Digitální archiv

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Renata Valentová

Klíčová slova: Digitalizace, digitální archiv, digitální dokument

Synonyma: Digitální knihovna, digitální úložiště

Související pojmy:

nadřazené - Archivnictví, archiv, archiválie, výběr archiválií, archivní fond, archivní sbírka,archivní pomůcka, archivní zpracování
podřazené - Původce, dokument, výkon spisové služby, spisovna, správní archiv,metadata, spisový řád, spisový znak, skartační znak, skartační lhůta



Co je digitální archiv

Digitální knihovny a archivy jsou pokládány za jednu z možných odpovědí na požadavek okamžitého a časem a prostorem neomezeného přístupu k informacím. Impulsem a nutnou podmínkou pro jejich rozvoj bylo dosažení určité technologické úrovně, a to zejména v oblasti uchovávání velkých objemů digitálních dat (vysokokapacitní a přitom levná záznamová média), dále v oblasti komunikací (rychlá, všeobecně dostupná a snadno použitelná počítačová síť), a v neposlední řadě v oblasti výpočetních zařízení (dostupné osobní počítače na jedné straně a výkonné servery na straně druhé). Potřebné technologické úrovně bylo ve vyspělých zemích dosaženo počátkem 90. let minulého století a přibližně od téže doby se datuje i jejich rozvoj.

Každá technologie nese s sebou jak úspěchy, tak i problémy. K úspěchům je možné zařadit technologie jako například standardy Dublin Core, METS, OAIS, OpenURL, DOI, URN, OAI-PMH. Problémy a obavy pak vyplývají především ze skutečnosti, že v řadě oblastí, které byly identifikovány jako nezbytné součásti infrastruktury, stále nejsou k dispozici praktická řešení vhodná pro široké nasazení v praxi. Jako příklady lze uvést chybějící globální jednotný persistentní identifikační systém, malé pokroky v řešení sémantické interoperability, problém kvalitních metadat a optimálního metadatového schématu, či všeobecně nerozvinutou bezpečnostní infrastrukturu [1].

Digitální archiv lze obecně chápat jako specifické úložiště, které pomocí technologického řešení zajistí dlouhodobé a bezpečné uložení dat v digitální podobě. Záměr pro budování digitálního archivu může mít pouze lokální charakter v rámci konkrétní instituce nebo může mít národní význam specifikovaný legislativou. V současné době je příkladem digitálního archivu konkrétní instituce například: Digitální archiv Státního oblastního archivu v Třeboni, Digitální archiv Moravského zemského archivu v Brně a Digitální archiv Národní lékařské knihovny v Praze.

Je budována také instituce celonárodní : Národní digitální archiv v Praze Web archiv jako digitální archiv „českých“ webových zdrojů

Problémy digitalizace a digitálních archivů

Autoři projektů digitálních archivů se potýkají se dvěma problémy. Prvním problémem jsou formáty. Formáty jsou obecně dohodnutou normou (např. jak data číst), ale často jsou nové verze zpětně nekompatibilní a v případě ztráty „návodu“ jak data číst, skončíme s velkým množstvím binárních dat, se kterými nejsme schopni dále pracovat.

Druhým problémem jsou záznamová média (nosiče), které mají příliš krátkou životnost a kvalita uložených dat se snižuje. Například u lisovaných CD-DVD je odhadovaná doba životnosti cca 200 let v ideálních podmínkách, u pálených je tato doba závislá na kvalitě média. Vypalovaný disk nevydrží déle než pět až deset let[5], během nichž se zvyšuje počet PIF (parity inner failure) a začínají nastávat situace POF (parity outer failure), kdy už chybu nelze opravit a data přestávají být čitelná)[4]. Bohužel i u médií dochází ke stejnému problému jako u formátů a tím je jejich norma a čtení. I v současné době existují média, k nimž už není k dispozici mechanika, která by umožnila jejich přečtení.

Obě tyto problematiky jsou hlavní koncepcí standardu OAIS (ISO 14721:2003 - Open Archival Information System)[1]. Tento standard vymezuje základní koncepci archivu pro uložení elektronických dokumentů a je na něm budována většina digitálních archivů. Standard definuje tyto funkce:

  • Příjem dat,
  • správu dat,
  • archivní uložení dat,
  • přístup k datům,
  • administraci a plánování uchovávání uložených dat.

Dále je kladen důraz na

  • ochranu dat,
  • bezpečnost,
  • právní relevance
  • autorizované zpřístupnění dat původcům

Použité zdroje

  1. BERNAS, Jiří. Národní digitální archiv. Knihovna [online]. 2009, roč. 20, č. 1, s. 22-29 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna91/bernas.htm>. ISSN 1802-8772.
  2. PSOHLAVEC, Stanislav. Přednosti a rizika digitálních dokumentů. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 12 [cit. 2010-05-19]. Dostupné z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/2064>. URN-NBN:cz-ik2064. ISSN 1212-5075.
  3. Archivex s.r.o. Archivex s.r.o. [online]. 2010 [cit. 2010-06-15]. OmniPage Professional 15 : nejvýkonnější program pro konverzi dokumentů. Dostupné z WWW: <http://www.archivex.cz/omni1-novinky.php?objednavka=>.
  4. Mikrob. Deep in IT [online]. 15. července 2004 [cit. 2010-06-10]. Testování DVD médií na CD-R serveru. Dostupné z WWW: <http://www.diit.cz/clanek/testovani-dvd-medii-na-cd-r-serveru/11104/0>.
  5. OKO [online]. 2008 [cit. 2010-06-10]. Životnost CD DVD a dalších digitálních médií. Dostupné z WWW: <http://oko.yin.cz/2/zivotnost-cd-dvd-a-dalsich-digitalnich-medii/>.
  6. Národní archiv. Národní archiv [online]. 2005 [cit. 2010-06-15]. Organizace archivu. Dostupné z WWW: <http://www.nacr.cz/A-onas/org.aspx>.
  7. BITTNER, Ivan [et al.] Spisová a archivní služba ve státní správě, samosprávě a v podnikatelské sféře. 3. vyd. Praha: Linde, 2005. 312 s.
  8. FRÝDLOVÁ, Miroslava, HÁŠOVÁ Kateřina. Informační systém spisové služby – IS SSL. Systémová integrace. 2006, roč. 13, č. 1.