Digital library

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Michaela Sedlová

Klíčová slova: informační zdroje, automatizace procesů, otevřený přístup k informačním zdrojům

Synonyma: automatizace knihovnických procesů, elektronická knihovna

Související pojmy:

nadřazené - informační systém
podřazené - informační zdroj

Co je to Digital library ?

Digital library, v překladu to znamená digitální knihovna, pojem se používá zhruba od roku 1994. Digitální knihovna nemá přesný význam, kolem významu je řada nejasností. Digitální knihovnu můžeme brát jako informační systém, který využívá architekturu databází nebo jako další krok automatizace od klasické papírové knihovny. Digitální knihovna se objevila již v 60. letech minulého století ačkoliv pojem digitální knihovna je podstatně mladší. Celek se pořád vyvíjí, tak jako se vyvíjí další informační a komunikační technologie. Digitální knihovna je tedy soubor informací, které jsou přístupné prostřednictvím sítě a jsou v digitální podobě. Můžeme tedy digitální knihovnu brát jako soubor elektronických informačních zdrojů.

Historie

Mezi nejčastěji zmiňované osobnosti, spojované s digitálními knihovnami jsou Vannevar Bush a J. C. R. Licklider. Vannevar Bush, profesor na univerzitě MIT, již dříve napsal článek As We May Think, ve kterém se věnoval efektivnějšímu a automatizovanému zpracování odborných informací a dat. J. C. R. Licklider, který působil rovněž na MIT, vydal v roce 1965 knihu Libraries of the Future[1], kde se zabýval vizí digitální knihovny zhruba po 30. letech a také vývojem a výzkumem, které byli zapotřebí k vytvoření skutečné digitální knihovny. Ve své knize měl poněkud přesné předpovědi ohledně vývoje digitální knihovny, některé z nich se vyplnily.


Hlavní vývoj digitálních knihoven začal na začátku 90. let, kdy začal prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií. Byl to rozvoj především globální sítě, krátkodobé i dlouhodobé paměťové kapacity, výpočetní kapacity a také digitalizování informací. Tímto a také díky nízké ceně a rozšíření dostupnosti se začali realizovat projekty, zaměřené na potřeby uživatelů. Začal prudký rozvoj elektronického publikování, digitalizace, šíření informací a webových technologií díky nimž započali další výzkumy a vývoje v oblasti digitálních knihoven.

Význam digitálních knihoven

  • Vzdálený a časově neomezený přístup k informacím.
  • Lepší metody vyhledávání (fulltextové).
  • Ochrana fondu informací.
  • Sdílení informací.

Co digitální knihovny nabízejí?

  1. Systematicky budovaná a spravovaná sbírka dat.
  2. Obsahovou analýzu dat.
  3. Metadata o obsahu (katalogy, rejstříky).
  4. Rozdělení dat podle témat.
  5. Dlouhodobé uchování dat.
  6. Kvalita.
  7. Služby spojené se správou dat, akvizicí, přístupové metody, atd.

Rozvoj Digitálních knihoven v EU a ve světě

Evropská Unie prozatím nemá žádný projekt zabývající se rozvojem a vývojem digitálních knihoven. V minulosti byli jen části některých projektů, např. projekt IST 5. ze skupiny Multimedia Content and Tools, zaměřeny na problematiku úzce související s digitálními knihovnami. V rámci projektu eContent byla část zaměřena na vytváření a přístupnosti evropských digitálních sbírek.

Mezi státy zabívajícími se rozvojem digitálních knihoven v EU patří zejména Německo a Francie, kde vytvořili projekt Bibliotheca Universalis, z kterého se stal mezinárodním programem pro digitalizaci, u nás pod záštitou UNESCA - Paměť světa. Ve světě k těmto státům patří zejména Kanada a Austrálie. Dále k rozvoji digitálních knihoven vedle státních dotací a projektů přispívá například i program Harvardovy univerzity - Library Digital Initiative.

Poznámky

  1. LICKLIDER, Joseph Carl Robnett; CLAPP, Verner W. Libraries of the Future. Cambridge, MA: mit Press, 1965. Dostupné z:http://pzwart3.wdka.hro.nl/mediawiki/images/8/84/Licklider-15Oct.pdf

Použité zdroje