Etnikum: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka: Etnikum ---- '''Autor: ''' Petr Hejtmánek '''Klíčová slova: ''' rasa, původ, jazyk, kultura '''Synonyma: ''' - '''Související pojmy: ''' <blockquote> ''nadřazené...)
 
m (31 revizí: IMPORT D-F: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/))
 
(Není zobrazeno 30 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
Etnikum
 
----
 
 
'''Autor: ''' Petr Hejtmánek
 
'''Autor: ''' Petr Hejtmánek
'''Klíčová slova: ''' rasa, původ, jazyk, kultura
+
 
'''Synonyma: ''' -
+
'''Klíčová slova: ''' rasa, původ, jazyk, kultura, menšina
 +
 
 +
'''Synonyma: ''' - etnická menšina
 +
 
 
'''Související pojmy: '''
 
'''Související pojmy: '''
  
 
<blockquote>
 
<blockquote>
''nadřazené'' - </blockquote>
+
''nadřazené'' - rasa, stát</blockquote>
 
<blockquote>
 
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>
+
''podřazené'' - </blockquote>
 +
 
 +
==Charakteristiky==
 +
Velký sociologický slovní charakterizuje pojem etnikum takto: ''„V západoevrop. tradici kult. definované a diferencované skupiny lidí. Ve stejném významu se používa pojem etnická skupina (zejm. v anglosaské oblasti) nebo fr. výraz ethnie, někdy i pojem etnos (je preferován např. rus. etnografy).“'' [[#Literatura|[1, s.277]]] Mnoho lidí však nechápe rozdíl mezi pojmy "etnikum" a "národ" a zaměňuje je.
 +
Existuje dlouhodobý spor o termíny "národ" a "etnikum" a také o to, kdo či co do které kategorie spadá. Často k tomu zavdá i příliš stručná definice, viz. např. jak o etniku hovoří slovník cizích slov. Význam slova etnikum je popisován jako „''skupina lidí, kterou spojuje společný původ, zvláštní kulturní znaky (především jazyk), tradice a mentalita“''[[#Literatura|[2]]], což se jeví z hlediska sporu etnikum/národ nedostatečné.
 +
 
 +
Výstižnou definici nabízí Jandourkův sociologický slovník:
 +
Hovoří o etniku jako o skupině jedinců, kteří se od jiných skupin odlišují svou etnicitou neboli souhrnem faktorů kulturních, rasových, teritoriálních a jazykových, dále pak svou historií, sebepojetím, vědomím společného původu a také tím, že jsou jako etnicky odlišní vnímáni druhými.[[#Literatura|[3, s.76]]]
 +
Jandourek se také vyjadřuje k problému národ/etnikum: ''„Někdy se pojem etnikum používá též ve významu národní menšiny, jejichž kultura se liší od kultury většinové, ale etnikum není nutně totožné s národem. Na rozdíl od rasy příslušníci etnika nemají takové fyzické znaky, kterými by se výrazně lišili od příslušníků většiny. Důležitější je spíše odlišnost hodnot, norem, chování a jazyka. Znaky, které příslušníci etnika považují pro sebe za charakteristické, se někdy nazývají etnické vědomí.“''[[#Literatura|[3, s.76]]]
 +
 
 +
Jako příklad nejednoznačnosti a přesahovosti termínů jako jsou "rasa", "národ", "etnikum" bývají uváděni Romové a jejich vnímání majoritní společností. Například Průcha uvádí, že část odborníků považuje Romy za etnikum, resp. za národnost. Jiní odborníci považují Romy za rasovou skupinu: hovoří o rasové diskriminaci Romů, o rasovém násilí vůči Romům apod. [[#Literatura|[4, s. 60-61]]]
 +
 
 +
== Rizika ==
 +
Vzhledem k tomu, že pojmy jakkoliv vymezující nějaké skupiny lidí od jiných vznikaly z historického hlediska především k politickému, majetkovému a územnímu nárokování, je jasné, že již od jejich vzniku bylo vše kolem nich provázeno spory a riziky. Například přílišné škatulkování obyvatelstva pod nálepky etnických menšin či majorit může vést až k vyčlenění skupiny lidí na/za okraj společnosti či dokonce k násilí a nepokojům. Hirt k problémům etnicity a etnizace píše: ''„Problematická tendence vysvětlovat různé komplexní události většinou sociálního, historického či politického charakteru prostřednictvím všeobjímající kategorie etnicity bývá označována jako „etnicizace“. Může vést k pomyslnému oddělování původně nerozlišených populací, nebo k prohlubování existujících společenských distinkcí. Čili k pravému opaku úsilí, ke kterému směřuje současné pojetí interkulturního vzdělávání.“''
 +
[[#Literatura|[5]]]
 +
 
 +
== Konflikt národní stát versus etnika ==
 +
Většina národních států se snaží z dlouhodobého hlediska více či méně řešit soužití dominantní kultury s menšinami.
 +
Humanitární organizace Člověk v tísni, která se problematikou nejen etnických menšin dlouhodobě zabývá, hovoří ve svých materiálech o důsledcích, jimž čelí etnická menšina existující uvnitř národního státu. ''„Historicky dochází k procesu vydělování etnických skupin (etnogenezi), nebo naopak k jejich asimilaci v důsledku vzájemných a trvalých kulturních kontaktů odlišných etnických skupin. V moderní společnosti vyvolává tyto procesy především industrializace, urbanizace a migrace. (..) Členové etnických skupin mohou být na základě etnické příslušnosti vylučováni z okolní společnosti. Jsou tak nedobrovolně omezováni a znevýhodněni v dělbě práce, přístupu ke vzdělání, moci a bohatství oproti dominantnímu etniku/národu.“''[[#Literatura|[6]]]
 +
Evropská unie se snaží předejít nenávratným kulturním ztrátám ať již pozvolnou asimilací či jinou cestou projektem Evropské kulturní dědictví. Je nutno podotknout, že na mizení kulturních tradic, které jsou jedním z aspektů existence etnika, má také silný vliv rostoucí globalizace.
 +
Dobrým příkladem boje proti těmto neblahým vlivům jsou třeba Dny evropského dědictví, mezi jejich hlavní cíle patří zejména:[[#Literatura|[7]]]
 +
 
 +
-zlepšovaní informovanosti o jiných kulturách
 +
 
 +
-ochranu kulturního dědictví v nejširším slova smyslu
 +
 
 +
-respektování všech kultur bez ohledu na jejich rozšíření
 +
 
 +
== Podíl nejpočetnějších etnických skupin v ČR podle sčítání lidu z roku 2001 ==
 +
Česká národnost: 9249777 obyvatel
 +
 
 +
Moravská národnost:  380474 obyvatel
 +
 
 +
Slezská národnost:  10878 obyvatel
 +
 
 +
Slovenská národnost:  19319 obyvatel
  
 +
Polská národnost:  51968 obyvatel
  
 +
Německá národnost:  39106 obyvatel
  
==Charakteristiky==
+
Romská národnost:  11746 obyvatel
Z řečtiny - ethos znamená kmen, národ, ve smyslu příbuzenské jednotky (jako společenství založené na rodovém základu).
+
 
 +
Maďarská národnost:  14672 obyvatel
 +
 
 +
Ukrajinská národnost:  22112 obyvatel
 +
 
 +
Ruská národnost:  12369 obyvatel
  
Jde o společenství lidí, kteří mají společný rasový původ, obvykle společný jazyk a sdílejí společnou kulturu. Souhrnně lze říci, že etnikum se vyznačuje svou vlastní etnicitou. Je souhrnem lidí se společnou etnicitou, která je odlišná od etnicity jiných lidí. Sdílejí představu o společném původu, blízkých historických osudech a jsou určeni i používáním společného jména (etnonyma). (Velký sociologický slovník, 1996, str. 276 - 227)[[#Literatura|[1]]]
+
Vietnamská národnost:  17462 obyvatel
  
==Výzkumy==
+
Data převzata ze stránek Českého statistického úřadu.[[#Literatura|[8]]]
  
==Ochrana==
+
Česká, moravská a slezská národnost jsou považovány za nativní obyvatele České republiky a při reportování stavu obyvatelstva orgánům Evropské unie byly všechny označeny za národnost českou.
  
 
==Použitá literatura==
 
==Použitá literatura==
# BARRET, Daniel, J. ''Bandité na informační dálnici''. Kateřina Dufková. 1. vyd. Brno : Computer press, 1999. 235 s. ISBN 80-7226-167-3.
+
# ''Velký sociologický slovník. I, A-O.'' Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1996. 747 s. ISBN 8071843113 (soubor). ISBN 8071841641 (1. svazek).
# ''Bezpečnost dětí na internetu : Konečná zpráva pro Českou republiku'' [online]. 2006 [cit. 2009-03-28]. Dostupný z WWW: <http://www.saferinternet.cz/data/articles/down_123.pdf>.
+
# Best one service s.r.o. ''Slovník cizích slov'' [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: <http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=etnikum&typ=0>.
 +
# JANDOUREK, Jan. ''Sociologický slovník''. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001. 285 s ISBN 8071785350.
 +
# PRŮCHA, Jan. ''Interkulturní psychologie''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 199 s ISBN 8071788856.
 +
# HIRT, Tomáš. ''Varianty.cz'' [online]. [c2008] [cit. 2011-01-04]. Etnicita, etnikum, etnické skupiny. Dostupné z WWW: <http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_3.pdf>.
 +
# Člověk v tísni. ''Programy sociální integrace'' [online]. [c2006] [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: <http://www.integracniprogramy.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=768:etnikum&catid=550:h1-slovniek-pojm&Itemid=339>.
 +
#Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka. Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka [online]. c2010 [cit. 2011-02-02]. Dny evropského dědictví / European Heritage Days (EHD). Dostupné z WWW: <http://www.shscms.cz/ehd/cz/>.
 +
# Český statistický úřad. ''Český statistický úřad'' [online]. c2003 [cit. 2011-01-04]. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1.3.2001 OBYVATELSTVO. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_cr/$File/e-4104-02.pdf>.

Aktuální verze z 6. 2. 2012, 13:14

Autor: Petr Hejtmánek

Klíčová slova: rasa, původ, jazyk, kultura, menšina

Synonyma: - etnická menšina

Související pojmy:

nadřazené - rasa, stát
podřazené -

Charakteristiky

Velký sociologický slovní charakterizuje pojem etnikum takto: „V západoevrop. tradici kult. definované a diferencované skupiny lidí. Ve stejném významu se používa pojem etnická skupina (zejm. v anglosaské oblasti) nebo fr. výraz ethnie, někdy i pojem etnos (je preferován např. rus. etnografy).“ [1, s.277] Mnoho lidí však nechápe rozdíl mezi pojmy "etnikum" a "národ" a zaměňuje je. Existuje dlouhodobý spor o termíny "národ" a "etnikum" a také o to, kdo či co do které kategorie spadá. Často k tomu zavdá i příliš stručná definice, viz. např. jak o etniku hovoří slovník cizích slov. Význam slova etnikum je popisován jako „skupina lidí, kterou spojuje společný původ, zvláštní kulturní znaky (především jazyk), tradice a mentalita“[2], což se jeví z hlediska sporu etnikum/národ nedostatečné.

Výstižnou definici nabízí Jandourkův sociologický slovník: Hovoří o etniku jako o skupině jedinců, kteří se od jiných skupin odlišují svou etnicitou neboli souhrnem faktorů kulturních, rasových, teritoriálních a jazykových, dále pak svou historií, sebepojetím, vědomím společného původu a také tím, že jsou jako etnicky odlišní vnímáni druhými.[3, s.76] Jandourek se také vyjadřuje k problému národ/etnikum: „Někdy se pojem etnikum používá též ve významu národní menšiny, jejichž kultura se liší od kultury většinové, ale etnikum není nutně totožné s národem. Na rozdíl od rasy příslušníci etnika nemají takové fyzické znaky, kterými by se výrazně lišili od příslušníků většiny. Důležitější je spíše odlišnost hodnot, norem, chování a jazyka. Znaky, které příslušníci etnika považují pro sebe za charakteristické, se někdy nazývají etnické vědomí.“[3, s.76]

Jako příklad nejednoznačnosti a přesahovosti termínů jako jsou "rasa", "národ", "etnikum" bývají uváděni Romové a jejich vnímání majoritní společností. Například Průcha uvádí, že část odborníků považuje Romy za etnikum, resp. za národnost. Jiní odborníci považují Romy za rasovou skupinu: hovoří o rasové diskriminaci Romů, o rasovém násilí vůči Romům apod. [4, s. 60-61]

Rizika

Vzhledem k tomu, že pojmy jakkoliv vymezující nějaké skupiny lidí od jiných vznikaly z historického hlediska především k politickému, majetkovému a územnímu nárokování, je jasné, že již od jejich vzniku bylo vše kolem nich provázeno spory a riziky. Například přílišné škatulkování obyvatelstva pod nálepky etnických menšin či majorit může vést až k vyčlenění skupiny lidí na/za okraj společnosti či dokonce k násilí a nepokojům. Hirt k problémům etnicity a etnizace píše: „Problematická tendence vysvětlovat různé komplexní události většinou sociálního, historického či politického charakteru prostřednictvím všeobjímající kategorie etnicity bývá označována jako „etnicizace“. Může vést k pomyslnému oddělování původně nerozlišených populací, nebo k prohlubování existujících společenských distinkcí. Čili k pravému opaku úsilí, ke kterému směřuje současné pojetí interkulturního vzdělávání.“ [5]

Konflikt národní stát versus etnika

Většina národních států se snaží z dlouhodobého hlediska více či méně řešit soužití dominantní kultury s menšinami. Humanitární organizace Člověk v tísni, která se problematikou nejen etnických menšin dlouhodobě zabývá, hovoří ve svých materiálech o důsledcích, jimž čelí etnická menšina existující uvnitř národního státu. „Historicky dochází k procesu vydělování etnických skupin (etnogenezi), nebo naopak k jejich asimilaci v důsledku vzájemných a trvalých kulturních kontaktů odlišných etnických skupin. V moderní společnosti vyvolává tyto procesy především industrializace, urbanizace a migrace. (..) Členové etnických skupin mohou být na základě etnické příslušnosti vylučováni z okolní společnosti. Jsou tak nedobrovolně omezováni a znevýhodněni v dělbě práce, přístupu ke vzdělání, moci a bohatství oproti dominantnímu etniku/národu.“[6] Evropská unie se snaží předejít nenávratným kulturním ztrátám ať již pozvolnou asimilací či jinou cestou projektem Evropské kulturní dědictví. Je nutno podotknout, že na mizení kulturních tradic, které jsou jedním z aspektů existence etnika, má také silný vliv rostoucí globalizace. Dobrým příkladem boje proti těmto neblahým vlivům jsou třeba Dny evropského dědictví, mezi jejich hlavní cíle patří zejména:[7]

-zlepšovaní informovanosti o jiných kulturách

-ochranu kulturního dědictví v nejširším slova smyslu

-respektování všech kultur bez ohledu na jejich rozšíření

Podíl nejpočetnějších etnických skupin v ČR podle sčítání lidu z roku 2001

Česká národnost: 9249777 obyvatel

Moravská národnost: 380474 obyvatel

Slezská národnost: 10878 obyvatel

Slovenská národnost: 19319 obyvatel

Polská národnost: 51968 obyvatel

Německá národnost: 39106 obyvatel

Romská národnost: 11746 obyvatel

Maďarská národnost: 14672 obyvatel

Ukrajinská národnost: 22112 obyvatel

Ruská národnost: 12369 obyvatel

Vietnamská národnost: 17462 obyvatel

Data převzata ze stránek Českého statistického úřadu.[8]

Česká, moravská a slezská národnost jsou považovány za nativní obyvatele České republiky a při reportování stavu obyvatelstva orgánům Evropské unie byly všechny označeny za národnost českou.

Použitá literatura

  1. Velký sociologický slovník. I, A-O. Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1996. 747 s. ISBN 8071843113 (soubor). ISBN 8071841641 (1. svazek).
  2. Best one service s.r.o. Slovník cizích slov [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: <http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=etnikum&typ=0>.
  3. JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001. 285 s ISBN 8071785350.
  4. PRŮCHA, Jan. Interkulturní psychologie. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 199 s ISBN 8071788856.
  5. HIRT, Tomáš. Varianty.cz [online]. [c2008] [cit. 2011-01-04]. Etnicita, etnikum, etnické skupiny. Dostupné z WWW: <http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_3.pdf>.
  6. Člověk v tísni. Programy sociální integrace [online]. [c2006] [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: <http://www.integracniprogramy.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=768:etnikum&catid=550:h1-slovniek-pojm&Itemid=339>.
  7. Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka. Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka [online]. c2010 [cit. 2011-02-02]. Dny evropského dědictví / European Heritage Days (EHD). Dostupné z WWW: <http://www.shscms.cz/ehd/cz/>.
  8. Český statistický úřad. Český statistický úřad [online]. c2003 [cit. 2011-01-04]. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1.3.2001 OBYVATELSTVO. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_cr/$File/e-4104-02.pdf>.