Donald MacCrimmon Mackay

Z WikiKnihovna
Verze z 21. 2. 2013, 07:33, kterou vytvořil Michal Klajban (diskuse | příspěvky) (→‎Externí zdroje: {{DEFAULTSORT:Mackay, Donald MacCrimmon}})
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Donald MacCrimmon Mackay
 
Caithness ve Skotsku
Datum a
místo úmrtí
6. února 1987
  rakovina
  16.července 1955 se oženil s Valerii Woodovou, mají spolu 5 dětí: Robert, Eleanor, Janet, Margaret a David
  Skotsko, Velká Británie
  britské
Vzdělání v roce 1943 získal B. Sc. na St Andrews University
1951 získat titul Ph.D. v postgraduálním programu fyziky na University of London
Pracoviště 1943-1946 ve službách britského námořnictva
1946 - 1960 přednášel na Kings College v Londýně
1960 - 1982 University of Keele v Staffordshire - pomohl založit oddělení komunikace a neurovědy, pokračoval také s výzkumem
1982 emeritní profesor
  získal čestné členství ASA jako uznání svých úspěchů, byl mu udělen čestný titul Gordon College dne 19. září 1986
Známý pro


Donald MacCrimmon Mackay Donald MacCrimmon Mackay se narodil 9. srpna 1922 v Caithness ve Skotsku, v severní rybářské vesnici Lybster. Byl to syn Dr. Henry Mackay MacKay a Janet MacKay. Studoval fyziku, zabýval se integrací neurofyziologie, psychologie, filosofie a teologie v diskusi vědomí, ztělesnění a vznikající duši.

Vzdělání

Navštěvoval střední školu v blízkosti Whych ve Velké Británii. V roce 1943 získal titul B. Sc. na St Andrews University. 1943 - 1946 působil ve službách námořnictva. Následně započal postgraduální studium fyziky na University of London a v roce 1951 získal titul Ph.D. (na základě výzkumu “omezení vysokorychlostních elektronických analogových počítačů”). Od roku 1946 do roku 1960 přednášel také fyziku na Kings College v Londýně.

Zaměstnání a život

Mackay 1943 - 1946 působil ve službách britského námořnictva. Od roku 1946 do roku 1960 přednášel fyziku na Kings College v Londýně. 1960 se přestěhoval na University of Keele v Staffordshire, kde pomohl založit oddělení komunikace a neurovědy. Snažil se pomocí oborů fyziologie, experimentální psychologie, fyziky a informatiky objasnit organizaci mozku se zaměřením na informační a zpracování mechanismů zraku, sluchu a hmatu. Z této funkce odešel v roce 1982.

Mackay si vzal 16.července 1955 Valerii Wood (byla jednou z jeho studentek fyziky). Jeho manželka i nadále bydlí v rodinném domě v Keele a je stále ve výzkumu. Jejich pět dospělích dětí, Robert (vyučuje matematiku na univerzitě ve Warwicku), Eleanor, Janet, Margaret a David (matematika) působí po celém světě. Ve svém výzkumu však nadále pokračoval jako emeritní profesor i se svojí manželkou Valerií až do své smrti v roce 1987.

Mackay poznamenal, že kořeny jeho profesionálního růstu přišly z jeho výzkumu radaru za druhé světové války. ... Během války jsem pracoval na teorii automatizovaných elektronických počítačů a teorie informace, z nichž všechny jsou velmi relevantní k takovým věcem jako jsou autopiloti a automatické zbraně. Sám jsem se potýkal s problémy v konstrukci umělých smyslových orgánů. Snažil jsem se o tvorbu rad a zásad, na nichž by mohly být použity elektronické obvody pro simulaci situace ve vnějším světě tak, aby dávaly pokyny pro lodě, letadla, rakety a podobně.

Později v roce 1950, když dělal svoji Ph.D. práci (“omezení vysokorychlostních elektronických analogových počítačů”), označoval počítače jako "elektronické mozky." Lidský mozek však nedokázal označit jako analogový ani jako digitální počítač. Ptal se tedy, jaký druh systému je lidský mozek? Jak pomocí analýzy dat dokáží umělé přístroje lépe pochopit systém lidského mozku? Mackay strávil celý život výzkumem mozku pomocí počítačových metod. Získal vhled do mechanismu mozku, zabýval se také problémy, jako je mozek-mysl, svobodná vůle, determinismus a role Boha v přírodě.

Vliv na Mackayovo myšlení měla také příležitost setkat se s nizozemským historikem vědy Hooykaas Reijer. Martyn Lloyd-Jones pozval Hooykaas Reijer na výroční konferenci vědců do Londýna v roce 1948. Toto setkání bylo důležitým krokem vpřed v myšlení mnoha přítomných, včetně Mackay. Hooykaasovo myšlení a názory Mackaye velmi zaujaly a později také navštívil Hooykasovu rodinu v Zeist. Obě rodiny se brzy sblížily a často se vzájemně navštěvovali. Mackay se stal také vedoucím myslitelem v RSCF (Research Scientists' Christian Fellowship - Křesťanství ve vědě), jehož konference se učastnil každý rok a na které se často mluvil. Byl také široce použitý jako odborný asistent na otázky apologetiky na britských univerzitách.

Donald Mackay (Don) byl často zapojen do programu výzkumu neurověd z MIT pod vedením Františka O. Schmidta. Schmidt propagoval mezioborový přístup ke studiu mozku a chování, ve kterém by prolomily tradiční disciplinární bariéry, které existují ve vědě.

Schmidt vzpomíná ve své autobiografii: Na setkáních bylo ve vzduchu obvykle cítit intelektuální vzrušení. To byla atmosféra, v níž jsme pomocí metody "interthinking" (myšlení kolektivně pomocí diskuse) pracovali. Účastnili se jí významní odborníci z různých oblastí a snažili se vytvářet nové koncepce. To bylo podstatou pojmu NPV (Non-Profit Ventures - Neziskové akce) a důvod, proč by měli být prvotřídní vědci ochotni cestovat na dlouhé vzdálenosti a věnovat většinu svého času účasti na uváděných setkání a na intenzivních studijních programech (dvou až čtyř-týdenní). Schmidt poznamenal, že si Donald vysloužil respekt, tím, že formuloval své myšlenky o náboženských záležitostech po večeři při neformálních rozhovorech.

Mackay měl přijmout mnoho pozvání přednášet o vědě a náboženství na křesťanských vysokých školách. Byl plenární řečník na výroční schůzi ASA, na Wheaton College v roce 1976 a na konferenci v Oxfordu v roce 1985. ASA mu udělil čestné členství v roce 1977 jako uznání jeho úspěchů. Mackay se stal evangelickým lidovým hrdinou pro jeho výkon v diskusi o behaviorismu s BF Skinner na Wm. Buckleyho PBS střeleckém programu 17. října, 1971. Jeho Behind the Eye (1991) vychází z jeho přednášek na University of Glasgow, 27. října, 11. listopadu 1986, uvedené pod názvem "V naší vlastní mikroskopem: Co mozek věda říká o lidské přirozenosti." ASA také těžily z transatlantických cest k bývalým koloniím.

Morrison vzpomíná na dřívější návštěvu se svou ženou do domu Mackaye v Anglii: Vzal nás na univerzitu, aby nám ukázal některé jeho laboratorní zařízení a vysvětlil něco více o jeho práci. Jednou z oblastí, kterou studoval byla reakce mozku na zvuk, proto měl zvukotěsné komory. Zeptal se mě v přítomnosti své ženy, jestli jsem někdy zažil dokonalý klid. Odpověděl jsem, že ne. Pak mě vyzval, abych vstoupil do komory a zavřel dveře. Poprvé v životě jsem zažil pocit absolutního klidu.

Donald celý svůj život rozvíjel své myšlenky v diskusích s kolegy a přáteli, jako byl Lloyd, Forrester a manželka Valerie. Mackeyova poslední návštěva Ameriky se konala v září 1986. Vědom si závažnosti nádoru bojoval tak silně, že přišel splnit několik dlouhodobých závazků a také potkat staré přátele. Byl udělen čestný titul Gordon College dne 19. září 1986 a dal svůj poslední rozhovor pro americké publikum. Jeho manželka i nadále bydlí v rodinném domě v Keele a je stále ve výzkumu. Jejich pět dospělích dětí, Robert (vyučuje matematiku na univerzitě ve Warwicku), Eleanor, Janet, Margaret a David (matematika) působí po celém světě.

Významné publikace

  • 1965 - Freedom of Action in a Mechanistic Universe
  • 1962 - Analogue Computing at Ultra-High Speed
  • 1969 - Information, Meaning and Mechanism
  • 1974 - The Clockwork Image
  • 1978 - Science, Chance and Providence
  • 1979 - Human Science and Human Dignity
  • 1980 - Brains, Machines and Persons
  • 1988 - The Open Mind 1991 - Behind the Eye


1974 - The Clockwork Image A Christian Perspective On Science

The Clockwork Image A Christian Perspective On Science: pohled na křesťanství očima neuro-vědce. Mackay tvrdí, že křesťané by neměli spoléhat na všemocného Boha a bojovat proti vědeckému pokroku, ale měli by podporovat všechny vědecké objevy. A to i když se neustále ukazuje, jak více a více z našeho vesmíru funguje zcela v souladu s fyzikálními zákony. Tvrdí že ani lidská duše není nějaká kouzelná duchovní entita která tahá za nitky našeho těla, ale že je to spíše jakási emergentní vlastnost našeho fyzického mozku.

1986 - Behind the Eye

Donald MacKay v průběhu roku 1986 přednášel na Univerzite Glasgow. Série přednášek byla zaznamenána a posmrtně vydána pod názvem Behind the Eye. Donald Mackay MacCrimmon zde mapuje klíčové trendy v oblasti fungování lidského mozku a teorie informace, a zabývá se jejich vlivem na témata identity, teismu a příčinné kauzality. I když věda a technika odhalila mnohé o vnitřním fungování lidské mysli, Mackay tvrdí, že zvýšené vědecké poznání nemusí nutně přinést konec teismu a víry. Význam pro informační vědu a knihovnictví Donald MacCrimmon Mackay svými myšlenkami ovlivnil mnoho lidí a také vědců z různých oborům, psychologové jako Braun, Ludwig, Rulo byli ovlivněni převážně jeho spisy. Obohatil také pomalu se rozvíjející obor informačních studií, který byl v té době na počátku. Díky jeho myšlenkám, které byly v základech, dal příležitost i jiným vědcům zabývat se tímto tématem. V Anglii založil DCN (Department of Communication and Neuroscience) - tento mezidisciplinární vizionářský program čerpal z oborů fyziologie, experimentální psychologie, fyziky a informatiky aby objasnil organizaci mozku se zaměřením na informační zpracování procesů zraku, sluchu a hmatu.

Význam pro informační vědu a knihovnictví

Donald MacCrimmon Mackay svými myšlenkami ovlivnil mnoho lidí a také vědců z různých oborům, psychologové jako Braun, Ludwig, Rulo byli ovlivněni převážně jeho spisy. Obohatil také pomalu se rozvíjející obor informačních studií, který byl v té době na počátku. Díky jeho myšlenkám, které byly v základech, dal příležitost i jiným vědcům zabývat se tímto tématem. V Anglii založil DCN (Department of Communication and Neuroscience) - tento mezidisciplinární vizionářský program čerpal z oborů fyziologie, experimentální psychologie, fyziky a informatiky aby objasnil organizaci mozku se zaměřením na informační zpracování procesů zraku, sluchu a hmatu.


Zajímavosti

  • Během druhé světové války pracoval na vývoji prvního radaru.
  • Celý život se hlásil k evangelické církvi
  • ASA mu udělil čestné členství v roce 1977 jako uznání jeho úspěchů
  • byl mu udělen čestný titul Gordon College dne 19. září 1986.

Použitá literatura

Externí zdroje

  • MACKAY, Donald MacCrimmon. The Clockwork Image: A Christian Perspective on Science. 1974. vyd. London: Inter-Varsity Press, 1974. ISBN 0851103774.
  • MACKAY, Donald MacCrimmon. Behind the Eye. London: Blackwell Pub, 1986. ISBN 0631173323
  • MACKAY, Donald MacCrimmon. Information, Mechanism and Meaning. London: Massachussetts Institute of Technology, 1972. 2. edice. ISBN 026263032X.