Etnikum: Porovnání verzí
m (31 revizí: IMPORT D-F: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)) |
|||
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
==Charakteristiky== | ==Charakteristiky== | ||
Velký sociologický slovní charakterizuje pojem etnikum takto: ''„V západoevrop. tradici kult. definované a diferencované skupiny lidí. Ve stejném významu se používa pojem etnická skupina (zejm. v anglosaské oblasti) nebo fr. výraz ethnie, někdy i pojem etnos (je preferován např. rus. etnografy).“'' [[#Literatura|[1, s.277]]] Mnoho lidí však nechápe rozdíl mezi pojmy "etnikum" a "národ" a zaměňuje je. | Velký sociologický slovní charakterizuje pojem etnikum takto: ''„V západoevrop. tradici kult. definované a diferencované skupiny lidí. Ve stejném významu se používa pojem etnická skupina (zejm. v anglosaské oblasti) nebo fr. výraz ethnie, někdy i pojem etnos (je preferován např. rus. etnografy).“'' [[#Literatura|[1, s.277]]] Mnoho lidí však nechápe rozdíl mezi pojmy "etnikum" a "národ" a zaměňuje je. | ||
− | Existuje dlouhodobý spor o termíny "národ" a "etnikum" a také o to, kdo či co do které kategorie spadá. Často k tomu zavdá i příliš stručná definice, viz. např. jak o etniku hovoří slovník cizích slov. Význam slova etnikum je popisován jako „''skupina lidí, kterou spojuje společný původ, zvláštní kulturní znaky (především jazyk), tradice a mentalita“'', což se jeví z hlediska sporu etnikum/národ nedostatečné. | + | Existuje dlouhodobý spor o termíny "národ" a "etnikum" a také o to, kdo či co do které kategorie spadá. Často k tomu zavdá i příliš stručná definice, viz. např. jak o etniku hovoří slovník cizích slov. Význam slova etnikum je popisován jako „''skupina lidí, kterou spojuje společný původ, zvláštní kulturní znaky (především jazyk), tradice a mentalita“''[[#Literatura|[2]]], což se jeví z hlediska sporu etnikum/národ nedostatečné. |
− | + | ||
Výstižnou definici nabízí Jandourkův sociologický slovník: | Výstižnou definici nabízí Jandourkův sociologický slovník: | ||
Hovoří o etniku jako o skupině jedinců, kteří se od jiných skupin odlišují svou etnicitou neboli souhrnem faktorů kulturních, rasových, teritoriálních a jazykových, dále pak svou historií, sebepojetím, vědomím společného původu a také tím, že jsou jako etnicky odlišní vnímáni druhými.[[#Literatura|[3, s.76]]] | Hovoří o etniku jako o skupině jedinců, kteří se od jiných skupin odlišují svou etnicitou neboli souhrnem faktorů kulturních, rasových, teritoriálních a jazykových, dále pak svou historií, sebepojetím, vědomím společného původu a také tím, že jsou jako etnicky odlišní vnímáni druhými.[[#Literatura|[3, s.76]]] | ||
Řádek 21: | Řádek 21: | ||
Jako příklad nejednoznačnosti a přesahovosti termínů jako jsou "rasa", "národ", "etnikum" bývají uváděni Romové a jejich vnímání majoritní společností. Například Průcha uvádí, že část odborníků považuje Romy za etnikum, resp. za národnost. Jiní odborníci považují Romy za rasovou skupinu: hovoří o rasové diskriminaci Romů, o rasovém násilí vůči Romům apod. [[#Literatura|[4, s. 60-61]]] | Jako příklad nejednoznačnosti a přesahovosti termínů jako jsou "rasa", "národ", "etnikum" bývají uváděni Romové a jejich vnímání majoritní společností. Například Průcha uvádí, že část odborníků považuje Romy za etnikum, resp. za národnost. Jiní odborníci považují Romy za rasovou skupinu: hovoří o rasové diskriminaci Romů, o rasovém násilí vůči Romům apod. [[#Literatura|[4, s. 60-61]]] | ||
− | |||
− | |||
== Rizika == | == Rizika == | ||
Vzhledem k tomu, že pojmy jakkoliv vymezující nějaké skupiny lidí od jiných vznikaly z historického hlediska především k politickému, majetkovému a územnímu nárokování, je jasné, že již od jejich vzniku bylo vše kolem nich provázeno spory a riziky. Například přílišné škatulkování obyvatelstva pod nálepky etnických menšin či majorit může vést až k vyčlenění skupiny lidí na/za okraj společnosti či dokonce k násilí a nepokojům. Hirt k problémům etnicity a etnizace píše: ''„Problematická tendence vysvětlovat různé komplexní události většinou sociálního, historického či politického charakteru prostřednictvím všeobjímající kategorie etnicity bývá označována jako „etnicizace“. Může vést k pomyslnému oddělování původně nerozlišených populací, nebo k prohlubování existujících společenských distinkcí. Čili k pravému opaku úsilí, ke kterému směřuje současné pojetí interkulturního vzdělávání.“'' | Vzhledem k tomu, že pojmy jakkoliv vymezující nějaké skupiny lidí od jiných vznikaly z historického hlediska především k politickému, majetkovému a územnímu nárokování, je jasné, že již od jejich vzniku bylo vše kolem nich provázeno spory a riziky. Například přílišné škatulkování obyvatelstva pod nálepky etnických menšin či majorit může vést až k vyčlenění skupiny lidí na/za okraj společnosti či dokonce k násilí a nepokojům. Hirt k problémům etnicity a etnizace píše: ''„Problematická tendence vysvětlovat různé komplexní události většinou sociálního, historického či politického charakteru prostřednictvím všeobjímající kategorie etnicity bývá označována jako „etnicizace“. Může vést k pomyslnému oddělování původně nerozlišených populací, nebo k prohlubování existujících společenských distinkcí. Čili k pravému opaku úsilí, ke kterému směřuje současné pojetí interkulturního vzdělávání.“'' | ||
− | [[#Literatura|[ | + | [[#Literatura|[5]]] |
== Konflikt národní stát versus etnika == | == Konflikt národní stát versus etnika == | ||
Většina národních států se snaží z dlouhodobého hlediska více či méně řešit soužití dominantní kultury s menšinami. | Většina národních států se snaží z dlouhodobého hlediska více či méně řešit soužití dominantní kultury s menšinami. | ||
− | Humanitární organizace Člověk v tísni, která se problematikou nejen etnických menšin dlouhodobě zabývá, hovoří ve svých materiálech o důsledcích, jimž čelí etnická menšina existující uvnitř národního státu. ''„Historicky dochází k procesu vydělování etnických skupin (etnogenezi), nebo naopak k jejich asimilaci v důsledku vzájemných a trvalých kulturních kontaktů odlišných etnických skupin. V moderní společnosti vyvolává tyto procesy především industrializace, urbanizace a migrace. (..) Členové etnických skupin mohou být na základě etnické příslušnosti vylučováni z okolní společnosti. Jsou tak nedobrovolně omezováni a znevýhodněni v dělbě práce, přístupu ke vzdělání, moci a bohatství oproti dominantnímu etniku/národu.“''[[#Literatura|[ | + | Humanitární organizace Člověk v tísni, která se problematikou nejen etnických menšin dlouhodobě zabývá, hovoří ve svých materiálech o důsledcích, jimž čelí etnická menšina existující uvnitř národního státu. ''„Historicky dochází k procesu vydělování etnických skupin (etnogenezi), nebo naopak k jejich asimilaci v důsledku vzájemných a trvalých kulturních kontaktů odlišných etnických skupin. V moderní společnosti vyvolává tyto procesy především industrializace, urbanizace a migrace. (..) Členové etnických skupin mohou být na základě etnické příslušnosti vylučováni z okolní společnosti. Jsou tak nedobrovolně omezováni a znevýhodněni v dělbě práce, přístupu ke vzdělání, moci a bohatství oproti dominantnímu etniku/národu.“''[[#Literatura|[6]]] |
Evropská unie se snaží předejít nenávratným kulturním ztrátám ať již pozvolnou asimilací či jinou cestou projektem Evropské kulturní dědictví. Je nutno podotknout, že na mizení kulturních tradic, které jsou jedním z aspektů existence etnika, má také silný vliv rostoucí globalizace. | Evropská unie se snaží předejít nenávratným kulturním ztrátám ať již pozvolnou asimilací či jinou cestou projektem Evropské kulturní dědictví. Je nutno podotknout, že na mizení kulturních tradic, které jsou jedním z aspektů existence etnika, má také silný vliv rostoucí globalizace. | ||
− | Dobrým příkladem boje proti těmto neblahým vlivům jsou třeba Dny evropského dědictví, mezi jejich hlavní cíle patří zejména: | + | Dobrým příkladem boje proti těmto neblahým vlivům jsou třeba Dny evropského dědictví, mezi jejich hlavní cíle patří zejména:[[#Literatura|[7]]] |
+ | |||
-zlepšovaní informovanosti o jiných kulturách | -zlepšovaní informovanosti o jiných kulturách | ||
+ | |||
-ochranu kulturního dědictví v nejširším slova smyslu | -ochranu kulturního dědictví v nejširším slova smyslu | ||
+ | |||
-respektování všech kultur bez ohledu na jejich rozšíření | -respektování všech kultur bez ohledu na jejich rozšíření | ||
− | |||
== Podíl nejpočetnějších etnických skupin v ČR podle sčítání lidu z roku 2001 == | == Podíl nejpočetnějších etnických skupin v ČR podle sčítání lidu z roku 2001 == | ||
Řádek 61: | Řádek 61: | ||
Vietnamská národnost: 17462 obyvatel | Vietnamská národnost: 17462 obyvatel | ||
− | Data převzata ze stránek Českého statistického úřadu.[[#Literatura|[ | + | Data převzata ze stránek Českého statistického úřadu.[[#Literatura|[8]]] |
Česká, moravská a slezská národnost jsou považovány za nativní obyvatele České republiky a při reportování stavu obyvatelstva orgánům Evropské unie byly všechny označeny za národnost českou. | Česká, moravská a slezská národnost jsou považovány za nativní obyvatele České republiky a při reportování stavu obyvatelstva orgánům Evropské unie byly všechny označeny za národnost českou. | ||
Řádek 70: | Řádek 70: | ||
# JANDOUREK, Jan. ''Sociologický slovník''. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001. 285 s ISBN 8071785350. | # JANDOUREK, Jan. ''Sociologický slovník''. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001. 285 s ISBN 8071785350. | ||
# PRŮCHA, Jan. ''Interkulturní psychologie''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 199 s ISBN 8071788856. | # PRŮCHA, Jan. ''Interkulturní psychologie''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 199 s ISBN 8071788856. | ||
− | |||
# HIRT, Tomáš. ''Varianty.cz'' [online]. [c2008] [cit. 2011-01-04]. Etnicita, etnikum, etnické skupiny. Dostupné z WWW: <http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_3.pdf>. | # HIRT, Tomáš. ''Varianty.cz'' [online]. [c2008] [cit. 2011-01-04]. Etnicita, etnikum, etnické skupiny. Dostupné z WWW: <http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_3.pdf>. | ||
# Člověk v tísni. ''Programy sociální integrace'' [online]. [c2006] [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: <http://www.integracniprogramy.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=768:etnikum&catid=550:h1-slovniek-pojm&Itemid=339>. | # Člověk v tísni. ''Programy sociální integrace'' [online]. [c2006] [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: <http://www.integracniprogramy.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=768:etnikum&catid=550:h1-slovniek-pojm&Itemid=339>. | ||
+ | #Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka. Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka [online]. c2010 [cit. 2011-02-02]. Dny evropského dědictví / European Heritage Days (EHD). Dostupné z WWW: <http://www.shscms.cz/ehd/cz/>. | ||
# Český statistický úřad. ''Český statistický úřad'' [online]. c2003 [cit. 2011-01-04]. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1.3.2001 OBYVATELSTVO. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_cr/$File/e-4104-02.pdf>. | # Český statistický úřad. ''Český statistický úřad'' [online]. c2003 [cit. 2011-01-04]. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1.3.2001 OBYVATELSTVO. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_cr/$File/e-4104-02.pdf>. |
Aktuální verze z 6. 2. 2012, 11:14
Autor: Petr Hejtmánek
Klíčová slova: rasa, původ, jazyk, kultura, menšina
Synonyma: - etnická menšina
Související pojmy:
nadřazené - rasa, stát
podřazené -
Charakteristiky
Velký sociologický slovní charakterizuje pojem etnikum takto: „V západoevrop. tradici kult. definované a diferencované skupiny lidí. Ve stejném významu se používa pojem etnická skupina (zejm. v anglosaské oblasti) nebo fr. výraz ethnie, někdy i pojem etnos (je preferován např. rus. etnografy).“ [1, s.277] Mnoho lidí však nechápe rozdíl mezi pojmy "etnikum" a "národ" a zaměňuje je. Existuje dlouhodobý spor o termíny "národ" a "etnikum" a také o to, kdo či co do které kategorie spadá. Často k tomu zavdá i příliš stručná definice, viz. např. jak o etniku hovoří slovník cizích slov. Význam slova etnikum je popisován jako „skupina lidí, kterou spojuje společný původ, zvláštní kulturní znaky (především jazyk), tradice a mentalita“[2], což se jeví z hlediska sporu etnikum/národ nedostatečné.
Výstižnou definici nabízí Jandourkův sociologický slovník: Hovoří o etniku jako o skupině jedinců, kteří se od jiných skupin odlišují svou etnicitou neboli souhrnem faktorů kulturních, rasových, teritoriálních a jazykových, dále pak svou historií, sebepojetím, vědomím společného původu a také tím, že jsou jako etnicky odlišní vnímáni druhými.[3, s.76] Jandourek se také vyjadřuje k problému národ/etnikum: „Někdy se pojem etnikum používá též ve významu národní menšiny, jejichž kultura se liší od kultury většinové, ale etnikum není nutně totožné s národem. Na rozdíl od rasy příslušníci etnika nemají takové fyzické znaky, kterými by se výrazně lišili od příslušníků většiny. Důležitější je spíše odlišnost hodnot, norem, chování a jazyka. Znaky, které příslušníci etnika považují pro sebe za charakteristické, se někdy nazývají etnické vědomí.“[3, s.76]
Jako příklad nejednoznačnosti a přesahovosti termínů jako jsou "rasa", "národ", "etnikum" bývají uváděni Romové a jejich vnímání majoritní společností. Například Průcha uvádí, že část odborníků považuje Romy za etnikum, resp. za národnost. Jiní odborníci považují Romy za rasovou skupinu: hovoří o rasové diskriminaci Romů, o rasovém násilí vůči Romům apod. [4, s. 60-61]
Rizika
Vzhledem k tomu, že pojmy jakkoliv vymezující nějaké skupiny lidí od jiných vznikaly z historického hlediska především k politickému, majetkovému a územnímu nárokování, je jasné, že již od jejich vzniku bylo vše kolem nich provázeno spory a riziky. Například přílišné škatulkování obyvatelstva pod nálepky etnických menšin či majorit může vést až k vyčlenění skupiny lidí na/za okraj společnosti či dokonce k násilí a nepokojům. Hirt k problémům etnicity a etnizace píše: „Problematická tendence vysvětlovat různé komplexní události většinou sociálního, historického či politického charakteru prostřednictvím všeobjímající kategorie etnicity bývá označována jako „etnicizace“. Může vést k pomyslnému oddělování původně nerozlišených populací, nebo k prohlubování existujících společenských distinkcí. Čili k pravému opaku úsilí, ke kterému směřuje současné pojetí interkulturního vzdělávání.“ [5]
Konflikt národní stát versus etnika
Většina národních států se snaží z dlouhodobého hlediska více či méně řešit soužití dominantní kultury s menšinami. Humanitární organizace Člověk v tísni, která se problematikou nejen etnických menšin dlouhodobě zabývá, hovoří ve svých materiálech o důsledcích, jimž čelí etnická menšina existující uvnitř národního státu. „Historicky dochází k procesu vydělování etnických skupin (etnogenezi), nebo naopak k jejich asimilaci v důsledku vzájemných a trvalých kulturních kontaktů odlišných etnických skupin. V moderní společnosti vyvolává tyto procesy především industrializace, urbanizace a migrace. (..) Členové etnických skupin mohou být na základě etnické příslušnosti vylučováni z okolní společnosti. Jsou tak nedobrovolně omezováni a znevýhodněni v dělbě práce, přístupu ke vzdělání, moci a bohatství oproti dominantnímu etniku/národu.“[6] Evropská unie se snaží předejít nenávratným kulturním ztrátám ať již pozvolnou asimilací či jinou cestou projektem Evropské kulturní dědictví. Je nutno podotknout, že na mizení kulturních tradic, které jsou jedním z aspektů existence etnika, má také silný vliv rostoucí globalizace. Dobrým příkladem boje proti těmto neblahým vlivům jsou třeba Dny evropského dědictví, mezi jejich hlavní cíle patří zejména:[7]
-zlepšovaní informovanosti o jiných kulturách
-ochranu kulturního dědictví v nejširším slova smyslu
-respektování všech kultur bez ohledu na jejich rozšíření
Podíl nejpočetnějších etnických skupin v ČR podle sčítání lidu z roku 2001
Česká národnost: 9249777 obyvatel
Moravská národnost: 380474 obyvatel
Slezská národnost: 10878 obyvatel
Slovenská národnost: 19319 obyvatel
Polská národnost: 51968 obyvatel
Německá národnost: 39106 obyvatel
Romská národnost: 11746 obyvatel
Maďarská národnost: 14672 obyvatel
Ukrajinská národnost: 22112 obyvatel
Ruská národnost: 12369 obyvatel
Vietnamská národnost: 17462 obyvatel
Data převzata ze stránek Českého statistického úřadu.[8]
Česká, moravská a slezská národnost jsou považovány za nativní obyvatele České republiky a při reportování stavu obyvatelstva orgánům Evropské unie byly všechny označeny za národnost českou.
Použitá literatura
- Velký sociologický slovník. I, A-O. Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1996. 747 s. ISBN 8071843113 (soubor). ISBN 8071841641 (1. svazek).
- Best one service s.r.o. Slovník cizích slov [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: <http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=etnikum&typ=0>.
- JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001. 285 s ISBN 8071785350.
- PRŮCHA, Jan. Interkulturní psychologie. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 199 s ISBN 8071788856.
- HIRT, Tomáš. Varianty.cz [online]. [c2008] [cit. 2011-01-04]. Etnicita, etnikum, etnické skupiny. Dostupné z WWW: <http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_3.pdf>.
- Člověk v tísni. Programy sociální integrace [online]. [c2006] [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: <http://www.integracniprogramy.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=768:etnikum&catid=550:h1-slovniek-pojm&Itemid=339>.
- Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka. Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka [online]. c2010 [cit. 2011-02-02]. Dny evropského dědictví / European Heritage Days (EHD). Dostupné z WWW: <http://www.shscms.cz/ehd/cz/>.
- Český statistický úřad. Český statistický úřad [online]. c2003 [cit. 2011-01-04]. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1.3.2001 OBYVATELSTVO. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_cr/$File/e-4104-02.pdf>.