Donald A. Norman

Z WikiKnihovna
Donald A. Norman
Donald A. Norman.jpg
 
-
Datum a
místo úmrtí
-
žijící
  žijící
  -
  Seattle, WA, Spojené státy
  americké
Vzdělání doktorský titul v oboru počítačová věda na University of California, Berkeley
Pracoviště University of Seattle, Washington
  SIG-CHI Cena sociálního dopadu 2012
Známý pro interakce člověk - počítač, hodnotově citlivý design, Hlasy z Rwandského tribunálu

Donald A. Norman “je průkopníkem tzv. kognitivního designu a jedním z nejvýznamějších odborníků na design a problematiku interakce lidského faktoru s okolím.”[1]

V současné době zastává funkci ředitele designového centra na univerzitě v Kalifornii (Director, Design Lab at University of California, San Diego, La Jolla, CA, Spojené státy Americké) a sám Donald Arthur "Don" Norman se popisuje jako muže, žijícího mnoho životů. V jeho osobě se spojují role univerzitního profesora, firemního poradce, speakera a spisovatele.

Také je spoluzakladatelem společnosti Niesen Norman Group, která od roku 1998 provádí evidence - based výzkumy, školení nebo konzultace vrámci oboru. Sám Don Norman také na svých stránkách nabízí poradenství start-upovým firmám.

Mezi jeho nejznámější publikace patří Design pro každý den, tato kniha je zároveň jeho nejvíce prodávanou.

Na profesní síti LinkedIn patří mezi vlivné či inspirativní uživatele. Celkem ho zde sleduje přes 160 000 dalších uživatelů.

Na sociální síti Twitter ho sleduje skoro 30 tisíc followerů.

Život

Vzdělání

  1. University of Pennsylvania- 1957 – 1959, MS EE, Electrical Engineering
  2. Massachusetts Institute of Technology- 1953 – 1957, SB EE, Electrical Engineering
  3. University of Pennsylvania- 1959 – 1962, PhD, Mathematical Psychology


Donaldu  Normanovi byly také uděleny čestné tituly z psychologie a industriálního designu.

  • University of Padua (Italy), S.V. della laurea ad honorem in psychology, 1995.
  • Delft University of Technology (TU Delft, the Netherlands). Honorary Doctorate in Industrial Design, 2006
  • University of San Marino (The Republic of San Marino). Laurea Honoris Causa in Industrial Design, 2016.


"I'm a fellow of the American Academy of Arts and Sciences and I have an honorary degree from the University of Padua (Italy). Just call me Dottore."

Dílo

Design pro každý den

Jedná se o jedno z nejznámějších děl Donalda A. Normana a zároveň o jednu z nejcitovanějších publikací. Kniha vznikla hned z několika důvodů. Donald A. Norman působil jako kognitivní vědec a zaměřoval se na fenomén selhání lidského faktoru. Byl přivolán k nehodě v jaderné elektrárně Three Mile Island, aby zjistil důvod pochybení techniků během havárie. Výzkum ukázal, že za havárii může samotný design místnosti. Ovládací panely byly zbytečně složité a působily technikům potíže se v nich efektivně orientovat. Po tomto šetření nehody v jaderné elektrárně se Norman zaměřil na studium ergonomie a princip designu, které by eliminovaly případné problémy. Své roční studium zahájil v Cambridgi na Ústavu aplikované psychologie. Norman popisuje svůj pobyt jako frustrující, jelikož budova, vypínače a umyvadlové kohoutky neměly jednotný logické pravidlo. Kohoutky s teplou a studenou vodou byly v místnostech otočeny a vypínače nesmyslně umístěny. Co ho nejvíce udivovalo, že lidé při používání těchto předmětů viní sami sebe. “KnihaDesign pro každý dense zrodila z frustrací, které jsem zažíval v Anglii, nicméně tamější problémy jsou platné univerzálně”V první verzi tato kniha vyšla jako Psychologie všedních věcí. Na doporučení redaktora bylo slovo psychologie zaměněno za výraz designi.

Kniha se věnuje 3 hlavním tématům

  1. Není to vaše chyba - chybu bychom měli hledat ve špatném designu výrobku.
  2. Princip designu
    1. konceptuální modely - jedná se o prostředek, skrze který komunikuje designér s koncovým uživatelem výrobku. “Dané zařízení jednoduše musí umět vysvětlit samo sebe”. Měli bychom si mapovat náš produkt, nebo službu. Jak danou službou bude procházet uživatel. Zahrnout designerský model (konceptuální model designéra), uživatelský model (mentální model vytvořený interakcí systému či výrobkem) a systémový obraz (vychází z fyzické struktury výrobku, dokumentace, popisků)
    2. zpětná vazba - správný design informuje uživatele o jeho akci (zvýšení hlasitosti je u PC graficky zobrazeno)
    3. omezení - omezení možností využití (zamezení chybného vkládání baterií do fotoaparátu). V opačném případě zasypeme uživatele informacemi o správném používání a dochází k frustraci.
    4. účelovost - je jasný účel výrobku, ty nesprávné designér skryje
  3. Pozorovací schopnost - měli bychom začít pozorovat interakcí lidí a zároveň se zaměřit na interakci nás samotných s běžnými předměty. Důležitá je otázka Jak se člověk dívá?Nesvalovat vinu na člověka, ale na design výrobku.

Zároveň autor definuje 7 principů pro změnu obtížných úkolů na snadné

  1. Využívejte znalostí ve světě i v hlavě.
  2. Zjednodušujte strukturu úkolů.
  3. Myslete na to, aby byly prvky designu viditelné; přemostěte propast provedení a vyhodnocování.
  4. Myslete na správné mapování.
  5. Využívejte limitů, přirozených i umělých.
  6. Berte v úvahu omylnost uživatelů.
  7. Když selže vše ostatní, standardizujte.

Things that Make Us Smart

Tato kniha je více zaměřená na technologie (Human-centred technology), interakci člověka s technologií a popis změny lidského myšlení během užívání technologií. Donald A. Norman podotýká, že technologie nás činí mnohem chytřejšími, efektivnějšími, ale zároveň někdy hloupějšími.Techologie nás ovládá svojí složitostí a jsme ovlivněny podmanivou energií televize. [2] Nástroje nám dříve pomáhali rozvíjet naší kognitivní stránku osobnosti, ale dnešní technologie se  v některých případech snaží náš rámec myšlení ořezat a ovlivnit náš způsob myšlení. Dále podotýká, že technologie není neutrální. Nesouhlasí s Marshallem McLuhanem a podotýká, že médium je nástroj skrze, který se teprve tvoří obsah zprávy. Nástroj již má v sobě obsažené určité atributy, které mohou ovlivnit samotný obsah sdělení.

Emotional Design: Why We Love (or Hate) Everyday Things

Tato publikace rozebírá emoce, skrze které se může substituovat naše vnímání běžných věcích. Zároveň se v této knize Donald A. Norman odkazuje na svou knihu Design of Everyday Things, ve které popisuje designové myšlení jako metodu formování výrobku či služby, která přináší uživateli potěšení. V knize Emotional Design Norman tuto myšlenku trochu upravuje a klade větší důraz na samotné emoce uživatele. Podotýká, že aby služba či výrobek přinesl uživateli potěšení, je nutné aby vyvolal v člověku kladné emoce. Zároveň rozlišuje kladné emoce, které vedou ke kreativnímu myšlení a emoce negativní, které nutí lidi se více soustředit na daný problém. Tyto myšlenky shrnuje i v Tedtalkovém výstupu.

Mentální model

Aktivity

Nielsen Norman Group

Jakob Nielsen a Donald A. Norman založili tuto skupinu v roce 1998. Jejich hlavní myšlenkou během zakládání byla pomoc firmám a obchodním společnostem vytvořit lepší produkty, služby a stránky poskytované zákazníkovi. Pomáhají firmám prosazovat produkty zaměřené na člověka a internetovou interakci. Zároveň učí firmy tomu, jak si vybudovat hlavní pozici v dnešní světě orientovaným na zákazníka, služby a jeho potřeby.

Hlavním heslem této skupiny je zaměřit se na lidi, tvořit produkty a služby, které uspokojí zákazníkovi potřeby, zlepší jeho vztah ke službě a tím zvýší zisk firmy. Zároveň lidé v Nielsen Norman Group věří, že úspěch designu zaměřeného na uživatele musí korespondovat s uživatelovou zkušeností, marketingem a technologií a je nutné všem těmto prvkům přikládat stejnou váhu. Za největší bariéry úspěchu považují sociální, politické a organizační aspekty.

Později se ke skupině připojil Bruce Tognazzini av dnešní době působí jako ředitel Nielsen Norman Group. Tognazzini se zaměřuje na na obor HCI (Human-computer interaction). Zároveň byl hlavním designérem startupového projektu WebMD a 14 let pracoval pro Apple Computer. Během těchto let založil Apple Human Interface Group.

Jakob Nielsen získal titul Ph.D. v oboru HCI (Human-computer interaction) na univerzitě Technical University of Denmark v Kodani. Během let 1994 - 1998 pracoval pro Sun Microsystems (bývalá americká firma vyrábějící počítače a počítačové komponenty) jako inženýr. V této firmě pracoval na řešení, které mělo zjednodušit složité firemní programy. Zároveň se v Sun Microsystems potkal s Brucem Tognazzinim, který tam také pracoval. S Donaldem A. Normanem spolupracoval v Apple Computer jako výzkumník. Je držitelem 79 patentů, které pomáhají uskutečnit internet použitelnějším.

TED

Interaction Design Foundation

Design Lab at University of California

The Design Lab je nová organizace, která byla založena při insituci University of California, San Diego. Donald A. Norman působí na pozici ředitele organizace. Myšlenkou je přinést vědecké práce, které se zaměřují na roli člověka interagujícího s technologií. Shromažďovat v laboratoři sociální vědce, manažery, inženýry a společně vytvářet výzkumnou komunitu lidí, kteří se budou soustřeďovat na designové myšlení. Propojovat se napříč veděckými disciplínami vytvářet a přemýšlet nad problémy, které následným řešením přinesou uspokojení společnosti. Zároveň se nejedná pouze o výzkumnou organizaci, ale zároveň o vzdělávací instituci. “The goal of design is to produce products, services, and systems. It is the science and practice of making.[3]

Význam pro informační vědu/knihovnictví

Jelikož se Donald A. Norman věnuje převážně designu, jeho využití a inovaci, jeho práce je přínosná pro mnoho oborů, i přesto, že jeho hlavním zaměřením je technické, technologické a webové designování.

Odvětví designu, která využívá při své práci a která dále svým přínosem rozvíjí jsou: na uživatele zaměřený design (user-centred design nebo také human-centred design), HCI (human computer interaction), … (usabillity engineering) a kognitivní inženýrství (cognitive engineering), společným rysem těchto  metod je to, že se snaží vcítit do budoucího uživatele, pracovat co nejlépe s jeho potřebami a možnostmi a najít vhodný design, který zajistí použitelnost výsledných produktů. Don Norman říká, že by se při designování mělo první myslet na potřeby uživatele.
The goal is a human-centered approach rather than today's technology-centered one. People's needs first, technology second. We need to get away from the tool -- the computer -- and focus on support for human activities. The computer needs to disappear from sight, to become embedded in task-specific devices.”

“...my goal is to humanize technology, in part by making it disappear from sight, replaced by a human-centered, task-based family of information-appliances. Easy to learn, easy to use. Easy to understand. But with all the power of enhanced communication, computational systems. Information appliances, where the computer disappears into the tool and becomes invisible.”[4]

Úspěchy

  • Byl zvolen do National Academy of Engineering 2011.
  • Deníkem Bloomberg Business Week byl jmenový jedním z nejvíce vlivných designerů (World's Most Influential Designers) 2010.
  • Distinguished Visiting Professor, Department of Industrial Design, Korea Advanced Institute of Science & Technology (KAIST), Daejon, South Korea. 2009 – 2011.
  • Honorary Fellow: Society for Technical Communication (1996), Design Research Society (2009)
  • Medaili Benjamina Franklina za Computer & Cognitive Science. The Franklin Institute, Philadelphia, PA. 2006.
  • Recipient, The 2005 Franklin V. Taylor Award for outstanding contribution to the field of Applied Experimental and Engineering
  • Psychology. From Division 21 of the American Psychological Association.2005.
  • Fellow of: American Academy of Arts and Sciences, American Psychological Association, American Psychology Society, Association for Computing Machinery (ACM), Cognitive Science Society, Design Research Society, Human Factors and Ergonomics Society.
  • Mental health award, Business category.Psychology Today. 2002.
  • Presidential Citation, American Psychological Association, August, 2001
  • Lifetime achievement award. CHI, 2002. (CHI is the Special Interest Group for Computer-Human Interaction of the ACM – The Association for Computing Machinery).
  • Rigo award for “outstanding life-time contribution to the field of user documentation,” Special Interest Group on Documentation (SIGDOC): Oct. 2001.
  • Jmenován jedním z “Elite 100”:Upside Magazine,1999.

Publikace

Citace a další použitá literatura

  1. NORMAN, Donald A. Design pro každý den. Praha: Dokořán, 2010. ISBN 978-80-7363-314-1.
  2. NORMAN, Donald A. Things that make us smart: defending human attributes in the age of the machine. New York: Basic Books, c1993, s. 3. ISBN 0-201-62695-0.
  3. Design Lab – UC San Diego [online]. San Diego (California) [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://designlab.ucsd.edu/#think-observe-make
  4. Don Norman -- Human Centered Design: People Propose, Science Studies, Technology Conforms [online]. [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://www.cogsci.ucsd.edu/~norman/

Další použitá literatura

NORMAN, Donald A. Design pro každý den. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2010.. ISBN 978-80-7363-314-1

Don Norman. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Don_Norman

Don Norman. LinkedIn[online]. [cit. 2016-05-26]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/in/donnorman/cs

Externí zdroje

http://www.jnd.org/ oficiální stránky Donalda Normana

https://www.ted.com/speakers/don_norman TED

https://twitter.com/jnd1er?lang=cs Twitterový účet Donalda Normana