Ellisův model informačního chování

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

1 Ellisův model informačního chování

Modely informačního chování se snaží popsat a objasnit procesy při hledání informací a také okolnosti, které hledání ovlivňují[1].
Jedním z modelů Informačního chování je Ellisův model[2], který je postaven na kognitivním přístupu k informačnímu chování. Kognitivní přístup sjednocuje tradiční a na uživatele orientovaný přístup. Je to posun od technických, mechanických a na dokument orientovaných pohledů k interaktivnímu, na „real-life“ založeném výzkumu[3].
Od 80. let 20. století lze sledovat přesun od přístupu, v jehož centru stojí systém, k přístupu, kde v centru stojí uživatel, což bylo doprovázeno také přesunem od kvantitativních metod k metodám kvalitativním. S těmito změnami jsou spojena jména Davida Ellise, Brendy Dervin, Carol Collier Kuhlthau a Toma Wilsona, a jejich výzkumy informačního chování a informačních potřeb a také ve větší míře snahy o modelování informačního chování. (Wilson, 1999)[4]
Informační chování je charakterizováno jako chování uživatelů při vyhledávání informací. Jde o interakci člověka s informačními zdroji a systémy v určité konkrétní situaci. Chování je projevem toho, jak člověk vnímá, zpracovává a pamatuje si informace a jak jejich prostřednictvím řeší své problémy. Tedy jak dané informace dokáže využít ve svém životě. Na informační chování člověka má vliv víc faktorů: vnitřní psychické procesy, sociální prostředí, situace, v které vznikla informační potřeba [5].
Ellis(1989) a Ellis(1993) podrobně popsal model Informačního chování, který je založený na empirickém výzkumu a byl testován na studii chování sociálních vědců při hledání informací, sledováním výzkumníků z řad fyziků a chemiků a výzkumných pracovníků v průmyslové firmě. Model není vysvětlován jako diagramový model a výraz „etapy“ nahrazuje výrazem „prvky“. Ellisův model je tudíž rozdělen do jednotlivých prvků. Vzájemné vztahy a interakce prvků v každém vzorku vyhledávání budou záviset na jedinečných okolnostech aktivit vyhledávání informací dotyčnou osobou v daném okamžiku.


  • Zahájení – prostředky používané uživatelem k započetí hledání informací, jako je dotazování chytrého kolegy
  • Řetězení– sledování poznámek pod čárou a citací ve známém materiálu, nebo řetězení známých položek pomocí citačních indexů
  • Prohlížení – částečně řízené nebo částečně strukturované vyhledávání
  • Diferenciace – používaní známých rozdílů v informačních zdrojích jako způsob filtrování množství získaných informací
  • Monitorování – udržet současnou vnímavost při vyhledávání
  • Získávání – selektivní identifikace relevantních zdrojů a informací
  • Ověření – kontrola důvěrohodnosti informací
  • Závěr – spojení částečných závěrů do finálního závěru

U jednotlivých prvků je jasné, že zahájení je na začátku procesu a závěr proces ukončuje. Ověření by mělo být předposledním prvkem. Získávání musí navázat na prohlížení. Prohlížení, řetězení, monitorování jsou vyhledávající postupy, diferenciace je proces filtrace[2].

K dosažení cílů výzkumu se u tohoto modelu používá kvalitativní metodologický přístup. Kvalitativní přístup umožňuje pochopit jevy a události. Jeho cílem je vysvětlování zkoumaného problému a vytváření teorií. Jde do hloubky a sleduje menší vzorek populace. Dává důraz na pozorování informačního chování člověka, jeho tvorbu významů (sense). Charakteristickou metodou pro kvalitativní přístup je v první řadě pozorování - přímé a nepřímé. Dalšími metodami jsou kvalitativní rozhovor, neformální rozhovor nebo případová studie. Kvalitativní výzkum není přesně standardizovaný. Cíle i metody se mohou měnit v průběhu výzkumu[4].


2 Příklady použití Ellisova modelu informačního chování

2.1 První příklad (výzkum)

Ve výzkumu, který prováděli profesor Fakulty informačních studií na Univerzitě v Torontu Chun Wei Choo a jeho studenti Brian Detlor a Don Turnbull nazvaném Information seeking on the Web: An integrated model of browsing and searching[6] jsou prezentovány poznatky o tom, jakým způsobem znalostní pracovníci vyhledávají externí informace potřebné pro jejich práci. Této studie se zúčastnilo třicet čtyři pracovníků ze sedmi společností a jednalo se především o IT specialisty, manažery a výzkumný, marketingový a poradenský personál pracující v organizacích, které zahrnovaly velké podniky veřejných služeb, banky a poradenské firmy. Účastníci výzkumu byli požádáni o vyplnění podrobného dotazníku a také byl s nimi veden individuální rozhovor tak, aby porozuměli svým informačním potřebám a preferencím při vyhledávání informací. Dále byla na počítače respondentů nainstalována aplikace WebTracker a jejich aktivity při používání webu byly nepřetržitě monitorovány po dobu dvou týdnů. Ve druhém kole osobních rozhovorů účastníci poukazovali na kritické incidenty při využívání informací z webu. Údaje z obou rozhovorů a protokoly z WebTrackeru byly využity pro analýzu. Následně byl vyvinut model popisující společné znaky vyhledávání informací. Na jedné ose modelu byly vykresleny části podle čtyř skenovaných režimů identifikujících Aguilara, Weicka a Dafta: neřízené prohlížení, podmíněné prohlížení, neformální a formální hledání. Každý režim je charakterizován svými vlastními informačními potřebami a strategiemi informačního vyhledávání. Na druhé ose modelu byly části vykresleny v souladu s výskytem jedné, nebo více ze šesti výše zmíněných kategorií zjištěné Ellisem: zahájení, řetězení, prohlížení, diferenciace, monitorování a získávání. Cílem výzkumu bylo:

  • Vypracování behaviorálního modelu vyhledávání informací na webu založeném na prohlížení (browsing) a vyhledávání (searching) lišícího se informačními potřebami a aktivitou při hledání informací.
  • Vypracování pracovních postupů pro měření vyhledávání informací na webu pomocí analýzy jednání založeném na prohlížení
  • Vytvořit kombinaci několika různých doplňujících se metod sběrem kvalitativních a kvantitativních údajů o tom, jakým způsobem uživatelé hledají a používají informace vyhledané na webu v jejich přirozeném pracovním prostředí.

Ellis tvrdil, že systémy založené na hypertextu jsou schopny implementovat funkce zmíněné v jeho modelu chování. Ve výzkumu je zmíněno, že pokud si představíme World Wibe Web jako hypertextový informační systém složený z mnoha sítí, tak většinu kategorií z Ellisova modelu je již možné použít v běžných vyhledávacích softwarech webových prohlížečů. Uživatel může začít s prohlížením webu na jedné z několika oblíbených výchozích stránek a poté následovat hypertextové odkazy související s žádanými informačními zdroji (zahájení), může klikat na odkazy oběma směry jak dopředu, tak dozadu (řetězení), skenovat webové stránky z vybraných zdrojů (prohlížení), vytvořit záložku zdroje pro budoucí použití (diferenciace), přihlásit se k odběru e-mailové služby, která upozorní uživatele na novinky (monitorování) a hledat konkrétní zdroj, nebo webovou stránku kvůli veškerým informacím na určité téma, které stránka obsahuje (získávání). Další rozšíření možných aktivit při vyhledávání na webu jsou k dispozici v následující tabulce.

Tabulka 1: Chování při vyhledávání informací a pohyby na webu
Zahájení Řetězení Prohlížení Diferenciace Monitorování Získávání
Kroky literární rešerše

(Ellis a spol., 1989, 1993, 1997)

Identififace zdroje zájmu Následování odkazů nalezených v daném dokumentu Skenování obsahů nebo položek Vyhodnocení nebo omezení informací v závislosti na jejich užitečnosti Příjem pravidelných zpráv, nebo shrnutí z vybraných zdrojů Systematicky zpracovaný zdroj identifikuje obsah zájmu
Předpokládané kroky na webu Identifikace webových stránek / stránky obsahující nebo odkazující na informace o zájmu Následování odkazů spouštějících tématicky související stránky Skenování nejvyšší úrovně stránek: seznamy, nadpisy, mapy stránek Výběr užitečných stránek a záložek, tisk, kopírování, vkládání, atd.;

Výběr diferencovaných předem vybraných stránek

Příjem aktualizací webu pomocí např. agentů, nebo profilů;

Vracení se na "oblíbené" stránky

Systematické prohledávání lokální stránky pro získání informací o předmětu zájmu na těchto stránkách

Výzkum dále pracuje s možnou kombinací Ellisova modelu informačního chování a Aguilarovým způsobem snímání a rozšiřuje je na nový model chování při vyhledávání informací na webu. Následující tabulka uvádí čtyři hlavní způsoby vyhledávání informací na webu: neřízené prohlížení, podmíněné prohlížení, formální a neformální vyhledávání. Počet zobrazení každého módu určuje, k jakým aktivitám informačního hledání může podle navržené teorie dojít nejčastěji.

Tabulka 2: Behaviorální módy a kroky vyhledávání informací na webu
Zahájení Řetězení Prohlížení Diferenciace Monitorování Získávání
Neřízené prohlížení Identifikace, výběr výchozí stránky a webů Následování odkazů na původních stránkách
Podmíněné prohlížení Prohlížení úvodní stránky, záhlaví, mapy stránek Záložkování, tisk, kopírování;

Jít přímo na známé stránky

Vracení se na "oblíbené" nebo záložkované stránky pro nové informace
Neformální vyhledávání Záložkování, tisk, kopírování;

Jít přímo na známé stránky

Vracení se na "oblíbené" nebo záložkované stránky pro nové informace Pomocí (lokálních) vyhledávačů získat informace
Formální vyhledávání Vracení se na "oblíbené" nebo záložkované stránky pro nové informace Pomocí vyhledávačů získat informace

2.2 Druhý příklad (výzkum)

Studie metadatového knihovníka Xuemei Ge z Brown-Danielské knihovny z Tennesseeské státní univerzity nazvaná Information-seeking Behavior in the Digital Age: A Multidisciplinary Study of Academic Researchers [7] (informace-vyhledávací chování v digitální době: Více oborová studie o akademických výzkumnících) se zaměřuje na to jak elektronické informační zdroje ovlivňují informace-vyhledávající procesy v sociálních a humanitních vědách. Zkoumá informace-vyhledávající chování učenců v těchto oborech a rozšiřuje model Davida Ellise o informace-vyhledávajícím chování na sociální vědce, což zahrnuje 6 charakteristik: Zahájení, Řetězení, Prohlížení, Rozlišování, Monitorování a Extrakci. Studie byla prováděna v Tennesseeské státní univerzitě. Třicet aktivních sociálních a humanitních věd fakulty, stejně jako studenti doktorských programů, byly dotazováni na jejich využívání elektronických informačních zdrojů pro výzkumné účely, jejich vnímání elektronických a tiskových materiálů, jejich názory týkající se modelu Ellis a způsoby, jak by se dal model aplikovat na ně samotné. Na základě výsledků dotazování, výzkumník poskytne návrhy na to, jak by se mohly stávající informační služby a produkty zlepšit, aby lépe sloužily sociálně a humanitně-vědným výzkumníkům. Autor dává doporučení pro zlepšení knihovnických služeb a technologií, aby lépe vyhovovaly potřebám učenců sociálních a humanitních věd. Tato studie zaujímá kvalitativní přístup k informace-vyhledávacímu chování za pomoci dotazovací metody jako primárního nástroje pro sběr dat. Přítomnost tazatele zlepšuje míru odezvy a kvalitu odpovědí, protože tazatelé mohou objasnit otázky a pokládat i doplňující otázky. Rozhovory byly nahrány a přepsány.

  • Jak postupovat při dotazování?

Dotazovací design byl polostrukturovaný a zahrnoval jak uzavřené, tak i otevřené otázky. Po přezkoumání existující literatury, byly vyvinuty otázky, které popisovaly užití informačních vzorů, metod vyhledávání informací a užití informační technologie se zvláštním důrazem na elektronické zdroje. Postup při dotazování byl navržen tak, aby systematicky sbíral data (viz příloha A). Zásady dotazování sestávaly ze série třinácti otázek, které mají řídit dotazovací proces. Počáteční dotazovací otázky byly vyvinuty z domén, které vzešly z přehledu literatury v souladu s výzkumníkovou zkušeností.
Tato studie zkoumala, do jaké míry jsou specifické elektronické zdroje významné pro vědce ze sociálních a humanitních oborů. Studie zjistila, že pro tyto výzkumníky hrály elektronické informační zdroje zásadní roli při hledání informací. Při hodnocení 8 typů internetových informačních technologiích, zaujímají Web, databáze a e-časopisy první, druhé a třetí místo v důležitosti, následované online katalogy a e-maily. Výzkumníci sociálních věd používají elektronické informační zdroje častěji než humanitní výzkumníci. Doktorandi a odborní asistenti, byť akademicky mladší, jsou aktivnější v používání elektronických informačních zdrojů než jejich starší kolegové. Všichni účastníci v některém bodě zkoumali využití elektronických zdrojů pro svůj výzkum a budou pokračovat v jejich využívání jako prostředku ke shromažďování informací. Se snadným přístupem k informacím kdykoliv a kdekoliv, roste i touha těchto výzkumníků po využívání co nejvíce dosažitelných elektronických zdrojů. Avšak v některých oborech jsou elektronické zdroje vnímány jako méně dostupné a méně nezbytné výzkumníkově poli odbornosti. Studie také prozkoumala do jaké míry zůstává Ellisův model relevantní ve věku elektronických zdrojů a potvrdila, že charakteristiky navrhované Ellisovým modelem pokračují ve hraní důležité role při výzkumných aktivitách.

Příloha A

  • Jak postupovat při dotazování

Úkolová analýza:
Toto je nejdůležitější část dotazování.Účastníci budou požádáni, aby odpověděli na řadu otázek, jako jaké jsou jejich informační vzorce, metody lokalizování informace, problémy, které se vyskytly v procesu výzkumu, metody jak udržet krok s novým vývojem v této oblasti, pomoc-vyhledávající chování a užití informačních technologií, se zvláštním důrazem na elektronické zdroje.

Zahájení dotazovacích otázek:
Pořadí účastníka: _____________ Oddělení: _____________ č. ______________
[Přivítej, krátce představ projekt, odsouhlaste formu a nastavte nahrávání]
1. Mohl byste stručně popsat jeden ze svých nedávno dokončených výzkumných projektů, ve kterých jste používal různé informační zdroje?
2a. Používáte e-mail ke shromažďování informací pro svůj výzkum?

Ano. Ne. Důvody přoč nepoužívat tento zdroj:______________________________
[Pokud je odpověď Ne, tak přejdi k otázce číslo 3]
2b. Jak často používáte e-mail ke shromažďování informací pro váš výzkum?
2c. Jak dlouho využíváte e-mail ke shromažďování informací pro váš výzkum?
2d. Jak byste hodnotil důležitost e-mailu jako nástroje pro sběr informací pro váš výzkum?
Použijeme stupnici od 1 do 5, 1 je pro nejméně důležité a 5 pro nejvíce
1 2 3 4 5
3a. Používáte listservs ke sběru informací pro svůj výzkum?

Ano. Ne. Důvody přoč nepoužívat tento zdroj:______________________________
[Pokud Ne, přejdi k otázce 4]
3b. Jak často používáte listservs ke shromažďování informací pro váš výzkum?
3c. Jak dlouho využíváte listservs ke shromažďování informací pro váš výzkum?
3d. Jak byste hodnotil důležitost listservs jako nástroje pro sběr informací pro váš výzkum?
Použijeme stupnici od 1 do 5, 1 je pro nejméně důležité a 5 pro nejvíce
1 2 3 4 5
3e. Mohl byste mi prosím dát několik příkladů pro vaše nejčastěji používané listservs použité pro váš výzkum?
4a. Používáte Web ke shromažďování informací pro váš výzkum

Ano. Ne. Důvody přoč nepoužívat tento zdroj:______________________________
[Pokud Ne, přejdi k otázce 5]
4b. Jak často používáte Web ke shromažďování informací pro váš výzkum?
4c. Jak dlouho využíváte Web ke shromažďování informací pro váš výzkum?
4d. Jak byste hodnotil důležitost Web jako nástroje pro sběr informací pro váš výzkum?
Použijeme stupnici od 1 do 5, 1 je pro nejméně důležité a 5 pro nejvíce
1 2 3 4 5
5a. Používáte FTP ke sběru informací pro svůj výzkum?

Ano. Ne. Důvody přoč nepoužívat tento zdroj:______________________________
[Pokud Ne, přejdi k otázce 6] 5b. Jak často používáte FTP ke shromažďování informací pro váš výzkum?
5c. Jak dlouho využíváte FTP ke shromažďování informací pro váš výzkum?
5d. Jak byste hodnotil důležitost FTP jako nástroje pro sběr informací pro váš výzkum?
Použijeme stupnici od 1 do 5, 1 je pro nejméně důležité a 5 pro nejvíce
1 2 3 4 5
6a. Používáte Online katalogy ke sběru informací pro svůj výzkum?

Ano. Ne. Důvody přoč nepoužívat tento zdroj:______________________________
[Pokud Ne, přejdi k otázce 7]
6b. Jak často používáte Online katalogů ke shromažďování informací pro váš výzkum?
6c. Jak dlouho využíváte Online katalogů ke shromažďování informací pro váš výzkum?
6d. Jak byste hodnotil důležitost Online katalogů jako nástroje pro sběr informací pro váš výzkum?
Použijeme stupnici od 1 do 5, 1 je pro nejméně důležité a 5 pro nejvíce
1 2 3 4 5
7a. Používáte E-časopisy ke sběru informací pro svůj výzkum?

Ano. Ne. Důvody přoč nepoužívat tento zdroj:______________________________
[Pokud Ne, přejdi k otázce 8]
7b. Jak často používáte E-časopisy ke shromažďování informací pro váš výzkum?
7c. Jak dlouho využíváte E-časopisy ke shromažďování informací pro váš výzkum?
7d. Jak byste hodnotil důležitost E-časopisů jako nástroje pro sběr informací pro váš výzkum?
Použijeme stupnici od 1 do 5, 1 je pro nejméně důležité a 5 pro nejvíce
1 2 3 4 5
7e. Mohl byste mi prosím dát několik příkladů pro vaše nejčastěji používané E-časopisy použité pro váš výzkum?
8a. Používáte Databáze ke sběru informací pro svůj výzkum?

Ano. Ne. Důvody přoč nepoužívat tento zdroj:______________________________
[Pokud Ne, přejdi k otázce 9]
8b. Jak často používáte Databáze ke shromažďování informací pro váš výzkum?
8c. Jak dlouho využíváte Databáze ke shromažďování informací pro váš výzkum?
8d. Jak byste hodnotil důležitost Databází jako nástroje pro sběr informací pro váš výzkum?
Použijeme stupnici od 1 do 5, 1 je pro nejméně důležité a 5 pro nejvíce
1 2 3 4 5
8e. Mohl byste mi prosím dát několik příkladů pro vaše nejčastěji používané Databáze použité pro váš výzkum?
9a. Používáte Portály ke sběru informací pro svůj výzkum?

Ano. Ne. Důvody přoč nepoužívat tento zdroj:______________________________
[Pokud Ne, přejdi k otázce 10]
9b. Jak často používáte Portály ke shromažďování informací pro váš výzkum?
9c. Jak dlouho využíváte Portály ke shromažďování informací pro váš výzkum?
9d. Jak byste hodnotil důležitost Portálů jako nástroje pro sběr informací pro váš výzkum?
Použijeme stupnici od 1 do 5, 1 je pro nejméně důležité a 5 pro nejvíce
1 2 3 4 5
9e. Mohl byste mi prosím dát několik příkladů pro vaše nejčastěji používané Portály použité pro váš výzkum?
[Pro neuživatele e-zdrojů: přejděte na otázky 12 a 13.]
10. Jak jsou výše uvedené informační zdroje použité ve vašem výzkumném procesu?
{Toto je nejdůležitější otázka ze všech. Ujistěte se, že rozvede jak byly použity elektronické zdroje a proč}
e-mail:
listserv:
Web:
FTP:
online katalogy:
databáze:
elektonické časopisy:
portály:
11. Ve srovnání mezi informačními zdroji tištěnými a elektonickými, jaké procento vašich výzkumných informačních potřeb je splněno u jednotlivých typů zdrojů?
Tištěné informace_______________________
Elektronické informace___________________
12. Je tu model, který zobrazuje 6 typů informačního vyhledávání. Mám zájem o vaše zkušenosti při hledání informací o vašem výzkumu. Mohl byste se podívat na model[dát dotazovanému kopii modelu] a poskytnout mi svůj komentář?
13.Je tu něco, co byste chtěl dodat k tomu co jsme zde probírali?
{Děkuji mnohokrát!}

2.3 Třetí příklad (výzkum)

The role of the research phase in information seeking behaviour of Jewish studies scholars: a modification of Ellis’s behavioural characteristics[8]

(Role vyhledávacích fází v chování při informačním vyhledávání vědců židovského učení: modifikace chování dle Ellisových charakteristik)

J. Bronstein


Cíl (Záměr)

Hlavním cílem bylo zjistit, jak se chovají při vyhledávání informací vědci židovského učení.

První výzkumná otázka směřovala k tomu, kterou z aktivit hledání dle Ellisova modelu informačního chování používají při své vědecké práci a zjišťovala vztah mezi použitou informační strategií uživatelů a fází výzkumu.

Analýza dat z rozhovorů vedla v druhé fázi k revizi Ellisova modelu. Ukázalo se, kdy byla která z aktivit Elisova modelu použita v časovém rámci nebo v souvislosti s modelem, na který konkrétní typ vědecké práce. To vedlo k celistvému pohledu na jednotlivé aktivity při vyhledávání informací v jednotlivých fázích výzkumu.

Tento výzkum a revize Ellisova modelu ukázaly, že jednotlivé aktivity dle Ellise nejsou náhodné. Ale souvisí se stádiem výzkumu nebo účelem vyhledávání.

Pro výzkum byl jako teoretický základ vybrán Ellisův behaviorální model informačního chování s definovanými fázemi výzkumu jako samostatnými časovými intervaly v procesu výzkumu s definovaným účelem, který mohl obsahovat jednu nebo více informačních aktivit. Revizí bylo navrženo umístění Ellisových informačních strategií v časovém rámci nebo návaznosti na konkrétní typ vědecké činnosti. Tento návrh měl poskytnout přehled aktivních fází procesu vyhledávání prostřednictvím strategií používaných v každé fázi výzkumu.

Výzkumné otázky:

1)     Která z aktivit chování při vyhledávání informací dle Ellisova modelu je používána vědci židovského učení při jejich akademické práci.

2)     Existuje nějaký vztah mezi používanými informačními aktivitami badatele a fází výzkumu.

Metodologie:

Základ studie a sběr dat byl založen na polo strukturovaných rozhovorech, kde účastníci měli hovořit o aktivitách s informační složkou ve své výzkumné práci. Rozhovory probíhaly na pracovištích vědců, aby mohli poskytnout příklady související s vyhledáváním informací ve svých vědeckých pracích. Analýza dat z rozhovorů následovala Ellisův přístup pomocí zakotvené teorie přístupu (Creswell 1997: 57).

Vzorek populace:

Vzorek byl sestaven z dvaceti pěti vědců z náhodně vybraných útvarů, které se zabývají židovským učením (židovská teorie, studia Bible, studia Talmudu, hebrejské literatury, hebrejské a židovské filozofie a studia Izraele) na čtyřech hlavních univerzitách v Izraeli. Anonymita účastníků byla zachována, jednotlivci byli označeni dle akademického oddělení a čísla (př. Hebrejská č. 23).

Analýza dat:

První otázka ukázala, že Ellisův model chování nevysvětluje všechny události a charakteristiky, které se v datech objevily. Jádrem zakotvené teorie výzkumu byl vývoj teorie související se studovaným tématem. Tedy teorie, která reprezentovala vztahy mezi kategoriemi a pojmy nalezenými v datech. V této studii s otevřeným kódováním postaveným na Ellisově modelu se s postupem analýzy dat rozšiřoval a obohacoval systém kategorií. A v návaznosti na zakotvenou teorii nebylo možné některé údaje zařadit do původní Ellisovy kategorizace.

Potřeba revidovat původní Ellisův model se objevila, když byly analyzovány vztahy mezi jednotlivými kategoriemi a bylo zjištěno, že fáze výzkumu ovlivnily použité informační strategie a že vědci používají různé informační aktivity v různých časových úsecích výzkumného procesu. Ukázalo se, že Ellisův model pokrývá širokou škálu informačních činností, ale nezačleňuje je do časového rámce v závislosti na fázi výzkumu.

Model:

Výsledkem analýzy dat byl navržen model informačního vyhledávání, který se skládá ze tří časových rámců nebo fází, které vzešly z kódovaných dat:

1)     Vyhledávání informací v počáteční fázi - vyhledávání informací na nové téma a vyhledávání informací na začátku výzkumného procesu

2)     Hledání informací s fází aktuálního povědomí (uvědomění) – hledání informací s adekvátními (dostačujícími) daty k výzkumu

3)     Konečná fáze – fáze ukončení vyhledávání informací

Model byl složen ze dvou modulů. První se týkal prvků závislých na informačních aktivitách, které byly uskutečněny jen v určité fázi výzkumu, jako je procházení nebo monitorování. Druhý se zabýval nezávislými prvky informačního chování, což jsou informační aktivity nezávislé na konkrétní fázi výzkumu, jako je ověřování informací.

Dynamické prvky inormačního chování

 Počáteční fáze

-       Výchozí odkazy - stanovení výchozích bodů pro sběr materiálů (př. prvotní odkazy na aktualizaci článků, knihy)

-       Procházení – vyhledávání a procházení materiálů z určité oblasti nebo předmětu, identifikace materiálů, které se zabývají daným          tématem

-       Extrakce – identifikace konkrétních informačních zdrojů, selektivní výběr materiálů z informačních zdrojů

Fáze aktuálního povědomí (uvědomění)

-       Monitorovací činnost – aktuálně osvětové činnosti sestavené z pořadí informačních aktivit

 sledování elektronických materiálů – rešerše, indexování databází, knihovní katalogy, internet

 sledování tištěných materiálů – knižní recenze, odborné časopisy

 sledování sítě – neformální komunikace s kolegy

 sledování citací – důsledek různých monitorovacích aktivit

Závěrečná fáze

-       Ukončení – informační vyhledávání v konečné fázi projektu (příprava dokumentu pro publikování)

 

Fáze nezávislých prvků informačního chování

Tři aktivity informačního chování dle Ellise se týkají řízení a vyhodnocování informací a mají vztah k určité fázi výzkumu.

-       Rozlišení – diferenciace (rozlišování) zdrojů dle kvality, materiálu, přístupu nebo odbornosti autora nebo věcného tématu

výzkumníkovi znalosti nebo zkušenosti ovlivňují volbu konkrétního zdroje informací

informace jsou vybírány nejen dle subjektivní kvality (dle vědce), ale i dle kvality informačního kanálu

-       Ověřování – ověření údajů a faktů, které jsou výsledkem využívané informační strategie účastníků

fázově nezávislá informační činnost (ověřování může probíhat v jakékoliv fázi procesu)

-       Správa informací – strategie organizování, ukládání a archivace nalezených informací z informačního hledání

fázově nezávislá informační činnost (potřeba spravovat veškeré informace zjištěné v rámci procesu informačního vyhledávání)


Účelem této studie bylo použití Ellisova modelu na akademické pracovníky vysokých škol zabývající se židovským učením. Rozsah studie přesahoval identifikaci informačních aktivit účastníků a ukázal silnou vazbu mezi informační strategií při hledání v návaznosti na fázi výzkumu a účelu vyhledávání. Vztah mezi fází výzkumu a zvolenou informační strategií se odrazil v navrhovaném modelu, který umístí všechny informační strategie do jedné ze tří hlavních výzkumných fází (počáteční f., f. vědomí a konečné f.) Pohled na časovou osu ukázal, že během jednoho výzkumu se některé informační aktivity používají rozdílně v každé fázi. V tomto novém modelu se vyhledávací aktivity změní v průběhu celého procesu a zdroje podle změny ve formě i obsahu. Na začátku účastníci hledali informace s cílem najít centrální bod, který povede do jiných informačních zdrojů (jako podklad pro řetězení), nebo procházeli police, katalogy nebo databáze s cílem získat celkový přehled o tématu. Běžná informační činnost účastníků spočívá v ověřování věcné informace a v rozlišování mezi různými informačními zdroji s cílem vybrat jeden nejrelevantnější pro jejich vyhledávání. (rozlišování).

Údaje z této studie ukázaly, že povaha informační strategie se může měnit v závislosti na účelu vyhledávání, i když mluvíme o stejné strategii (př. procházení). Kromě toho může uživatel provést několik informačních akcí s různým účelem současně. Model navržený v této studii ukazuje, že využití informačních aktivit je účelné. Vliv vyhledávání nebo fází výzkumu má v daném okamžiku vliv na povahu použitých informačních strategií.

 

Druhá výzkumná otázka prozkoumala informační chování účastníků v jejich vědecké práci, zejména při udržování up-to-date (kroku) s novými informacemi z jejich oboru. Informační hledání bylo složeno z informační činností zahrnující formální kanály, např. sledování citací a prohlížení knihovny a neformální komunikaci s kolegy, odborníky (specialisty) a knihovníky.

Z analýzy rozhovorů vyplynulo, že pro udržení up-to-date s literaturou, používají účastníci tradiční informační činnosti jako je procházení knih a sledování citací, a to především proto, že tyto informační činnosti mají kontextové nastavení. Zjištění ukazují, že ačkoliv vědci znají a mají k dispozici různé elektronické kanály, budou uvažovat o jejich použití pouze za přesvědčení, že tyto kanály mohou mít přímý vliv na oblast jejich výzkumu. Příkladem je používání e-mailu, který výrazně podporuje komunikaci s kolegy.

  

Závěr

Navrhovaná úprava dává pohled na informační vyhledávání vědců židovského učení prostřednictvím informačních činností používaných v každé fázi výzkumu. I když se tato studie nezabývá otázkou nejistoty a navrhuje revizi, není popisována jako řešení problému modelu. Každá fáze výzkumu v rámci revize má svůj účel, kterým je informační vyhledávání v každé fázi a je zaměřena na řešení problematických situací uživatelů.

Ačkoli se v informačním chování účastníků projevily všechny informační strategie Ellisova modelu, nebyly používány náhodně, jak Ellis navrhl. Projevil se silný vztah mezi používanými informačními strategiemi a stádii výzkumu nebo účelu vyhledávání. Účastníci musí jasně rozlišovat informační strategie používané při hledání informací na začátku projektu, nebo když se snaží dozvědět o novém objektu a strategii, které využívají, když se snaží udržet up-to-date s novými publikacemi. Tato klasifikace informačních strategií fází výzkumu nebo účel není zřejmý v původním Ellisově modelu a je jedním z hlavních přínosů této studie. Pochopení vlivu fází výzkumu na informační proces vyhledávání by mohl mít pozitivní dopad na referenční služby, a to nejen pro badatele židovského učení, ale i pro odborníky z jiných disciplín. Na tomto základě mohou být služby a zdroje navrženy tak, aby poskytly odpovědi, které odpovídají fázi výzkumu nebo účelu hledání.

 

 

Citace

  1. MARCIA, J. Bates. Úvod do metateorií, teorií a modelů. ProInflow [online]. 31.05.2011 [cit. 13.10.2013]. Dostupné z www: <http://pro.inflow.cz/uvod-do-metateorii-teorii-modelu>. ISSN 1804–2406.)
  2. 2,0 2,1 ELLIS, David. (1989) A behavioural approach to information retrieval system design. Journal of Documentation, Vol. 45 Iss: 3, pp.171 – 212. [cit. 13.10.2013]. Dostupné z www: http://www.emeraldinsight.com/journals.htm?articleid=1650085 Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Ellis“ použit vícekrát s různým obsahem
  3. INGWERSEN, Peter. Information Retrival Interaction. London: Taylor Graham, 1992. ISBN 0-947568-54-9. Ch. 3. Information retrival, pp. 49-60.) [cit. 13.10.2013]. Dostupné z www: http://pure.iva.dk/ws/files/31047349/Ingwersen_IRI.pdf
  4. 4,0 4,1 WILSON,Tom. Models in information behaviour research. Journal of Documentation, Vol. 55, No. 3, June 1999. [cit. 13.10.2013]. Dostupné z www: http://210.48.147.73/silibus/model.pdf Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Wilson“ použit vícekrát s různým obsahem
  5. PRÁGEROVÁ, Linda. In: Inflow. Informačné správanie: základné pojmy a prehľad prístupov k skúmaniu tohto spoločenského fenoménu.7.5.2010. [cit. 13.10.2013]. Dostupné z www: http://www.inflow.cz/informacne-spravanie-zakladne-pojmy-prehlad-pristupov-k-skumaniu-tohto-spolocenskeho-fenomenu
  6. CHOO, Chun Wei, Brian DETLOR a Don TURNBULL. Information seeking on the Web: An integrated model of browsing and searching. First Monday: Peer-reviewed Journal on the Internet [online]. 2000, roč. 5, č. 2 [cit. 2013-10-14]. Dostupné z: http://journals.uic.edu/ojs/index.php/fm/article/view/729/638
  7. GE, Xuemei. Information-Seeking Behavior in the Digital Age: A Multidisciplinary Study of Academic Researchers. [online]. September 2010 [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://crl.acrl.org/content/71/5/435.full.pdf
  8. BRONSTEIN, J. The role of the research phase in information seeking behaviour of Jewish studies scholars: a modification of Ellis's behavioural characteristics. Information Research [online]. 2007, Vol. 12, No. 3, Last updated: 20 March, 2007 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://informationr.net/ir/12-3/paper318.html

Použitá literatura a zdroje