Epistemologie

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Pavla Doleželová

Klíčová slova: znalost, poznání

Synonyma: gnoseologie, noetika, teorie poznání

Související pojmy:

nadřazené - filozofie
podřazené – znalost, poznání


Charakteristiky

Epistemologie jako teorie poznání

Epistemologie (z řeckého epistémé, poznání, rozumění) je jednou ze základních filozofických disciplín. Zabývá se původem, předmětem, rozsahem a výsledkem poznání. Takto chápaná je epistemologie synonymem pro teorii poznání. [1, s. 290]


Francouzská epistemologie

Ve frankofonním prostředí je výraz epistemologie používán jak pro označení teorie poznání, tak i v užším smyslu, kdy označuje teorii vědy. Takto pojem zavedl v roce 1908 Emile Meyerson ve svém díle Identité et réalité, snažil se totiž filozofii vědy zbavit pozitivistického zabarvení. Francouzská epistemologie se zabývá filozofickým zkoumáním přírodních věd a matematiky, ale také vývojem vědy a filozofií dějin. Mezi hlavní představitele náleží např. Gaston Bachelard, Jacques Monod či Henri Poincaré. [1, s. 106]

Stručná historie

Antika
Skepse sofistů vyvolala již v antice zájem o problematiku poznání. Příkladem může být Sókratés a jeho metoda dialogu. Rozlišovalo se poznání (epistémé) od mínění (doxa), objevovaly se snahy nalézt záruku pravého poznání. Poznání bylo důležitou součástí velkých metafyzických systémů - Platónova (poznání jakožto rozpomínání duše na to, co viděla v říši idejí) i Aristotelova (Organon).

Středověk
Ve středověku problém poznání ustupuje do pozadí, je mu totiž nadřazena víra. I tak však středověk přináší užitečné postřehy, například ve známém sporu o universálie.

Novověk
V souvislosti s novověkou filozofií se často hovoří o tzv. gnoseologickém obratu. Rozvoj přírodních věd si žádá ověření dosavadních poznatků, filozofové hledají jistotu poznání a spolehlivou metodu, jak na ní vybudovat veškeré ostatní poznatky. S tímto obdobím jsou spojena jména jako Francis Bacon, René Descartes a Gottfried Wilhelm Leibniz. Teorie poznání se však osamostatnila jako filozofická disciplína až v 19. stol. díky Immanueli Kantovi. [1, s. 290]

Základní gnoseologické postoje

  • Gnoseologický optimismus – poznání je možné
  • Dogmatismus – nekritický k poznávacím schopnostem
  • Relativismus – zpochybňuje možnost obecné platnosti pravdy
  • Skepticismus – pochybuje o poznání
  • Agnosticismus – poznání není možné [1]

Noetické směry

Když připustíme, že poznání je možné, můžeme podle různých kritérií rozlišovat různé noetické proudy. Ty jsou obvykle v rámci dějin filozofie vzájemnými konkurenty.

  • Z hlediska původu poznání rozlišujeme empirismus (za zdroj poznání považuje zkušenost, zkušenostní poznání je aposteriorní) a racionalismus (zdrojem poznání jsou vrozené ideje nezávislé na zkušenosti, předzkušenostní poznání je apriorní).
  • Z hlediska předmětu poznání se rozlišuje idealismus (poznat lze jen představy subjektu), fenomenalismus (poznat lze pouze jevy vnější reality, nemůžeme však uchopit jejich podstatu) a realismus (předmět poznání je nezávislý na subjektu a lze jej poznat).

Znalost

Poznávání je „proces, při kterém subjekt získává nějakou znalost.“ [2, s. 144]
Ale co je to znalost?
Klasické vymezení znalosti říká, že subjekt S ví propozici P tehdy, jsou-li splněny následující tři podmínky:

  1. Podmínka přijetí: subjekt věří, že propozice je pravdivá;
  2. Podmínka pravdivosti: propozice je pravdivá;
  3. Podmínka ospravedlnění: subjekt má dobrý důvod věřit, že propozice je pravdivá. [2, s. 144]

Tato koncepce se v anglickém prostředí označuje jako JTB theory, protože pracuje se znalostí jako s ospravedlněným pravdivým přesvědčením - anglicky „justified true belief“. [3] Obnáší však mnoho problémů, je hojně kritizována a jednotlivé podmínky se podle dílčích námitek různě upravují.

Použitá literatura

[1] BLECHA, Ivan. Filosofický slovník. 2. rozš. vyd., reprint. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002. 463 s. ISBN 80-7182-064-4.

[2] KROB, Josef. Gnoseologie : Od tradičních otázek k evoluční gnoseologii. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 155 s. ISBN 80-210-3994-9.

[3] STEUP, Matthias. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online]. Spring 2010. 2010 [cit. 2010-12-24]. Epistemology. Dostupné z WWW: <http://plato.stanford.edu/archives/spr2010/entries/epistemology/>.