E-banking

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Adam Žebrák

Klíčová slova: internet banking, e-banking, přímé bankovnictví

Synonyma: internetové bankovnictví, elektronické bankovnictví

Související pojmy: Nadřazená - přímé bankovnictví, elektronické bankovnictví

Podřazená - PDA bankovnictví, home banking, IPTV

Charakteristika

Internetové bankovnictví neboli e-banking je součástí bankovních služeb s názvem přímé bankovnictví. Tento druh bankovní služby umožnil až prudký rozvoj informačně-komunikačních technologií v posledních desítkách let. Jedná se o služby, které umožňují komunikaci mezi klientem a bankou, bez toho aby klient musel být fyzicky přítomen v pobočce banky. Veškerá komunikace se odehrává skrze Internet a počítač, nebo chytrý mobilní telefon. Mezi přímé bankovní služby řadíme již zmiňovaný internet baning (e-banking), telebanking, home banking, smartphone banking (smartbanking), GSM banking a Wap banking. Všechny uvedené druhy přímého bankovnictví umožňují klientům banky přístup k účtu nepřetržitě 24 hodin denně po celý rok.[1]

Historie

„Tato služba byla poprvé nabídnuta již počátkem 80.let, čtyřmi hlavními bankami New Yorku (Citibank, Chase Manhanttan, Chemical a Manufacturers Hanover). Chemical bank představila svůj bankovní produkt Pronto pro jednotlivce a Pronto Business Banker pro malé podniky již roku 1983. Její jednotliví zákazníci platili měsíční poplatek 12 USD měsíčně za dial-up službu, která jim umožňovala spravovat elektronické záznamy šekových knížek a osobních rozpočtů, zjistit historii a zůstatky účtů (včetně zúčtovaných šeků), převádět prostředky mezi běžnými a spořicími účty, a nejlepší ze všeho, realizovat elektronické platby cca. 17000 obchodníkům. Navíc mohli obdržet informace o cenách akcií za další poplatek účtovaný za minutu.“[2]

Dá se říci, že tato služba je dodnes považována za první poskytnutí internetového bankovnictví vůbec. Ovšem skutečná revoluce v bankovním sektoru nastala až v 90. letech minulého století na přelomu tisíciletí. V roce 1995 vstupuje na trh Security First Network Bank, jakožto první čistě internetová banka na světě. Koncept čistě internetové banky dnes provozuje celá řada bankovních institucí a v poslední době se těší velké oblibě nejen mezi jejími klienty, ale i u nich samotných. Jelikož díky snížení nákladů na provoz bankovní pobočky, nebo možnosti se připojit k bankovnímu účtu v podstatě odkudkoliv, se tato varianta bankovnictví jeví jako nejefektivnější a zároveň nejpřívětivější pro klienta samotného.[3]

Zabezpečení

Zabezpečení internetového bankovnictví se u jednotlivých bank liší, většina z nich ale k přenosu dat používá šifrované SSL spojení. Mezi další základní způsoby autentizace klienta banky patří použití uživatelského jména, které banka přiděluje svým klientům při zřízení služby, v kombinaci s bezpečnostním heslem, které si klient může měnit dle libosti. Každé uživatelské jméno je neměnné a unikátní, tak aby nedošlo k záměně klientů. Dalším ze základních ověřovacích prvků bank je autorizační SMS obsahující jedinečný kód, pomocí kterého se klient hlásí do bankovní aplikace, nebo pomocí něj potvrzuje transakce. Mezi další způsoby autorizace klienta v on-line prostředí patří užití autentizačního kalkulátoru, který používá šifrovací algoritmy bez přímého napojení na klientův počítač, což umožňuje generalizaci unikátního hesla pro vstup do systému. Poslední obvykle používanou metodou zabezpečení systému internetového bankovnictví je užití klientského certifikátu. Ten identifikuje uživatele a příslušný server, čímž zajišťuje komunikaci mezi těmito dvěma subjekty pomocí přenosu šifrovaných dat. Na rozdíl od autentizačního kalkulátoru je klientský certifikát nahrán a tak vždy propojen s počítačem uživatele.[4]

„Zabezpečení komunikace mezi klientem a bankou v rámci internetového bankovnictví obvykle bývá řešeno standardním protokolem SSL (HTTPS). Většina českých bank pro svou identifikaci používá certifikáty vydané obecně uznávanými autoritami – VeriSign, druhou možností je použití certifikátu vydaným národními certifikačními autoritami (v ČR např.I.CA)“[5]

Rozdělení

Internetové bankovnictví lze dělit do několika kategorií, nebo lépe řečeno sub-kategorií, které se od sebe liší pouze v detailech a způsobu přístupu na Internet.[6]

PDA bankovnictví

Jedná se o typ internetového bankovnictví, který může svou mobilitou mást i samotné banky ke kategorizaci do mobilního bankovnictví, což je však omyl. Veškerá komunikace klienta s bankou probíhá přes Internet, pomocí téměř klasického webového prohlížeče zobrazeného na PDA displeji, což je samozřejmě doménou internetového bankovnictví. Na druhou stranu možnost nosit zařízeni stále při sobě je typickým znakem mobilního bankovnictví. Samotné zařízení PDA (Personal Digital Assistant) tak lze teoreticky označit jako průnik obou kanálů bankovnictví, jak internetového, tak i mobilního. Samotná komunikace mezi bankou a klientem, podobně tak její zabezpečení probíhá stejně jako na osobním počítači.[7]

Home banking

Neboli také domácí bankovnictví, jedná se o službu podobnou internetovému bankovnictví jako takovému. Hlavní rozdíl mezi klasickým internetovým bankovnictvím a domácím bankovnictvím je ten, že komunikace mezi klientem a bankou neprobíhá skrze webový prohlížeč, ale skrze speciální software banky. To na jednu stranu omezuje typickou volnost a mobilitu internetového bankovnictví, avšak na druhou stranu zaručuje značně větší bezpečnost v komunikaci mezi klientem a bankou.[8]

IPTV

IPTV, neboli internetová televize, je technologie, která prakticky spadá do kategorie internetového bankovnictví, avšak někdy bývá zařazována do specifické kategorie televizního bankovnictví. Podstatou této technologie je umožnění oboustranné komunikace mezi klientem a bankou. K této komunikaci dochází skrze internetový protokol a televizní rozhraní za pomoci telefonní linky a klávesnice připojené k televizi. O IPTV se tedy dá říci, že je jakousi obdobou home bankingu a to nejen ve způsobu domácího použití, ale i co se týče hlavních parametrů jako například bezpečnost, cena, mobilita a komfort.[9]

Poznámky a odkazy na použité zdroje

  1. Přímé bankovnictví. In: FINANCE MEDIA A.S. Finance.cz [online]. 2012 [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:http://www.finance.cz/ucty-a-sporeni/bezne-ucty/abeceda-beznych-uctu/prime-bankovnictvi/
  2. CRONIN, Mary J. Banking and finance on the Internet. New York ; Toronto: J. Wiley, 1998, s. 41. ISBN 9780471292197
  3. NECHUTA, Aleš. Model elektronického bankovnictví [online]. Brno, 2011 [cit. 2014-12-24]. 90 s. Dostupné z:http://is.muni.cz/th/206656/esf_m/Nechuta_Ales_22255__1_.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jiří Dvořák
  4. KLÍČOVÁ, Lucie. Elektronické bankovnictví a elektronická komunikace ve vybraných bankách [online]. Brno, 2012 [cit. 2014-12-24]. 82 s. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/382231/esf_m/Diplomova_prace.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jan Krajíček
  5. MATYÁŠ, Vašek a Jan KRHOVJÁK. Autorizace elektronických transakcí a autentizace dat i uživatelů. Brno: Masarykova univerzita, 2008. ISBN 9788021045569
  6. MELUZÍN, Tomáš a Václav ZEMAN. Bankovní produkty a služby: Bankovnictví I. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2014, 198 s. ISBN 978-80-214-4841-4
  7. CHRISTOPHER, Benjamin B. Recent Developments Affecting Depository Institutions: a financial economist in the FDIC's Division of Research and Statistics. In: Federal Deposit Insurance Corporation [online]. 3. vyd., 1996, 07.06.1999 [cit. 2014-12-24]. Dostupné z: https://www.fdic.gov/bank/analytical/banking/1995summ/art3full.html
  8. NECHUTA, Aleš. Model elektronického bankovnictví [online]. Brno, 2011 [cit. 2014-12-24]. 90 s. Dostupné z:http://is.muni.cz/th/206656/esf_m/Nechuta_Ales_22255__1_.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jiří Dvořák
  9. NECHUTA, Aleš. Model elektronického bankovnictví [online]. Brno, 2011 [cit. 2014-12-24]. 90 s. Dostupné z:http://is.muni.cz/th/206656/esf_m/Nechuta_Ales_22255__1_.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jiří Dvořák.

Použitá literatura

  • Přímé bankovnictví. In: FINANCE MEDIA A.S. Finance.cz [online]. 2012 [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:http://www.finance.cz/ucty-a-sporeni/bezne-ucty/abeceda-beznych-uctu/prime-bankovnictvi/
  • MATYÁŠ, Vašek a Jan KRHOVJÁK. Autorizace elektronických transakcí a autentizace dat i uživatelů. Brno: Masarykova univerzita, 2008. ISBN 9788021045569
  • KLÍČOVÁ, Lucie. Elektronické bankovnictví a elektronická komunikace ve vybraných bankách [online]. Brno, 2012 [cit. 2014-12-24]. 82 s. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/382231/esf_m/Diplomova_prace.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jan Krajíček
  • NECHUTA, Aleš. Model elektronického bankovnictví [online]. Brno, 2011 [cit. 2014-12-24]. 90 s. Dostupné z:http://is.muni.cz/th/206656/esf_m/Nechuta_Ales_22255__1_.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jiří Dvořák
  • CRONIN, Mary J. Banking and finance on the Internet. New York ; Toronto: J. Wiley, 1998, s. 41. ISBN 9780471292197
  • CHRISTOPHER, Benjamin B. Recent Developments Affecting Depository Institutions: a financial economist in the FDIC's Division of Research and Statistics. In: Federal Deposit Insurance Corporation [online]. 3. vyd., 1996, 07.06.1999 [cit. 2014-12-24]. Dostupné z: https://www.fdic.gov/bank/analytical/banking/1995summ/art3full.html
  • MELUZÍN, Tomáš a Václav ZEMAN. Bankovní produkty a služby: Bankovnictví I. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2014, 198 s. ISBN 978-80-214-4841-4