Dramaterapie

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Lada Kadaníková

Klíčová slova: dramatické umění, terapeutická metoda, hra v roli, improvizace

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené - alternativní terapie, expresivní terapie, arteterapie, psychodrama
podřazené - ---

Definice

„Dramaterapie je metoda pomáhající použitím dramatických (divadelních) postupů upravit psychické poruchy, sociální vztahy, důsledky tělesného nebo mentálního postižení. Slouží také k podpoře duševní i fyzické integrace, rozvoji slovní i mimoslovní komunikace a podněcuje osobnostní růst. Patří do šířeji chápané arteterapie a těsně souvisí s některými výchovnými postupy, zejména dramatickou výchovou.“ [1]

Charakteristika

Dramaterapie je druh arteterapie, který má pomoci jedinci porozumět a zmírnit jeho sociální a psychologické problémy. Neřeší jednorázově konkrétní problémy, ale je to spíše způsob zjednodušeného symbolického vyjadřování, díky němuž jedinec postupně poznává sám sebe, získává kontrolu nad svými emocemi, zlepšuje své komunikační dovednosti, představivost i koncentraci, posiluje svou sebedůvěru a lépe se socializuje. [2] Zjednodušeněji řečeno se tato terapie primárně zaměřuje na prožívání jedince s cílem nalezení rovnováhy a podnícení osobního růstu.

Dramaterapie se jako disciplína samostatně vyvíjí od konce šedesátých let minulého století, kdy byla oddělena od psychodramatu.[3] Teoretické základy si odnesla z humanitních věd jako psychologie, psychoterapie a antropologie. Dále čerpá hojně z dramatické výchovy (učení na základě zkušeností), divadla, her, a interaktivních a kreativních procesů. [4] Používá se zejména u jedinců „s mentálním a smyslovým postižením, s narušenou komunikační schopností a je vhodný i pro jedince s poruchou chování,“[5] a to bez ohledu na věk.

Forma a proces

Tento aktivní sebepoznávací proces probíhá prostřednictvím divadelních postupů, kde vystupuje dramaterapeut a pacient či spíše pacienti. Dramaterapeut zastupuje podobnou funkci jako režisér, nezúčastňuje se aktivně, pouze vede pacienta, který si sám improvizací a hraním zkouší a prožívá různé životní role a okamžiky.[6] Díky tomu se člověk s těmito okamžiky a věcmi sžívá, učí se správně reagovat v různých situacích a vypořádávat se se svými problémy.

Dramaterapeutický proces se skládá z několika částí, které se v každé lekci opakují. Tyto části jsou následovné:

  • „1. Naladění, očekávání (navození příjemné atmosféry)
  • 2. Warm-up – rozcvička (verbální nebo tělesná rozcvička, imaginace atd.)
  • 3. Otevření hracího prostoru (např. rituál)
  • 4. Nastartování hry (soustředění se, vysvětlení postupu, pravidel)
  • 5. Personifikace (vstup do rolí), strukturovaná hra v roli (jedno téma pro celou skupinu), nestrukturovaná hra v roli (několik situací současně)
  • 6. Závěr (zklidnění, sdílení, reflexe)“[7]

Prostředky

V dramaterapii se využívá mnoha vyjadřovacích prostředků, ať již verbálních či mimoverbálních. Jedním z nejdůležitějších z nich je improvizace, díky níž se projeví pacientovo prožívání a jeho spontánní reakce. [8] Dalšími hojně využívanými prostředky a pomůckami při dramaterapii jsou například „mimická a řečová cvičení, dramatická hra, verbální hra a hra v roli, scénář, mýty a příběhy, práce s textem, pantomima, maňásková hra, hra s objekty a kresbou,“[9] a jiné. Tyto prostředky a pomůcky se neustále rozšiřují a obměňují.

Poznámky

  1. OSTRÝ, Jakub. Vliv terapií na jedince s koktavostí v dospělosti. Brno, 2007. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/131013/pedf_b/BC_PRaCE_-_FINALE_1.txt
  2. OSTRÝ, Jakub. Vliv terapií na jedince s koktavostí v dospělosti. Brno, 2007. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/131013/pedf_b/BC_PRaCE_-_FINALE_1.txt
  3. NÁRODNÍ ÚSTAV PRO VZDĚLÁVÁNÍ. Dramaterapie. Metodický portál: Inspirace a zkušenosti učitelů [online]. 2011-04-06 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/D/Dramaterapie
  4. Drama therapy. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2011-12-24 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Drama_therapy
  5. OSTRÝ, Jakub. Vliv terapií na jedince s koktavostí v dospělosti. Brno, 2007. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/131013/pedf_b/BC_PRaCE_-_FINALE_1.txt
  6. NÁRODNÍ ÚSTAV PRO VZDĚLÁVÁNÍ. Dramaterapie. Metodický portál: Inspirace a zkušenosti učitelů [online]. 2011-04-06 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/D/Dramaterapie
  7. NÁRODNÍ ÚSTAV PRO VZDĚLÁVÁNÍ. Dramaterapie. Metodický portál: Inspirace a zkušenosti učitelů [online]. 2011-04-06 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/D/Dramaterapie
  8. NÁRODNÍ ÚSTAV PRO VZDĚLÁVÁNÍ. Dramaterapie. Metodický portál: Inspirace a zkušenosti učitelů [online]. 2011-04-06 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/D/Dramaterapie
  9. OSTRÝ, Jakub. Vliv terapií na jedince s koktavostí v dospělosti. Brno, 2007. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/131013/pedf_b/BC_PRaCE_-_FINALE_1.txt

Použitá literatura