Encyklopedie

Autor: Eliška Pernesová

Klíčová slova: poznání, nauka, vzdělávání

Synonyma: naučný slovník, lexikon

Související pojmy:

nadřazené - věda, lidské poznání

podřazené - slovník, příručka

---

Význam pojmu

Význam slova encyklopedie sahá až do období antického Řecka - (z řeckých slov enklykios = okružní + paideia = výchova → výchova v kruhu). Tento význam označoval všestrannou, univerzální, všem dostupnou výchovu a obecnou kulturu. Přibližně od 17.-18. století se význam slova encyklopedie překládá jako souhrn lidského poznání.

Charakteristika

Encyklopedie patří mezi díla odborné literatury, která shrnuje v abecedním uspořádání základní poznatky jednoho konkrétního anebo všech vědních oborů s cílem poskytnout co nejširšímu okruhu uživatelů co nejsrozumitelnější výklad principů, zákonů, pojmů, jevů, reálií a souvislostí mezi nimi.

3 základní funkce:

• Informační
• Popularizační
• Vzdělávací

Každá encyklopedie je koncipovaná jako ucelený systém informací. Můžeme na ni pohlížet ze dvou různých hledisek:

• Horizontální rovina – logická provázanost jednotlivých hesel v rámci jednoho vědního oboru
• Vertikální rovina – zde je provázanost všech hesel tvořena tak, aby celé dílo tvořilo uzavřený informační kruh. Tzn., že každý pojem, který se vyskytne kdekoli v textu dané encyklopedie, v ní musí mít vytvořené své vlastní heslo s výkladem, popřípadě odkazem na heslo, ve kterém se informace nachází.

Svou provázaností (propojením jednotlivých hesel), tak encyklopedie umožňuje rychlou a snadnou orientaci nejen v rámci daného oboru ale i v mezioborových souvislostech.

Dělení encyklopedie

• Dle toho, zda encyklopedie obsahuje pojmy jednoho čí více vědních oborů, ji můžeme rozdělit na 2 druhy:

1. Všeobecné (univerzální) – obsahuje hesla z různých oborů. „Všeobecná encyklopedie vždy představuje úroveň poznání, vědy a kultury doby, ve které vzniká. Je vizitkou a prezentací kulturního národa i zdrojem poučení pro každou jeho další generaci. Je vždy taková, jaká je doba, ve které vzniká, a jací jsou lidé, kteří ji píší.“
2. Odborné (specializované, monotematické) – specializují se na určitý obor či okruh hesel. Takové encyklopedie se označují jako slovníky.

Třetím osobitým druhem encyklopedií jsou encyklopedie vlastivědné – u tohoto druhu je při výběru spravovaných reálií určujícím kritériem teritoriálně-etnický princip.

Encyklopedické heslo

Základní informační jednotkou encyklopedie je encyklopedické heslo, tedy komplex logicky uspořádaných informací vyjadřující určité kvantum teoretických či praktických poznatků o určité objektivní skutečnosti. Cílem encyklopedického hesla je podat na minimální prostoru co nejvíce informací, prostřednictvím maximální stručnosti, věcnosti a jednoduchosti při výběru výrazových prostředků. Údaje mohou být doplněny o tabulky, grafy, statistiky a ilustrace.

Historie

Na počátku všeho stála Idea všestranného vzdělávání. Tuto ideu vytvořili řečtí Sofisté. Její rozsah se však postupem času u jednotlivých autorů měnil a vykrystalizoval ve svobodná umění - gramatika, dialektika, rétorika, hudba, aritmetika, geometrie a astronomie. Jako první shrnul kol. 70. př. n. l. všechny přírodní jevy do své encyklopedie Naturalis Historia Plinius Starší. Tato encyklopedie je dochována dodnes. Za významné autory v období středověku jsou považování Vincent de Beauvais, jehož Speculum maius byla ve své době nejobsáhlejší, Isidor Sevillský a Martianus Capella. Největší rozvoj však byl zaznamenán v období osvícenství (17.-18.st.), kdy začaly vznikat první novodobé encyklopedie, které se staly účinným prostředkem k šíření osvěty, vzdělanosti a popularizaci nových vědeckých poznatků. Zatimco do období středověku byla díla řazena podle věcných souvislostí, encyklopedie nové doby dávají přednost řazení abecednímu. Za první významnou velkou a univerzální encyklopedii se považuje 28-svazková francouzská Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel vydanou v letech 1751 - 1766. Za hlavní autory je považován Denis Diderot a Jean Baptista Le Rond d'Alembert, kteří na jejím sestavení spolupracovali s mnoha dalšími významnými osobnostmi (Voltaire, Jean-Jacques Rousseau a další). Po vzoru Diderotovy encyklopedie postupem času přibývaly další encyklopedie. Nejstarší a nejrozsáhlejší vydávanou obecnou encyklopedií v anglickém jazyce je Britannica. K nejrozsáhlejší vydané encyklopedii v Evropě dodnes patří Všeobecná encyklopedie věd a umění. Tato encyklopedie však zůstala nedokončena. V 19. století, přesněji v letech 1860-74, byla také vydána první česká encyklopedie Riegrův slovník naučný. Idea všestranného vzdělávání přetrvala i do dnešních dob. Dnes se můžeme setkat nejen s encyklopediemi knižními, ale také virtuálními – tedy dostupnými na internetu. Zde je výhodou možnost neustálého doplňování nových pojmů. Jednou z takových je Wikipedie – otevřená encyklopedie, do jejíž tvorby se může zapojit každý.

Použitá literatura

• Čo je encyklopédia. Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie věd. [online]. [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=3:co-je-encyklopedia&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3
• Dagmar Hartmanová: Historie československé encyklopedistiky do roku 1945 in: Národní knihovna: knihovnická revue 1/2000, pp. 15–21. ISSN 1214-0678 Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/Nkkr0001/0001015.html
• Encyklopédie vo svete. Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie věd. [online]. [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=4:encyklopedie-vo-svete&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3
• Nové Universum - Všeobecná encyklopedie A-Z. 1. vyd. Euromedia Group, Praha. 2003. 1304 s. ISBN 80-242-1069-X