Dotyková obrazovka

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Marie Štouračová

Klíčová slova: displej, obrazovka, technologie, typy obrazovek, touch

Synonyma: dotykový displej, touchscreen, touch screen

Související pojmy:

nadřazené - technologie, vstupní zařízení, vstupně-výstupní zařízení
podřazené -


Dotyková obrazovka (anglicky touchscreen) je elektronický vizuální displej, který zaznamenává přítomnost a přesné místo doteku na displeji. Nejčastěji se k doteku využívají prsty a ruce, většina dotykových obrazovek však reaguje i na předměty, např. dotykové pero (stylus). Dotyková obrazovka je tedy jakákoliv obrazovka založená na technologii LCD či CRT, která dokáže přijímat přímý vstup.[1] Displeje, které mají tuto funkci, se tedy staly vstupně-výstupním zařízením.


Nejrozšířenější typy technologií

Rezistivní technologie dotykových obrazovek[2]

Rezistivní (odporové)

Tato technologie se skládá většinou ze skla, které je pokryto vrstvou elektricky vodivých a rezistivních povrchů.
Vodivá vrstva je připojena na nízké napětí a při tlaku na sklo je rezistivní vrstva přitlačena na vrstvu napájenou napětím.
Poté se na rezistentní vrstvě měří velikost napětí v místě doteku, který je tímto identifikován.
Tento typ je ze všech nejlevější a nejpopulárnější, má vysoké rozlišení doteku, avšak světelná prostupnost je o něco nižší
než u ostatních technologií.[3]
Odporová technologie dotyku se ještě dále dělí na 4-vodičovou, 5-vodičovou a 8-vodičovou, které se od sebe mírně liší,
výše uvedené základní vlastnosti mají však společné.[4]


Kapacitní technologie dotykových obrazovek[4]

Kapacitní

Kapacitní dotykové obrazovky se skládají ze dvou transparentních vodivých vrstev umístěných na skle. Součástí jedné vrstvy
je několik elektrod, na které je přiváděno malé napětí, díky nimž při dotyku vzniká měřitelné narušení pole a následná identifikace
místa dotyku. Výhodou tohoto typu obrazovky je velká odolnost i proti vnějším vlivům (kapaliny, vlhkost apod.). Naopak slabší stránka
tohoto typu tkví v tom, že předmět, který obrazovku ovládá, musí být alespoň částečně vodivý, protože jím prochází proud. V tomto případě
tedy není vhodné ovládání např. v rukavicích.[4]


Technologie Infračerveného záření dotykových obrazovek[5]

Infračervené záření

Funkce spočívá ve snímání infračerveného záření fototranzistorem (detektorem). Dojde-li k dotyku obrazovky, záření se dotykem přeruší
a tímto se zaznamená místo dotyku. Jelikož obrazovky založené na infračerveném principu neobsahují několik vrstev, jejich výhodou je
vysoká průhlednost. Tyto typy obrazovek však nejsou vhodné pro ovládání pomocí dotykového pera z důvodu menší přesnosti detekce malých předmětů.[4]


SAW (Surface Acoustic Wave – s povrchovou akustickou vlnou)

Systém je založen na šíření akustických vln (ultrazvuku), jež jsou generovány měniči sloužícími jako přijímač i vysílač. Při doteku skla
jsou vlny absorbovány a tím je dotek detekován. Výhodami jsou vysoká přesnost a rozlišení, výdrž a vysoká prostupnost světla (průhlednost).
Mezi nevýhody patří zejména fakt, že dotek je nutné provádět něčím měkčím, na tvrdé materiály tato technologie nereaguje.[6]

SAW technologie dotykových obrazovek[4]


Srovnání technologií dotykových obrazovek

Srovnání technologií dotykových obrazovek[1]


Výhody a nevýhody dotykových obrazovek

Výhody

  • Ovládání zařízení prostřednictvím doteku je velmi intuitivní a nenáročné i pro ty, kteří nemají s výpočetními zařízeními zkušenosti.
  • Dotykové obrazovky jsou nejrychlejší polohovací zařízení.
  • Oproti myši či klávesnici zajišťují dotykové obrazovky lepší koordinaci pozorování a ovládání.
  • Dotykové displeje šetří prostory, není potřeba místo pro polohovací zařízení.
  • Dotykové obrazovky mají velmi široké využití.[1]

Nevýhody

  • Při ovládání rukou se obrazovka velice rychle znečistí.
  • V případě dotykových obrazovek u PC a notebooků je z hlediska ergonomie nutné zajistit nižší polohu obrazovky pro úlevu paží.
  • Může docházet ke snížení jasu obrazu.
  • Dotykové obrazovky jsou náročné na výkon, a proto může dojít ke zpomalení zařízení a snížení životnosti baterie.
  • Dotyková zařízení často nemají žádná klasická tlačítka (např. iPhone). Jestliže dojde k chybě konkrétní aplikace, není možné se dostat zpět či do hlavního menu,
    protože displej nereaguje a je „zamrzlý“.[1]


Použité zdroje

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 BHALLA, Mudit Ratana a Anand Vardhan BHALLA. Comparative Study of Various Touchscreen Technologies. International Journal of Computer Applications. 2010, vol. 6, issue 8, p. 12-18. DOI: 10.5120/1097-1433. Dostupné z: http://www.ijcaonline.org/volume6/number8/pxc3871433.pdf
  2. Už vím, jak fungují dotykové displeje. In: MobilMania.cz: O mobilech víme vše [online]. 2004 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.mobilmania.cz/uz-vim-jak-funguji-dotykove-displeje/a-1108570/default.aspx
  3. Rezistivní technologie. Elotouch.cz [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.elotouch.cz/accutouch.htm
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 NOVÁK, Martin. Principy dotykových panelů a jejich využití v automatizaci. ELEKTRO: odborný časopis pro elektrotechniku. Praha, 2009, č. 2. ISSN 1210-0889.
  5. Jak funguje - dotykový displej. In: Hosting banan.cz [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://owebu.bloger.cz/Hardware-a-mobily/Jak-funguje-dotykovy-displej
  6. Povrchová akustická vlna. Elotouch.cz [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.elotouch.cz/intellitouch.htm