k tomu, že pojmy jakkoliv vymezující nějaké skupiny lidí od jiných vznikaly z historického hlediska především k politickému, majetkovému a územnímu nárokování, je jasné, že již od jejich vzniku bylo vše kolem nich provázeno spory a riziky. Například přílišné škatulkování obyvatelstva pod nálepky etnických menšin či majorit může vést až k vyčlenění skupiny lidí na/za okraj společnosti či dokonce k násilí a nepokojům. Hirt k problémům etnicity a etnizace píše: „Problematická tendence vysvětlovat různé komplexní události většinou sociálního, historického či politického charakteru prostřednictvím všeobjímající kategorie etnicity bývá označována jako „etnicizace“. Může vést k pomyslnému oddělování původně nerozlišených populací, nebo k prohlubování existujících společenských distinkcí. Čili k pravému opaku úsilí, ke kterému směřuje současné pojetí interkulturního vzdělávání.“ [6]

Konflikt národní stát versus etnika

Většina národních států se snaží z dlouhodobého hlediska více či méně řešit soužití dominantní kultury s menšinami. Humanitární organizace Člověk v tísni, která se problematikou nejen etnických menšin dlouhodobě zabývá, hovoří ve svých materiálech o důsledcích, jimž čelí etnická menšina existující uvnitř národního státu. „Historicky dochází k procesu vydělování etnických skupin (etnogenezi), nebo naopak k jejich asimilaci v důsledku vzájemných a trvalých kulturních kontaktů odlišných etnických skupin. V moderní společnosti vyvolává tyto procesy především industrializace, urbanizace a migrace. (..) Členové etnických skupin mohou být na základě etnické příslušnosti vylučováni z okolní společnosti. Jsou tak nedobrovolně omezováni a znevýhodněni v dělbě práce, přístupu ke vzdělání, moci a bohatství oproti dominantnímu etniku/národu.“[7] Evropská unie se snaží předejít nenávratným kulturním ztrátám ať již pozvolnou asimilací či jinou cestou projektem Evropské kulturní dědictví. Je nutno podotknout, že na mizení kulturních tradic, které jsou jedním z aspektů existence etnika, má také silný vliv rostoucí globalizace. Dobrým příkladem boje proti těmto neblahým vlivům jsou třeba Dny evropského dědictví, mezi jejich hlavní cíle patří zejména: -zlepšovaní informovanosti o jiných kulturách -ochranu kulturního dědictví v nejširším slova smyslu -respektování všech kultur bez ohledu na jejich rozšíření [8]

Podíl nejpočetnějších etnických skupin v ČR podle sčítání lidu z roku 2001

Česká národnost: 9249777 obyvatel

Moravská národnost: 380474 obyvatel

Slezská národnost: 10878 obyvatel

Slovenská národnost: 19319 obyvatel

Polská národnost: 51968 obyvatel

Německá národnost: 39106 obyvatel

Romská národnost: 11746 obyvatel

Maďarská národnost: 14672 obyvatel

Ukrajinská národnost: 22112 obyvatel

Ruská národnost: 12369 obyvatel

Vietnamská národnost: 17462 obyvatel

Data převzata ze stránek Českého statistického úřadu.[9]

Česká, moravská a slezská národnost jsou považovány za nativní obyvatele České republiky a při reportování stavu obyvatelstva orgánům Evropské unie byly všechny označeny za národnost českou.

Použitá literatura

  1. Velký sociologický slovník. I, A-O. Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1996. 747 s. ISBN 8071843113 (soubor). ISBN 8071841641 (1. svazek).
  2. Best one service s.r.o. Slovník cizích slov [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: <http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=etnikum&typ=0>.
  3. JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001. 285 s ISBN 8071785350.
  4. PRŮCHA, Jan. Interkulturní psychologie. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 199 s ISBN 8071788856.
  5. ŠVINGALOVÁ, Dana . Multikultura.cz [online]. c2007 [cit. 2011-01-03]. Etnikum (etnická skupina). Dostupné z WWW: <http://www.multikultura.cz/multikulturni-vychova/vychozi-pojmy/etnikum/>.
  6. HIRT, Tomáš. Varianty.cz [online]. [c2008] [cit. 2011-01-04]. Etnicita, etnikum, etnické skupiny. Dostupné z WWW: <http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_3.pdf>.
  7. Člověk v tísni. Programy sociální integrace [online]. [c2006] [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: <http://www.integracniprogramy.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=768:etnikum&catid=550:h1-slovniek-pojm&Itemid=339>.
  8. Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka. Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka [online]. c2010 [cit. 2011-02-02]. Dny evropského dědictví / European Heritage Days (EHD). Dostupné z WWW: <http://www.shscms.cz/ehd/cz/>.
  9. Český statistický úřad. Český statistický úřad [online]. c2003 [cit. 2011-01-04]. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1.3.2001 OBYVATELSTVO. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_cr/$File/e-4104-02.pdf>.