Desktop

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Kateřina Slámová
Klíčová slova: PC, hardware, software

Synonyma: stolní, stolní počítač

Související pojmy:

nadřazené - kategorie počítačů
podřazené - počítačové komponenty, Apple II

Desktop


(z anglické zkratky, přeložené jako na stole) je klasický stolní počítač, který se skládá z procesoru, počítačové skříně, základní desky, počítačového zdroje, operační paměti, záznamových mechanik, přídavných karet, LCD displeje a myši.

Desktop je jedním z nejrozšířenějších typů počítačů. Mezi ostatní typy se řadí laptop a PDA. Využití desktopů je nejčastější v domácnostech, školách a firmách. Předností a výhodou desktopů je skutečnost, že je můžeme libovolně měnit a vylepšovat kompatibilními komponenty.

Druhým významem slova desktop je způsob umístění počítačových komponent, kdy skříň počítače leží v horizontální poloze a na ní je umístěn monitor.  

K čemu se desktop používá

Nejčastější použití desktopu je pro připojení k internetu, úpravě fotografií, k editování, uchovávání hudby a videí a pro tvorbu nejrůznějších typů dokumentů, ať už textových či například pro tvorbu prezentací. Velkou skupinu uživatelů počítače tvoří také hráči počítačových her.

Historie desktopového počítače

První desktopový počítač, který se záhy stal velmi úspěšným, byl počítač společnosti Apple Computer, která ho sestrojila v roce 1977. Tento počítač nesl název Apple II. V 80.letech následoval trend 8bitových a 16bytových počítačů, u nichž se nedaly libovolně vyměňovat kompatibilní komponenty. Díky této schopnosti a vlastnostem se právě desktopový počítač stal tak populárním. Od 90.let jsou desktopy stále zdokonalovány a vylepšovány. Nyní, v 21.století popularitu desktopů překonaly netbooky a tablety, u nichž je vyzdvihována hlavně vlastnost mobilnosti.

Součásti desktopu

Software

Pod pojmem software rozumíme všechno nehmotné, co souvisí s počítačem. To znamená počítačové programy a aplikace. Základní složkou je operační systém, jehož hlavní funkcí je zpřístupnit hardware počítače aplikačním programům. „Nejrozšířenějším operačním systémem se stal Microsoft Windows, následován Linuxem.[1]  Do softwaru dále řadíme internetové prohlížeče, veškeré editory, komunikační programy a počítačové hry.

Hardware

Hardwarem rozumíme vše hmotné, co souvisí s počítačem. Do hardwaru se tedy řadí:

  • Počítačová skříň – v počítačové skříni je skryt celý počítač. Skříně se liší designem a rozměry, čím je skříň větší, tím lépe chladí. Základním tvarovým rozdílem je to, zda skříň na stole leží – pak jde o provedení desktopové, nebo stojí – pak jde o některou z věžových variant.
  • Základní deska – zasunují se do ní všechny počítačové komponenty. Je vybavena elektronickým obvodem, který umožňuje spolupráci komponent – tento obvod se nazývá chipset.
  • Napájecí zdroj – neboli zdroj elektrické energie.
  • Mikroprocesor – spolu se základní deskou se jedná o nejdůležitější část počítače. Mikroprocesor je „mozkem počítače“. Rychlost mikroprocesoru a jeho výkon jsou rozhodující pro výkon a rychlost celého počítače.
  • Operační paměť – do operační paměti se nahraje program, od něhož putují k procesoru instrukce o tom, co má dělat, sem si procesor ukládá data. Velikost paměti by měla být co největší.
  • Záznamová zařízení – sem se řadí pevný disk (v něm jsou nahrány programy a uložena data), disketová mechanika (dnes už téměř nepoužívána), mechaniky CD a DVD a mechaniky Blue-ray.
  • Přídavné karty – elektronické desky, které se zasouvají do rozšiřujících slotů základové desky. Řadí se sem zvukové, síťové a grafické karty.
  • LCD display – nejdůležitějším parametrem je úhlopříčka displeje, jas a kontrast. LCD displeje se připojují buď analogově nebo digitálně.
  • Klávesnice
  • Myš

Citace

  1. CLARK, Scott H. Osobní počítač., str. 47

Použitá literatura

  1. CLARK, Scott H. Osobní počítač. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2004, xiii, 235 s. ISBN 80-251-0145-2.
  2. HORÁK, Jaroslav. Stavíme si počítač. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 229 s. ISBN 978-80-251-2330-0.
  3. HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2001, vi, 365 s. ISBN 80-7226-553-9.
  4.  MEYERS, Michael a Scott JERNIGAN. Osobní počítač: názorný průvodce hardwarem, systémem a sítěmi. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, 815 s. ISBN 80-251-0834-1.
  5. RYBKA, Michal a Václav VLČEK. Hardware: jak rozumět svému počítači: podrobný průvodce začínajícího uživatele. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, iv, 175 s. ISBN 80-247-0151-0.