Edward Wyndham Hulme

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání
Edward Wyndham Hulme
Datum a
místo narození
prosinec 1859
St. Giles, Londýn
Datum a
místo úmrtí
19. 10. 1954 (někdy chybně uváděn rok 1951)
The Nightingale Nursing Home, St. Catherine´s Road, Littlehampton, Sussex [1]
Příčina úmrtí
Rodinný stav ženatý 1) Emily Shepley Cappel, narozena 14. 11. 1860 (syn Edward Arthur Hulme a dcera May Evelyn Hulme) 2) Louise Helene Gibson[2]
Bydliště Old House, 37, East Street, Littlehampton, Sussex
Občanství britské
Vzdělání University of Oxford
Pracoviště Od roku 1881 - úředník na patentovém úřadě, v letech 1894 až 1919 - knihovník patentového úřadu
Ocenění
Známý pro jako první použil termín statistická bibliografie, průkopník bibliometrie

Edward Wyndham Hulme (*1859, Londýn) byl knihovníkem patentového úřadu a průkopníkem oboru bibliometrie.


Život a kariéra

Narodil se v prosinci roku 1859 v Londýně do rodiny významného chirurga Edwarda Charlese Hulmeho. Měl ještě 4 sestry. V roce 1890 se oženil s Emily Shepley Cappel se kterou měl syna Edwarda Arthura a dceru May Evelyn. Po smrti své ženy se oženil ještě jednou, s Louise Helene Gibson. Svatba se konala v dubnu 1908 v Londýně. Vystudoval University of Oxford. Koncem roku 1881 se stal úředníkem na Britském patentovém úřadu v Londýně a na stejném úřadu byl mezi lety 1894 až 1919 knihovníkem. Zemřel 19. 10. 1954 v Littlehamptonu v Sussexu.

Dílo

V roce 1923 použil jako první termín „statistická bibliografie". [3] Byl průkopníkem tehdy ještě přesně nedefinované bibliometrie. Zabýval se historií patentového práva, publikoval články v různých odborných časopisech a publikacích (The Law Quarterly Review, Nature). Nejvýznamnějším přínosem bylo zavedení evidence a třídění nejen patentových dokumentů a evidence patentů a s tím souvisejících dokumentů z Velké Británie (a kolonií), ale také zavedení evidence specifikací ze zemí, které měly patentový systém a vydávaly tištěné materiály (týkalo se Spojených Států, Francie a Německa). Jeho výzkumy se týkaly patentů a patentového práva, v jeho publikacích se objevuje první zmínka o patentech již z konce 14. století v Itálii, konkrétně v Benátkách.

Význam pro informační vědu a knihovnictví

Edward Wyndham Hulme byl knihovníkem Britského patentového úřadu. Snažil se vytvořit statistickou analýzu historie vědy. Podkladem pro tuto práci mu byly časopisecké záznamy.[4] "Hulme ve své práci analyzoval záznamy z let 1901 až 1913 ze 17 sekcí Anglického mezinárodního katalogu vědecké literatury. Mimo jiné tak zjistil, že v tomto období bylo nejvíce časopisů vydáváno v Německu, a to téměř 30 % z celosvětové produkce časopisů. V obou výše zmíněných studiích však bylo použito k dosažení výsledků pouze bibliografických údajů, nikoli citací." [5]

Jedním z pojmů, který E. W.Hulme proslavil byl "Literary warrant", termín známý mnoha knihovníkům. Tento pojem lze volně přeložit jako "klasifikace doložená v literatuře".Jedná se o „klasifikační schéma vyvinuté s odvoláním se na existující publikované dokumenty, a ne vyvinuté na základě způsobu uspořádání lidského vědění jako abstraktního celku."[6] Dle LIS (Library and Information Science) „literary warrant“ znamená, že indexátor případně klasifikátor musí zajistit adekvátní základ pro indexování a třídění (musí být zajištěny definice indexovaných termínů a jejich tříd v rámci klasifikačního systému) z literatury. Hulmeho princip „literaty warrant“ patří mezi metody, které vychází z kvantifikovaných údajů, získaných z bibliografických zdrojů (v současné době užíván termín metadata). Hulmeho princip klasifikace spočíval ve sčítání počtu opakujících se pojmů v bibliografických údajích.[7] Princip „literary warrant“ patří mezi několik základních přístupů v oblasti "Knowledge Organization".[8]

Publikace

  • HULME, E. W. 1966. Principles of Book Classification. In R. K. Olding, ed. (Ed.), Readings in Library Cataloging . Hamden: CN: Archon. 50 s.
  • HULME, E. W. (1901) Leather for Libraries. HardPress Publishing, 2012. 84 s. ISBN 9781290924139[9]
  • HULME, E.W. (1923) Statistical Bibliography in Relation to the Growth of Modern Civilization: Two Lectures. HardPress Publishing. 74 s. ISBN: 9781290155755
  • HULME, E. W. a Ch. Kinzbrunner (1912) Class Catalogue of Current Serial Digests and Indexes of the Literature of Pure and Applied Science Exhibited at the Liverpool Meeting of the Library. HardPress Publishing, 2012. 50 s. ISBN 9781290334891

V tomto článku uveřejňuje E. W. Hulme zestručněné dějiny Britského patentového práva (celá esej byla publikována poprvé ve čtyřech částech v letech 1896-1902) a uvádí zde nejvýznamnější patenty od roku 1331 (John Kempe získal patent v textilním průmyslu) do roku 1745. Nejvýznamnější patenty jsou uvedeny číslem, měsícem a rokem získání patentové ochrany, včetně délky trvání patentové ochrany. Nejdelší patentová ochrana byla 30 let a byla udělena patentem číslo XXXIV, 8. června 1577 výrobě síry a sirných produktů.

  • HULME, E. W. (1921)Library Administration in Relation to Bibliographical and Historical Research. Butler & Tanner, 1921. 21 s.
  • HULME, E. W. (1901)Three Papers on Cataloguing: Papers of the Library Association Annual Meeting, 1901. 27 s.
  • HULME, E. W. (1914) Ideals: Old and New. an Address to Young Librarians. BiblioLife. 2009. Paperback. 20 s. ISBN 9781113347763.
  • HULME, E. W. (1948) History of the Patent System under the Prerogative and at Common Law, LQR 12 (1896): 141-154, 16 (1900), 44-56. Cited by Giulio Mandich, "Venetian patents (1450-1550)", Journal of the Patent Office Society 30, nr 3 (1948): 166-224 (167-8).

Doporučená četba

Významné články v plném znění: http://www.myoutbox.net/pohulme.htm

Citace a odkazy na použitou literaturu

  1. http://www.london-gazette.co.uk/issues/40507/pages/3431
  2. http://www.ancestry.com/
  3. Schwarz, Josef. Před 40 lety začala zlatá éra citačních rejstříků vědecké literatury. Ikaros [online]. 2003, roč. 7, č. 11 [cit. 11.05.2013]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/1520>. urn:nbn:cz:ik‐001520. ISSN 1212-5075.
  4. MACHKOVA, Marie. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 114 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz.
  5. KRZEMIŃSKÁ, Gabriela. Srovnávací bibliometrická analýza oborových časopisů: Inflow, Ikaros a Knihovna-knihovnická revue. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2011. 50 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Ladislava Suchá, s.3.
  6. Macháčková, Tereza. Třídění Kongresové knihovny. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 6 [cit. 11.05.2013]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/4182>. urn:nbn:cz:ik‐004182. ISSN 1212-5075.
  7. WISSER, Katherinne M. The Organization of Knowledge and Bibliographic Classification in Nineteenth-Century America. Chapell Hill, 2009. Dostupný na World Wide Web: https://cdr.lib.unc.edu/indexablecontent?id=uuid:66d3d213-ee45-4935-8064-d6cf924783b4&ds=DATA_FILE.
  8. http://www.iva.dk/bh/lifeboat_ko/CONCEPTS/literary_warrant.htm
  9. http://www.holisticpage.com.au/_Edward_Wyndham_Hulme.php