Databáze

Z WikiKnihovna
Verze z 6. 2. 2012, 11:06, kterou vytvořil Michal Klajban (diskuse | příspěvky) (12 revizí: IMPORT D-F: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Autor: Magdalena Kahounová

Klíčová slova: databáze - ukládání dat – uložiště dat – spravovaná sbírka – informační systém

Synonyma: datová základna

Související pojmy:

nadřazené: digitálni knihovna

podřazené: data - metadata - systém řízení bází dat - paměťové médium - dotazovací jazyk

Charakteristika

Pojem databáze může být charakterizován jako určitá uspořádaná množina informací (dat) uložená na paměťovém médiu.[1] Dříve byly za databáze považovány papírové kartotéky - fakticky uspořádaný (setříděný, seřazený) soubor obvykle papírových lístků s na nich zapsanými určitými údaji řazený podle daných zásad.[2] V dnešní době technologií jsou databáze skloňovány hlavně v digitální sféře. Mohou být uloženy na datových medií nebo mohou být dostupné online na Internetu.

Databáze je tedy uložištěm dat, která můžeme díky jejich uspořádanosti v databázi následně vyhledávat.

Databáze mají obvykle prvek, který sjednocuje obsahově data.Tím může být zaměření na dané téma (medicína, hudba, historie), nebo typ uložených dat (například databáze časopisů, knih, hudebních skladeb, dlaždic).

Prvky databáze

Základním prvkem databáze jsou tedy data (inforormace v určité podobě), která jsou uspořádaná dle určitých pravidel. Jejich uspořádanost (v digitálním světě) zapříčiňují metadata (informace o informacích).[3] Společně bývají nazývány digitálním objektem.[3] Tento digitální objekt tedy tvoří obsahovou a formální složku databáze.[4]

Tyto data jsou řízena systémem řízení bází dat, což je softwarové vybavení, které zajišťuje práci s databází, tzn. tvoří rozhraní mezi aplikačními programy a uloženými daty.[5] (příkladem může být Oracle, DB2, Microsoft Access atd.).

Jako další část databáze je pak paměťové médium, na kterém jsou data uložena. Příkladem může být (asi nejvíce používané) online uložiště (tedy na Internetu). Dále pak můžeme data ukládat například na pevný disk, flash disk, CD nebo DVD atd.

Dalším prvkem jsou dotazovací jazyky, což jsou jazyky, které slouží pro manipulaci dat.[6]

Předposledním článkem databáze je pak správce dat. Jedná se o osobu či útvar organizace, který zajišťuje vytváření vhodných struktur organizace dat a metod přístupu k nim, modifikaci organizace dat a metod přístupu v případě změn v provozu databázového systému, udílení práv přístupu (autorizace) k datům v databázi a rekonstrukci databáze v případě jejího poškození či zneužití.[6]

Jako poslední pak zbývá uživatel, člověk, který data z databáze využívá a dále s nimi pracuje.

Účel

Účelem databází bývá zprostředkování dat (mající obvykle obsahově společný význam) nebo informací uživatelům z jednoho místa. Dále pak může být účelem pouhé seskupení (uložení) určitých dat. Nebo se může databáze vytvořit pro jejich ochranu a zachování.

Vybrané příklady databází

  • ČSFD – Česko-Slovenská filmová databáze - jedná se o databázi, kde naleznete informace (popis, anotace, trailer) o audiovizuálních dílech (filmy, seriály, dokumenty) z celého světa
  • TDKIV – Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy
  • Česká elektronická knihovna – je fulltextová databáze, která nabízí plné texty české poezie 19. století a počátku 20. století
  • EBSCO - je multioborová databáze, kde jsou uloženy plné texty odborných časopisů nejrůznějších oborů
  • INDUST - je databáze, ve které lze najít informace o českých a slovenských videoklipech, je zde i možnost shlédnutí daných videoklipů
  • Veřejná databáze ČSÚ – databáze, která je spravována Českým statistickým úřadem a kde tedy naleznete statistické údaje o České republice
  • Zboží.cz – databáze vytořena firmou Seznam.cz, kde lze vyhledávat výrobky

Literatura

  1. Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Databáze [online]. c2010 [citováno 2. 06. 2010]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&oldid=5253805>
  2. Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Kartotéka [online]. c2010 [citováno 2. 06. 2010]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kartot%C3%A9ka&oldid=5027595>
  3. BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny – teorie a praxe. Knihovnická revue [online]. 2004, 15, 4, [cit. 2010-06-02]. s. 233-254. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html>. ISSN 1214-0678.
  4. MICHAL, Obadal. Univerzální databáze jako jednotný přístup k informačním fondům Etnologického ústavu AV ČR, pracoviště v Brně. Brno, 2006. 124 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Mgr. Silvie Presová, DiS.. s. 43
  5. Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Systém řízení báze dat [online]. c2010 [citováno 2. 06. 2010]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_b%C3%A1ze_dat&oldid=5170088>
  6. POKORNÝ, Jaroslav. Počítačové databáze. Praha : Kancelářské stroje, obchodní podnik, 1991. 173 s. s. 9