EU

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Andrea Mizerová


Klíčová slova: Evrospká unie, Evropské společenství

Synonyma: Evropské společenství

Související pojmy:

nadřazené: ---

podřazené: Evropské společenství uhlí a oceli, Evropské hospodářské společenství, Evropské společenství pro atomovou energii

Historie až po současnost

Myšlenka spojené Evropy se vyskytla po konci druhé světové války. Příkladem Evropě byly Spojené státy americké, které jako celek vytvořily velký ekonomický a politický potenciál. Koncem 40. let 20. století vznikají důležité mezinárodní organizace např. Rada Evropy, NATO, RVHP, Organizace Varšavské smlouvy. V 50. letech se Evropa pokouší o politickou integraci, bohužel však ani jedna vzniklá organizace se neujímá. Tvůrci se rozhodli vytvořit evropskou integraci formou nadstátního celku, který stojí nad členskými státy a vlastní určitou moc nad členskými zeměmi. S touto myšlenkou poprvé přišel Winston Churchill v roce 1946, do detailu byl nápad rozpracován ve Francii Robertem Schumanem a Jeanem Monnetem. Nadstátní organizace znamenala odevzdání členskými státy část svých pravomocí v určitých oblastech a tím se zříci části své svrchovanosti, i když v některých oblastech bude nedotčena. Šestice nejvyspělejších států zakládá tři nadstátní organizace a to Evropské společenství uhlí a oceli tzv. Pařížskou smlouvou, dále tzv. Římskými smlouvami Evropské hospodářské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii. Tyto organizace fungovaly jako celní unie a společný trh. V 60. letech se tzv. slučovací smlouvou vytváří jednotný systém tří Společenství. A postupně se v dalších letech přidávají další členové. Tímto vzniká Evropské společenství. Maastrichtská smlouva o Evropské unii z roku 1992 zachycuje nové trendy jako koncepci jednotného vnitřního trhu, kde je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Maastrichtská smlouva dále naznačuje hospodářskou, měnovou unii a počátky politické unie. Evropská unie vzniká Maastrichtskou smlouvou přijatou 1.11.1993 a je tvořena státy Evropského společenství. Amsterodamská smlouva z roku 1997 stanovuje cíle rozvoje společné zahraniční politiky a sociálních systémů. Na další mezinárodní konferenci vzniká Smlouva z Nice z roku 2000, která upravuje vrcholné orgány unie a tím se umožňuje vstup do EU státům ze střední a východní Evropy. Prozatím poslední smlouvou je Lisabonská smlouva (2007), která se snaží o reformu stávajících institucí EU s cílem zvýšení jejich efektivity. [1]


Členové

Belgie, Německo, Francie, Itálie, Lucembursko a Nizozemsko (1951), Dánsko, Irsko, Spojené království (1973), Řecko (1981), Španělsko, Portugalsko (1986), Rakousko, Finsko, Švédsko (1995), Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko (2004), Rumunsko a Bulharsko (2007) [2]


Organizační struktura

Evropská komise http://ec.europa.eu/index_cs.htm

Evropská komise sídlí v Bruselu a má 27 členů. Její funkční období je 5 let. Komise působí jako orgán iniciativní. Předkládá legislativní návrhy rozhodovacím orgánům (Radě EU a Evropskému parlamentu).

Rada Evropské unie http://www.consilium.europa.eu/showPage.aspx?id=1&lang=CS

Rada EU taktéž sídlí v Bruselu a je především orgánem rozhodovacím. Je zastoupena členskými státy, kteří tak reprezentují svoje zájmy. Předsednictví Rady se mění každého půl roku. Předseda Rady připravuje a řídí práci Rady EU a předseda Rady je zároveň předseda Evropské rady, což je významná politická funkce.

Evropský parlament http://www.europarl.europa.eu/cs/headlines/

Evropský parlament sídlí ve Štrasburku. Počet poslanců je 736, parlament je jednokomorový s předsedou a místopředsedy. Funkční období trvá 5 let. Parlament je nejvyšším zákonodárným orgánem. V Parlamentu je celkem 20 stálých parlamentních výborů, které se zabývají různými celky (např. doprava, zemědělství, kultura, životní prostředí…).

Evropská rada

Tento orgán je politicky nejvýše, jeho zasedání můžeme pojmenovat také evropský summit. Evropskou radu tvoří hlavy států a předsedové vlád členských zemí, předsedou je představitel státu, který vykonává předsednictví v Radě Evropské unie.

Soudní orgány EU http://curia.europa.eu/

Soudy EU mají tři základní funkce: řešení sporů, funkce ústavního soudu a zajištění jednotného výkladu a jednotné aplikace práva ES.

Evropský soudní dvůr se skládá z 27 soudců. Soudci jsou jmenováni na dobu 6 let, ale každé tři roky se obměňuje polovina soudců. Soudci mají absolutní imunitu, která se vztahuje na jejich povolání i soukromý život.

Evropský účetní dvůr

Účetní dvůr se skládá z 27 auditorů jmenovaných na šest let. Dvůr vykonává kontrolu orgánů Společenství.

Evropská centrální banka

ECB sídlí ve Frankfurtu na Mohanem. Společně s centrálními bankami členských zemí vytváří Evropský systém centrálních bank. Evropská centrální banka má výhradní právo k povolení vydání bankovek euro a schvaluje rovněž vydávání mincí.

Evropská investiční banka

Je to orgán, který se zabývá usnadňováním financování investičních programů v rámci Společenství. Členové jsou členské státy EU. [3]


Poznámky

  1. TÝČ, Vladimír. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 5. aktuali. vyd. Praha : Linde Praha, 2006. 287 s. ISBN 80-7201-631-8.
  2. Europa : portál Evropské unie [online]. 2011 [cit. 2011-05-20]. Dostupné z WWW: <http://europa.eu/index_cs.htm>.
  3. TÝČ, Vladimír. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 5. aktuali. vyd. Praha : Linde Praha, 2006. 287 s. ISBN 80-7201-631-8.


Použitá literatura

1. DVOŘÁK, Jan, et al. Odmaturuj ze společenských věd. První aktuali. vyd. Brno : Didaktis, 2008. 256 s. ISBN 978-80-7358-122-0.

2. Europa : portál Evropské unie [online]. 2011 [cit. 2011-05-20]. Dostupné z WWW: <http://europa.eu/index_cs.htm>.

3. TÝČ, Vladimír. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 5. aktuali. vyd. Praha : Linde Praha, 2006. 287 s. ISBN 80-7201-631-8.