Encyklopedie: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
 
(Není zobrazeno 38 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Autor: Eliška Pernesová
+
'''Autor:''' Eliška Pernesová
  
−
Klíčová slova: poznání, nauka, vzdělávání
+
'''Klíčová slova:''' poznání, nauka, vzdělávání
  
−
Synonyma: naučný slovník, lexikon
+
'''Synonyma:''' naučný slovník, lexikon
  
−
Související pojmy:  
+
'''Související pojmy:'''
  
 
:''nadřazené'' - věda, lidské poznání
 
:''nadřazené'' - věda, lidské poznání
Řádek 12: Řádek 12:
  
 
----
 
----
−
Význam slova  encyklopedie sahá až do období antického Řecka - (z řeckých slov enklykios = okružní  + paideia = výchova  → výchova v kruhu). Tento význam označoval všestrannou, univerzální, všem dostupnou výchovu a obecnou kulturu. Přibližně od 17.-18. století se význam slova encyklopedie překládá jako souhrn lidského poznání.
+
== Význam pojmu ==
 +
Význam slova  encyklopedie sahá až do období antického Řecka - (z řeckých slov ''enklykios'' = okružní  + ''paideia'' = výchova  → výchova v kruhu). Tento význam označoval všestrannou, univerzální, všem dostupnou výchovu a obecnou kulturu. Přibližně od 17.-18. století se význam slova encyklopedie překládá jako ''souhrn lidského poznání''.<ref>Encyklopédie vo svete. Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie věd. [online]. [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=4:encyklopedie-vo-svete&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3</ref>
  
 
== Charakteristika ==
 
== Charakteristika ==
−
Encyklopedie patří mezi díla odborné literatury, která shrnuje v abecedním uspořádání základní poznatky jednoho konkrétního anebo všech vědních oborů s cílem poskytnout co nejširšímu okruhu uživatelů co nejsrozumitelnější výklad principů, zákonů, pojmů, jevů, reálií a souvislostí mezi nimi.<ref>http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=3:co-je-encyklopedia&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3</ref>  
+
Encyklopedie patří mezi díla odborné literatury, která shrnuje v abecedním uspořádání základní poznatky jednoho konkrétního anebo všech vědních oborů s cílem poskytnout co nejširšímu okruhu uživatelů co nejsrozumitelnější výklad principů, zákonů, pojmů, jevů, reálií a souvislostí mezi nimi.<ref>Čo je encyklopédia. Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie věd. [online]. [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=3:co-je-encyklopedia&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3</ref>  
−
Podle toho, zda encyklopedie obsahuje pojmy jednoho čí více vědních oborů, ji můžeme rozdělit na 2 druhy:
 
−
1. Všeobecné (univerzální) – obsahuje hesla z různých oborů. ''„Všeobecná encyklopedie vždy představuje úroveň poznání, vědy a kultury doby, ve které vzniká. Je vizitkou a prezentací kulturního národa i zdrojem poučení pro každou jeho další generaci. Je vždy taková, jaká je doba, ve které vzniká, a jací jsou lidé, kteří ji píší.“''<ref>http://knihovna.nkp.cz/Nkkr0001/0001015.html</ref>
 
−
2. Odborné (specializované, monotematické) – specializují se na určitý obor či okruh hesel. Takové encyklopedie se označují jako slovníky.
 
  
−
Třetím osobitým druhem encyklopedií jsou encyklopedie vlastivědné – u tohoto druhu je při výběru spravovaných reálií určujícím kritériem teritoriálně-etnický princip.<ref>http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=4:encyklopedie-vo-svete&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3</ref>
+
'''3 základní funkce:'''
 +
* Informační
 +
* Popularizační
 +
* Vzdělávací
  
−
Encyklopedii lze dále definovat prostřednictvím čtyř základních vlastností: předmětu, účelu/metody, členění a procesu vzniku:
+
Každá encyklopedie je koncipovaná jako ucelený systém informací. Můžeme na ni pohlížet ze dvou různých hledisek:  
−
        1.    Dle předmětu:  Všeobecné a odborné (viz výše). Příkladem může být např. Ottův slovník
+
* '''Horizontální rovina''' – logická provázanost jednotlivých hesel v rámci jednoho vědního oboru
−
                naučný).
+
* '''Vertikální rovina''' – zde je provázanost všech hesel tvořena tak, aby celé dílo tvořilo uzavřený informační kruh. Tzn., že každý pojem, který se vyskytne kdekoli v textu  dané encyklopedie, v ní musí mít vytvořené své vlastní heslo s výkladem, popřípadě odkazem na heslo, ve kterém se informace nachází.  
−
        2.    Dle účelu: Účel díla může ovlivnit čtenáře. Příkladem mohou být dětské encyklopedie, které 
 
−
                se s tématem vypořádávají jinak než všeobecné encyklopedie či odborné slovníky.  
 
−
        3.    Dle členění:  
 
−
                a) Tištěné encyklopedie – zde existují 2 způsoby členění – abecední a hierarchické řazení
 
−
                    podle kategorií.
 
−
                b) Elektronické encyklopedie – obvykle spojují obě metody tištěných encyklopedií. Dále
 
−
                    umožňují vyhledávání, indexaci a křížové odkazy.
 
−
        4.   Dle procesu vzniku: Zde velmi záleží na volbě autorů a editorů a na řadě dalších ovlivňujících     
 
−
                faktorů, jako jsou např. způsob shromažďování, ověřování a sepisování jednotlivých hesel.<ref>http://cs.wikipedia.org/wiki/Encyklopedie</ref> Pokrok v moderní době, multimédiích a informační sféře také nese své ovoce. Příkladem nových forem encyklopedie mohou být projekty Everythink2 a Wikipedia, díky kterým se získávání informací stává jednodušší.  
 
  
−
3 základní funkce:
 
−
• Informační
 
−
• Popularizační
 
−
• Vzdělávací
 
−
Každá encyklopedie je koncipovaná jako ucelený systém informací. Můžeme na ni pohlížet ze dvou různých hledisek:
 
−
• Horizontální rovina – logická provázanost jednotlivých hesel v rámci jednoho vědního oboru
 
−
• Vertikální rovina – zde je provázanost všech hesel tvořena tak, aby celé dílo tvořilo uzavřený informační kruh. Tzn., že každý pojem, který se vyskytne kdekoli v textu  dané encyklopedie, v ní musí mít vytvořené své vlastní heslo s výkladem, popřípadě odkazem na heslo, ve kterém se informace nachází.
 
−
Svou provázaností (propojením jednotlivých hesel), tak encyklopedie umožňuje rychlou a snadnou orientaci nejen v rámci daného oboru ale i v mezioborových souvislostech.<ref>http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=3:co-je-encyklopedia&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3</ref> 
 
  
−
Encyklopedické heslo
+
Svou provázaností (propojením jednotlivých hesel), tak encyklopedie umožňuje rychlou a snadnou orientaci nejen v rámci daného oboru ale i v mezioborových souvislostech.<ref>Čo je encyklopédia. Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie věd. [online]. [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=3:co-je-encyklopedia&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3</ref>
−
Základní informační jednotkou encyklopedie je encyklopedické heslo, tedy komplex logicky uspořádaných informací vyjadřující určité kvantum teoretických či praktických poznatků o určité objektivní skutečnosti.  Cílem encyklopedického hesla je podat na minimální prostoru co nejvíce informací, prostřednictvím maximální stručnosti, věcnosti a jednoduchosti při výběru výrazových prostředků. Údaje mohou být doplněny o tabulky, grafy, statistiky a ilustrace.<ref>http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=3:co-je-encyklopedia&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3</ref>  
 
  
 +
== Dělení encyklopedie ==
 +
* Dle toho, zda encyklopedie obsahuje pojmy jednoho čí více vědních oborů, ji můžeme rozdělit na 2 druhy:
 +
# '''Všeobecné''' (univerzální) – obsahuje hesla z různých oborů. ''„Všeobecná encyklopedie vždy představuje úroveň poznání, vědy a kultury doby, ve které vzniká. Je vizitkou a prezentací kulturního národa i zdrojem poučení pro každou jeho další generaci. Je vždy taková, jaká je doba, ve které vzniká, a jací jsou lidé, kteří ji píší.“''<ref>Dagmar Hartmanová: Historie československé encyklopedistiky do roku 1945 in: Národní knihovna: knihovnická revue 1/2000, pp. 15–21. ISSN 1214-0678 Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/Nkkr0001/0001015.html</ref>
 +
# '''Odborné''' (specializované, monotematické) – specializují se na určitý obor či okruh hesel. Takové encyklopedie se označují jako slovníky.
  
  
 +
Třetím osobitým druhem encyklopedií jsou encyklopedie '''vlastivědné''' – u tohoto druhu je při výběru spravovaných reálií určujícím kritériem teritoriálně-etnický princip.<ref>Čo je encyklopédia. Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie věd. [online]. [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=3:co-je-encyklopedia&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3</ref>
  
 +
== Encyklopedické heslo ==
 +
Základní informační jednotkou encyklopedie je encyklopedické heslo, tedy komplex logicky uspořádaných informací vyjadřující určité kvantum teoretických či praktických poznatků o určité objektivní skutečnosti.  Cílem encyklopedického hesla je podat na minimální prostoru co nejvíce informací, prostřednictvím maximální stručnosti, věcnosti a jednoduchosti při výběru výrazových prostředků. Údaje mohou být doplněny o tabulky, grafy, statistiky a ilustrace.<ref>Čo je encyklopédia. Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie věd. [online]. [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=3:co-je-encyklopedia&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3</ref>
  
 
== Historie ==
 
== Historie ==
−
Historie
+
Na počátku všeho stála Idea všestranného vzdělávání. Tuto ideu vytvořili řečtí Sofisté. Její rozsah se však postupem času u jednotlivých autorů měnil a vykrystalizoval ve svobodná umění - gramatika, dialektika, rétorika, hudba, aritmetika, geometrie a astronomie. Jako první shrnul kol. 70. př. n. l. všechny přírodní jevy do své encyklopedie ''Naturalis Historia'' Plinius Starší. Tato encyklopedie je dochována dodnes. Za významné autory v období středověku jsou považování Vincent de Beauvais, jehož ''Speculum maius'' byla ve své době nejobsáhlejší, Isidor Sevillský a Martianus Capella. Největší rozvoj však byl zaznamenán v období osvícenství (17.-18.st.), kdy začaly vznikat první novodobé encyklopedie, které se staly účinným prostředkem k šíření osvěty, vzdělanosti a popularizaci nových vědeckých poznatků. Zatimco do období středověku byla díla řazena podle věcných souvislostí, encyklopedie nové doby dávají přednost řazení abecednímu. Za první významnou velkou a univerzální encyklopedii se považuje 28-svazková francouzská ''Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel'' vydanou v letech 1751 - 1766. Za hlavní autory je považován Denis Diderot a Jean Baptista Le Rond d'Alembert, kteří na jejím sestavení spolupracovali s mnoha dalšími významnými osobnostmi (Voltaire, Jean-Jacques Rousseau a další). Po vzoru Diderotovy encyklopedie postupem času přibývaly další encyklopedie. Nejstarší a nejrozsáhlejší vydávanou obecnou encyklopedií v anglickém jazyce je ''Britannica''. K nejrozsáhlejší vydané encyklopedii v Evropě dodnes patří ''Všeobecná encyklopedie věd a umění''. Tato encyklopedie však zůstala nedokončena. V 19. století, přesněji v letech 1860-74, byla také vydána první česká encyklopedie ''Riegrův slovník naučný''.  
−
Na počátku všeho stála Idea všestranného vzdělávání. Tuto ideu vytvořili řečtí Sofisté. Její rozsah se však postupem času u jednotlivých autorů měnil a vykrystalizoval ve svobodná umění - gramatika, dialektika, rétorika, hudba, aritmetika, geometrie a astronomie. Tento koncept pak dále převzal středověk. Největší rozvoj však byl zaznamenán v období osvícenství, kdy začaly vznikat první novodobé encyklopedie. ''„Jejich cílem bylo strhnout dosavadní lidské vědění a podat celkový obraz úsilí lidského ducha.„''<ref>http://cs.wikipedia.org/wiki/Encyklopedie</ref>
+
Idea všestranného vzdělávání přetrvala i do dnešních dob. Dnes se můžeme setkat nejen s encyklopediemi knižními, ale také virtuálními – tedy dostupnými na internetu. Zde je výhodou možnost neustálého doplňování nových pojmů. Jednou z takových je Wikipedie – otevřená encyklopedie, do jejíž tvorby se může zapojit každý.
−
 
 
−
Jedním z prvním encyklopedistických děl, které se dochovaly až dodnes je Naturalis Historia – přírodovědecká encyklopedie starověku, sepsána Pliniem Starším v roce 77 n.l. Tuto encyklopedii lze považovat za první pokus o systematické shrnutí veškerého poznání z oblasti přírodních věd.
 
−
V období středověku byla Isidorem ze Sevilly sepsána encyklopedie Etymologiae. Tvořilo ji celkem 20 knih představující souhrn lidského poznání a vědomostí té doby.  
 
−
Za první významnou velkou encyklopedii se považuje francouzská Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel vydanou v letech 1751 - 1766. Za hlavní autory je považován Denis Diderot a Jean Baptista Le Rond d'Alembert, kteří na jejím sestavení spolupracovali s mnoha dalšími významnými osobnostmi (Voltaire, Jean-Jacques Rousseau a další).  
 
−
Po vzoru Diderotovy encyklopedie postupem času přibývaly další encyklopedie. Nejstarší a nejrozsáhlejší vydávanou obecnou encyklopedíí v anglickém jazyce je Britannica.  
 
−
K nejrozsáhlejší vydané encyklopedii v Evropě dodnes patří Všeobecná encyklopedie věd a umění. Tato encyklopedie však zůstala nedokončena.
 
−
V 19. století vyšlo v Německu několik tzv. Konverzačních lexikonů. Tyto příručky měly pomáhat svým majitelům získat takové poznatky ze všech oblastí života, které by měl ovládat každý vzdělaný člověk, který se chce účastnit společenského rozhovoru.
 
−
V 19. století, přesněji v letech 1860-74, byla také vydána první česká encyklopedie Riegrův slovník naučný.  
 
−
Idea všestranného vzdělávání přetrvala i do dnešních dob. Dnes se můžeme setkat nejen s encyklopediemi knižními, ale také virtuálními – tedy dostupné na internetu. Zde je výhodou možnost neustálého doplňování nových pojmů. Jednou z takových je Wikipedie – otevřená encyklopedie, kterou může zpravovat každý.  
 
  
 +
== Poznámky ==
 +
<references />
  
−
 
+
== Použitá literatura ==
−
== Použité zdroje: ==  
+
* ''Čo je encyklopédia.'' Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie věd. [online].  [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=3:co-je-encyklopedia&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3
−
<references />
+
* Dagmar Hartmanová: Historie československé encyklopedistiky do roku 1945 in: ''Národní knihovna: knihovnická revue'' 1/2000, pp. 15–21. ISSN 1214-0678 Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/Nkkr0001/0001015.html
 +
* ''Encyklopédie vo svete''. Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie věd. [online].  [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=4:encyklopedie-vo-svete&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3
 +
* Nové Universum - Všeobecná encyklopedie A-Z. 1. vyd. Euromedia Group, Praha. 2003. 1304 s. ISBN 80-242-1069-X

Aktuální verze z 2. 2. 2013, 13:06

Autor: Eliška Pernesová

Klíčová slova: poznání, nauka, vzdělávání

Synonyma: naučný slovník, lexikon

Související pojmy:

nadřazené - věda, lidské poznání
podřazené - slovník, příručka

Význam pojmu

Význam slova encyklopedie sahá až do období antického Řecka - (z řeckých slov enklykios = okružní + paideia = výchova → výchova v kruhu). Tento význam označoval všestrannou, univerzální, všem dostupnou výchovu a obecnou kulturu. Přibližně od 17.-18. století se význam slova encyklopedie překládá jako souhrn lidského poznání.[1]

Charakteristika

Encyklopedie patří mezi díla odborné literatury, která shrnuje v abecedním uspořádání základní poznatky jednoho konkrétního anebo všech vědních oborů s cílem poskytnout co nejširšímu okruhu uživatelů co nejsrozumitelnější výklad principů, zákonů, pojmů, jevů, reálií a souvislostí mezi nimi.[2]

3 základní funkce:

  • Informační
  • Popularizační
  • Vzdělávací

Každá encyklopedie je koncipovaná jako ucelený systém informací. Můžeme na ni pohlížet ze dvou různých hledisek:

  • Horizontální rovina – logická provázanost jednotlivých hesel v rámci jednoho vědního oboru
  • Vertikální rovina – zde je provázanost všech hesel tvořena tak, aby celé dílo tvořilo uzavřený informační kruh. Tzn., že každý pojem, který se vyskytne kdekoli v textu dané encyklopedie, v ní musí mít vytvořené své vlastní heslo s výkladem, popřípadě odkazem na heslo, ve kterém se informace nachází.


Svou provázaností (propojením jednotlivých hesel), tak encyklopedie umožňuje rychlou a snadnou orientaci nejen v rámci daného oboru ale i v mezioborových souvislostech.[3]

Dělení encyklopedie

  • Dle toho, zda encyklopedie obsahuje pojmy jednoho čí více vědních oborů, ji můžeme rozdělit na 2 druhy:
  1. Všeobecné (univerzální) – obsahuje hesla z různých oborů. „Všeobecná encyklopedie vždy představuje úroveň poznání, vědy a kultury doby, ve které vzniká. Je vizitkou a prezentací kulturního národa i zdrojem poučení pro každou jeho další generaci. Je vždy taková, jaká je doba, ve které vzniká, a jací jsou lidé, kteří ji píší.“[4]
  2. Odborné (specializované, monotematické) – specializují se na určitý obor či okruh hesel. Takové encyklopedie se označují jako slovníky.


Třetím osobitým druhem encyklopedií jsou encyklopedie vlastivědné – u tohoto druhu je při výběru spravovaných reálií určujícím kritériem teritoriálně-etnický princip.[5]

Encyklopedické heslo

Základní informační jednotkou encyklopedie je encyklopedické heslo, tedy komplex logicky uspořádaných informací vyjadřující určité kvantum teoretických či praktických poznatků o určité objektivní skutečnosti. Cílem encyklopedického hesla je podat na minimální prostoru co nejvíce informací, prostřednictvím maximální stručnosti, věcnosti a jednoduchosti při výběru výrazových prostředků. Údaje mohou být doplněny o tabulky, grafy, statistiky a ilustrace.[6]

Historie

Na počátku všeho stála Idea všestranného vzdělávání. Tuto ideu vytvořili řečtí Sofisté. Její rozsah se však postupem času u jednotlivých autorů měnil a vykrystalizoval ve svobodná umění - gramatika, dialektika, rétorika, hudba, aritmetika, geometrie a astronomie. Jako první shrnul kol. 70. př. n. l. všechny přírodní jevy do své encyklopedie Naturalis Historia Plinius Starší. Tato encyklopedie je dochována dodnes. Za významné autory v období středověku jsou považování Vincent de Beauvais, jehož Speculum maius byla ve své době nejobsáhlejší, Isidor Sevillský a Martianus Capella. Největší rozvoj však byl zaznamenán v období osvícenství (17.-18.st.), kdy začaly vznikat první novodobé encyklopedie, které se staly účinným prostředkem k šíření osvěty, vzdělanosti a popularizaci nových vědeckých poznatků. Zatimco do období středověku byla díla řazena podle věcných souvislostí, encyklopedie nové doby dávají přednost řazení abecednímu. Za první významnou velkou a univerzální encyklopedii se považuje 28-svazková francouzská Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel vydanou v letech 1751 - 1766. Za hlavní autory je považován Denis Diderot a Jean Baptista Le Rond d'Alembert, kteří na jejím sestavení spolupracovali s mnoha dalšími významnými osobnostmi (Voltaire, Jean-Jacques Rousseau a další). Po vzoru Diderotovy encyklopedie postupem času přibývaly další encyklopedie. Nejstarší a nejrozsáhlejší vydávanou obecnou encyklopedií v anglickém jazyce je Britannica. K nejrozsáhlejší vydané encyklopedii v Evropě dodnes patří Všeobecná encyklopedie věd a umění. Tato encyklopedie však zůstala nedokončena. V 19. století, přesněji v letech 1860-74, byla také vydána první česká encyklopedie Riegrův slovník naučný. Idea všestranného vzdělávání přetrvala i do dnešních dob. Dnes se můžeme setkat nejen s encyklopediemi knižními, ale také virtuálními – tedy dostupnými na internetu. Zde je výhodou možnost neustálého doplňování nových pojmů. Jednou z takových je Wikipedie – otevřená encyklopedie, do jejíž tvorby se může zapojit každý.

Poznámky

  1. ↑ Encyklopédie vo svete. Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie věd. [online]. [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=4:encyklopedie-vo-svete&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3
  2. ↑ Čo je encyklopédia. Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie věd. [online]. [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=3:co-je-encyklopedia&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3
  3. ↑ Čo je encyklopédia. Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie věd. [online]. [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=3:co-je-encyklopedia&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3
  4. ↑ Dagmar Hartmanová: Historie československé encyklopedistiky do roku 1945 in: Národní knihovna: knihovnická revue 1/2000, pp. 15–21. ISSN 1214-0678 Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/Nkkr0001/0001015.html
  5. ↑ Čo je encyklopédia. Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie věd. [online]. [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=3:co-je-encyklopedia&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3
  6. ↑ Čo je encyklopédia. Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie věd. [online]. [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=3:co-je-encyklopedia&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3

Použitá literatura

Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Encyklopedie&oldid=28532“