Encyklopedie: Porovnání verzí
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
Druhy encyklopedií: | Druhy encyklopedií: | ||
| − | 1. Všeobecné – obsahuje hesla z různých oborů. ''„Všeobecná encyklopedie vždy představuje úroveň poznání, vědy a kultury doby, ve které vzniká. Je vizitkou a prezentací kulturního národa i zdrojem poučení pro každou jeho další generaci. Je vždy taková, jaká je doba, ve které vzniká, a jací jsou lidé, kteří ji píší.''“<ref>Dagmar Hartmanová: Historie československé encyklopedistiky do roku 1945 in: Národní knihovna: knihovnická revue 1/2000, pp. 15–21. ISSN 1214-0678</ref> | + | 1. Všeobecné – obsahuje hesla z různých oborů. ''„Všeobecná encyklopedie vždy představuje úroveň poznání, vědy a kultury doby, ve které vzniká. Je vizitkou a prezentací kulturního národa i |
| + | zdrojem poučení pro každou jeho další generaci. Je vždy taková, jaká je doba, ve které vzniká, a jací jsou lidé, kteří ji píší.''“<ref>Dagmar Hartmanová: Historie československé | ||
| + | encyklopedistiky do roku 1945 in: Národní knihovna: knihovnická revue 1/2000, pp. 15–21. ISSN 1214-0678</ref> | ||
2. Oborové – specializují se na určitý obor či okruh hesel. Takové encyklopedie se označují jako slovníky. | 2. Oborové – specializují se na určitý obor či okruh hesel. Takové encyklopedie se označují jako slovníky. | ||
| Řádek 43: | Řádek 45: | ||
Idea všestranného vzdělávání přetrvala i do dnešních dob. Dnes se můžeme setkat nejen s encyklopediemi knižními, ale také virtuálními – tedy na dostupné na internetu. Zde je výhodou možnost neustálého doplňování nových pojmů. Jednou z takových je Wikipedie – otevřená encyklopedie, kterou může každý upravovat. | Idea všestranného vzdělávání přetrvala i do dnešních dob. Dnes se můžeme setkat nejen s encyklopediemi knižními, ale také virtuálními – tedy na dostupné na internetu. Zde je výhodou možnost neustálého doplňování nových pojmů. Jednou z takových je Wikipedie – otevřená encyklopedie, kterou může každý upravovat. | ||
| − | Použité zdroje: | + | == Použité zdroje: == |
<references /> | <references /> | ||
Verze z 13. 12. 2012, 23:33
Autor: Eliška Pernesová
Klíčová slova: poznání, nauka, vzdělávání
Synonyma: naučný slovník
Související pojmy: nadřazené - věda, lidské poznání
podřazené - slovník, příručka
Význam slova encyklopedie sahá až do období antického Řecka - (z řeckých slov enklykios = okružní + paideia = výchova → výchova v kruhu). Tento význam označoval všestrannou, univerzální, všem dostupnou výchovu a obecnou kulturu. Přibližně od 17.-18. století se význam slova encyklopedie překládá jako souhrn lidského poznání.
Charakteristika
Encyklopedie je strukturované a často velmi objemné dílo sažící se zevrubně představit lidské poznání. Obsahuje popis pojmů týkajících se buď všech, nebo jednoho specifického oboru. To záleží na druhu a zaměření dané encyklopedie. Text bývá také často doplněn o ilustrace, mapy, bibliografii apod.[1]
Druhy encyklopedií:
1. Všeobecné – obsahuje hesla z různých oborů. „Všeobecná encyklopedie vždy představuje úroveň poznání, vědy a kultury doby, ve které vzniká. Je vizitkou a prezentací kulturního národa i
zdrojem poučení pro každou jeho další generaci. Je vždy taková, jaká je doba, ve které vzniká, a jací jsou lidé, kteří ji píší.“[2]
2. Oborové – specializují se na určitý obor či okruh hesel. Takové encyklopedie se označují jako slovníky.
Encyklopedii lze dále definovat prostřednictvím čtyř základních vlastností: předmětu, účelu/metody, členění a procesu vzniku:
1. Dle předmětu: Všeobecné a oborové. (viz výše). Příkladem mohou být např. Ottův slovník
naučný).
2. Dle účelu: Účel díla může ovlivnit čtenáře. Příkladem mohou být dětské encyklopedie, které
se s tématem vypořádávají jinak než všeobecné encyklopedie či odborné slovníky.
3. Dle členění:
a) Tištěné encyklopedie – zde existují 2 způsoby členění – abecední a hierarchické řazení
podle kategorií.
b) Elektronické encyklopedie – obvykle spojují obě metody tištěných encyklopedií. Dále
umožňují vyhledávání, indexaci a křížové odkazy.
4. Dle procesu vzniku: Zde velmi záleží na volbě autorů a editorů a na řadě dalších ovlivňujících
faktorů, jako jsou např. způsob shromažďování, ověřování a sepisování jednotlivých hesel.[3]
Historie
Na počátku všeho stála Idea všestranného vzdělávání. Tuto ideu vytvořili řečtí Sofisté. Její rozsah se však postupem času u jednotlivých autorů měnila a vykrystalizovala ve svobodná umění. Obvyklou náplní však byla gramatika, rétorika, hudba, aritmetika, geometrie a astronomie.[4] Tento koncept pak dále převzal středověk. Největší rozvoj však byl zaznamenán v období osvícenství, kdy začaly vznikat první novodobé encyklopedie. „Jejich cílem bylo strhnout dosavadní lidské vědění a podat celkový obraz úsilí lidského ducha.„ [5] První významnou velkou encyklopedií byla francouzská Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel. Za hlavní autory je považován Denis Diderot a Jean Baptista Le Rond d'Alembert, kteří na jejím sestavení spolupracovali s mnoha dalšími významnými osobnostmi (Voltaire, Jean-Jacques Rousseau a další). Po vzoru Diderotovi encyklopedie poupem času přibývaly další encyklopedie. Nejstarší a nejrozsáhlejší vydávanou obecnou encyklopedíí v anglickém jazyce je Britannica. K nejrozsáhlejší vydané encyklopedii v Evropě dodnes patří Všeobecná encyklopedie věd a umění. Tato encyklopedie však zůstala nedokončena. V 19. století vyšlo v Německ několik tzv. Konverzačních lexikonů. Tyto příručky měly pomáhat svým majitelům získat takové poznatky ze všech oblastí života, které by měl ovládat každý vzdělaný člověk, který se chce účastnit společenského rozhovoru. V 19. století, přesněji v letech 1860-74, byla také vydána první česká encyklopedie Riegrův slovník naučný.
Idea všestranného vzdělávání přetrvala i do dnešních dob. Dnes se můžeme setkat nejen s encyklopediemi knižními, ale také virtuálními – tedy na dostupné na internetu. Zde je výhodou možnost neustálého doplňování nových pojmů. Jednou z takových je Wikipedie – otevřená encyklopedie, kterou může každý upravovat.
Použité zdroje:
- ↑ http://cs.wikipedia.org/wiki/Encyklopedie
- ↑ Dagmar Hartmanová: Historie československé encyklopedistiky do roku 1945 in: Národní knihovna: knihovnická revue 1/2000, pp. 15–21. ISSN 1214-0678
- ↑ http://cs.wikipedia.org/wiki/Encyklopedie
- ↑ http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=4:encyklopedie-vo-svete&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3
- ↑ http://cs.wikipedia.org/wiki/Encyklopedie
