Elektronické časopisy

Z WikiKnihovna
Verze z 15. 11. 2013, 12:14, kterou vytvořil Marie Ondrášková (diskuse | příspěvky) (John Wiley & Sons)
Přejít na: navigace, hledání

Zpět na: KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)

Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián

Vymezení pojmu

Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma Suweco. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.

Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. Oxford University Press). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.

Významná vydavatelství elektronických časopisů

Elsevier

Elsevier.png

Nizozemské vydavatelství Elsevier je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní ScienceDirect je platformou, která slouží pro pohodné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 11,3 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.

Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény.

Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/

Platforma SciVerse

Sciverse.jpg

V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu SciVerse. Kromě toho, že se na ní podílejí nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, je k dispozici také integrované rozhraní SciVerse Hub, které spojuje informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jedná o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představuje centrální bod, který poskytuje komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinese řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi je už nyní platforma uvedena do ostrého provozu.

Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/action/home/proceed

Springer

Springerlink.jpg

Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu Kluwer i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy SpringerLink. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích více než 2.765 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Kokrétně se tak stalo zveřejněním programu Springer Open Choice, který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba Springer Open pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu.

Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx

John Wiley & Sons

Wiley.jpg

Společnost John Wiley & Sons vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní InterScience, které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma Wiley Online Library. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství Blackwell. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1 500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu OnlineOpen. Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley & Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.

Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/

Taylor & Francis

Taylorfrancis.png

Taylor & Francis je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor & Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň už není využívána dobře známá platforma Informaworld, na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem Taylor & Francis Online. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1.000 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.

Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/

Sage

Sagejournals.png

V nabídce elektronických časopisů vydavatelství Sage se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci zhruba 520 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii Highwire Press 2.0 technology (H2O). Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází Communication Abstracts a Criminal Justice Abstracts, které však nedávno odkoupila společnost Ebsco. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou Sage Research Methods (http://srmo.sagepub.com/). Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V polovině roku 2012 by pak měla být spuštěna nová služba Sage Knowledge (http://www.sagepub.com/knowledge.sp) představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.

Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/

Oxford Journals

Oxfordjournals.jpg

Vydavatelství Oxford University Press (OUP) je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 238 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa Oxford Open (http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/), která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno 90 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.

Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/

Cambridge Journals

Cambridgejournals.jpg

Kolekce časopisů Cambridge Journals je počinem vydavatelství Cambridge University Press (CUP). V současnosti je v systému 280 titulů a dohromady více než půl milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.

Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login

Emerald

Emerald1.jpg

Vydavatelství Emerald bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní Emeraldinsight striktně na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.

Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/Insight/menuNavigation.do?hdAction=InsightHome

Oborově zaměřená vydavatelství

Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. Lippincott Williams & Wilkins (www.lww.com) je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství BMJ Group (http://group.bmj.com/products/journals/) a Karger (www.karger.com). Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství Thieme (www.thieme-connect.com/ejournals/home.html). Jeho nabídka čítá zhruba 130 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství Nature Publishing Group (www.nature.com/index.html), jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis Nature. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:

American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/

American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx

Royal Society of Chemistry - http://www.rsc.org/Publishing/Journals/Index.asp

American Chemical Society - http://pubs.acs.org/about.html

Institute of Physics - http://www.iop.org/EJ/

American Institute of Physics - http://journals.aip.org/

American Physical Society - http://publish.aps.org/about

Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí následující graf, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.

Registry volně dostupných elektronických časopisů

Vymezení pojmu

Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém SCIELO (http://www.scielo.org/php/index.php) obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy PubMedCentral (je zároveň i otevřeným archivem) nebo Free Medical Journals (http://www.freemedicaljournals.com/) pro oblast medicíny.

EZB

Ezb.jpg

Projekt Elektronická knihovna časopisů (Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB) spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady cca 60.000 seriálů. Do projektu je zapojeno více než 580 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií.

Volně dostupné časopisy (označeny zeleným kolečkem), které jsou zdarma k dispozici na internetu. Každému uživateli je umožněn přístup k plným textům.

Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).

Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].

Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.

Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/

DOAJ

Doaj.jpg

Directory of Open Access Journals (DOAJ) je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 8.000 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 3.800. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries). V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt Directory of Open Access Books (BOAJ), o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.

Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/

Archivace a ochrana elektronických časopisů

Vymezení pojmu

V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:

Portico

Portico2.jpg

Portico je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. „dark archive“ neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 14.000 titulů elektronických časopisů a více než 130.000 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.

Další informace: http://www.portico.org

LOCKSS

Locks.jpg

Iniciativa LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe) vznikla na Stanford University, ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní zhruba 510 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.

Další informace: http://www.lockss.org/

CLOCKSS

Clocks1.jpg

CLOCKSS (Controled LOCKSS) je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.

Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home

e-Depot

Edepot.jpg

Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti e-Depot, což je archiv provozovaný National Library of the Netherlands. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.

Další informace: http://www.kb.nl/hrd/dd/index-en.html

Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i British Library (http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html). Archivace elektronických časopisů probíhá také v rámci rozsáhlého projektu OCLC Electronic Collection Online (http://www.oclc.org/electroniccollections/), kde jsou periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv HathiTrust (http://www.hathitrust.org/), do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Následující tabulka srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.

PEPRS

Peprs.jpg

Projekt PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service) přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace EDINA (http://edina.ac.uk/) a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také Mezinárodní agentura ISSN. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na The Keepers Registry (http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp) a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.

Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html

Galerie