Daniel Kahneman: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 45: Řádek 45:
  
 
= Poznatky<br/> =
 
= Poznatky<br/> =
<p style="text-align: justify">Ve spolupráci s&nbsp;Amosem Tverskym Kahneman jako první přišel s&nbsp;přesnými poznatky, proč lidé dělají špatná rozhodnutí. Kahneman propojil ekonomickou analýzu se základními poznatky z&nbsp;kognitivní psychologie, zvláště v&nbsp;případě lidských úsudků a rozhodovacích procesů v&nbsp;nejistotě, přesněji v&nbsp;ekonomické nejistotě. Tímto položil základy pro novou oblast výzkumu – behaviorální ekonomiku.<ref>Daniel Kahneman - Facts.'' Nobelprize.org'' [online]. 2014 [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: [http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/economic-sciences/laureates/2002/kahneman-facts.html]</ref> </p><p style="text-align: justify">Kahneman s&nbsp;Amosem představili tzv. prospektovou teorii, která kritizovala teorii očekávaného užitku popisující to, jak se většina lidí rozhoduje v&nbsp;situacích, které zahrnují určité riziko.<ref>SOUKUP, Alexandr a Karel ŠRÉDL. Riziko investice do vzdělání a jeho teorie. ''Media4u Magazine'' [online]. 2013, roč. 10, č. 1, s. 1-5 [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: [http://www.media4u.cz/mm012013.pdf]</ref></p><p style="text-align: justify"></p><p style="text-align: center">''„S příjmem nižším než…60 000$, jsou lidé nešťastní, a čím chudší jsou, tím progresivněji jsou méně šťastní. Mezitím je naprosto rovná čára. Peníze vám nekoupí empirické štěstí, ale nedostatek peněz si zcela jistě koupí vaše strádání.“''<ref name="KAHN">_</ref></p>
+
 
 +
Primárními oblastmi výzkumu Daniela Kahnemana patří aplikovaná sociální psychologie, psychologie zdraví, sociální chování, lidské emoce a nálady, úsudky a rozhodování, životní uspokojení.
 +
<p style="text-align: justify">Ve spolupráci s&nbsp;Amosem Tverskym Kahneman jako první přišel s&nbsp;přesnými poznatky, proč lidé dělají špatná rozhodnutí. Kahneman propojil ekonomickou analýzu se základními poznatky z&nbsp;kognitivní psychologie, zvláště v&nbsp;případě lidských úsudků a rozhodovacích procesů v&nbsp;nejistotě, přesněji v&nbsp;ekonomické nejistotě. Tímto položil základy pro novou oblast výzkumu – behaviorální ekonomiku.<ref>Daniel Kahneman - Facts.'' Nobelprize.org'' [online]. 2014 [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: [http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/economic-sciences/laureates/2002/kahneman-facts.html]</ref></p><p style="text-align: justify">Kahneman s&nbsp;Amosem představili tzv. prospektovou teorii, která kritizovala teorii očekávaného užitku popisující to, jak se většina lidí rozhoduje v&nbsp;situacích, které zahrnují určité riziko.<ref>SOUKUP, Alexandr a Karel ŠRÉDL. Riziko investice do vzdělání a jeho teorie. ''Media4u Magazine'' [online]. 2013, roč. 10, č. 1, s. 1-5 [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: [http://www.media4u.cz/mm012013.pdf]</ref></p><p style="text-align: justify"></p><p style="text-align: center">''„S příjmem nižším než…60 000$, jsou lidé nešťastní, a čím chudší jsou, tím progresivněji jsou méně šťastní. Mezitím je naprosto rovná čára. Peníze vám nekoupí empirické štěstí, ale nedostatek peněz si zcela jistě koupí vaše strádání.“''<ref name="KAHN">_</ref></p>
  
 
= Poznámky<br/> =
 
= Poznámky<br/> =

Verze z 20. 6. 2014, 15:47

Autor: Lenka Keprtová

Klíčová slova: psychologie, behaviorální psychologie, ekonomika

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené – psychologie, ekonomika

 podřazené prospektová teorie



Život

Daniel Kahneman je izraelsko-americký vysoce postavený vědec, psycholog, držitel Nobelovy ceny za ekonomii. Kahneman působí mimo jiné na Princeton University či Woodrow Wilson School of Public and International Affairs. Působil také například na univerzitách v Jeruzalémě, v Kolumbii a v Kalifornii.[1] Narodil se roku 1934 v Tel Avivu, v nynějším Izraeli, s rodinou žil v Paříži, kam jeho rodiče, litevští Židé, emigrovali a poté, po nacistické okupaci Pařiže, opět v Izraeli. Bakalářský titul získal z psychologie (jako vedlejší obor studoval matematiku), poté byl povolán do izraelských ozbrojených složek, kde působil především jako psycholog. V roce 1958 se odstěhoval do USA, kde na kalifornské univerzitě získal titul Ph.D. z oboru psychologie. [2]

Dílo

  • Attention and effort. Englewood Cliffs (1973)
  • Thinking, fast and slow (2011)

Dále je Kahneman spoluautorem následujících publikací:

  • Judgment under uncertainty: Heuristics and biases (1982)
  • Well-being: Foundations of hedonic psychology (1999)
  • Choices, values, and frames (2000)
  • Heuristics and biases: The psychology of intuitive judgment (2002)

Kahneman je také autorem řady odborných článků.

Ocenění

Kahneman je držitelem Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2002. Cenu získal za průkopnickou práci v oblasti behaviorální ekonomiky ve spolupráci s Amosem Tverskym, který zemřel dříve, než byla cena udělena. Integroval poznatky z psychologického výzkumu do ekonomických věd. Je považován za nejvlivnějšího psychologa současnosti.[3]

Je držitelem mnoha dalších ocenění, mimo jiné:

  • the Distinguished Scientific Contribution Award of the American Psychological Association (1982)
  • the Grawemeyer Prize (2002)
  • the Warren Medal of the Society of Experimental Psychologists (1995)
  • the Hilgard Award for Career Contributions to General Psychology (1995)
  • the Lifetime Contribution Award of the American Psychological Association (2007)[4]

Poznatky

Primárními oblastmi výzkumu Daniela Kahnemana patří aplikovaná sociální psychologie, psychologie zdraví, sociální chování, lidské emoce a nálady, úsudky a rozhodování, životní uspokojení.

Ve spolupráci s Amosem Tverskym Kahneman jako první přišel s přesnými poznatky, proč lidé dělají špatná rozhodnutí. Kahneman propojil ekonomickou analýzu se základními poznatky z kognitivní psychologie, zvláště v případě lidských úsudků a rozhodovacích procesů v nejistotě, přesněji v ekonomické nejistotě. Tímto položil základy pro novou oblast výzkumu – behaviorální ekonomiku.[5]

Kahneman s Amosem představili tzv. prospektovou teorii, která kritizovala teorii očekávaného užitku popisující to, jak se většina lidí rozhoduje v situacích, které zahrnují určité riziko.[6]

„S příjmem nižším než…60 000$, jsou lidé nešťastní, a čím chudší jsou, tím progresivněji jsou méně šťastní. Mezitím je naprosto rovná čára. Peníze vám nekoupí empirické štěstí, ale nedostatek peněz si zcela jistě koupí vaše strádání.“[3]

Poznámky

  1. Daniel Kahneman. Social Psychology Network [online]. 2009 [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: <http://kahneman.socialpsychology.org/>
  2. Daniel Kahneman - Biographical. Nobelprize.org [online]. 2002 [cit. 2014-05-31]. Dostupné z: [1]
  3. 3,0 3,1 Daniel Kahneman | Speaker | TED.com. TED: Ideas worth spreading [online]. 2010 [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: [2] Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „KAHN“ použit vícekrát s různým obsahem
  4. Daniel Kahneman. Social Psychology Network [online]. 2009 [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: [3]
  5. Daniel Kahneman - Facts. Nobelprize.org [online]. 2014 [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: [4]
  6. SOUKUP, Alexandr a Karel ŠRÉDL. Riziko investice do vzdělání a jeho teorie. Media4u Magazine [online]. 2013, roč. 10, č. 1, s. 1-5 [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: [5]

Použité zdroje

  • SOUKUP, Alexandr a Karel ŠRÉDL. Riziko investice do vzdělání a jeho teorie. Media4u Magazine [online]. 2013, roč. 10, č. 1, s. 1-5 [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: http://www.media4u.cz/mm012013.pdf