Digital Humanities: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 21: Řádek 21:
 
Problémy a omezení
 
Problémy a omezení
 
Digital Humanities prosazuje budování digitálních zdrojů s velkým množstvím dat, což vede ke vzniku právních otázek. Vzhledem k citlivosti některých z těchto údajů jsou přístupy k různým databázím více a více omezovány. Dalším problémem je nevyhnutelné nedostatečné využívání informací v daném kontextu což vede k podhodnocení sémiotického hlediska.
 
Digital Humanities prosazuje budování digitálních zdrojů s velkým množstvím dat, což vede ke vzniku právních otázek. Vzhledem k citlivosti některých z těchto údajů jsou přístupy k různým databázím více a více omezovány. Dalším problémem je nevyhnutelné nedostatečné využívání informací v daném kontextu což vede k podhodnocení sémiotického hlediska.
 +
[[Soubor:ALLC.jpg|right|thumb|ALLC http://fruitbatdesign.com/portfolio/allc/]]

Verze z 18. 12. 2011, 17:58

Digital humanities je oblast výzkumu, studie který vzniká spojením výpočetní techniky a disciplíny humanitních oborů. Digital humanities se také zaměřují na digitalizaci a analyzování materiálů které souvisí s tradičními humanitními obory (např. historie, filozofie, lingvistika, literatura, umění, archeologie, hudba, atd.), kterým poskytuje nástroje výpočetní techniky (např. datové vizualizace, vyhledávání informací, datamining a digitální publikování).

Cíle

Digital humanities má několik cílů. Jedním cílem je systematicky integrovat počítačové technologie do své vědecké činnosti, jako použití analytických technik textu, GIS interaktivní hry nebo multimédia v tradičním umění. Dalším cílem je vytvořit lepší vědeckou erudici než jen s pouhými texty psanými na papíře. To zahrnuje integraci multimédii, metadata a dynamické prostředí. Dynamické vědecké dokumenty by se neměly podobat lineárnímu vyprávění. Rostoucí počet výzkumných pracovníků v oblasti digital humanities pracují na použití výpočetních nástrojů pro analýzu velkého množství dat. Jako příklady těchto projektů můžeme uvést High Performace Computting sponzorované společností NEH Office of Digital humanities v roce 2008. Mnozí výzkumníci v oboru humanitních věd chtějí využít výpočetních nástrojů k zodpovězení již existujících výzkumných otázek. Jiní se zajímají o to jak využít výpočetní analýzy se zpochybnění stávajících teoretických paradigmat, což vyvolává nové otázky a vede k novým vzorům. V současné době je uznání této digitální práce v humanitních oborech stále problematické ať už kvůli pomalému tempu instituciálních změň a také kvůli špatně chápaným non-verbálním znalostem. Dalším problémem je jak znalosti v oblasti digital humanities uchovávat v dlouhodobém horizontu. Rostoucí objem významných prací v studiích v oblasti digital humanities, ale naznačují že jim je nutno věnovat pozornost.

Normy

Vzhledem k interaktivnímu a digitálnímu obsahu vědomostí se vědci zabývají otevřenými normami a obecným řešením pro potřeby akademické obce. Spíše než se spoléhat na vlastní nástroje nebo vytvářet specializované programy pro konkrétní úkol v jednom projektu, digital humanities vychází z existujících nástrojů které jsou volně dostupné a dobře přizpůsobitelné, aby vytvářeli řešení která mohou následně sdílet s ostatní komunitou pomocí open source.


Terminologie

Změna pojmenování z „humunities computing“ k současnému pojmenování „digital humanities“ se přičítá autorům monografie A Companion to Digital Humanities (2001) kteří se snažili ukázat, že digital humanities jsou více než jen pouhé digitalizování dokumentů.


Organizace a instituce

Problematikou digital humanities se zabývá několik organizací. Jako např.: The Association for literatury and Linguistic Computing (ALLC), Association for Computers and the humanities ( ACH), nebo také Society for Digital Humanities (SDH). Problémy a omezení Digital Humanities prosazuje budování digitálních zdrojů s velkým množstvím dat, což vede ke vzniku právních otázek. Vzhledem k citlivosti některých z těchto údajů jsou přístupy k různým databázím více a více omezovány. Dalším problémem je nevyhnutelné nedostatečné využívání informací v daném kontextu což vede k podhodnocení sémiotického hlediska.