Elektronická databáze

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Klára Tesařová

Jedná se o o opravenou verzi materiálu publikovaného na Wikipedii

Klíčová slova: zdroj, informace, elektronický zdroj, databáze

Synonyma: systém pro ukládání dat a jejich následné zpracování v online podobě

Související pojmy:

nadřazené - zdroj informací
podřazené - vyhledávání v elektronické databázi, licencované elektronické databáze, bezplatné elektronické databáze

Charakteristika

Elektronická databáze je systém, který slouží k modelování objektů a vztahů reálného světa a to prostřednictvím digitálních dat, které jsou uspořádány tak, aby se s nimi dalo manipulovat efektivně. Důležitými faktory pro databáze je umět data rychle vyhledat, načíst je do paměti a provádět s nimi potřebné operace, mezi které patří například zobrazení, přidání nových údajů, aktualizace, provádění matematických výpočtů s daty, uspořádání dat dle sestav apod.

Mezi základní prvky databáze patří data a program, který nám umožňuje s těmito daty manipulovat. Obsah dat tvoří množina jednotně strukturovaných dat, které jsou uloženy v paměti počítače nebo na záznamovém médiu. Tyto data jsou navzájem v určitém vztahu a tak tvoří ucelený celek z hlediska obsažených informací.

Tyto data nám jsou však přístupná pouze pomocí speciálního programové vybavení a tím je systém řízení báze dat. Elektronická databáze je tedy zdroj uspořádaných informací, který svůj obsah zpřístupňuje uživatelům. Těm pomáhá k pohodlnému vyhledání kvalitních, ověřených a aktuálních informací a to z nejrůznějších oblastí. [1]

Historie elektronických databází

Termín „data-base“ se poprvé objevil v Oxfordském slovníku v roce 1962.

Do šedesátých let 20. století, tedy do rozvoje počítačů, se k uspořádání dat používaly klasické papírové kartotéky. Jejich velkou nevýhodou však byly vysoké nároky na místo k uskladnění a celkově tak ke správě a manipulaci s uloženými daty.

S postupem času se kartotéky začaly převádět do strojem čitelné podoby. Až v polovině šedesátých let začaly vznikat první databázové jazyky a roku 1970 vzniká první relační databáze.

Tyto databáze se staly oproti papírovým kartotékám spolehlivějšími, rychlejšími a přesnějšími.[2]

Výhody a nevýhody elektronických databází

Jako všechno, i elektronické databáze mají své výhody a nevýhody

Výhody

Elektronická databáze především zpracovává velké objemy dat. Mezi výhody el. databází patří úspora místa a snadná úprava dat. Data se dají z el. databáze snadno kopírovat a dále s nimi pracovat. Práce s danými daty může vykonávat mnoho uživatelů současně.[3]

Mezi nesporné výhody elektronických databází patří zejména kvalita informací. Informace z elektronických databází jsou ověřené, profesionální a někdy i recenzované.

Další výhodou el. databází je přidaná hodnota. To znamená, že u článků, e-časopisů, e-knih a jiných naleznete anotaci, klíčová slova a další prvky, které napomáhají k orientaci v textu.

Vyhledávání v elektronických databázích je poněkud kvalitnější a to díky přívětivému a intuitivnímu vyhledávacímu rozhraní. Vyhledávání v těchto databázích navíc nabízí i různé možnosti vyhledávání a díky tomu můžete dosáhnout přesnějšího a relevantnějšího výsledku.

Výhodou el. databází jsou i nadstavbové funkce, mezi ty patří ukládání výsledků hledání nebo prolinkování do jiného zdroje s plným textem. Také je zde možnost personalizovaných funkcí jako je tagování, překládání, vytvoření osobního účtu atd.

Mezi další výhody patří i přístup 24 hodin denně, neomezený počet uživatelů a hlavně získání informací jednoduše a pohodlně, někdy i s možností připojení se do databází z domova.


Nevýhody

Mezi nevýhody u el. databází může patřit možná ztráta dat, nejednotné vyhledávání nebo nekompatibilita zařízení. Další nevýhodou může být i nedostupnost databází a to z důvodu, že zrovna potřebná databáze nemusí být u dané instituce předplacená.

Možnou nevýhodou může pro některé být i převažující text a jazyk v angličtině.

Mezi nevýhodami se mohou objevit i náklady na uložení dat, riziko jejich snadného poškození a odcizení a nezbytnost zajistit ochranu dat při využívání v síti. S elektronickou databází také nemohou pracovat všichni, důležité zde je, aby uživatel měl základní znalosti s prací s počítačem.[4]

Dělení elektronických databází

Elektronické databáze rozlišujeme podle typu obsažených dat.

Databáze dělíme na:


Textové, kde datovou základnu této databáze tvoří digitálně reprezentované textové údaje. Textové databáze se dálé dělí na:


• bibliografické

• plnotextové (fulltextové)

• referenční

• faktografické [5]


Bibliografické databáze neobsahují texty, ale pouze bibliografické záznamy publikací a mohou být doplněny i o abstrakty. Plnotextové databáze, tzv. fulltextové, obsahují plné texty dokumentů. Referenční databáze jsou takové databáze, kde se často jedná o encyklopedie, ale také příručky nebo slovníky. Faktografické databáze obsaují především faktografické informace. [6]

Dále se databáze mohou dělit na obrazové, které jsou důležité zejména pro umění, dále numerické a multimediální. [7]


Databáze také můžeme dělit podle způsobu práce uživatele s daty, tady dělíme databáze na databáze umožňující pouze vyhledávání a čtení dat a na databáze, které umožňují zápis dat.


Dále můžeme dělit dle dostupnosti databází na komerční databáze, kde je přístup do databází zpoplatněný a na volně dostupné databáze. Volně dostupné databáze jsou dostupné bez poplatků a zadarmo.


Podle obsahu informací můžeme dělit databáze na univerzální,multioborové a oborové. Univerzální databáze jsou takové, kde můžeme najít všeobecné informace. Multioborové databáze poskytují informace z více oborů a tedy napříč obory. Oborové databáze poskytují informace, které se týkají pouze určitého oboru.


Databáze dělíme i podle časového hlediskana dabáze perspektivní ,souběžné aretrospektivní Perspektivní databáze umožňují najít informace o dokumentech, které v budoucnosti teprve vyjdou. Souběžné databáze poskytují informace o dokumentech, které právě vycházejí a retrospektivní databáze poskytují informace o dokumentech, které už vyšly někdy v minulosti.[8]

Příklady elektronických databází

Mezi známé odborné databáze patří například EBSCO, ProQuest Central, Web of Science a Wiley Online Library.

Odborná databáze EBSCO je multioborová databáze, která nabízí přes 12 000 odborných e-časopisů a vyhledávání jejich plných textů. [9]

Databáze ProQuest Central je fulltextová databáze, která obsahuje 8 000 e-časopisů s články s plnými texty z celkem 160 disciplín. Obsahuje také různé kvalifikační práce, profily firem, tituly novin, atd.[10]

Web of Science je bibliografická a citační databáze. Díky této databázi můžeme sledovat citovanost vědeckých článků a také aktuálnost bibliografických údajů článků a jejich abstraktů. Nabízí více jak 8 000 předních světových časopisů ze všech oblastí vědy.

Wiley Online Library je databáze, která obsahuje sbírku zdrojů nakladatelství John Wiley & Sons. Databáze zahrnuje plné texty z oblasti medicíny, psychologie, sociálních a humanitních věd. Nabízí více jak 4 miliony článků, 1 500 časopisů a více jak 10 000 e-knih.[11]

Poznámky

  1. KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000089&local_base=KTD
  2. DATE, C. An introduction to database systems. 5th ed. Reading, Mass.: Addison-Wesley, 1990. ISBN 02015138111.
  3. SALEMI, Joe. Databáze klient/server: Průvodce.Brno: Unis Publishing, 1993. 260 s.
  4. SALEMI, Joe. Databáze klient/server: Průvodce.Brno: Unis Publishing, 1993. 260 s.
  5. MÁCKOVÁ, Zdeňka, Tereza Matýsová a Nikola Dynybylová. Elektronické informační zdroje II. Odborné licencované databáze MU [e-learning]. Brno: KISK FF MU, 2011 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2012/KPI11/um/35076585/04_eiz.pdf
  6. SALEMI, Joe. Databáze klient/server: Průvodce.Brno: Unis Publishing, 1993. 260 s.
  7. MICHAL, Obadal. Univerzální databáze jako jednotný přístup k informačním fondům Etnologického ústavu AV ČR, pracoviště v Brně. Brno, 2006. 124 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Mgr. Silvie Presová, DiS.. s. 43
  8. ŠKYŘÍK, Petr. Elektronické informační zdroje [online prezentace]. Brno: KISK FF MU, 2010 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: http://elf.phil.muni.cz/elf/course/view.php?id=2358
  9. EBSCO. EBSCO: Inspirující informace [online]. ©2012 [cit. 2012-08-25]. Dostupný z WWW: http://www2.ebsco.com/cs-cz/Pages/index.aspx
  10. ProQuest Central [online]. 2010 [cit. 2012-08-27]. Dostupný z WWW: http://www.proquest.co.uk/assets/literature/products/databases/pq_central_en_uk.pdf
  11. MÁCKOVÁ, Zdeňka, Tereza Matýsová a Nikola Dynybylová. Elektronické informační zdroje II. Odborné licencované databáze MU [e-learning]. Brno: KISK FF MU, 2011 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2012/KPI11/um/35076585/04_eiz.pdf

Použitá literatura

  • KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000089&local_base=KTD
  • DATE, C. An introduction to database systems. 5th ed. Reading, Mass.: Addison-Wesley, 1990. ISBN 02015138111.
  • MÁCKOVÁ, Zdeňka, Tereza Matýsová a Nikola Dynybylová. Elektronické informační zdroje II. Odborné licencované databáze MU [e-learning]. Brno: KISK FF MU, 2011 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2012/KPI11/um/35076585/04_eiz.pdf
  • ŠKYŘÍK, Petr. Elektronické informační zdroje [online prezentace]. Brno: KISK FF MU, 2010 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: http://elf.phil.muni.cz/elf/course/view.php?id=2358
  • PERLOVÁ, Vladimíra, SIGMUNDOVÁ, Dana, MATÝSOVÁ, Tereza, MÁCKOVÁ, Zdeňka. Elektronické informační zdroje 2: odborné licencované databáze MU. Kurz práce s informacemi. Jarní semestr 2011. [e-learning].[cit. 2011-12-26]
  • KRČÁL, Martin. Úvod do problematiky. Elektronické informační zdroje. Podzimní semestr 2011. [prezentace].[cit. 2011-12-28]. Dostupný z WWW: https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2011/VIKBA20/um/?studium=536846
  • TKAČÍKOVÁ, Daniela. Jak pracovat s informacemi [online]. Ostrava: Ústřední knihovna Vysoké školy báňské-Technické univerzity, 2006 [cit. 2012-08-15]. Dostupný z WWW: http://knihovna.vsb.cz/kurzy/index.html
  • Pavlicová, Libuše. Elektronické zdroje. Jaké?. Ikaros [online]. 2001, roč. 5, č. 4 [cit. 05-11-2012]. Dostupný z WWW: http://www.ikaros.cz/node/738. URN-NBN:cz-ik738. ISSN 1212-5075
  • JELÍNKOVÁ, Lenka. Katalogizace elektronických zdrojů. [Online]. Olomouc, 10. 6. 2009. Dostupný z WWW: http://www.vkol.cz/cs/regionalni-funkce/prezentace-a-prednasky/
  • BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny – teorie a praxe. Knihovnická revue [online]. 2004, 15, 4, [cit. 2010-06-02]. s. 233-254. Dostupný z WWW: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html. ISSN 1214-0678.
  • MICHAL, Obadal. Univerzální databáze jako jednotný přístup k informačním fondům Etnologického ústavu AV ČR, pracoviště v Brně. Brno, 2006. 124 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Mgr. Silvie Presová, DiS.. s. 43
  • POKORNÝ, Jaroslav. Počítačové databáze. Praha: Kancelářské stroje, obchodní podnik, 1991. 173 s. s. 9
  • SALEMI, Joe. Databáze klient/server: Průvodce. Brno : Unis Publishing, 1993. 260 s.
  • ProQuest Central [online]. 2010 [cit. 2012-08-27]. Dostupný z WWW: http://www.proquest.co.uk/assets/literature/products/databases/pq_central_en_uk.pdf
  • EBSCO. EBSCO: Inspirující informace [online]. ©2012 [cit. 2012-08-25]. Dostupný z WWW: http://www2.ebsco.com/cs-cz/Pages/index.aspx